Přes dílčí výsledky nedošlo
k výraznému zlepšení v technické
kontrole, ačkoliv v této oblasti trvají vážné
nedostatky v kvalitě výrobků. Přes
ekonomické ztráty, které z toho máme,
politické a morální škody, které
takto inkasujeme, existuje u řady vedoucích pracovníků
určité uspokojení s dosaženou úrovní
kvality s tím (jak se vyjadřují), že
to odpovídá možnostem výroby. A právě
tento přístup je příčinou,
že nevytvářejí v souladu s usnesením
předsednictva ÚV KSČ a vlád potřebné
podmínky k objektivitě a účinnému
působení technické kontroly, aby tato výrazně
ovlivňovala technologickou kázeň a náročnost
v řízení kvality vůbec.
Nechci hovořit o dalších oblastech, nechci
jít do podrobností. Chtěl bych jen zdůraznit,
že se dosud nevytvořilo náročné
klima, které by si vynutilo vysokou úroveň
a účinnost kontrolní práce. Stále
se setkáváme se snahami omlouvat zjištěné
nedostatky, s případy, že dokonce závažná
zjištění kontroly nejsou využívána
v řídící praxi, k řešení
problémů, případně k preventivnímu
působení na ostatních úsecích.
Zatím se stále jen ojediněle vyvozují
důsledky vůči těm, kteří
nedostatky zavinili.
S dosavadními přístupy vedoucích pracovníků
při prosazování zásad kontroly do
praxe vyslovilo předsednictvo ÚV KSČ a vláda
nespokojenost. Zavázalo vedoucí pracovníky
ve státních a hospodářských
orgánech, aby přijali zásadní adresná
a konkrétní opatření k důslednému
uplatňování zásad kontroly, ke zvýšení
náročnosti v plánovací a finanční
disciplíně, ve vyžadování odpovědnosti
a kázně. Zavázalo vedoucí pracovníky,
aby z liknavého přístupu v této oblasti
a nedůslednosti byly vyvozovány osobní závěry
vůči těm, kteří se takto chovají.
Byla přijata konkrétní opatření:
- k dalšímu zvýšení kvality a výslednosti
práce orgánů lidové kontroly;
- k účinnější koordinaci kontrolní
práce mezi orgány lidové kontroly a systémem
kontroly, to znamená vnitřní kontrolou;
- k důsledné pomoci Výboru lidové
kontroly výborům lidové kontroly v místech
a závodním komisím lidové kontroly.
Ministrům bylo uloženo, aby přijali konkrétní
opatření k důslednému uplatňování
zásad na všech stupních, aby stanovili konkrétní
postup, aby zásady prosadili v těch oblastech, kde
se projevují největší slabiny.
Na prvním místě, aby to bylo v oblasti technické
kontroly a kvality výrobků, v oblastech, kde dochází
k trvalým odchylkám od našich záměrů,
nebo kde se naše záměry neplní, kde
dochází k vážným protispolečenským
jevům.
Do poloviny roku mají všichni ministři po celé
ose zabezpečit, aby v těch podnicích a VHJ,
kde mají být zřízeni hlavní
kontroloři, byli tito ustaveni do funkcí, aby přijali
opatření, aby v těch podnicích, kde
nejsou kontrolní útvary, bylo zajištěno
uplatnění zásad v plné šíři.
Dále byli zavázáni ministři, aby při
hodnocení plnění úkolů na všech
stupních zkoumali, jak se na nedostatcích a odchylkách
podílí zanedbání kontroly na daném
úseku. Aby při posuzování odchylek
od stanovených úkolů vyžadovali objektivní
kontrolní informace o příčinách
těchto jevů, o tom, kdo je zavinil a o možnostech,
zda jsou využitelné další rezervy.
Stručně jsem je charakterizoval opatřením
usnesení předsednictva ústředního
výboru strany a opatřením vlády.
Jednoznačně z nich vyplývá, že
zásady jsou správné, že jejich důsledné
uplatnění může přinést
očekávané výsledky, které by
měly spočívat v tom, aby kontrola skutečně
přispívala k důsledné realizaci našich
záměrů, k tomu, aby se upevnila kázeň
a disciplína a odpovědnost, k tomu, abychom využívali
všechny možnosti a rezervy, které v národním
hospodářství máme. Děkuji za
pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Ondřichovi.
Soudruh poslanec Křenek je spokojen s odpovědí?
Poslanec SN D. Křenek: Ano.
Předseda FS A. Indra: Prosím předsedu
federální vlády soudruha Štrougala o
závěrečné slovo.
