Soudružky a soudruzi, oceňujeme, že naše
vláda aktivně a cílevědomě
podporuje mírumilovnou politiku našeho spojence -
Sovětského svazu. Vychází při
tom z nejvlastnějších zájmů našich
národů: žít v míru a v bezpečí.
Tato politika i dnes ve složitých a komplikovaných
podmínkách zůstává věrna
myšlence míru, mírovému soužití
národů. Přesvědčujeme se o
tom na všech jednacích fórech: ve Stockholmu,
ve Vídni i v OSN. Všude leží na stolech
řada návrhů Sovětského svazu
a států socialistického společenství
k řešení aktuálních problémů
dneška. Vždyť co víc by mohlo upevnit důvěru
mezi signatáři Závěrečného
aktu z Helsinek, než přijetí závazku
jaderných mocností o nepoužití jaderné
síly jako první, zákaz chemických
zbraní, zákaz vyzbrojování kosmu,
smlouva o nepoužití síly mezi zeměmi
NATO a Varšavské smlouvy - konvenční
i jaderné, přijetí norem, jimiž by se
měly řídit jaderné mocnosti, které
nastínil na předvolebním shromáždění
v Moskvě generální tajemník ústředního
výboru Komunistické strany Sovětského
svazu K. Černěnko. Ke stejnému cíli
míří i nejnovější návrh
zemí Varšavské smlouvy o nezvyšování
a snížení vojenských výdajů.
Nyní je tedy na Spojených státech a jejich
spojencích, aby jasně a otevřeně řekly,
o kterých otázkách chtějí skutečně
vést rozhovory. Zatím však prezident Reagan
i představitelé zemí NATO by raději
viděli bezobsažné jednání než
dialog o řešení zralých problémů.
Vyhovovalo by to zřejmě jejich záměrům,
aby mohli klamat svůj lid prohlašováním,
že se jedná, zatímco by se za kulisami pokračovalo
ve zbrojení. Tuto hru Sovětský svaz ani jeho
spojenci přirozeně hrát nebudou, a to v zájmu
nejen své bezpečnosti, ale míru vůbec.
Lid celého světa musí vědět,
jaká je reálná situace, kde jsou síly,
které brání mír a kde jsou ty, které
usilují uvrhnout svět do zmaru jaderné války.
Je to cesta, která vytváří předpoklady
úspěšného boje za mírový
život na světě.
Na prosincovém zasedání loňského
roku přijal Nejvyšší sovět Sovětského
svazu usnesení o mezinárodní situaci a zahraniční
politice sovětského státu, v němž
se mimo jiné praví, cituji: "Nejvyšší
zákonodárný orgán sovětského
státu vyjadřuje přesvědčení,
že rozum může a musí zachránit
lidstvo před jadernou katastrofou. K vyřešení
tohoto nejpalčivějšího problému
dneška mohou a musejí významně přispět
parlamenty a národy všech zemí světa,
k čemuž je Nejvyšší sovět
Sovětského svazu a sovětský lid vyzývají."
(Konec citátu.) Plně se hlásíme k
těmto slovům nejen jménem svým, ale
i všeho československého lidu. Budeme proto
aktivně podporovat zahraniční politiku naší
vlády, jak ji ve svém projevu nastínil předseda
vlády Československé socialistické
republiky. V mezinárodních stycích Federálního
shromáždění i československé
skupiny Meziparlamentní unie budeme hledat cesty a způsoby
jak pro politiku míru, dorozumění a odzbrojení
získat i co nejvíce spojenců v parlamentech
všech zemí světa.
Soudružky a soudruzi poslanci, zanedlouho budeme projevovat
hlasováním svůj souhlas s tím, jak
vláda plní svůj vládní program.
Náš souhlas bude patřit nejen opatřením,
jež zajišťují rozvoj hospodářství,
vědy, školství i umění, ale i
opatřením, jež směřují
k zabezpečení míru a bezpečnosti našich
domovů. Vládní program je programem nás
všech, poctivých občanů této
země, celé Národní fronty. Jsme si
však vědomi, že naplnit jej můžeme
jen prací a aktivitou miliónů. I o to se
chceme snažit. Vždyť v této aktivitě
je záruka, že půjdeme úspěšnou
cestou dalšího rozvoje. A rozvoj naší
vlasti znásobující i síly míru
a socialismu je zároveň předpokladem, že
bude uhájen nejvyšší statek lidstva -
mír a život. Na tomto úsilí se budeme
spolu s ostatními poslanci Federálního shromáždění
podílet i my, poslanci Československé strany
socialistické.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kučerovi,
který byl poslední z písemně přihlášených
řečníků. Ptám se, jestli se
ještě někdo hlásí do rozpravy
k projednávanému bodu. (Nikdo se nehlásil.)
