Z toho vyplývá požadavek vysoké politické
náročnosti na veškerou práci. Proto
klademe důraz na posilování vědomí
odpovědnosti za komplexní plnění hospodářských
úkolů. Usilujeme současně o to, aby
se na každém pracovišti podíleli lidé
ještě důrazněji než dosud na odhalování
vlastních rezerv a aby se důsledněji rozvíjela
masově politická práce za splnění
okresního a celokrajského závazku.
Proto klademe velký důraz na vytváření
podmínek k prohloubení metody vstřícného
plánování a vedeme pracující
k uplatňování osvědčených
forem a metod iniciativy našich a sovětských
novátorů.
Jde nám o to, soudružky a soudruzi, aby osobní
příklad každého jednotlivce, angažovanost,
pracovitost a tvořivý přístup kolektivů
k hospodářským úkolům, ale
i disciplína, kázeň a dodržování
socialistické zákonnosti se staly zárukou,
že úkoly našeho Severomoravského kraje
na úseku hospodářské politiky splníme
beze zbytku, jak nám to uložil XVI. sjezd Komunistické
strany Československa.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Blažkovi.
Prosím poslance Křenka, připraví se
poslanec Hojnoš.
Poslanec SN D. Křenek: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, Sněmovna národů na své
schůzi dne 23. října 1979, na níž
jsem byl zpravodajem, se již tehdy zabývala naléhavým
požadavkem na zvýšení účinnosti
kontroly při zabezpečování závěrů
XV. sjezdu Komunistické strany Československa. Tehdy
mj. doporučila ve svém usnesení č.
112 výrazněji ovlivňovat a sjednocovat činnost
celého kontrolního systému a systematicky
zvyšovat účinnost jeho práce a dále
vyvozovat závěry ze zjištěných
nedostatků, uplatňovat je ve své řídící
a organizátorské práci vůči
příslušným federálním
orgánům a též posoudit přijetí
opatření k dalšímu zvýšení
účinnosti práce celého kontrolního
systému i jeho jednotlivých článků.
Od té doby uplynulo už téměř
5 let. Zdá se mi však, že i když je u nás
dostatek kontrolorů, efekt kontroly je stále nedostatečný.
Týká se to hlavně tzv. vnitřní
kontroly na ministerstvech, výrobních hospodářských
jednotkách a podnicích a zvláště
pak technické kontroly. Výbory Sněmovny národů
měly také celou řadu podnětů
na zvýšení účinnosti kontroly.
Mám proto otázku pro předsedu vlády
ČSSR s. Štrougala: V čem jsou příčiny
těchto nedostatků v tak důležité
oblasti řízení a co hodlá vláda
udělat ke zvýšení účinnosti
kontroly vůbec a zvlášť u uvedené
vnitřní kontroly i technické kontroly kvality
výrobků? Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Křenkovi,
vystoupí poslanec Hojnoš, připraví se
poslankyně Flösslerová.
Poslanec SN E. Hojnoš: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, zabezpečenie kvality výroby je základnou
podmienkou prosperity a schopnosti čs. národného
hospodárstva. Kvalita výrobkov sa stáva rozhodujúcim
činiteľom z viacerých hľadísk.
Ovplyvňuje export výrobkov, ktorý pri dnešných
sťažených vonkajších podmienkach
je závislý od kvality, presnosti vyhotovenia a promptnej
dodávky. Prostredníctvom zahraničného
obchodu realizujeme 1/3 nášho národného
dôchodku. Takisto dovozné možnosti vyplývajúce
z úspešnosti nášho vývozu priamo
predurčujú základné proporcie národohospodárskeho
plánu; najmä tvorba a použitie národného
dôchodku.
Kvalita je záležitosťou vnútornou, ktorú
musíme zabezpečiť. Nekvalitná výroba
predstavuje nepredajné zásoby, plytvanie materiálom,
palivami a ľudskou prácou.