Předseda vlády ČSSR L. Štrougal:
Vážený soudruhu předsedo Federálního
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci! Domnívám se, že rozprava, která
dnes ve Federálním shromáždění
proběhla, mi dovoluje konstatovat shodu názorů
na základní otázky, rozebrané ve zprávě
vlády o její činnosti za uplynulý
rok. Včetně kritických připomínek,
podnětů a některých konkrétních
návrhů k dílčím otázkám
je shoda v tom, jak dále postupovat v rozvoji národního
hospodářství v duchu linie XVI. sjezdu Komunistické
strany Československa, jak postupovat i v ostatních
oblastech společenského života. Zvláště
je třeba vyzdvihnout principiální shodu k
mezinárodně politické aktivitě Československé
socialistické republiky, kde některá závažná
opatření jsou vynucena agresívními
kroky imperialistických kruhů.
Chci vás ujistit, soudružky a soudruzi, že vaše
podněty, návrhy a připomínky nebudou
zapomenuty, že budou v práci vlády využity.
To se týká i námětů, které
uplatnili členové předsednictva ústředního
výboru Národní fronty, jak ve svém
vystoupení uvedl soudruh Trávníček.
Jen několik slov k tomu, co nás především
čeká v sociálně ekonomické
oblasti v tomto roce. Jak již bylo řečeno,
musíme zvládnout práce na návrhu plánu,
resp. na upřesnění plánu běžného
roku 1984. Jde o to, jak jsem již zdůvodnil, abychom
dosáhli vyšší efektivnosti, k čemuž
nás opravňují výsledky roku 1983,
které byly lepší než jsme očekávali.
Letos chceme dosáhnout stejného vzestupu efektivnosti
a dynamiky, jako v minulém roce. K tomu je třeba
prohlubovat součinnost centrálních orgánů.
Zpevňujeme některé ukazatele, zvláště
spotřeby surovin, energie, paliv, kovů atd., zpevňujeme
některé ukazatele efektivnosti, zejména podílů
výrobků první kvality na celkové výrobě,
zpevňujeme některé ukazatele směnné
relace v zahraničním obchodě a další
ukazatele, které můžeme stanovit z centra.
Na druhé straně to vyžaduje iniciativní
součinnost hospodářských orgánů
pokud jde o plány podniků a závodů,
aby formou vstřícného plánu, formou
nadplánu vyšly vstříc žádoucímu
užití národního důchodu, zvláště
v exportu, vnitřním obchodě a vybraných
investičních akcích.
V tomto roce usilujeme především o zvýšení
dynamiky efektivnosti, komplexně vyjádřeno
v růstu národního důchodu minimálně
o 3 %, a to v žádoucím užití, jak
jsem již řekl.
Tyto práce musíme zvládnout v dubnu. Do této
doby musíme mít v podnicích, závodech
i v centru jasno o našich cílech a musíme se
snažit všechny slabé stránky, o nichž
se hovořilo i ve vystoupeních poslanců, ujasnit
a dotáhnout do zdárného konce. Jinak by nám
neprovázanost plánů, nedodržování
dodavatelsko-odběratelských vztahů atd. v
dalším období způsobily ekonomické
potíže a komplikace.
Zároveň s dopracováním plánu
na rok 1984 musíme připravovat návrh směrnic
pro rok 1985, které mají být vládě
a předsednictvu ÚV KSČ předloženy
v květnu letošního roku. To je rovněž
důležitý úkol, který se zabezpečuje
v součinnosti s nižšími články
hospodářského řízení
a při němž řešíme i otázky
nevýrobní sféry.
Základní direktiva je dána - pokračovat
v růstu efektivnosti a dynamiky v duchu linie XVI. sjezdu
KSČ, tzn. na úrovni optimálních čísel,
které stanovil. Přitom nevylučujeme, naopak
si přejeme, abychom při žádoucím
užití národního důchodu a produkce
dosáhli v některých oborech potřebného
překročení.
Zároveň chci říci, že spolu s
řešením uvedených úkolů
pracujeme na dlouhodobé koncepci hospodářského
a sociálního rozvoje Československa do roku
1995 a jeho další varianty, které chceme ve
stranických a vládních orgánech projednat
v době od června do září. Z
toho bude vycházet i základní úvaha
o směrnicích pro 8. pětiletku, tedy pro období
1986 až 1990.
Jak již bylo ve zprávě uvedeno, chceme dát
plánování i řízení v
tom nejširším slova smyslu určitou perspektivu.
Přece jen si uvědomujeme, a všichni to na sobě
pociťujeme, že nestačí hodnotit rozvoj
národního hospodářství pouze
v ročních průměrech. Je třeba
mít jasný pětiletý výhled,
z tohoto pohledu vycházet i hodnotit práci podniků
a také všechna opatření, která
mají urychlovat proces intenzifikace. Tedy v těchto
třech základních oblastech pracujeme na zpřesnění
plánu 1984, na návrhu směrnice pro rok 1985
a na dlouhodobém výhledu do roku 1995, včetně
z toho odvozené 1. varianty směrnice pro 8. pětiletku.