Nikdo.
Prosím tedy ministra práce a sociálních
věcí ČSSR soudruha Boďu, aby odpověděl
na otázku poslankyně Flösslerové.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSSR M. Boďa: Vážený súdruh
predseda, súdružky a súdruhovia poslanci. O
zámeroch vlády súvisiacich s užším
spojením rastu miezd s rastom produktivity práce,
presadením zásluhovosti v odmeňovaní,
s bojom proti rovnostárstvu v tejto oblasti hovoril v správe
vlády o plnení jej programového vyhlásenia
predseda federálnej vlády s. Štrougal.
V súvislosti s otázkou s. Flösslerovej by som
chcel pripomenúť, že v prvej etape zvýšenia
ekonomickej účinnosti mzdových sústav
bola venovaná hlavná pozornosť predovšetkým
uplatňovaniu, rozširovaniu a objektivizácii
noriem a ďalej zvýšeniu účinnosti
pobádacích foriem mzdy.
Pokiaľ ide o prvú otázku, treba povedať,
že pokrok v tejto oblasti sa dosiahol v tom, že úlohy,
pokiaľ ide najmä o objektivizáciu noriem, sa
vcelku plnia. Za roky 1981-1982 sa objektivizovalo zhruba 67 %
noriem, v roku 1983, podľa predbežných informácií,
celkové údaje ešte nie sú k dispozícii,
sa úlohy splnia tak, že objektivizácia existujúcich
noriem by mala byť ukončená. Táto rozsiahla
činnosť sa prejavila i v tom, že plnenie výkonových
noriem sa znížilo zo 116,2 % v roku 1961 na 113,3
% v roku 1983.
Treba však povedať, že vo viacerých podnikoch
stále ešte zaostáva uplatňovanie objektivizovaných
noriem, že v niektorých odboroch z objektivizovaných
noriem sa uplatňuje zhruba len 40 %. V mnohých ďalších
organizáciách kvalitatívna úroveň
týchto noriem nedosahuje potrebnú výšku.
Pokiaľ ide o druhú oblasť zvýšenia
účinnosti pobádacích foriem mzdy,
aby boli plne závislé predovšetkým od
plnenia kvalitatívnych ukazovateľov, ukazujú
sa viditeľnejšie výsledky a dokumentovala to
vo svojom vystúpení i s. Flösslerová.
Pobádacie formy sa vo väčšom rozsahu orientujú
na rozhodujúce úlohy vedeckotechnického rozvoja
na úspory palív, energie, surovín, na plnenie
úloh vo vývoze, na zvýšenie kvality
výrobkov, na zvýšenie rentability a podobné
kvalitatívne ukazovatele. Že sa v mnohých podnikoch
tieto pobádacie formy správnejšie uplatňujú
a že sa omnoho viac využívajú, to je vidieť
na hospodárskych výsledkoch, to je vidieť i
na raste nadstavbových zložiek mzdy zamestnancov týchto
podnikov, ako o tom hovoril predseda federálnej vlády
s. Štrougal.
Napriek vcelku lepším výsledkom v tejto oblasti
treba povedať, že sa v niektorých podnikoch veľmi
pomaly zvyšuje náročnosť pri určovaní
podmienok pre vyplácanie prémií a odmien,
teda tejto nadstavbovej časti mzdy. Tieto podmienky sú
často ľahko splniteľné.
Vzhľadom na to, že nie všetky úlohy z prvej
etapy sa dôsledne splnili, bolo stanovené, že
súčasťou prípravy na druhú etapu
a jednou zo záväzných podmienok jej zavedenia
je bezpodmienečné splnenie úloh prvej etapy,
pričom organizácie po splnení všetkých
podmienok budú môcť, po súhlase príslušných
orgánov, začať s uplatňovaním
druhej etapy najskôr od 1. 1. 1985.