Dozor nad všetkou kvalitou má ÚNM, ktorý
prostredníctvom štátnych skúšobní
vykonáva hodnotenie výrobkov. Pre export sú
vhodné iba výrobky zaradené do 1. stupňa
akosti, kde sa zaraďujú výrobky výbornej
akosti, ktoré nielen spĺňajú požiadavky
stanovené štátnou skúšobňou,
ale ktoré sa svojimi vlastnosťami celkom vyrovnajú
porovnateľným výrobkom svetovej úrovne,
alebo ak sú to výrobky vynikajúcich funkčných
vlastností a estetickej úrovne, ktoré sú
na svetovom trhu zvláštnosťou. Podľa zákona
č. 30/68 Zb. o štátnom skúšobníctve
je zahrnuté do hodnotenia akosti výrobkov asi 250
výrobných odborov zo všetkých priemyselných
odvetví, čo predstavuje asi 33 % priemyslovej výroby
v ČSSR. Pozrime sa bližšie na medziročný
prehľad kvality výrobkov hodnotených 34 štátnymi
skúšobňami.
V roku 1976 bolo z celkove hodnotených výrobkov
zaradených do 1. stupňa akosti 14,4 % a v roku 1978
to bolo už 20,7 %, v roku 1980 22,1 % a v roku 1982 28,6
%. Ako vidno z uvedeného prehľadu, za sedem rokov
vzrástol podiel výrobkov 1. stupňa akosti
zo 14 na 28 %, t. j. na dvojnásobok. Za predpokladu, že
tento rastúci trend sa zachová, budeme mať
v roku 1990 cca polovicu hodnotenej produkcie na svetovej úrovni.
Keď teda posudzujeme vývoj kvality čs. produkcie
podľa vývoja podielu výrobkov, ktoré
získali 1. stupeň akosti, môžeme byť
spokojní a s optimizmom sa pozerať do budúcnosti.
Je však vývoj a dosiahnutá úroveň
kvality skutočne taká ako ukazuje hodnotenie štátnych
skúšobní? To nemožno povedať. Niektoré
naše výrobky 1. stupňa akosti žiaľ,
nedosahujú svetovú špičkovú úroveň,
v mnohých prípadoch ani svetový štandard.
Uvediem niekoľko konkrétnych príkladov, ktoré
som získal vo svojom volebnom obvode, v organizáciách
zahraničného obchodu, výbore ľudovej
kontroly a iných organizáciách. Zo získaných
poznatkov vyplýva, že pri hodnotení kvality
sa výrobok porovnáva s konštrukčne podobným
zahraničným výrobkom, aj keď tento nie
vždy patrí z hľadiska technológie a technickej
úrovne k súčasnej svetovej špičke.
Napríklad u traktorov ZETOR 7011,7045 a 6011 zaostáva
ich predaj v dôsledku technickej zaostalosti voči
konkurenčným traktorom. Prečo? Nie je synchronizovaná
prevodovka, menší výkon zdvíhacieho
hydraulického zariadenia, nekvalitné pneumatiky
a ich nevhodné rozmery. U šijacích strojov
sú nižšie výkonové parametre a
nižšia variabilita ich použiteľnosti. Kvalita
našich výrobkov by mala zodpovedať kritériám
zahraničných skúšobní, čo
väčšina našich výrobkov nemôže
dosiahnuť bez dodatočných úprav. Napríklad
zdravotné armatúry nezískali doteraz pozitívny
atest v autorizovaných skúšobňach v
nesocialistických štátoch, ako je Francúzsko,
Holandsko, Nórsko atď.
Prevládajú požiadavky výrobcov zabezpečiť
terajšiu spoluprácu štátnych skúšobní
s organizáciami zahraničného obchodu, najmä
pri hodnotení výrobkov domácej produkcie.
Napríklad kvalita mrazničiek M-70 kolíše
tak, že dochádza k pozastávkam pri preventívnych
kontrolách Inspekty. Alebo obľúbené
a vyhľadávané mopedy typu 210 prestali byť
záujmom zahraničných odberateľov pre
vyskytovanie sa poruchy. Ide najmä o nedostatočné
utesnenie spojkového priestoru proti pretekaniu oleja z
prevodovky, trhanie ozubených remeňov, pretekanie
benzínových nádrží v miestach
zvarov a podobne.