Nemůžeme ztrácet čas, koordinací
plánu se Sovětským svazem a ostatními
členy RVHP musíme ve druhém pololetí
letošního roku vyjasnit optimální variantu
ekonomického a sociálního rozvoje pro léta
1986-1990, abychom začátkem příštího
roku mohli tyto práce dokončit.
Soudružky a soudruzi, rozprava k problematice výrobní
i nevýrobní sféry v podstatě vždy
směřuje k nejzákladnějšímu
úkolu, ke strategické otázce, jakou je úroveň
řízení v tom nejširším smyslu
slova. Tato záležitost je předmětem
pozornosti v celém světě a v socialistickém
společenství především, protože
právě socialismus umožňuje plánovité
řízení v celospolečenském měřítku.
Proto jeho přestavbě a zdokonalování
věnují pozornost všechny socialistické
země. Také u nás - a bylo to řečeno
již na XV. a velmi podrobně i na XVI. sjezdu KSČ
- na základě vlastních zkušeností
i zkušeností bratrských zemí byl vytyčen
úkol zdokonalit řízení národního
hospodářství a celé naší
společnosti.
Je skutečností a máme o tom i přesvědčivé
příklady, že řada podniků v daných
podmínkách pracuje efektivně a hospodárně,
na úrovni těch parametrů, kterými
se chceme měřit s předními výrobci
ve světě, ať socialistickém nebo ostatním.
Technicko-ekonomická úroveň jejich výrobků
a celkové náklady výroby, to jsou dva ukazatele,
jimiž musíme měřit, zda vyrábíme
progresívně nebo ne.
Naše přední podniky ukazují, že
i v současných podmínkách, přes
různé byrokratické překážky
a retardující předpisy lze dobře hospodařit
a vyrábět produkci, která je na světové
úrovni, a to i pokud jde o náklady, a že tyto
výrobky lze prodávat se ziskem.
Na druhé straně ale máme podniky, které
neplní roční ani pětileté plány
a vedle toho existují podniky, které tak zvaně
plány plní, ale vůbec nedosahují parametrů
pokud jde o technicko-ekonomickou úroveň produkce
a celkové náklady výroby. O tom, jak je tato
záležitost vážná svědčí,
že v loňském roce - vzato za celé národní
hospodářství - jsme měli nepříznivou
směnnou relaci s nesocialistickými zeměmi
a v důsledku toho i velké ztráty, protože
podnik dejme tomu vyrábí za 100 a na zahraničním
trhu získáme 80 nebo 70 i méně. To
nám, pochopitelně, snižuje národní
důchod a tento stav chceme a musíme překonat.
Nejde to přirozeně za měsíc nebo za
rok, ale už v pětiletém období by se
měly věci výrazněji změnit.
Z těchto hledisek je třeba posuzovat základní
směry zdokonalování soustavy řízení.
V dnešním systému lze sice dobře pracovat,
ale také bez dobré práce dobře žít.
A to je jeho chyba. Systém musí být takový,
aby ekonomickými prostředky, plánováním
počínaje a různými finančními
nástroji včetně cen konče donutil
celou výrobní sféru a modifikovaně
i nevýrobní oblast, aby skutečně žila
dobře jen tehdy, když bude splňovat základní
parametry. To znamená, bude-li mít produkce dokonalou
technicko-ekonomickou úroveň a nákladovost
srovnatelnou s jinými předními výrobci.
V jednom diskusním příspěvku se objevil
požadavek, abychom stabilizovali ekonomická pravidla
a podmínky pro celé pětiletí, např.
v úpravě velkoobchodních cen. Říkám
otevřeně, soudružky a soudruzi, to není
možné. To dělat nemůžeme, protože
pak bychom nemohli mluvit o žádném zdokonalování
systému řízení. Stabilitu v národním
hospodářství chceme posilovat, ale na úrovni
kvalitativních ukazatelů předních
výrobců, na úrovni nákladovosti jejich
výrobků. A z tohoto hlediska připravujeme
systém kontinuální úpravy velkoobchodních
cen.
