Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji společné zpravodajce výborů
Sněmovny lidu poslankyni Seidlové. Nyní prosím
poslance Františka Hrudála o přednesení
zpravodajské zprávy.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
F. Hrudál: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci, vážení
hostia, nepochybne všetci sme sa vo svojich volebných
obvodoch stretli s veľkým záujmom o riešenie,
ktoré je obsiahnuté vo vládnom návrhu
zákona o sústave základných a stredných
škôl. Ide o dôležitú právnu
úpravu, ktorá sa dotýka prakticky všetkých
občanov a ktorá predstavuje praktickú realizáciu
významného ústavného práva,
práva na vzdelanie.
Vládny návrh zákona o sústave základných
a stredných škôl (školský zákon)
je ďalšou etapou legislatívnych prác k
realizácii dokumentu prijatého k ďalšiemu
rozvoju československej výchovno-vzdelávacej
sústavy. Spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne ľudu poslankyňa Seidlová uviedla vo
svojej správe rad ďalších aspektov, ktoré
viedli k navrhnutej právnej úprave obsiahnutej v
prerokúvanom návrhu zákona. Pripojujem sa
v plnom rozsahu k tomu, čo v spravodajskej správe
poslankyňa Seidlová uviedla. Pre úplnosť
posúdenia vládneho návrhu zákona mi
dovoľte uviesť niekoľko informácií
k ústavnoprávnej stránke návrhu zákona
a o jeho ústavnom prerokovaní vo výboroch
snemovní Federálneho zhromaždenia.
Návrh zákona predstavuje zásadnú zákonodarnú
úpravu vo veciach sústavy základných
a stredných škôl, u ktorých jednota právneho
poriadku vyžaduje, aby bola uskutočnená Federálnym
zhromaždením. Po stránke ústavnoprávnej
je úprava sústavy základných a stredných
škôl zákonom Federálneho zhromaždenia
odôvodnením ustanovenia článku 37 ods.
3 ústavného zákona o československej
federácii. Vládny návrh školského
zákona rieši úpravu povinnej školskej
dochádzky a niektoré pracovno-právne vzťahy
mládeže, ďalej čiastkovú úpravu
zásad sociálnej politiky a zásadnú
úpravu stredného vojenského školstva
a stredného školstva Zboru národnej bezpečnosti.
Úprava týchto otázok zákonom Federálneho
zhromaždenia je daná tiež ďalšími
ústavnými predpismi, ktoré upravujú
zákonodarnú právomoc Federálneho zhromaždenia,
najmä článkom 24 ods. 2 Ústavy Československej
socialistickej republiky a ustanoveniami článkov
22 a 37 ods. 1 písm. a) a b) ústavného zákona
o československej federácii. To znamená,
že zákonná úprava vo veciach sústavy
základných a stredných škôl, formou
zákona Federálneho zhromaždenia je plne opodstatnená.
Vládny návrh zákona vychádza zo zásad
predložených v auguste minulého roku vládou
Československej socialistickej republiky orgánom
Federálneho zhromaždenia. Tieto zásady prerokovali
všetky výbory snemovní Federálneho zhromaždenia,
okrem Výborov mandátových a imunitných.
Poslanci týchto výborov vyslovili s predloženými
zásadami súhlas. Schválili súčasne
vyjadrenie prijaté na porade poslancov - spravodajcov s
odborníkmi vedy a praxe, podnety a odporúčania
poslancov prednesené v rozprave. Prevažná väčšina
pripomienok prednesených vo výboroch snemovní
sa v návrhu zákona premietla. Odporúčania
a pripomienky, ktoré boli akceptované, prerokovali
ústavnoprávne výbory Snemovne ľudu a
Snemovne národov, a po ich schválení boli
zapracované do spoločnej správy, ktorú
máte k dispozícii. V spoločnej správe
je navrhnutá úprava § 23 týkajúca
sa účasti žiakov na spoločensky prospešnej
práci, ktorá umožňuje účasť
na spoločensko-prospešnej činnosti i žiakom
nad 15 rokov.