Príčinou častých reklamácií
je aj nízka kvalita subdodávok, ktoré nie
sú pojaté do povinného hodnotenia. Tým
dochádza k zvýšenej poruchovosti. Preto n.
p. Motokov požaduje povinne hodnotiť príslušenstvo
motorových vozidiel, ako napr. vstrekovacie čerpadlá,
alternátory, spúšťače, chladiče
atď.
Na ospravedlnenie štátnych skúšobní,
ako spravodajca pre Úrad pre normalizáciu a meranie,
chcem podotknúť, že určité problémy
vznikajú tým, že naše stroje sa hodnotia
už v predvýrobných etapách. Táto
otázka je veľmi aktuálna, lebo prináša
so sebou celý rad kladov a záporov. Výrobcovia
prihlasujú k povinnému hodnoteniu výrobky,
u ktorých bol dokončený vývoj a vo
väčšine prípadov požadujú
od štátnych skúšobní urýchlené
zhodnotenie a zaradenie výrobkov predovšetkým
do 1. stupňa akosti. Štátne skúšobne
sú povinné zaradiť skúšky nových
výrobkov do svojho plánu prednostne. Keďže
obyčajne je k dispozícii iba prototyp alebo niekoľko
strojov z overovacej série, skúšobňa
nemôže vykonať komplexné vyhodnotenie jeho
kvality, nakoľko nie je známa jeho prevádzková
spoľahlivosť, životnosť, zabezpečenie
náhradnými dielcami, systémom záručných
a prevádzkových opráv, čo je prvoradou
požiadavkou zahraničného odberateľa. Tieto
i ďalšie otázky štátneho skúšobníctva
v súčasnej dobe skúma Výbor ľudovej
kontroly za účelom zvýšenia účinnosti
štátneho a rezortného skúšobníctva.
Dôležitým ukazovateľom efektívnosti
exportu našich výrobkov na trhy nesocialistických
štátov sú docieľované kilogramové
ceny. Priemyslovo vyspelé kapitalistické štáty
dosiahli v roku 1980 v celom strojárskom vývoze
na západoeurópske trhy viacej než trikrát
vyššiu kilogramovú cenu v porovnaní s
ČSSR. Napríklad keď porovnáme dosahované
kilogramové ceny ČSSR a Švédska v percentách
k svetovému priemeru, zistíme, že v roku 1980
kilogramové ceny dosahované ČSSR sa pohybujú
medzi 20-65 % svetového priemeru a ceny dosahované
Švédskom medzi 106-200 % svetového priemeru.
Námietky, že tento ukazovateľ skresľujú
rôzne obmedzujúce opatrenia, colné tarify
a hmotnosť výrobkov, možno pripustiť iba
čiastočne. Podľa výsledkov skúmania
výskumným ústavom zahraničného
obchodu z minulého roka môže robiť tento
rozdiel cca 30 %. To znamená, že naše kilogramové
ceny v porovnaní so svetovým priemerom by nemali
klesnúť pod 70 %. Ale keď porovnáme úroveň
dosahovaných kilogramových cien podľa výrobných
odvetví, vidíme, že v chémii sme dosiahli
v roku 1976 74 % a v roku 1980 už iba 64 %, v textile a konfekcii
v roku 1976 70 % a v roku 1980 68 %, v hutníctve železa
v roku 1976 59 % a v roku 1980 64 %, v obuvi v roku 1976 50 %
a v roku 1980 48 % a v strojárstve v roku 1976 38 % a v
roku 1980 35 %.
Pri tomto nepriaznivom vyčíslení vyskytujú
sa aj opačné prípady, že náš
výrobok má špičkovú svetovú
kvalitu a pritom neodbornosťou a nepriebojnosťou pracovníkov
zahraničného obchodu nevieme obhájiť
špičkovú cenu. Výbornú akosť
majú niektoré naše strojárske výrobky,
napríklad tryskové stavy vyrábané
národným podnikom ZVS Zbrojovka, Vsetín,
tlačiarenské stroje z národného podniku
Adast, Blansko, stroje pre zemné práce, poľnohospodárske
stroje, čerpadlá radu META vyrábané
závodmi VHJ Sigma, obrábacie stroje najmä pre
ich výrobné výtvarné riešenie
a vysokú presnosť.
