Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

V našem příbramském okrese máme jednu pětinu pozemků ve vyšších svazích než povoluje obhospodařovat norma bezpečnosti práce i s výjimkou. Na části byly založeny pastviny, ale zbývající plocha je zařazena v osevním postupu a běžně se na ní hospodaří. Riziko nese vedoucí funkcionář, který dává příkaz k práci. V naší republice máme podobných ploch více, je však třeba, aby příslušné orgány zaujaly stanovisko k tomuto problému s vědomím, že ve 44 arech půdy na obyvatele jsou i tyto plochy a že je třeba na nich zajistit maximální úroveň produkce a zajistit i růst půdní úrodnosti.

Aktuálním úkolem a současně jednou z rezerv je hospodaření se statkovými hnojivy. Odhaduje se, že nedostatečnou péčí o chlévskou mrvu ztrácíme ročně několik tisíc tun čistých živin NPK a stejné množství organické hmoty. Na tomto úseku se musí rozvíjet forma soutěžení spojená se závazky. Je však třeba si uvědomit, že stavba polního hnojiště má rozpočtovanou hodnotu 2 mil. Kčs. Původní rozpočet byl 700 tis. Kčs, ale požadavky hygieny tuto částku zvýšily téměř na trojnásobek, čímž se pochopitelně snižuje možnost jejich rozšíření. Bylo by správné prověřit výši rozpočtovaných nákladů, aby jejich neúměrná výše nebyla brzdou budování polních hnojišť. Nestálo by za to porovnat naše předpisy s obdobnými předpisy sousedních států, zejména států RVHP?

Jednou z rezerv a z cest řešení soběstačnosti v produkci zrnin je intenzifikace výroby pícnin. Vedle postupného růstu objemu píce je však nutné výrazněji zvýšit i její kvalitu. Také v mém volebním obvodu i v celé řadě dalších okresů jsou uzavírány socialistické závazky na pomoc pracovníkům živočišné výroby, včetně dojiček, na kvalitní u sušení píce a dále na co nejhospodárnější zacházení s krmivy. Stálé sledování dojivosti a kvality mléka má za následek nejen plnění, ale i překračování dodávek.

V mém volebním obvodu se zvýšila loni dojivost proti roku 1982 v průměru o 280 litrů mléka na dojnici. Přesto s docíleným výsledkem nejsme spokojeni a budeme dále prohlubovat práci na tomto úseku.

Po zkušenostech z posledních let nelze podceňovat výrobu brambor. Je nutno zastavit pokles výměry jejich ploch, zajistit potřebnou rezervu zásobování trhu a potřeb zpracovatelského průmyslu. Je skutečností, že brambory patří k plodinám, u nichž se nepodařilo v podmínkách velkovýroby dosáhnout výraznějšího zvýšení hektarových výnosů.

Např. za poslední tři roky sedmé pětiletky jsme v našem okrese dosáhli výnosu 17,56 tuny z ha. Za tyto tři roky je v okrese nedodáno na státní plán 11 385 tun a to představuje plochu cca 650 ha. Cílem je v příštích dvou letech se s tímto úkolem vyrovnat a proto pro rok 1984 bylo zajištěno zvýšení výměry ploch. O tom, že je možné zvýšit výnos v našich podmínkách, svědčí výsledky např. našeho JZD Krásná Hora, které na základě iniciativy pracujících dosahuje stabilní výnos 200-220 q na hektar.

Konkrétní opatření musí být přijata ke zvýšení kvality konzumních brambor, k omezení značných ztrát, k nimž dochází jak při sklizni, tak často i nevhodným uskladněním. Proto je třeba přivítat spoluúčast Zemědělského zásobování a nákupu a Zeleniny na integraci finančních prostředků při výstavbě skladů na brambory, jejich pomoc při vnitřním vybavení, ale i nákupu linek. Jedna z nich, vakuová balicí linka, byla zakoupena v našem okrese pro státní statek Tochovice, který v nejbližších dnech bude dodávat na trh oškrabané brambory do kilových až desetikilových sáčků s trvanlivostí 21 den.

Také v potravinářském průmyslu se široce rozvinula iniciativa pracujících s vedením závodů a podniků. Za posledních pět let se např. podstatně zvýšila kvalita potravinářských výrobků, ale i v této oblasti je ještě co zlepšovat.

Tak, jako jsou rezervy v celém národním hospodářství, jsou rezervy i v zemědělství. Na tyto rezervy je třeba soustředit hlavní úsilí rozvoje pracovní iniciativy pracujících v zemědělství a potravinářském průmyslu.