Vzhľadom na to, že po prerokovaní v Ústavnoprávnych
výboroch Snemovne ľudu a Snemovne národov boli
všetky pripomienky výborov, ktoré neboli nad
rámec dokumentu o ďalšom rozvoji československej
výchovno-vzdelávacej sústavy zohľadnené,
odporúčam Snemovni národov, aby s predloženým
návrhom a úpravami obsiahnutými v spoločnej
správe výborov (tlač 129) vyslovila súhlas.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny národů poslanci Hrudálovi.
Po vyslechnutí - zpravodajských zpráv bude
naše jednání pokračovat rozpravou. Písemně
se do rozpravy přihlásili tito poslanci: Ladislav
Švehla, Mária Paulechová a Jiřina Veselá.
Uděluji slovo poslanci Ladislavu Švehlovi, připraví
se poslankyně Mária Paulechová.
Poslanec SL L. Švehla: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, při řešení a uskutečňování
socialistické výstavby vystupuje do popředí
potřeba a závažnost výchovy a vzdělávání.
V nich prvořadou roli má získávání
vědomostí a znalostí ve školách.
Celý systém školské výuky se
nezbytně musí přizpůsobovat rozšiřujícím
se poznatkům vědy a techniky, s nimiž se náš
občan setkává na každém kroku
a v každém věku.
Za nejdůležitější stupeň
získávání znalostí považuji
základní školu, která sice nepředstavuje
uzavřený cyklus vzdělání, ale
po které je možné pokračovat ve studiu
dál, podle zájmu jednotlivců a jejich schopností.
Jak široký je rozsah působnosti na naše
obyvatelstvo, vyplývá již z faktu, že
ve školním roce 1982/1983 jsme v ČSSR měli
na základních školách 1 milión
956 tisíc žáků. To je obrovské
množství a také veliká zodpovědnost
za to, že mladé lidi připravíme pro
život a dáme jim znalosti, na nichž budou stavět
svou budoucnost. Závažnost obsáhnutí
učební látky je nutno posuzovat i z toho
hlediska, že více než jedna třetina ekonomicky
aktivního obyvatelstva zůstává pouze
u tohoto vzdělání a s ním prochází
celý svůj život. V zemědělství,
kde pracuji, je více než polovina pracovníků
pouze se základním vzděláním,
a to jsou poznatky nejen z mého volebního obvodu,
ale statistiky to potvrzují pro celé území
ČSSR. Jestliže tedy tak velké množství
našich občanů zůstává
na stupni vzdělanosti základní školy,
chceme a musíme chtít, aby základní
školy daly takový rozsah znalostí a vědomostí,
které by se kladně projevily v politickém
životě, pracovním zařazení, zvládnutí
hlavních technických problémů a také
v kulturní oblasti i v těch případech,
kdy se nepřechází na vyšší
stupně vzdělávání. Náročnost
na znalosti se projevuje i skutečností, že
lidé zaměstnání mění,
a jak ukazují statistiky, každý třetí
dělník pracuje v povolání jiném
než se vyučil.
Soudružky a soudruzi poslanci, v minulém roce uskutečnily
všechny výbory Sněmovny národů
za účasti poslanců Sněmovny lidu průzkumy
ke školní problematice jako přípravu
na 3. samostatnou schůzi Sněmovny národů.
Získané poznatky se v plné míře
vztahují na situaci v mém volebním obvodě.
Nebudu proto uvádět zjištěná
fakta a zastavím se jen u několika, které
bych chtěl promítnout do nových souvislostí.