Vysoké kilogramové ceny dosahujú aj naše
tkáčske a spriadacie stroje na pretláčanie
syntetických vlákien. V roku 1978 bola ich svetová
kilogramová cena 9 dolárov, pričom my sme
dosiahli 13 dolárov, t. j. 144 %. V roku 1979 sme predávali
za 111 % ceny, ale v roku 1980 sme dosiahli iba 85 % svetovej
ceny. Z uvedeného vyplýva, že aj čs.
strojárstvo môže dosiahnuť vyššie
ako svetové ceny.
Som toho názoru, že by vláda mala sústavne
zvyšovať náročnosť na oblasť
zahraničného obchodu, na jeho stále hlbšiu
spätosť s výrobou. Ide o to, aby výsledkom
tohto spojenia bola ustavičná inovácia a
modernizácia výrobkov, ktoré budú
dosahovať svetové parametre a úspešne
reprezentovať našu republiku v medzinárodnom
meradle.
Vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci, tempo a náročnosť
vedeckotechnického rozvoja vyvoláva nutnosť
spoločného výskumu v rámci krajín
RVHP. V tomto smere sú preto v rámci špecializačných
zmlúv a mnohostrannej vedeckotechnickej spolupráce
prijímané najmä v strojárstve spoločné
opatrenia na zabezpečenie úrovne špecializovanej
produkcie.
Pri tejto príležitosti si znova plne uvedomujeme výhody,
ktoré vyplývajú pre naše národné
hospodárstvo zo spolupráce socialistických
krajín, najmä z účasti na ekonomickej
integrácii RVHP. Plánovitý, zmluvne zakotvený
rozvoj spolupráce znamená pre nás nielen
stabilitu dodávok, ale aj istotu odberu, ponúka
výsledky ekonomickej deľby práce, kooperácie
a špecializácie. V tomto roku sa očakáva
zvýšenie obratu so socialistickými krajinami
o 9 %. Pilierom našich vonkajších ekonomických
vzťahov bude i naďalej spolupráca so Sovietskym
zväzom. Podiel tohto najvyššieho partnera na našom
zahraničnom obchode ďalej vzrastie a obchodná
výmena prekročí, vzhľadom na 12 percentný
rast, rekordnú sumu 12 mld. rubľov. Ako protihodnotu
dostaneme pokrytie našich potrieb základných
druhov palív a surovín, ako aj dodávky rôznych
výrobných zariadení, nutných na zabezpečenie
plánovitého rozvoja československej ekonomiky.
Československý obchod so Sovietskym zväzom
dosiahol v roku 1982 viac ako 42 % celkovej československej
výmeny tovaru. Štruktúra vzájomných
hospodárskych vzťahov zodpovedá podmienkam
a potrebám oboch krajín a je výhodná.
Takisto treba vysoko oceniť spoluprácu s ostatnými
členskými krajinami RVHP, s ktorými máme
- podobne ako so Sovietskym zväzom - dlhodobé programové
dohody o rozvoji hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce,
ktoré sa postupne realizujú.
Medzinárodná socialistická ekonomická
a vedeckotechnická spolupráca v rámci RVHP
zaznamenala v minulom roku ďalší kvalitatívny
posun. Pomáha vytvárať nielen sociálno-ekonomickú,
ale aj politickú jednotu socialistických štátov.
Úspechy dosahované v tejto oblasti prispievajú
k ďalšiemu upevneniu a posilneniu medzinárodnej
socialistickej integrácie, k dynamickému rozvoju
celého socialistického spoločenstva i k stálemu
upevňovaniu jeho autority a sily vo svetovom meradle. Ďakujem
za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hojnošovi.
Prosím poslankyni Flösslerovou, připraví
se poslanec Pargáč.
Poslankyně SL H. Flösslerová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
zpráva federální vlády ke kontrole
plnění jejího programového prohlášení,
se kterou nás zde seznámil předseda vlády,
ukazuje na řadu pozitivních výsledků,
jež se nám podařilo za loňský
rok dosáhnout i přes ztížené
vnější i vnitřní podmínky.
