Vysokou úroveň i bohatost styků zaznamenal
rozvoj vztahů se státy Varšavské smlouvy
a dalšími socialistickými zeměmi. Mám
především na mysli celou řadu významných
setkání s představiteli Bulharské
lidové republiky, Maďarské lidové republiky,
Německé demokratické republiky a Rumunské
socialistické republiky. V průběhu loňské
návštěvy stranické a státní
delegace ve Varšavě jsme znovu prohlásili,
že podpoříme úsilí polských
soudruhů při upevňování pozic
socialismu v zemi. Pečujeme o soustavný růst
všestranných vztahů se socialistickou Kubou,
Mongolskou lidovou republikou, Vietnamskou socialistickou republikou,
Kambodžskou lidovou republikou a Laoskou lidově demokratickou
republikou. S Korejskou lidově demokratickou republikou
usilujeme o další rozvoj spolupráce ku prospěchu
obou našich zemí. V nejbližší době
se na pozvání prezidenta ČSSR uskuteční
návštěva předsedy prezídia Socialistické
federativní republiky Jugoslávie s. Miko Špiljaka,
která je důkazem prohlubování přátelských
vztahů mezi oběma zeměmi.
Probíhá, i když pomaleji než bychom si
přáli, normalizace mezistátních styků
s Čínskou lidovou republikou. Naším
přáním je v tomto započatém
úsilí plně pokračovat.
V praxi jsme potvrdili zásady XVI. sjezdu KSČ o
všestranné spolupráci se zeměmi Asie,
Afriky a Latinské Ameriky. Prvořadou pozornost jsme
soustředili na země, které nastoupily socialistickou
cestu rozvoje, jež upevňují národní
suverenitu a nezávislost v zápase se silami imperialismu
a neokolonialismu. Vysoce oceňujeme cíle a vážíme
si činnosti Hnutí nezúčastněných,
které je důležitou mírovou protiimperialistickou
silou dnešního světa. ČSSR je vždy
na straně těch, kteří bojují
proti imperialistické rozpínavosti, za mír
a společenský pokrok.
V popředí zájmu naší zahraniční
politiky zůstávají země arabského
světa, s nimiž rozvíjíme vztahy na zásadách
solidarity a podpory jejich spravedlivého boje proti agresi
imperialismu a sionismu. Většinu z nich též
řadíme mezi naše významné dlouhodobé
hospodářské partnery. Bratrské internacionální
vztahy nás spojují s Jemenskou lidovou demokratickou
republikou. Tradiční přátelské
styky rozvíjíme a prohlubujeme zejména se
Syrskou arabskou republikou, Alžírskou demokratickou
a lidovou republikou, s Libyjskou arabskou lidovou socialistickou
džamáhírijí. K určitému
oživení došlo ve vztazích s Tuniskem a
v rozvoji ekonomických styků s Egyptem.
Odsoudili jsme americko-izraelskou agresi v Libanonu a důsledně
jsme vystoupili za naplnění nezadatelných
práv arabského lidu Palestiny včetně
jeho práva na vytvoření vlastního
nezávislého státu. Zastáváme
názor, že je třeba ukončit vojenský
konflikt mezi Irákem a Íránem a hledat spravedlivé
řešení sporu cestou jednání,
což by nepochybně prospělo protiimperialistickému
zápasu v této části světa.
V asijské oblasti patří k našim tradičním
přátelům Afghánská republika,
která se těší naší solidaritě
v zápase s domácí a zahraniční
reakcí. Tradiční velmi dobré vztahy
jsme upevnili v jednání prezidentů a předsedů
vlád s Indickou republikou a můžeme konstatovat,
že úroveň vztahů a přátelské
spolupráce s Indií se dále zvyšuje.
Další rozmach zaznamenaly zvláště
hospodářské styky se Socialistickou republikou
Barmský svaz.
Na africkém kontinentě jsme dále rozšiřovali
spolupráci se socialistickou Etiopií, Mosambickou
lidovou republikou, Angolskou lidovou republikou a dalšími
zeměmi.
Stranou našeho zájmu nezůstala ani Latinská
Amerika. Zvláště rozsáhlé jsou
kontakty s Nikaragujskou republikou, jejíž statečný
zápas o národní suverenitu oceňujeme
projevy solidarity.