Vážené soudružky a soudruzi, v minulých dnech jsem se zde ve Federálním shromáždění zúčastnila dvoudenního semináře o rozvoji zemědělství a potravinářského průmyslu v dalších letech, který měl jednak za cíl odhalení a odstranění současných rezerv, které dosud na těchto úsecích existují, a dále stanovení možnosti ostatních resortů, které se podílejí na zabezpečování výživy lidu. Jsem přesvědčena, že při realizaci navržených opatření bude možno zkrátit dobu k postupnému zabezpečování soběstačnosti v zrninách a podstatně zvýšit soběstačnost ve výrobě potravin. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kuželové, dále hovoří poslanec Laštovička.

Poslanec SL Z. Laštovička: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, jako orgány státní moci, přispívají národní výbory svou mnohostrannou činností k rozvoji socialistické společnosti, k uspokojování potřeb a zájmů občanů a k prohlubování socialistické demokracie i k upevňování morální a politické jednoty našeho lidu.

V uplynulých patnácti letech pak výrazně vzrostl jejich podíl na hospodářském, sociálním a kulturním vzestupu země. To jsou nesporné skutečnosti a poznatky. Tak byla také hodnocena i úloha národních výborů na 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Výrazně vyšší nároky a požadavky, které přináší současný rozvoj společnosti v podstatně složitějších, zejména vnějších podmínkách, však vyžaduje, aby i národní výbory převzaly na jejich řešení větší podíl než doposud. Proto byl vytyčen úkol, aby národní výbory účinněji přispívaly k urychlení přechodu národního hospodářství k intenzívnějšímu rozvoji, aby vzrůstala jejich úloha a zodpovědnost při koncepčním řešení i realizaci záměrů komplexního rozvoje územních celků. l při tom je potřeba zajistit podstatně kvalitnější a úplnější uspokojování potřeb občanů. Je nesporné, že v této činnosti je správné a nezbytné, aby národní výbory zdokonalovaly svou součinnost zejména se společenskými i zájmovými organizacemi Národní fronty. Ústřední výbor Komunistické strany Československa na svém 6. zasedání tyto nové úkoly národního výboru srozumitelně a náročně formuloval.

Vláda Československé socialistické republiky zpracovala v červnu 1982 postup při realizaci těchto úkolů a stanovila i určitý harmonogram a časový postup jejich řešení. Tato opatření byla členěna na dvě části. První část se týkala oblasti výstavby, působnosti, struktury a činnosti národních výborů, druhá část služeb placených obyvatelstvem a řešení některých doprovodných problémů. Cílem těchto opatření je vytvořit podmínky pro komplexní prosazování a uspokojování celospolečenských zájmů národními výbory, včetně zabezpečování důležitých potřeb lidí.

Chtěl bych se ve svém vystoupení zmínit právě o té druhé části opatření.

Jaké jsou dosavadní výsledky? Je třeba hned říci, že opatření i dosavadní výsledky lze hodnotit jen dílčím způsobem, protože komplexní hodnocení bude možno provést až po uplynutí delšího časového období. Takovým prvním kladných aspektem je zkvalitňování některých služeb, jako zlepšení jejich dostupnosti, včasnosti, kvality a kulturnosti podmínek jejich poskytování. Jako příklad dostupnosti a včasnosti služeb v Jihomoravském kraji bych uvedl potřebnou síť sběren v oboru prádelenství a čistírenství v počtu 428, které zajišťují sběr pro 63 prádelny a čistírny v kraji. Zvyšování kvality a úrovně služeb nelze úspěšně řešit bez využívání výsledků vědeckotechnického rozvoje ve službách. Příkladem je využívání technického pokroku v podniku Prádelny a čistírny města Brna, který důsledně aplikuje moderní techniku v provozech a vlastním vývojem řeší automatizaci technologických operací v praní prádla. Ve službách města Brna racionalizací na úseku fotoslužeb se snížil podíl ruční práce o 60 %. Tuto zkušenost by jistě bylo možné využít i v ostatních oblastech.

Jsou zde ovšem značné rozdíly mezi jednotlivými obcemi, městy i celými oblastmi. Jsou zčásti dány růzností objektivních podmínek, ale zejména subjektivní schopností a přístupem jednotlivých lidí a jejich aktivity.