Nemalé úsilí našich pracujících,
které vynaložili na zvládnutí nelehkých
úkolů, se příznivě odrazilo
v udržení naší vysoké životní
úrovně. O těchto otázkách zde
hovořil s. Štrougal. Není toho jistě
málo, co se za uplynulý rok podařilo v této
oblasti zlepšit, ať už vezmeme zdravotnictví,
sociální zabezpečení, pracovní
podmínky a další úseky, které
v socialistické společnosti výrazným
způsobem ovlivňují životní úroveň.
Dovolte mi uvést alespoň jedno číslo.
Na jednoho obyvatele dosáhla v loňském roce
společenská spotřeba 10 266 Kčs.
Ovšem životní úroveň pracujících
ve značné míře ovlivňují
především dosažené výsledky
práce jednotlivce, kolektivu, dílny i celého
závodu. Aby tomu bylo skutečně tak, musí
být tato socialistická zásada také
vyjádřena ve mzdě. Velmi jednoznačně
byla tato otázka znovu zdůrazněna na 9. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa.
Prostředky, které můžeme použít
na mzdy, musí být plně v souladu s výkonností
a společenskou produktivitou práce. Platí-li
tato zásada obecně v celém národním
hospodářství, musí pochopitelně
platit pro podniky, pro kolektivy, ale i pro jednotlivce.
Prosadit tuto správnou zásadu u každého
pracovníka, to není vždy snadnou záležitostí.
Umět diferencovat mzdu podle skutečných výsledků
práce, podle toho, jak je kdo výkonný, jak
odborně je zdatný a iniciativní, jak kvalitní
práci odvádí, to vyžaduje mít
v pořádku normy všeho druhu a umět práci
také dobře organizovat a řídit na
odpovídající úrovni. V tom vidím
klíč k dosažení správné
diferenciace v odměňování.
Na pracovištích by mělo být samozřejmostí,
že ten, kdo podává vyšší výkon,
dělá kvalitně, nad prací iniciativně
přemýšlí, ten by to měl také
poznat na výplatní pásce. Znamená
to ale, že o to méně by měl dostat ten,
jehož výkony nejsou s tímto pracovníkem
srovnatelné. Tyto principy odměňování
jsou v obecné poloze uznávány, ale v praxi
už pro ně nenajdeme vždy dost pochopení.
Umět dobře řídit práci, v tom
je totiž obsažena i zásada umět ji i spravedlivě
ocenit a odměnit. To je především záležitost
mistrů a vedoucích pracovních kolektivů.
Nemohou dělat líbivou politiku a rozdělovat
peníze rovnostářsky. To by byla protidělnická
politika a ta nemůže mít a také nemá
v naší společnosti žádné
oprávnění.
V UP, závod Rousínov, kde pracuji již přes
20 let, otázkám správného odměňování,
zejména důraznějšímu uplatňování
hmotné zainteresovanosti na kvalitě výroby
věnujeme trvale zvýšenou pozornost. Nutí
nás k tomu situace na trhu. Zahraniční, ale
i domácí odběratelé požadují
výrobky vysoké funkční i kvalitativní
úrovně a chceme-li dobře obstát, musíme
věnovat pozornost potřebné inovaci sortimentu.
Proto naše generální ředitelství
uplatňuje hmotnou zainteresovanost formou mimořádných
prémií za ty výrobky, které svým
celkovým pojetím odpovídají současným
náročnějším prodejním
podmínkám. Vycházíme však z toho,
že vlastní kvalitu výrobků ovlivňují
především dělníci ve výrobě
a tam náš závod také uplatnil odpovídající
hmotnou zainteresovanost.
Pro posouzení úrovně kvality výrobků
jsou v podniku uplatněna dvě rozhodující
hlediska. Skupina vybraných pracovníků podniku
hodnotí kvalitu výrobků každého
provozu a podle stanovených zásad zařazuje
výrobky do tří kvalitativních skupin.
V případě přiznání I.
stupně, tj. při kvalitě vyšší
než stanovují technické podmínky, poskytuje
se výrobním dělníkům prémie
ve výši 6 %, při přiznání
II. stupně kvality, tj. při kvalitě odpovídající
technickým podmínkám, se přiznávají
3 % prémie, při udělení III. stupně
kvality, tj. v případě, že výrobky
neodpovídají plně technickým podmínkám,
se prémie neposkytuje. Obdobně je stanovena i hmotná
motivace mistrů.