Vztahy s vyspělými kapitalistickými státy
budeme i v současné zostřené mezinárodní
situaci rozvíjet na zásadách mírového
soužití, rovnoprávné a vzájemně
výhodné spolupráce, při důsledném
odmítání jakýchkoliv forem nátlaku,
diskriminace a zasahování do vnitřních
záležitostí.
Dobrou úroveň si zachovaly naše styky se sousední
Rakouskou republikou. ČSSR projevovala a projevuje zájem
o rozvoj spolupráce s NSR na zásadách rovnosti
a vzájemné výhodnosti v souladu se Smlouvou
o vzájemných vztazích z roku 1973 a za rozšíření
výsledků, kterých bylo zejména v hospodářské
spolupráci dosud dosaženo. Musíme však
konstatovat, že souhlas Spolkového sněmu v
Bonnu s rozmístěním amerických raket
středního doletu zkomplikoval naše vzájemné
vztahy s Německou spolkovou republikou, zejména
v politické oblasti.
Tradiční přátelské styky máme
s Finskem a jsme toho názoru, že příznivé
podmínky existují i pro spolupráci s dalšími
severskými zeměmi.
Máme trvalý zájem na prohloubení politického
dialogu a na rozvoji vzájemně výhodných
a vyvážených styků s Francií,
které se v uplynulém období vyznačovaly
větší aktivitou, k čemuž přispívá
výměna návštěv na vládní
úrovni.
S řeckou vládou jsme dosáhli vysoké
úrovně vzájemných vztahů a
existující smluvní základna vytváří
příznivé předpoklady pro další
prohloubení vzájemné spolupráce.
Též s Kyperskou republikou nás pojí
vztahy vzájemné spolupráce. Tyto styky chceme
dále rozvíjet ku prospěchu lidu obou zemí.
l nadále budeme podporovat spravedlivé vyřešení
kyperského problému tak, aby byla zachována
nezávislost, suverenita, jednota a územní
celistvost Kypru.
Stoupající trend mají naše vztahy s
Tureckem. Ve vztazích k Velké Británii se
Československo řídí snahou především
o prohloubení obchodní výměny. Úspěšně
pokračují též naše styky s Maltskou
republikou, k čemuž přispěla i nedávná
návštěva předsedy vlády a prezidentky
Malty v Československu.
V posledním období se nám podařilo
překonat několik let trvající stagnaci
politických styků s Itálií. Avšak
stejně tak jako v našem vztahu k NSR a Velké
Británii jsou naše kontakty poznamenány rozmisťováním
amerických jaderných raket na jejím území.
Chtěl bych rovněž ocenit, že v posledních
letech nastalo oživení vzájemných vztahů
se Španělskem. Máme upřímný
zájem v tomto trendu pokračovat a styky ve všech
oblastech dále rozšiřovat.
Pokud jde o Portugalsko, uvítali jsme, že v současné
době dochází k normalizaci vzájemných
vztahů. Otvírají se tak možnosti obnovit
politický dialog a rozšířit spolupráci
ve všech oblastech.
Nadále pokračuje vzestupný trend vzájemných
vztahů zejména v hospodářské
a vědeckotechnické oblasti s Japonskem. Přesto
zůstávají značné možnosti
pro rozvíjení spolupráce, zejména
v obchodní a vědeckotechnické oblasti.
Jak dobře víte, v lednu t. r. navštívil
Československo premiér Kanady Pierre Trudeau. Otevřená
výměna názorů na nejdůležitější
otázky byla nepochybně užitečná
pro dialog Východ-Západ i pro naši bilaterální
spolupráci.
Stagnace ve vzájemných vztazích s USA nadále
trvá, neboť Spojené státy vůči
nám pokračují v diskriminačních
opatřeních, což pochopitelně ztěžuje
možnosti rozšiřování spolupráce.
Z uvedeného, zdaleka ne úplného výčtu
naší zahraničně politické aktivity
je zřejmé, jak široké jsou naše
zájmy a jak hluboké je československé
úsilí o svět míru, soužití
a spolupráce.
