Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Bartončík, Bobková, Boroš, Brabenec, Humajová, Chňoupek, Kapek, Králíčková, Löbl, Mičinová, Paruza, Pitra, Seidlová, Skřivan, Zavadil

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Blažek, Fassati, Šupka, Vedra

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Beňo, Blažej, Csémi, Duhančik, Kožík, Lúčan, Nováček, Rigo, Šarišská, Zagiba

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, srdečně vás všechny vítám a zahajuji 13. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů IV. volebního období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Především mi dovolte, abych jménem všech přítomných co nejupřímněji přivítal generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta republiky soudruha Gustáva Husáka.

Upřímně vítám i další vedoucí představitele Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů a organizací Národní fronty, společenských organizací, politických stran a členy federální vlády, vedené soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, jak je vám všem známo, konala se minulý týden v Moskvě ekonomická porada členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci na nejvyšší úrovni. Zveřejněné dokumenty dokazují, že toto jednání bude v dějinách našeho společenství zaznamenáno jako mimořádně významné. Ovlivní především zdokonalování hospodářské spolupráce států RVHP, ale přinese i důležité podněty pro zachování míru. Tak jako všechny dosavadní návrhy Sovětského svazu a jeho spojenců na řešení mezinárodně politických problémů, jsou i poslední moskevské dokumenty charakterizovány především konstruktivností a konkrétností. Jsou, stručně řečeno, srozumitelné každému poctivému člověku.

Navrhuji, soudružky a soudruzi, abychom na dnešní společné schůzi sněmoven přijali stanovisko, v němž závěry moskevské porady veřejně podpoříme. Současně se zavážeme, že přispějeme k uskutečňování přijatých dokumentů ve vnitropolitické činnosti i v zahraničních stycích Federálního shromáždění, jeho orgánů a všech poslanců. Pokud s tím budete souhlasit, připraví návrh stanoviska Federálního shromáždění zahraniční výbory obou sněmoven a předloží nám jej k posouzení před skončením našeho jednání.

Dávám o tomto návrhu hlasovat. Hlasují poslanci obou sněmoven.

Kdo souhlasí s tímto postupem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích dne 5. června t. r. konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

Bod č. 5 našeho pořadu odůvodní místo s. Chňoupka, který je pracovně mimo území republiky, místopředseda vlády ČSSR s. Laco.

Jsou k tomuto návrhu předsednictev sněmoven a k navrženému programu nějaké připomínky? (Nejsou.) Nikoliv.

V zasedací síni je v této chvíli přítomno: 182 poslanci Sněmovny lidu, ze Sněmovny národů 67 poslanců zvolených v České socialistické republice a 64 poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy schopné usnášení.

Nejdřív prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím o vyjádření poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.

Sněmovna národů schválila návrh také jednomyslně.

Vzhledem k výsledku hlasování konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Soudružky a soudruzi, projednáme první bod schváleného pořadu schůze, kterým je

Vládní návrh zdůvodní ministr financí Československé socialistické republiky soudruh L. Lér.

Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky mě pověřila, abych odůvodnil návrh státního závěrečného účtu československé federace za rok 1983.

Hodnocení výsledků dosažených při plnění státního rozpočtu a ve finančním vývoji navazuje na celkové hodnocení hospodářského vývoje v uplynulém roce, které bylo provedeno na 9. a 10. zasedání ÚV KSČ a které bylo obsaženo i ve zprávě vlády ČSSR o plnění jejího programového prohlášení přednesené v březnu ve Federálním shromáždění předsedou vlády s. Štrougalem.

Výsledky, kterých jsme v uplynulém roce dosáhli v rozvoji národního hospodářství, představují významný krok v naplňování úkolů hospodářského a sociálního rozvoje stanovených XVI. sjezdem KSČ a v realizaci celkové koncepce 7. pětiletky. Charakteristická je především obnova dynamiky rozvoje národního hospodářství při zlepšování kvalitativních ukazatelů a při upevňování vnější a vnitřní ekonomické rovnováhy.