V druhej etape zvýšenia ekonomickej účinnosti
mzdovej sústavy sa podľa uznesenia Predsedníctva
ÚV KSČ, Predsedníctva ÚRO a federálnej
vlády z februára budú riešiť najmä
tieto tri základné úlohy:
- Upevnenie úlohy tarifných miezd. V tejto súvislosti
by som chcel informovať, že sa postupne obnoví
účelná štruktúra mzdy tak, aby
u robotníckych miezd tarifná mzda predstavovala
aspoň 65-70 % celkovej mzdy. Pobádacia zložka,
to znamená prémie a odmeny, by mala predstavovať
z celkovej mzdy 20-25 %.
- Ďalej sa bude riešiť lepšie hmotné
ocenenie spoločensky najdôležitejších
úsekov hospodárstva. A nakoniec uplatnenie netradičných,
pokrokových mzdových foriem, ktoré by účinnejšie
stimulovali plnenie plánovaných úloh, to
znamená predovšetkým širšie uplatňovanie
úkolovej mzdy, akordnej úkolovej mzdy, brigádnej
formy odmeňovania; u technicko-hospodárskych pracovníkov
prechod z odmeňovania v rámci stanoveného
rozpätia tiež na pevný taríf a k tomu
osobné ohodnotenie, ktoré bude závislé
od dlhodobejšieho úspešného plnenia úloh
príslušného technicko-hospodárskeho
pracovníka.
Osobitne by som chcel zdôrazniť, že schválené
zásady druhej etapy dôrazne vyžadujú,
aby celá príprava a realizácia druhej etapy
bola spojená s výrazným úsilím
o úspešné plnenie plánovaných
úloh tohto roku, o vyššiu výkonnosť,
o vyššiu produktivitu práce, o účinnejšie
a pohotovejšie zavádzanie výsledkov vedeckotechnického
rozvoja do výroby, pretože len tak sa môžu
vytvoriť potrebné zdroje na zavedenie druhej etapy.
Zásadne sa totiž neráta s tým, že
by sa pre tieto ciele uvoľnili prostriedky z celospoločenských
zdrojov. Každý podnik a každá organizácia
si na zavedenie tejto druhej etapy musí vytvoriť zdroje.
Pri prerokúvaní týchto mimoriadne citlivých
a pre urýchlenie prechodu ekonomiky na cestu intenzívneho
rozvoja zvlášť dôležitých otázok
v Predsedníctve ÚV KSČ, v Predsedníctve
ÚRO a vo vláde, ale i v Predsedníctve Federálneho
zhromaždenia, ktoré sa zaoberalo problematikou realizácie
mzdovej politiky, bolo zvlášť pripomenuté,
aby sme neopakovali minulé chyby, aby sme nepripustili,
že by realizácia zvýšenia ekonomickej
účinnosti mzdovej sústavy znamenala produktivitou
práce a výsledkami nepodložené zvyšovanie
miezd, že by znamenala nivelizáciu na vyššej
úrovni. Je to zrejme jeden zo základných
predpokladov, aby sa tie ciele, ktoré boli stanovené
pre druhú etapu, splnili, aby sa pochopilo, že je
to v záujme robotníckej triedy, že je to v
záujme každého statočného pracujúceho
človeka.
Sleduje sa cieľ, aby sa skutočne presadil princíp
zásluhovosti, aby výraznejšie pocítili
na svojich príjmoch výsledky svojej práce
tí, čo dobre pracujú (ako o tom hovorila
i s. Flösserová) a v zápornom zmysle tí,
čo nepracujú dobre, čo nemajú dobré
výsledky.
Predsedníctvo ÚV KSČ schválilo zásady
spoločného postupu štátnych, hospodárskych,
straníckych, odborových a mládežníckych
orgánov a organizácií, ktoré spolu
so zásadami druhej etapy a podmienkami pre ich zavedenie
budú v krátkej dobe k dispozícii. Práce
budeme organizovať tak, aby ciele stanovené XVI. zjazdom
KSČ pre oblasť odmeňovania a jeho väzby
na celospoločenské záujmy a výsledky,
na rast národného dôchodku, sa v zmysle rokovania
straníckych orgánov, odborov, federálnej
vlády, úspešne splnili.
Pokiaľ ide o otázku kedy, chcel by som ešte zrekapitulovať:
tento rok podľa schválených zásad bude
potrebné kvalitne dokončiť úlohy prvej
etapy, vypracovať potrebné záväzné
dokumenty a rozhodnutia, uskutočniť dôkladnú
odbornú a politickú prípravu a tí,
ktorí preukážu pripravenosť a dostanú
súhlas, môžu začať s druhou etapou
od 1. januára 1985. Ostatní začnú
vtedy, keď preukážu pripravenosť tak, aby
sa realizácia druhej etapy uskutočnila zhruba v
priebehu dvoch až troch rokov.