Jako příklad časové dostupnosti ze svého volebního obvodu v Břeclavi chci uvést zkrácení dodací lhůty ve službách na základě vyhlášky ONV v šestnácti případech a zavedení 11 nových dodacích lhůt. Přes toto zlepšení existují rezervy v uplatňování prodloužené pracovní doby do večerních hodin u oprav v bytech zákazníků, zvláště oborů oprav televizorů, chladniček, praček a plynospotřebičů.

Také z kvantitativních hledisek došlo k určitému rozšíření kapacit placených služeb. Byla zřízena řada nových provozoven a sběren podniků místního hospodářství a výrobních družstev. Neznamenalo to vždy postavení nových budov nebo nových investic. Mnohde - zejména na menších městech a vesnicích - byly iniciativně využily staré nepoužívané objekty a svépomocí vhodně upraveny a přizpůsobeny. Zavádějí se nové druhy a rozšiřují se stávající druhy služeb.

Jako příklad ze svého volebního obvodu bych uvedl tyto nové činnosti: měření televizního signálu v by tě zákazníka, vložkování komínů pro vytápění plynovými spotřebiči, antistatická úprava textilií, apretační úprava oděvů, střihová služba, zasklívání kovových otvorových prvků speciálním sklem Diterm, plisování textilií apod.

Rozšířeny byly stávající služby v oborech projekce ústředního vytápění rodinných domků, zhotovování patentních klíčů FAB, seřizování světel, paltest osobních automobilů apod.

Rozšiřuje se pohotovost služeb a upravuje se provozní doba ve prospěch občanů. A zejména tady je vidět velmi rozdílný přístup i výsledky. Ke zlepšení dochází zejména v menších městech - i okresních - zatímco v krajských městech a zejména v Praze je možno zaznamenat nejmenší výsledky.

Jsou známy některé moderní a efektivní metody; například v okrese Teplice jsou budovány a dispečinkem propojeny zakázkové kanceláře, které občanům zprostředkují i služby, které se nevyplácí zavádět ve všech místech.

Přehodnocují a zkracují se dodací lhůty. Národní výbory zde využívají své pravomoci a závazně stanovují dodací lhůty a tím chrání zájmy občanů.

Když však srovnáme dosavadní vývoj jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce rozvoje služeb s potřebami a požadavky občanů, pak je třeba konstatovat, že nepostupuje takovým tempem, jak bychom si přáli za daných možností a také jak by odpovídalo potřebám lidí.

Samostatnou kategorií jsou doplňkové služby. K jejich zabezpečení se počítá s možným zapojováním pracovníků, zejména důchodců, na základě povolení národního výboru. Např. v okrese Vsetín výrazně důchodci převažují. Z vydaných 354 povolení občanům je 327 důchodců, tj. 92 %.

Poměrně pozdě byly upraveny a dobře osvětleny příslušné předpisy nebo zásady. Proto i formy povolování jsou značně rozlišné, a to co do množství i druhu služeb. Snad bude potřeba postupně přece jen trochu tyto formy sjednotit. Je jistě chyba, že zatím byla málo využita možnost vytvářet malá družstva služeb. A jak tomu dost často bývá u dobrých opatření a předsevzetí, určitou bariérou však zůstaly i nedostatky v předpisech, zejména v jejich zjednodušení, a to jak u mzdových, daňových i pracovně právních podmínek, k pružnému a pohotovému využívání mobilních pracovních sil v doplňkových i sezónních službách.

V opatřeních se počítalo i s určitou pomocí při poskytování služeb některých ústředně řízených organizací. Tady se - otevřeně řečeno - zaspalo. Resortní opatření byla k tomu zpracována značně pozdě a seznámení s nimi a osvětlení vlastně ještě probíhá, protože se ještě ani neuplatnila v praxi. Jsou tedy úseky, kde musíme hledat cesty ke zlepšení.

Samostatným problémem je materiální zabezpečení služeb jak materiály, tak pomůckami, nástroji a zařízením. Nepodařilo se tuto otázku úspěšně vyřešit a hlavně řešení tohoto problému značně pokulhává za skutečným rozvojem služeb. Řešení musí být hledáno jak národními výbory, tak centrálními orgány. Mám za to, že důležitým zdrojem by se mělo stát i třídění odpadu a druhotných surovin už ve výrobních podnicích a organizacích, kde tento odpad vzniká, a takto vytříděn měl už být dáván k dispozici právě pro služby.

V bytovém hospodářství se nám výrazné zlepšení v podstatě zatím nedaří. I nadále máme těžkosti v opravách i modernizaci bytového fondu. V této oblasti nepůjde zřejmě jen o organizačně technická opatření, ale i o kádrová řešení, tak jak to předpokládá zpracovaný postup vlády.

