V strede pozornosti v posledných rokoch bolo a je učňovské
školstvo, v ktorom bude v ďalších rokoch
študovať a pripravovať sa na povolanie na 60 %
mládeže.
Stredné odborné učilištia budú
mať teda najväčší podiel zo stredných
škôl na zabezpečovaní povinnej desaťročnej
školskej dochádzky. Otázky utvárania
kádrových, materiálno-technických
podmienok stredných odborných učilíšť
sú v centre pozornosti, pretože sú popri zdokonaľovaní
obsahu základným predpokladom požadovanej úrovne
výchovy a vzdelania mladej robotníckej generácie.
Dôsledným plnením opatrení, ktoré
v záujme zvládnutia a poslania stredných
odborných učilíšť boli prijaté,
sa majú riešiť a odstrániť problémy
pri získavaní učebných, pracovných
a ubytovacích priestorov, kvalifikovaných majstrov
odbornej výchovy a vychovávateľov.
Niektoré závody a podniky len veľmi pomaly
pristupujú k vytváraniu účelových
priestorov pre ubytovanie, odborný výcvik a v nedostatočnej
miere zabezpečujú efektívne združovanie
finančných prostriedkov na výstavbu nových
zariadení.
Výchova mládeže je záležitosťou
celej spoločnosti, každého rodiča, všetkých
vedúcich a ostatných pracovníkov, ktorí
by sa mali o tieto otázky zaujímať aspoň
s takou zodpovednosťou, ako sa to stalo pravidlom vo Zväze
sovietskych socialistických republík alebo v Nemeckej
demokratickej republike, kde vytvárajú žiakom
oveľa väčší priestor pre praktickú
výučbu formou samotných cechov, liniek, dielní
ako aj budovaním medziškolských výrobných
kombinátov, kde majú žiaci prístup k
novej modernej technike a organizácii práce.
Máme však aj dobré príklady starostlivosti
o mladú generáciu, a to konkrétne v mojom
volebnom obvode v n. p. Tesla, Piešťany, v rámci
Západoslovenského kraja sú to ďalej
k. p. Chirana, Stará Turá.
V SSR stojí za povšimnutie starostlivosť o prípravu
mládeže na robotnícke povolania v Bavlnárskych
závodoch VIL, Ružomberok, ďalej Tesla, Bratislava,
ktoré podniky a ich vedenia v tomto smere slúžia
za príklad.
Na záver by som chcela povedať, že odporúčam
snemovniam schváliť vládny návrh zákona
o sústave základných a stredných škôl
v znení spoločnej správy výborov.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslankyni Paulechové, slovo má
poslankyně Jiřina Veselá.
Poslankyně SN J. Veselá: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
projednáváním návrhu školského
zákona končí jedna významná
etapa kvalitativních přeměn v soustavě
základních a středních škol.
Několikaleté úsilí o dosažení
vyššího sepětí přípravy
mládeže na život a práci v rozvinuté
socialistické společnosti s potřebami praxe,
dostává nyní potřebnou legislativní
úpravou další impuls pro vyplnění
stanovených cílů.
Již více než deset let uplynulo od červencového
plenárního zasedání ÚV KSČ,
které stanovilo hlavní směry působení
celé společnosti na výchovu mladé
generace. Od té doby bylo vykonáno mnoho pozitivního.
I nadále je nutné tuto činnost rozvíjet,
protože tempo a potřeby rozvoje společnosti
přinášejí stále nové požadavky
a problémy, které působí na vědomí
a postoje mládeže, kladou podstatně větší
nároky na politickou a odbornou vyspělost nastupující
generace.