Předseda FS A. Indra: Děkuji s. ministru
Boďovi. Je poslankyně Flösslerová spokojena
s odpovědí?
Poslankyně SL H. Flösllerová: Ano.
Předseda FS A. Indra: K odpovědi na otázku
poslance Křenka se přihlásil předseda
Výboru lidové kontroly ČSSR s. Ondřich.
Ministr-předseda Výboru lidové kontroly
ČSSR F. Ondřich: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, dovolte mi říci několik
stručných poznámek k otázce poslance
Křenka k tomu, jaká opatření činí
vláda ke zvýšení účinnosti
zejména vnitřní a technické kontroly.
Trochu mám usnadněnou úlohu, protože
v minulých dnech projednávalo předsednictvo
naší strany a vláda výsledky prověrky
Výboru lidové kontroly ČSSR o uplatňování
zásad kontroly v národním hospodářství
a ve státní správě, které byly
před dvěma lety přijaty a měly se
stát základním nástrojem právě
k tomu, o čem hovořil poslanec Křenek, ke
zvýšení účinnosti kontroly na
všech úsecích a stupních řízení.
Hodnocení, které provedlo předsednictvo ÚV
KSČ a vláda, ukázalo, že tam, kde se
zásady důsledně uvedly do života, došlo
ke zvýšení účinnosti kontroly.
Já bych to mohl dokumentovat na orgánech lidové
kontroly jednotlivých stupňů, i když
ani tam nemůžeme být zdaleka spokojeni, ale
i na některých ministerstvech a podnicích,
včetně technické kontroly. Je škoda,
že jsou to jen příklady, kdy na základě
i důsledného řízení kvality,
důsledného uplatňování technické
kontroly, došlo k výraznému snížení
reklamací. Já bych mohl hovořit o osobních
automobilech, o traktorech z Brna, mohl bych hovořit dokonce
i o určité příznivé tendenci
v Tesle Orava, ale nechci vás unavovat, tyto věci
jsou obecně známé.
Hodnocení však současně ukázalo
(to tu vyjádřil s. poslanec Křenek a já
s tím souhlasím), že k zásadním,
u obratu nedošlo zejména ve vnitřní
kontrole, kde měly nastat nejvýraznější
změny. Řadou vedoucích pracovníků
po celé ose řízení není doceňován
význam kontroly jako nedílné součásti
řízení, jako významný nástroj
realizace našich záměrů, jako nástroj
odhalování rezerv, nedostatků, upevňování
kázně a odpovědnosti. Příčinou
je nízká náročnost řídících
pracovníků, kteří i při odchylkách
od plánu a od dalších úkolů nevyžadují
zkoumání příčin tohoto stavu
a často berou tento vývoj za objektivní a
neměnný, nezkoumají, zda byly využity
všechny rezervy, nebo jak se na tomto vývoji podílely
subjektivní nebo objektivní nedostatky.
Řada vedoucích pracovníků zejména
ve výrobních hospodářských
jednotkách a podnicích nevytvořila ani do
této doby (to znamená po dvou letech platnosti zásad)
potřebné kádrové a organizační
podmínky, aby mohly být zásady uvedeny do
praxe.
Jen na okraj - třeba ve 20 % podniků a VHJ, kde
měli být zřízeni hlavní kontroloři,
dodnes tito hlavní kontroloři ústavem nejsou.
A to už nemluvím o tom, v jak malém počtu
podniků se změnilo v souladu se zásadami
postavení technické kontroly, vstupní počínaje,
výstupní konče, a to tak, aby pracovala skutečně
objektivně a nezávisle, aby působila v souladu
se zájmy společnosti.
Nízká náročnost se projevuje i v tom,
že kontrolní útvary i kontrola prováděná
řídícími pracovníky, se často
neorientují na klíčové problémy.
Zjištěné nedostatky se mnohdy posuzují
liberálně. Není dosud výjimkou, že
nedostatky a rezervy v podnicích a VHJ nebo i na závodech
odhalují orgány vnější kontroly,
a to i v případech, že před nimi tam
byla kontrola vnitřní.