První z nich souvisí se současným
poměrem mužů a žen v základním
školství. V některých školách
je až 80 % učitelek - žen z celkového
počtu učitelů. Tato situace usnadňuje
v nejnižších třídách adaptaci
žáků z rodinného prostředí
na školské podmínky. Bylo by však účelné,
abychom pro vyšší třídy základní
školy získali více učitelů, kteří
by mohli přispět ve výchově k větší
samostatnosti zejména v technických směrech.
Závěry z poslaneckých průzkumů
rozebírají důvody, proč existuje uvedeny
nepoměr mezi učitelkami a učiteli, a navrhují
potřebná opatření. Doporučuji,
aby se jim věnovala zvýšená pozornost.
Jako člen branného a bezpečnostního
výboru jsem došel k dalšímu poznatku,
který ovšem nechci absolutizovat. Mladí branci,
kteří nastoupili do základní vojenské
služby, se velmi těžko vyrovnávají
s novými životními podmínkami, náročností,
ukázněností a pochopitelně i s větší
tvrdostí. Velitelé těchto vojáků
připisují tuto situaci rodině a škole.
Říkají, že v současné
době rodina příliš hýčká,
dává vše, co dítě chce a škola
ještě nenašla účinnou formu k větší
výchově k samostatnosti a náročnosti.
Při průzkumu branných a bezpečnostních
výborů v minulém roce v jižních
Čechách se naši poslanci setkali s kladnými
poznatky ze spolupráce mezi základní školou
a Svazarmem. Bylo to v Českém Krumlově, Jindřichově
Hradci, Žirovnici i Horní Cerekvi. Učitelé,
kteří byli i členy Svazarmu, vítali,
že jejich žáci v rámci zájmové
činnosti - rozšiřovali své teoretické
znalosti zvláště ve fyzice a získali
manuální zručnost. Kromě toho má
takováto spolupráce též kladný
vliv na politický růst a vývoj žactva.
Základní škola ve znalosti žáků
má jakési dvě fáze. Poznatky získané
poslaneckým průzkumem říkají,
že v prvních letech úroveň znalostí
a tudíž i prospěchu jednotlivých žáků
je přibližně na stejné úrovni
ze všech předmětů. Ve vyšších
třídách však dochází ve
většině případů k určité
diferenciaci, která naznačuje schopnosti pro další
rozvoj vzdělávání. Někde to
bývá matematicko-fyzikální směr,
jinde například jazykové schopnosti nebo
manuální zručnost. l když máme
zájem, aby žáci končili základní
školu s relativně vyrovnanými znalostmi ze
všech předmětů, neměly by se
tyto skutečnosti opomíjet, protože mají
vliv na budoucí zaměření, ať
již v zaměstnání nebo dalším
vzdělávání. Dnes projednávaný
návrh zákona s individuálními schopnostmi
žáků počítá s tím,
že zavádí povinně volitelné předměty
a umožní tak rozvíjení specifických
vloh žáků.
Určité potíže ve výuce na základních
školách vznikají v souvislosti se žáky
pocházejícími ze sociálně zaostalých
rodin, které školní docházce a učení
věnují velmi malou pozornost. Negativní vztah
rodiny se bezprostředně promítá do
zájmu dítěte o školu, vzdělávání
a vůbec k celému společenskému dění.
Dítě zaostává, nestačí
ostatním, jeho prospěch je neuspokojivý a
musí být přemístěno do zvláštní
školy.
A znovu, jako člen branného a bezpečnostního
výboru, musím poznamenat, že armáda
věnuje pozornost úrovni vzdělání
a pro vojáky základní služby organizuje
kursy a školy, které umožňují získat
znalosti těm, kteří je dříve
zanedbali při školní docházce.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
výsledky loňského průzkumu na školách
byly shrnuty jako náměty na další opatření.
Neovlivňují zásadně žádné
ustanovení dnes projednávaného návrhu
zákona, ale týkají se spíše takových
opatření, která umožňují,
usnadňují nebo zefektivňují školní
výuku a vytvářejí pro ni optimální
podmínky.