Bez cílevědomé podpory společnosti,
bez citlivého vlivu bezprostředního okolí
však nemůžeme očekávat, že
budoucí hospodáři naší socialistické
vlasti budou automaticky schopni řešit svěřené
úkoly, jak se říká "na úrovni
doby". Ve svých poslaneckých obvodech a při
poslaneckých průzkumech jsme měli možnost
se přesvědčovat, že nejvýraznějších
výsledků je dosahováno právě
tam, kde v oblasti výchovy je důsledně uplatňována
zásada jednoty slov a činů, kde jsou pozorní
k řešení studijních, pracovních
a životních problémů mládeže,
kde neformálně hovoří o vnitropolitických
otázkách a zejména o složité
situaci v dnešním třídně rozděleném
světě. Zkrátka, kde usilují, aby výchovné
působení školy neprobíhalo odtrženě
od vlivu rodiny a společenských organizací.
Považuji za prospěšné, že v procesu
zdokonalování československé vzdělávací
soustavy byla pozornost soustřeďována na přípravu
mládeže na dělnická povolání.
V tomto směru jde o úkoly nejsložitější.
Proto také zcela oprávněně zde nový
školský zákon sleduje nejpodstatnější
změny. Již v období budování
sítě středních odborných učilišť
bylo třeba překonat nemálo překážek,
pochybností o reálnosti záměru zpřístupnit
všem budoucím příslušníkům
dělnické třídy střední
vzdělání. Společným úsilím
řídících orgánů, pedagogů
a dalších výchovných pracovníků
se již mnohé podařilo. To však ještě
neznamená, že růst vzdělanosti budoucích
dělníků bude automaticky probíhat
v žádoucí kvalitě a především
v souladu s potřebami zvyšování efektivnosti
a výkonnosti národního hospodářství
a úrovní veškeré práce. Kromě
opodstatněného požadavku na rozšíření
všeobecných znalostí musí výrazných
kvalitativních změn doznat i oblast profesní
přípravy. Právem je zdůrazňován
požadavek, že je nutno zajistit, aby žáci
středních odborných učilišť
měli příležitost ovládnout nejmodernější
techniku, poznat progresívní technologii a pokrokové
formy organizace práce. Aby již v době přípravy
na povolání získávali potřebné
návyky pro odpovědný přístup
k plnění svěřených úkolů
a osvojovali si principy socialistického způsobu
života.
Kromě nezastupitelné role pedagogických pracovníků,
především mistrů odborné výchovy,
a osobního příkladu předních,
zkušených dělníků z mateřských
závodů mohou tyto záměry výrazně
ovlivňovat i vhodně zvolené formy pracovní
iniciativy žáků středních odborných
učilišť. V tomto směru jsme v Revolučním
odborovém hnutí a v Socialistickém svazu
mládeže získali řadu dobrých
zkušeností z činnosti záloh brigád
socialistické práce. Rozhodující většina
z dnešních více než sedmi tisíc
těchto kolektivů se upřímně
snaží o dosahování co nejlepších
výsledků v profesní přípravě,
jejich členové si navzájem pomáhají
ve studiu i při řešení různých
problémů. Spolu s projevy společenské
angažovanosti zaznamenáváme příznivé
výsledky v rozvoji aktivity podněcující
tvůrčí, technickou i zájmovou činnost
a zvýšení fyzické zdatnosti. Přesto
se domnívám, že dosud nebylo využito všech
možností jak naplnit výchovné poslání
záloh BSP vyjádřené myšlenkou
"Učit se socialisticky pracovat a žít".
Nemůžeme být proto lhostejnými ani k
tomu, že máme ještě stále dost
záloh, v jejichž činnosti je hodně formalismu.
Projevuje se to i v oblasti socialistického soutěžení.
Obchází se nezbytná přesvědčovací
příprava a předpokládá se samozřejmě
pochopení a přijetí úkolů.
Jaký můžeme potom očekávat iniciativní
přístup od samotných žáků?
Vždyť podceňování základních
leninských principů v organizování
socialistické soutěže v období, kdy
myšlení budoucího příslušníka
dělnické třídy prochází
prudkým rozvojem, kdy se poprvé setkává
s působením zákonitostí socialistického
způsobu výroby, může způsobit
někdy i nenahraditelné ztráty. Proto nikoliv
samoúčelně - tolik voláme a sami organizujeme,
bezprostřední kontakt žáků středních
odborných učilišť s budoucími spolupracovníky,
s předními organizátory socialistické
soutěže. Prostě řečeno: síla
osobního příkladu je zde dvojnásob
potřebná.