To, co zatím děláme, to bylo jednorázové
promítnutí vzestupu cen zvláště
surovinových a energetických vstupů do zpracovatelských
odvětví. Jsme si vědomi, že to byl náraz
příliš velký, a kritici těchto
úprav mohou mít v některých směrech
pravdu. Myslím však, to nám ukáže
delší časové období, že
jsme naopak při promítání těchto
vlivů do hospodářské sféry
byli trochu liberální a že jsme měli
být přísnější při
stanovení velkoobchodních cen. Ale to šlo o
jednorázovou akci a zdá se mi, že další
taková není v dohledu. Ve zpracovatelském
průmyslu právě v souvislosti s technickoekonomickou
úrovní a náklady, se velkoobchodní
ceny musí kontinuálně - byť plánovitě
- podle určitého systému měnit. Nemůžeme
čekat 5 let, dokonce někde ani rok, a to se týká
i některých ekonomických nástrojů,
jimiž chceme urychlovat proces intenzifikace, růst
produktivity práce, abychom se rychleji přibližovali
světu, se kterým obchodujeme a kterému musíme
konkurovat. Proto k takovým opatřením sáhneme
i během roku, pokud budou prospěšná.
Ano, musí to mít systém, musí to mít
program a logiku, ale nebojme se určitých změn,
které vytvářejí náročnější
ekonomické klima. V takových podmínkách
se bude účinněji uplatňovat i vedoucí
úloha strany, protože strana bude řídit
a kontrolovat logický systém, který směřuje
k určitému cíli, který vytváří
optimální životní podmínky pro
pracující kolektivy i jednotlivce, pro podniky a
celou hospodářskou sféru. A jak rychle nebo
pomalu k takovému systému půjdeme, to závisí
především na nás, na centru, a na součinnosti
s nižšími články řízení.
Jdeme postupnými kroky a jejich tempo volíme tak,
jak se nám daří přijatá opatření
realizovat. Když jsou ve své většině
uplatněna, přijímáme další.
Od realizace těchto zásad nechceme ustupovat, naopak
chceme v nich důsledně pokračovat.
Bohužel, řada opatření ke zlepšení
plánování a řízení jak
v průmyslu, tak v oblasti agrokomplexu je sice přijata
a jsou to zásady progresívní, v praxi ověřené,
ale zčásti nebo dokonce z větší
části nejsou důsledně zažita,
a dokonce ani známa a pochopitelně ne plně
uplatněna. A to v podstatě brzdí přijetí
dalších opatření, která by proces
intenzifikace zrychlovala. Národní hospodářství
jej ale musí zvládnout, protože je to reálný
program, dokonce reálnější, než
jsme si mysleli, když jsme přijímali návrh
plánu na rok 1983.
Takto velice pružně a velice racionálně
je třeba přistupovat k opatřením,
která jsme v oblasti řízení museli
přijmout. Mám přitom na mysli řízení
v nejširším slova smyslu, nejen jako systém,
ale jako přímé řízení,
včetně personálních opatření,
která jsou nezbytnou součástí zvyšování
účinnosti kontrolního systému. Předsednictvo
ÚV naší komunistické strany jasně
řeklo, že je to otázka kvality a výkonnosti
lidí. Tu také musíme vyžadovat. Není
tedy třeba měnit zásady, ale důsledně
je uvádět do života. A pokud pro to někteří
nemají schopnosti, je třeba je nahradit kvalitnějšími.
Závěrem bych vám chtěl, vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
poděkovat za pozornost, kterou jste věnovali projednávání
zprávy vlády, a zároveň vás
požádat o podporu v další práci
v náročném období, které nás
čeká. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhovi Štrougalovi.
Prosím předsedu zvolené návrhové
komise soudruha Nejezchleba, aby přečetl návrh
usnesení.
Předseda návrhové komise, místopředseda
SL R. Nejezchleb: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, z poverenia pracovnej skupiny k správe vlády
Československej socialistickej republiky o plnení
jej programového vyhlásenia predkladám tento
návrh na uznesenie:
Federálne zhromaždenie Československej socialistickej
republiky prerokovalo 21. marca 1984 na 12. spoločnej schôdzi
Snemovne ľudu a Snemovne národov správu vlády
ČSSR o plnení jej programového vyhlásenia,
prednesenú predsedom vlády súdruhom Lubomírom
Štrougalom.
Federálne zhromaždenie
1. konštatuje, že vláda Československej
socialistickej republiky v náročnejších
podmienkach cieľavedome zabezpečuje plnenie svojho
programu v súlade so závermi XVI. zjazdu Komunistickej
strany Československa;
2. očakáva, že vláda Československej
socialistickej republiky prehĺbi v ďalšom období
svoju riadiacu a organizátorskú činnosť
pri zabezpečovaní hospodárskeho, kultúrneho
a sociálneho rozvoja a obranyschopnosti ČSSR, že
bude ďalej iniciatívne rozvíjať mierovú
zahraničnú politiku;
3. poslancom Federálneho zhromaždenia, aby svojou
politickou a organizátorskou činnosťou vo Federálnom
zhromaždení a vo volebných obvodoch aktívne
prispievali k plneniu 7. päťročného plánu,
k mierovému úsiliu Československej socialistickej
republiky.