Proto bych chtěl připomenout, že např.
se zahájením nové, desetileté povinné
docházky do škol musíme pamatovat na včasně
rozpracované osnovy, vydání příslušných
učebnic a vytvoření všech dalších
podmínek pro plynulost přechodu na nové podmínky
výuky.
Do námětů patří i rozšíření
pomoci zaostávajícím žákům,
materiální zabezpečení výuky,
odstraňování formálnosti ve výuce
a řada dalších poznatků shrnutých
a projednaných na 3. samostatné schůzi Sněmovny
národů v minulém roce.
Vzhledem k závažnosti ustanovení nového
školského zákona navrhuji věnovat neustálou
pozornost jeho realizaci a získávání
poznatků z volebních obvodů, jak se osvědčuje
v praxi.
Věřím, že úprava povinné
školní docházky a získávání
širších znalostí a vědomostí
žáků bude přínosem pro celou
naši společnost. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslanci Švehlovi a slovo má poslankyně
Mária Paulechová. Připraví se poslankyně
Jiřina Veselá.
Poslankyně SL M. Paulechová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, nové poznatky vo všetkých
oblastiach vedy a techniky majú vplyv na zmeny nielen v
oblasti výroby, ale priniesli nové zvyšujúce
sa nároky na vzdelanostnú úroveň a
prípravu kvalifikovaných odborníkov pre celé
národné hospodárstvo. Na základe týchto
požiadaviek vznikla prirodzená potreba komplexného
prebudovania a skvalitnenia prípravy všetkej mládeže
pre budúce povolanie.
Po širokej diskusii v najvyšších straníckych
a štátnych orgánoch, i v odbornej verejnosti
ČSSR bol prijatý v roku 1976 dokument o "Ďalšom
rozvoji československej výchovno-vzdelávacej
sústavy", na základe ktorého sa začína
realizovať program stredného všeobecného
politického pracovného vzdelania všetkej mládeže
od septembra t. r.
V súčasnosti všetky školy, pedagogickí
pracovníci, rodičia i široká verejnosť
žije prípravou na začatie desaťročnej
povinnej školskej dochádzky.
V oblasti stredného školstva nadobúda stále
väčší význam príprava stredných
technikov a kvalifikovaných robotníkov, od ktorých
sa dnes vyžaduje a bude vyžadovať tvorivosť
v práci, zmysel pre novú techniku a technológiu,
pre modernizáciu výroby, inováciu výrobkov
a sústavné zvyšovanie kvality a efektívnosti
práce.
Doterajšie skúsenosti z overovania postupnej realizácie
projektu potvrdzujú správnosť nastúpenej
cesty. Z bohatej diskusie, ktorá na túto tému
prebehla, pokladáme za správne, že vzdelanie
na stredných odborných školách nie je
zamerané na úzku výchovu špecialistov,
ale odborníkov so širokým všeobecným
rozhľadom, ktorý je a bude v praxi potrebný.
My, poľnohospodári, vítame tento druh výučby
i pri výchove stredných poľnohospodárskych
kádrov.
Pred definitívnym uplatnením nového modelu
prebiehalo jeho experimentálne overovanie na niektorých
vybraných školách. V našom okrese to bola
i Stredná poľnohospodársko-technická
škola Marka Čulena v Trnave.
Základnými kladnými črtami overovacej
koncepcie bolo, že učebná osnova zohľadňovala
inováciu v jednotlivých učebných odboroch,
vyžadovala vyššiu teoretickú úroveň
výučby a rozšíril sa odborný
pojmotvorný aparát. Vyššie nároky
nútili vyučujúcich uprednostňovať
logické myslenie.