S naléhavou potřebou prosazování vědeckotechnických
poznatků, kdy nelze ustrnout na neměnných
způsobech výuky, bude potřeba počítat
s dalším růstem technické vybavenosti
učilišť. Nemůžeme přehlížet,
že je dosud ještě dost míst pro odbornou
přípravu, kde se potýkají zejména
s nedostatkem současné techniky a jiných
potřebných zařízení. Je třeba
dosáhnout toho, aby žák se nacházel
již v takovém prostředí, které
se bude přibližovat jak technickým podmínkám,
tak i pracovními nároky prostředí,
kde bude po skončení školy pracovat. Za neodkladný
úkol rezortních orgánů považuji
proto odstranění neodůvodněných
rozdílů v materiální vybavenosti učilišť
a připravenosti absolventů středních
odborných učilišť na plnění
výrobních úkolů.
Nikde jinde než ve výrobních podnicích
a jejich nadřízených orgánech nelze
zabezpečit, aby kvalifikace dělnických kádrů
byla účelně využita. Z poznatků
odborových orgánů vyplývá,
že ne všude je v tomto směru vše v pořádku.
Je nemálo příkladů, kdy je kvalifikovaný
dělník zařazován na pomocné
práce a na práce i se zcela odlišným
charakterem pracovní činnosti.
Mnohé bude třeba zlepšit i v příslušných
směrnicích o kvalifikačních požadavcích,
kde dosud nejsou založeny všechny předpoklady
pro uplatnění dělníků vyučených
podle nových osnov. Nedostatky v této oblasti jsou
v ostrém protikladu nejen s požadovanými nároky
na změny ve struktuře výroby, s potřebou
zvýšit počet výrobků v nejvyšších
skupinách jakosti a rychleji uplatňovat výsledky
vědy a techniky v praxi (zejména v oblasti elektronizace
a robotizace národního hospodářství).
Zároveň je to i projev rozporu slov a činů.
V odborném učilišti je učí využívat
a zvyšovat kvalifikaci, a když je to v praxi jiné,
může to mít negativní výchovný
dopad na mladého dělníka. Měli bychom
proto ve všech výrobních odvětvích
urychleně prověřit, zda je vše v souladu
s celospolečenskými záměry.
Správné uplatňování nového
školského zákona vyžaduje rovněž
působit více na myšlení a postoje rodičů
v období volby povolání jejich dětí.
Představy o tom, že získáním
úplného středního vzdělání
s maturitou na středním odborném učilišti
automaticky vede snadnější cesta na vysokou
školu, jsou iluzemi nesprávnými. Navíc
to podrývá významné společenské
postavení, které středním odborným
učilištím přísluší.
Pro nastupující dělnickou generaci je zvlášť
důležité získávat hluboké
třídní uvědomění a všestranně
se připravovat na svou perspektivu - budoucí nositelku
společenského pokroku a tvůrce základních
materiálních hodnot. To vyžaduje zkvalitnit
a prohloubit výchovné působení na
dělnickou mládež. Mám na mysli takovou
výchovu, ale i zájmovou činnost, která
vychází z ideově politických hledisek
a stává se významným prostředkem
utváření kladného vztahu mládeže
k socialistické vlasti, prohlubuje její marxistickoleninský
světový názor, politickou vyspělost
a internacionální přesvědčení.
Je odrazem její aktivní účasti na
realizaci politiky KSČ. Velký význam má
proto i výběr kvalifikovaných kádrů
pro střední odborná učiliště
a jejich postavení v celé školské soustavě.
Vždyť na ní záleží, jak bude
mladý člověk uznávat dělnickou
práci, jak si jí bude vážit. V tomto
směru kromě pedagogů, školských
orgánů a sdělovacích prostředků
může mnoho pozitivního vykonat ROH a SSM politicko-výchovným
působením a rozvíjením přitažlivých
forem, podnícením zájmu o dělnická
povolání. V orgánech ROH jsme v minulém
roce přijali i některá rozhodnutí,
která upřesňují vztah odborů
k žákům středních odborných
učilišť a jednotně řeší
odborovou organizovanost učitelů, mistrů,
vychovatelů a dalších pracovníků
středních odborných učilišť
v jedné základní organizaci ROH.