Na 10. zasedání ÚV KSČ soudruh Husák v této souvislosti řekl: "Ve složitých podmínkách dnešního světa takové výsledky nejsou ani samozřejmostí, ani není jednoduché jich dosáhnout. Abychom příznivý vývoj udrželi i v budoucnu, je nutné plně využít zkušeností, které jsme získali v uplynulém roce při mobilizaci rezerv hospodářství, dále prohlubovat pozitivní tendence a usilovat, aby dostaly trvalý charakter."

Výsledky státního závěrečného účtu, jakož i roční rozbory hospodaření všech organizací, plně potvrzují správnost závěrů 10. zasedání ÚV KSČ, že loňských dobrých výsledků je nutno využít ke zprogresívnění letošních plánovaných úkolů, že v naší ekonomice můžeme dosáhnout ještě více, než jsme dosud dosahovali.

Předsednictvo ÚV KSČ a vláda ČSSR v srpnu minulého roku uložily v souvislosti s projednáváním výsledků rozvoje národního hospodářství za I. pololetí řadu úkolů, jejichž cílem bylo zejména zajištění rychlejší dynamiky růstu s orientací na celkové naplnění záměrů 7. pětiletky. Tyto úkoly, rozpracované konkrétně na jednotlivých stupních řízení, se podařilo úspěšně realizovat.

Podle předběžných údajů vzrostla v roce 1983 tvorba hrubého národního důchodu ve srovnání s rokem 1982 o 2,7 %. Plán počítal s růstem o 2 %. Překročení plánovaných záměrů růstu produkce bylo společným rysem hospodářského vývoje ve všech hlavních odvětvích národního hospodářství.

Průmyslová výroba se zvýšila o 3 % a její plánovaný objem byl překročen o 7,5 mld. Kčs. To umožnilo překročit i úkoly v hlavních směrech jejího užití.

Zemědělská produkce se zvýšila o 4 % a její objem byl ve srovnání s plánem vyšší téměř o 5 mld. Kčs. I když se podařilo dosáhnout zatím nejvyšší sklizně obilovin, která překročila 11 mil. tun, nepodařilo se však dosáhnout souladu jejího vývoje se živočišnou výrobou.

Rovněž zvýšení stavebních prací provedených stavebními organizacemi o 2,7 % překročilo plánovanou dynamiku a jejich objem byl vyšší ve srovnání s plánem o více než 3 mld. Kčs.

Přitom nejde jen o dynamiku vyrobené produkce. Především je třeba ocenit, že zároveň s tím došlo ke snížení měrné spotřeby paliv, energie, surovin a materiálu a že se snížila i přepravní náročnost národního hospodářství.

Vyšší tvorba hmotných zdrojů umožnila nejen růst osobní i společenské spotřeby, ale také - a to je třeba zvlášť zdůraznit - rychlejší pokračování procesu obnovy naší vnější ekonomické rovnováhy a snižování zadluženosti ve volných měnách. Jsme si však vědomi, že to někdy bylo dosaženo i za cenu ne zcela efektivního vývozu a řadou omezení v dovozu. Omezili jsme však tímto způsobem možnosti negativního působení z tohoto směru na naše hospodářství a nadále můžeme postupovat v obchodní politice aktivněji.

Vytvoření potřebného aktiva ve vnějších finančních vztazích i posilování naší obranyschopnosti se podařilo zabezpečit bez dopadu na životní úroveň našeho lidu.

Převaha pozitivních tendencí a jevů v ekonomickém vývoji měla v minulém roce rozhodující charakter, přestože byla částečně oslabována dosud nedořešenými problémy a nedostatky v některých oblastech ekonomiky, o kterých budu ještě dále hovořit.

Soudružky a soudruzi, finanční politika se v loňském roce zaměřila na zrychlení dynamiky tvorby finančních zdrojů opírající se o efektivnější využívání výrobních činitelů, upevňování hospodárnosti a využívání rezerv na jednotlivých úsecích hospodaření. Byl tak vytvořen jeden z důležitých předpokladů pro další rozvoj naší ekonomiky a životní úrovně. Přitom byla zabezpečena vyrovnanost příjmů a výdajů celé rozpočtové soustavy, což přispělo k posílení celkové finanční rovnováhy naší ekonomiky, která je jedním ze základních úkolů finanční politiky v 7. pětiletce.