Rok 1984 začal ve složité mezinárodní
situaci. Přesto však nejsme pesimisté a domníváme
se, že náš optimismus je reálný.
Vychází z důslednosti a pevnosti mírové
politiky zemí socialistického společenství
a z politického odhodlání národů
zabránit vzniku války. Věříme,
že je možné dosáhnout v mezinárodních
vztazích příznivého obratu.
Jsme připraveni pozitivně posoudit všechny
návrhy, které by při respektování
principu rovnosti a stejné bezpečnosti přispěly
ke zmírnění mezinárodního napětí
a k praktickým krokům k omezení a snížení
jaderných zbraní, k celkovému odzbrojení.
Soudružky a soudruzi poslanci, při postupném
naplňování závěrů XVI.
sjezdu KSČ jsme dosáhli některých
dobrých výsledků. Jménem vlády
upřímně děkuji všem, kteří
se poctivě snažili plnit stanovené úkoly,
rozmnožovat naše společné bohatství.
Uvědomujeme si však, že to, co stačilo
včera, je v prudkém toku života pro zítřek
málo. Z toho také vycházejí i náročné
úkoly letošního roku. Jejich naplnění
je závislé na aktivním přístupu,
na dobré práci, na iniciativě a odpovědnosti
všech, kteří organizují a řídí,
na všech, kteří je na konkrétních
pracovištích s konečnou platností realizují.
Zároveň chci jménem vlády Československé
socialistické republiky poděkovat všem poslancům
Federálního shromáždění
za účinnou pomoc a podporu, které se nám
v naší práci v uplynulém období
dostávalo.
Pevně věřím, že v dobré
a plodné součinnosti budeme pokračovat a
že se nám i nadále bude dařit společným
úsilím rozvíjet všechny pozitivní
stránky a tendence socialistického rozvoje, naší
krásné vlasti - Československé socialistické
republiky. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji předsedovi
federální vlády soudruhu Štrougalovi.
Soudružky a soudruzi, předsednictva sněmoven
doporučují, abychom zvolili komisi, která
by připravila návrh usnesení Federálního
shromáždění k projednávanému
bodu.
Za Sněmovnu lidu jsou do komise navrhováni poslanci:
Václava Kuželová, Richard Nejezchleb, Stanislav
Toms.
Za Sněmovnu národů poslanci: Karel Boček,
Zdenka Řídká, Magdalena Vojteková.
Jsou k návrhům na složení komise nějaké
připomínky? (Nebyly.) Není tomu tak.
Můžeme tedy o návrhu hlasovat.
V této chvíli je v zasedací síni přítomno
176 poslanců Sněmovny lidu, ve Sněmovně
národů v České socialistické
republice 64 poslanci a ve Slovenské socialistické
republice 69 poslanců. Obě sněmovny jsou
tedy usnášení schopné.
Nejprve prosím, aby se vyjádřili poslanci
Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na složení návrhové komise? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem na složení
návrhové komise? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také nikdo.
I Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Komise pro vypracování návrhu usnesení
byla oběma sněmovnami schválena.
Do rozpravy ke zprávě vlády Československé
socialistické republiky o plnění jejího
programového prohlášení se zatím
písemně přihlásili poslanci: Jozef
Belko, Václav Blažek, Drahoslav Křenek, Emil
Hojnoš, Helena Flösslerová, Lambert Pargáč,
Václava Kuželová, Zdeněk Laštovička,
Ernest Balog, Anna Rozsypalová. Tomáš Trávníček
a Bohuslav Kučera.
Zahajuji rozpravu a uděluji slovo poslanci Belkovi.
Poslanec SL J. Belko: Vážený súdruh
generálny tajomník a prezident Československej
socialistickej republiky, vážené súdružky,
súdruhovia poslanci, vážení hostia,
dosiahnuté výsledky v plnení plánovaných
úloh tretieho roku 7. päťročnice ukazujú,
že naša ekonomika má možnosti, prostriedky
a rezervy nielen pre vytyčovanie, ale aj plnenie veľmi
náročných úloh. Táto náročnosť
vyplýva z potreby obnovenia žiadúcej dynamiky
rozvoja národného hospodárstva a znovu zabezpečenia
vyššieho tempa tvorby hmotných a finančných
zdrojov, pri nižšom objeme palivovo-energetických
zdrojov, ako aj z potreby dosiahnutia vonkajšej ekonomickej
rovnováhy v oblasti voľnej meny.