Závěrem mi dovolte ocenit úsilí státních
a resortních orgánů, všech pedagogických
pracovníků, funkcionářů společenských
organizací, kteří aktivně napomohli
k vytvoření podmínek a předpokladů
k vypracování návrhu zákona o soustavě
základních a středních škol.
Vyslovuji se v souladu s říjnovým usnesením
Sněmovny národů pro jeho přijetí
s přesvědčením, že přinese
další úspěšné výsledky
v přípravě mládeže na život
a práci v rozvinuté socialistické společnosti.
Děkuji.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslankyni Veselé, která byla
poslední z písemně přihlášených
řečníků. Ptám se, soudružky
a soudruzi, zda někdo z vás chce ještě
vystoupit k projednávanému vládnímu
návrhu zákona. (Nikdo se nehlásí.)
Nikdo. Vyhlašuji tedy rozpravu za skončenou.
Přeje si místopředseda vlády ČSSR
s. Lúčan závěrečné slovo?
Místopředseda vlády ČSSR M. Lúčan:
Áno.
Předsedající předseda SL V. David:
Prosím.
Místopředseda vlády ČSSR M. Lúčan:
Vážené súdružky poslankyne,
súdruhovia poslanci, v prejavoch spravodajcov a vo vystúpeniach
poslancov sa neobjavili také problémy a pripomienky,
na ktoré by bolo treba v záverečnom slove
reagovať a s tým, čo bolo povedané,
plne súhlasím.
Pokiaľ ide o návrh, ktorý predniesla poslankyňa
Paulechová, dotýkajúci sa stredných
odborných škôl poľnohospodárskeho
smeru, Ministerstvá školstva ho zvážia
a dajú odpoveď.
Ešte raz vám ďakujem za to, čo ste vykonali
pre to, aby tento zákon mohol vzniknúť a prosím
vás v mene vlády ČSSR o aktívnu pomoc
pri jeho naplňovaní v živote. Ďakujem.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji soudruhovi Lúčanovi.
Žádají společní zpravodajové
o slovo? (Nežádají.) Děkuji.
Můžeme přistoupit k hlasování.
V zasedacím sále je přítomno 170 poslanců
Sněmovny lidu, 60 poslanců Sněmovny národů
zvolených v České socialistické republice
a 65 poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou podle ústavního
zákona o československé federaci usnášení
schopné.
Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny
národů.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s vládním návrhem zákona, uvedeným
v parlamentním tisku č. 127, ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů (tisk 129) a podle doporučení
společného zpravodaje výborů Sněmovny
národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Sněmovna národů schválila návrh
zákona.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s vládním
návrhem zákona, uvedeným v parlamentním
tisku č. 127, ve znění společné
zprávy výborů Sněmovny lidu (tisk
129) a podle doporučení společné zpravodajky
výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku.
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Také Sněmovna lidu schválila návrh
zákona.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schválilo
zákon o soustavě základních a středních
škol (školský zákon).
Soudružky a soudruzi poslanci, posledním bodem našeho
pořadu je
V parlamentním tisku č. 128, který jste obdrželi,
je uvedena činnost všech orgánů Federálního
shromáždění od poslední společné
schůze sněmoven.
Jsou, prosím, k této zprávě nějaké
dotazy nebo připomínky? (Ne.) Nejsou.
Konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky vzalo
zprávu o činnosti předsednictva Federálního
shromáždění, předsednictva a
výborů Sněmovny lidu a předsednictva
a výborů Sněmovny národů za
dobu od 15. prosince 1983 do 20. března 1984 na vědomí.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, tím jsme vyčerpali pořad
12. společné schůze Sněmovny lidu
a Sněmovny národů.