Vyrovnanosti rozpočtového hospodaření se podařilo dosáhnout, i když v důsledku celé řady vnějších i vnitřních vlivů se finanční vývoj odchýlil od plánované struktury příjmů a výdajů.

K pozitivním vlivům patří především překročení plánovaného zisku hospodářských organizací, které se příznivě projevilo v nadplánových odvodech do státního rozpočtu. Důležitou úlohu sehrály rovněž doplňkové zdroje národních výborů, zejména při financování rozpočtových výdajů ve prospěch obyvatelstva, ať už na úseku školství, zdravotnictví, životního prostředí, služeb a dalších.

Naopak se v rozpočtových zdrojích nepříznivě projevilo neplnění plánu daně z obratu, zhoršení relací našich vývozních a dovozních cen. Nežádoucí charakter mělo nesplnění plánovaných výdajů na investice v rozpočtové sféře a výdajů na rozvoj vědy a techniky.

Proto při hodnocení příznivých výsledků rozpočtového hospodaření musíme přihlížet k tomu, že nebyly ovlivněny pouze pozitivními faktory, ale i nežádoucími odchylkami od plánovaných záměrů. Celkově však výsledky rozpočtového hospodaření za rok 1983 hodnotíme jako přínos k plnění záměrů stanovených pro období 7. pětiletky.

Celkové příjmy souhrnu státních rozpočtů (tj. státních rozpočtů čs. federace, ČSR a SSR) a rozpočtů národních výborů dosáhly v uplynulém roce částky 324 mld. Kčs, což je o 2,8 % více, než se plánovalo. Výdaje také byly překročeny, ale v souhrnu skončilo rozpočtové hospodaření jako vyrovnané.

V naší rozpočtové soustavě se nadále uplatňovala integrační a koordinační funkce státního rozpočtu čs. federace. Příjmy státního rozpočtu čs. federace dosáhly částky 172 mld. Kčs a podílely se na celkových příjmech všech tří státních rozpočtů téměř 62 %. Jeho vlastní výdaje činily asi 57 mld. Kčs, což je 20 % výdajů tří státních rozpočtů. Dotace do rozpočtů republik v celkové výši 115 mld. Kčs byly poskytnuty ve výši zabezpečující vyrovnané hospodaření těchto rozpočtů.

Příjmy rozpočtů národních výborů dosáhly v loňském roce výše přes 110 mld. Kčs, tj. o 5,6 % více, než se plánovalo, a výdaje přes 110 mld. Kčs. Neplánované doplňkové příjmy národních výborů v celkové částce 1,7 mld Kčs byly převedeny v průběhu roku přímo do fondů rezerv a rozvoje národních výborů.

Část překročení plánovaného objemu rozpočtů národních výborů souvisí s vyšším použitím doplňkových zdrojů, zejména na akci "Z" a k posílení neinvestičních výdajů na společenské potřeby. Na akci "Z" jako velmi účinný nástroj realizace úkolů vyplývajících z volebních programů vynaložily národní výbory celkem 3,2 mld. Kčs a hodnota vytvořeného díla u investiční části dosáhla celkově 3,8 mld. Kčs. Tím způsobem bylo získáno např. 860 míst v jeslích, přes 13 000 míst v mateřských školách, přes 4 000 míst v základních školách, 2 345 míst ve školních jídelnách, 670 km vodovodů a téměř 160 km kanalizací.

Soudružky a soudruzi, k obnovení dynamiky rozvoje v loňském roce významně přispěl růst vnitřní efektivnosti naší ekonomiky.

Musíme náročně a komplexně hodnotit, jaké konkrétní výsledky dosahují jednotlivé VHJ, podniky, závody a pracoviště při snižování nákladů, růstu zisku i využívání zásob, základních fondů a zejména, jak efektivně zhodnocují naši národní práci na zahraničních trzích, jaký je jejich konečný přínos pro celospolečenské účely, zejména, jaké je jejich výsledné saldo mezi finančními zdroji, které vytvářejí a které používají na své potřeby. V praxi to znamená nastavit zrcadlo těm podnikům, které zaostávají ve využívání prostředků, v rentabilitě, v efektivnosti vývozu, v technickém rozvoji.