Pozitívne tendencie z minulého roku nechceme preceňovať,
pretože ešte nie v plnom rozsahu sa presadzujú
všetky faktory intenzifikácie ekonomického
rastu. Taktiež nie sú úplne odstránené
extenzívne pôsobiace faktory, zvlášť
v oblasti užitia výroby.
Nesmieme podceniť ani to, že v minulom roku nesplnilo
plánované úlohy v upravených výkonoch
139 podnikov, o celkovej sume zhruba 2 mld. Kčs.
Tieto skutočnosti ukazujú na potrebu dôsledného
dodržiavania plánovanej štruktúry výroby
a zabezpečenie celej produkcie na vysokej úrovni
kvality, ako aj na trvalé úsilie za vysokú
efektívnosť tvorby a užitia všetkých
hmotných a finančných zdrojov. Zvlášť
treba venovať pozornosť krytiu potrieb na zabezpečovanie
vysokej exportnej výkonnosti našej ekonomiky a dynamickej
rovnováhy na vnútornom trhu.
V tejto súvislosti sa preto stále výraznejšie
vyžaduje potreba upevňovania všetkých
pozitívnych tendencií vo vývoji našej
ekonomiky a čo najúčinnejšieho využívania
reálnych možností a potenciálnych rezerv.
Na základe týchto zásad bude nutné
dosiahnuť výrazný pokrok v uplatňovaní
intenzifikačných činiteľov na zabezpečenie
rastu efektívnosti a hospodárnosti vo výrobnej
a nevýrobnej sfére s cieľom naplnenia úloh
hospodárskeho a sociálneho rozvoja ČSSR,
prijatého na XVI. zjazde KSČ.
Dnes môžeme konštatovať, že vláda
ČSSR položila v zámeroch a úlohách
pre tento rok dôraz na hlavné ciele stanovené
na 7. päťročnicu s tým, že bude vytvárať
ďalšie predpoklady pre ich zabezpečenie, a to
zvlášť v oblasti rovnovážneho vývoja
vysokej životnej úrovne a sociálnych istôt
nášho obyvateľstva.
Považujeme za správne, že na základe týchto
zámerov a potrieb, bude rast výroby a dodávok
orientovaný predovšetkým na podporu zvyšovania
vývozných možností a na zabezpečenie
plánovanej úrovne osobnej spotreby obyvateľstva
a že budú starostlivo posudzované naše
možnosti posilnenia fondu akumulácie.
Podľa môjho názoru, v tomto období stúpa
náročnosť na riadiacu, organizátorskú
a kontrolnú prácu vlády v ekonomickej oblasti,
zvlášť preto, že v zostávajúcom
čase 7. päťročnice, bude treba zrealizovať
ešte podstatnú časť prírastku výroby
a národného dôchodku, ako aj zabezpečiť
plánované aktíva vonkajších ekonomických
vzťahov bez ďalšieho krátenia dovozu.
Hlavnými faktormi požadovaného rastu, nepochybne
bude dosahovanie vyššieho stupňa zhodnotenia
spotrebovaných energetických, surovinových
a materiálových zdrojov. Bude treba dôsledne
uplatňovať ekonomický tlak na kvalitatívne
stránky výroby, na znižovanie zbytočne
vysokého stavu zásob a presadzovanie zásad
maximálnej hospodárnosti vo výrobnej a nevýrobnej
sfére.
Očakávame, že rozhodujúcimi prostriedkami
v hospodárskom riadení sa stanú prístupy
k uplatňovaniu princípov Súboru opatrení,
že sa dosiahne podstatne širšie a rýchlejšie
využívanie výsledkov vedeckotechnického
rozvoja ako i dôsledné a disciplinované plnenie
štátnych vykonávacích plánov
ako základných nástrojov riadenia.
Jednou z úloh programového vyhlásenia vlády
je dôsledné presadzovanie a uplatňovanie princípov
Súboru opatrení k zdokonaleniu sústavy plánovitého
riadenia.