Samotné učebné plány a osnova prekonali
počas experimentu pozitívne zmeny a ďalšie
čakajú na riešenie. Za kladný prvok
treba považovať zmeny vyučovania praxe. Doterajšia
výučba, počet hodín a ich rozdelenie
nedovoľovala realizovať výučbu v praxi
bezprostredne vo výrobe. Nové učebné
osnovy zabezpečujú výučbu celodenne
príp. i celotýždenne, čo umožňuje
nácvik pracovných operácií priamo
v prevádzke. Žiak sa stáva aktívnym
účastníkom plnenia výrobných
úloh. Pre ešte lepšie priblíženie
výučby potrebám praxe by bolo potrebné
vykonať niektoré opatrenia.
Príslušné ministerstvá by mali zvážiť
možnosť získania výučných
listov napr. i žiakom stredných poľnohospodársko-technických
škôl. Táto skutočnosť a vedomie,
že bude z praxe preskúšaný na záverečných
skúškach, by žiaka nútila ešte svedomitejšie
pristupovať k výučbe praxe. Po zložení
skúšky by žiak získal výučný
list, rovnocenný výučným listom absolventa
stredného odborného učilišťa. Pri
maturite by už nemusel preukazovať pracovné zručnosti,
ale iba schopnosti ako vie organizovať a riadiť priebeh
jednotlivých operácií.
Tým by sa dosiahlo, že agronóm, zootechnik
či mechanizátor po nástupe do praxe by bol
schopný sám prácu vykonávať,
keď treba ukázať, ako pri práci postupovať,
aby bola vykonaná kvalitne a včas. Tým by
získal vyššie uznanie a autoritu, ktorá
je jedna zo základných podmienok úspechu
riadiaceho pracovníka.
Spojitosti s výučbou praxe sa všeobecne pociťuje
a javí sčasti nedostatok, ale hlavne zastaralosť
strojov a zariadení pre potreby výučby a
overovania si teoretického učiva v praxi. Stredné
poľnohospodárske školstvo je pri praktickej výučbe
žiakov v určitej výhode v tom, že má
svoje účelovo výrobné zariadenia,
žiadalo by sa však i tu zlepšiť technické
a technologické vybavenie a v spolupráci s rezortom
poľnohospodárstva zabezpečiť, aby žiaci
SPTŠ mali možnosť vykonávať všetky
formy praxe, t. j. učebnú, prevádzkovú
a individuálnu v podnikoch s najmodernejšou technológiou,
organizáciou práce a s najlepšími hospodárskymi
výsledkami, aby prostredníctvom účasti
na vysokej úrovni výroby boli pripravení
pre budúce povolanie.
Vážené súdružky, súdruhovia,
v súvislosti s prerokovaním materiálov osobitnú
pozornosť si zasluhujú gymnáziá. Z doterajších
skúseností vyplýva, že zavedenie povinného
predmetu "základy výroby", odbornej prípravy
a skupín voliteľných predmetov odborného
zamerania je v porovnaní s predchádzajúcou
pedagogickou praxou, keď sa vyučoval predmet polytechnická
výchova, kvalitatívnym krokom vpred.
Tam, kde sú vy tvorené vhodné kádrové,
priestorové a materiálne podmienky pre kvalitné
zabezpečenie odbornej prípravy, absolventi gymnázií
sú po určitom zapracovaní schopní
dobre vykonávať niektoré robotnícke
povolanie a technicko-hospodárske funkcie. Dôležitým
predpokladom uplatnenia absolventov gymnázií s odbornou
prípravou v praxi, je potrebné zákonné
doriešenie postavenia absolventa tak, aby ho podniky bez
komplikácie a s priznaním príslušnej
triedy a kvalifikácie zaraďovali na také práce
a funkcie, pre aké získal odbornosť.
Preto je potrebné a veľmi dôležité
rôznymi formami informovať verejnosť o zmene profilu
absolventa gymnázií, čím by sa čiastočne
predišlo i nežiadúcim javom, že hlavne u
chlapcov vzniká nižší záujem o
štúdium na gymnáziách a hlásia
sa nám tu žiaci priemerní a vynikajúci
žiaci radšej získavajú odborné
vzdelanie.