Závěrem mi dovolte k otázkám služeb jeden názor. Problémy, které se v této oblasti hromadily po řadu let, nemůžeme zřejmě vyřešit naráz a nemohou to zabezpečit ani sebelepší opatření. Tuto skutečnost je si třeba uvědomit a nebýt netrpěliví, jestliže výsledky se bezprostředně neprojevují.

Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi pohovořit ještě k jedné oblasti, a to k otázkám zkvalitňování vnitřního trhu. Podle statistických výkazů i podle skutečného stavu máme mnohde na skladě i v prodejnách hodně zboží, ale také dost nespokojených zákazníků, kteří v obchodech hledají a často nenacházejí to, co potřebují. Na druhé straně od výrobců slyšíme nářky kolem problémů odbytu výrobků. Nemůže už nadále obstát argument, že pracovníci obchodu požadují od podniku ekonomicky nezbytný sortiment. Podniky přece samy vybírají a nabízejí kolekce, ze kterých se provádí výběr. Domnívám se, že bychom už neměli připustit diskusi, zda trh či výroba. Na uspokojování požadavků zákazníků, ať už jde o takové věci jako obuv, nebo oblečení, musí rozhodující podíl i přínos nést výroba. Naše výroba musí znát požadavky trhu a umět se zejména v těchto oblastech pružně přizpůsobit. Pak bude možno také od obchodu požadovat, aby kvalifikovaně plnil svoji zprostředkovatelskou funkci, uměl nabízet a prodávat. Je třeba ocenit to, že ministerstva průmyslu České i Slovenské socialistické republiky už přijala některá opatření, zejména k řešení některých strukturálních změn ve prospěch produkce nedostatkové nebo doposud dovážené. Nechci zde jednotlivá opatření vyjmenovávat. Chtěl bych jenom připomenout, že je nesporně možno prokázat, že máme řadu výrobků, které mohou rovnocenně nahradit doposud dovážené zboží, musíme však umět překonat určitou fetiš dovozu u zákazníka a umět prokázat odpovídající užitnou hodnotu nabízeného zboží. Nebude to jednoduché, protože zde máme vůči zákazníkům dost nedostatků z minulosti. Myslím, že bychom měli také vypracovat program, jak znovu získat pro naše spotřební zboží zákazníky.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mí, abych k projednávanému prohlášení vlády zaujal stanovisko také jménem klubu poslanců Federálního shromáždění - členů Československé strany lidové. Chtěl bych ujistit vládu Československé socialistické republiky jménem naší strany i jménem poslanců, že ji budeme v jejím úsilí při plnění programového prohlášení podporovat a na jeho plnění se také podílet. Pokládáme to za naši stranickou i občanskou povinnost. Proto vyslovuji jménem klubu poslanců Federálního shromáždění členů Československé strany lidové plný souhlas se zprávou vlády Československé socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Laštovičkovi, slovo má poslanec Balog.

Poslanec SN E. Balog: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, požiadavka efektívnosti a kvality znie v súčasných náročných podmienkach s novou naliehavosťou.

Veľmi rýchlo pokračujúci rozvoj techniky vo svete kladie nové mimoriadne nároky na jej výrobcov a užívateľov. V súlade s požiadavkami 8. pléna Ústredného výboru Komunistickej strany Československa z júna minulého roku je preto potrebné využiť plánovaný rozsah investičnej výstavby na presadzovanie výrobkových a technologických inovácií s cieľom, ako bolo povedané, aby sme všetko čo vieme a čo je reálne, rýchlo uplatnili vo výrobe.

Rozhodujúcu úlohu v tomto smere majú predvýrobné etapy, kde sa sústreďuje prevažná časť tvorivej činnosti vývojových pracovníkov, projektantov, konštruktérov a technológov. Účelne a premyslene voleným projektovým riešením môžu významne prispieť k uplatneniu výsledkov vedy a techniky pri budovaní nových kapacít i pri rekonštrukcii a modernizácii existujúcich kapacít. Kritériom takých riešení potom musí byť komplexné porovnanie so svetovou úrovňou, zahŕňajúce nielen technickú a kvalitatívnu stránku projektu, ale i nákladovosť, materiálnu a energetickú náročnosť.

Príprava a realizácia stavieb musia preto vyplynúť zo systematicky spracovávaných a vyhodnocovaných dlhodobých prognóz rozvoja odvetví a odborov s prihliadnutím na svetový vývoj a potreby socialistickej ekonomickej integrácie.