Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Nyní přistoupíme k projednání

Prosím předsedu federální vlády soudruha Lubomíra Štrougala, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSSR L. Štrougal: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru strany a prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. V duchu vládního prohlášení z roku 1981, schváleného Federálním shromážděním směřovalo úsilí vlády v minulém roce k zabezpečení úkolů stanovených XVI. sjezdem strany ve všech oblastech výstavby rozvinuté socialistické společnosti.

Jsem rád, že mohu tentokrát předstoupit před vás s poněkud příznivějším hodnocením výsledků dosažených v rozvoji národního hospodářství, než tomu bylo v obou předchozích létech. Výrazné překročení plánu v kvantitativních i kvalitativních ukazatelích nás opravňuje k závěru, že postup, který jsme zvolili pro prvá tři léta pětiletky se ukázal užitečným a opodstatněným.

Chtěl bych proto v této souvislosti zdůraznit přínos, jež vnesly do bilance uplynulých tří let stranické orgány a organizace, Revoluční odborové hnutí, Socialistický svaz mládeže, další organizace Národní fronty, poslanci zákonodárných sborů a národní výbory všech stupňů. Považuji za nutné ocenit také obětavou práci, činorodé úsilí a iniciativu brigád socialistické práce, předních pracovníků, statisíců dělníků, družstevních rolníků, příslušníků technické inteligence, novátorů a zlepšovatelů.

Nedávná jednání předsednictva ústředního výboru strany a federální vlády poukázala na to, že dosavadní hospodářský vývoj umožňuje nejen dodržet záměry a úkoly zakotvené v zákoně o sedmém pětiletém plánu, ale v letech 1983-1985 zabezpečovat v ročním průměru kvantitativní, ale zejména kvalitativní požadavky, které pro tuto pětiletku přijal XVI. sjezd Komunistické strany Československa.

Předsednictvo ústředního výboru KSČ i vláda rozhodly přijmout opatření, která jak pokud jde o růst národního důchodu, žádoucí výroby, tak zejména v růstu efektivnosti, zpevňují proti původnímu záměru úkoly státního plánu na tento rok. Chceme tak navázat na pozitivní tendence uplynulého období, získat další zdroje a vytvořit co nejpříznivější výchozí základnu pro osmou pětiletku.

Rozvoj národního hospodářství byl loni plynulý a vcelku rovnovážný. Intenzifikací ekonomiky a prosazováním hospodárnosti a vyšší efektivností se zvýšila tvorba zdrojů, která umožnila lépe uspokojovat potřeby společnosti, národního hospodářství i obyvatelstva.

Především se podařilo zvýšit dynamiku rozvoje národního hospodářství. Vytvořený hrubý národní důchod činí 526 mld. Kčs a je proti roku 1982 vyšší o 2,7 %, tedy o 14 mld. Kčs. Existují předpoklady, aby letos i v příštím roce dosáhl přírůstek hrubého národního důchodu roční úrovně stanovené XVI. sjezdem, tedy minimálně 3 %.

Ve srovnání s předchozími léty pokračovaly výrazněji pozitivní změny i v efektivnosti národního hospodářství.

Společenská produktivita práce vzrostla proti roku 1982 o 1,7 % a pro tento rok dále zvyšujeme nároky na maximální úspornost živé práce. Za tři roky poklesly celkové náklady o 20,7 mld. Kčs, a to zvláště snížením podílu materiálových nákladů o 4,1 %.

Energetická náročnost tvorby hrubého národního důchodu klesla ve srovnání s rokem 1982 o 2,5 %. V průběhu pětiletky máme dosáhnout relativní úsporu ve výši 14 mil. tun měrného paliva. Za tři roky činí tato úspora již 8,2 mil. tun.

Na základě zkušeností a srovnání výsledků v tomto směru za poslední tři léta se dá říci, že dochází ke zrychlování tempa růstu úspor. V tom je třeba pokračovat. Proto pokládáme za potřebné dále v tomto roce zpevnit úkol ve snižování energetické náročnosti o 1 mil. tun měrného paliva, tj. proti pětiletkou předpokládanému úkolu celkem o 3 mil. tun měrného paliva.

Celkové snížení měrné spotřeby železných kovů dosáhlo v roce 1983 zejména ve strojírenských odvětvích téměř 285 tisíc tun, což je 4,9 %.

Zvýšené úsilí a péče o hospodárnost a efektivnost se příznivě projevily v upravených vlastních výkonech, které vzrostly o 5 %, ve vyšším zisku, který vzrostl o 12,8 mld. Kčs proti roku 1982 a ve vyšší rentabilitě, která ve vztahu k nákladům dosáhla téměř 11 %. Významný podíl na těchto výsledcích loňského roku má průmysl, jehož úroveň se ve srovnání s rokem 1982 zvýšila o 3 %. Překračování plánu výroby umožnilo zvýšit dodávky pro investiční výstavbu i pro vývoz do socialistických i nesocialistických zemí. Dodávky pro vnitřní trh zlepšily situaci v uspokojování potřeb obyvatelstva a proti roku 1982 se zvýšily o více než 4 mld. Kčs. Část produkce ovšem nenašla efektivní využití a bohužel, zůstala dosud v nepoužitých zásobách.

Své plány výroby nesplnil každý šestý a plány upravených vlastních výkonů každý desátý podnik, což je poněkud horší stav než v roce předchozím.

A to je právě tato skutečnost, která potvrzuje, že možnosti, pokud jde o výkonnost našeho hospodářství, jsou mnohem vyšší, než je snaha podniků a výrobních hospodářských jednotek o jejich plné využití. To ovšem nedává nejlepší vysvědčení ani příslušným ministerstvům a jejich metodám a stylu řízení. Náročnost nelze skloňovat jen ve slovech, tu je třeba prosazovat zcela prakticky, bez výhrad, omlouvání a zbytečných ohledů.

Uložili jsme ministerstvům, aby z této skutečnosti vyvodila potřebné závěry u příslušných VHJ a podniků s cílem, aby ve zbývajícím období plně zabezpečily a dohnaly plnění úkolů stanovených sedmou pětiletkou.

V souladu s požadavky strukturálních změn ve výrobě pokračoval růst elektrotechnického průmyslu - jeho výroba vzrostla proti roku 1982 o téměř 9 % a jeho podíl na celkové průmyslové výrobě vzrostl na 6 % proti roku 1980, kdy činil necelých 5 %. Vysoké přírůstky byly dosaženy v těch oblastech výroby, jež jsou součástí státních cílových programů. To se vztahuje především k elektronice, k výrobě technických prostředků pro automatizované systémy řízení včetně elektrotechnického spotřebního zboží. Obdobně jsou koncipovány plánované záměry pro letošní rok.

V této souvislosti chci informovat, že předsednictvo ÚV KSČ a federální vláda projednaly v loňském roce otázky spojené s rozvojem elektrotechnického průmyslu v této a osmé pětiletce, jakož i s výhledem do roku 1995. Důsledná realizace přijatých opatření umožní jak další zvýšení podílu na průmyslové výrobě, tak zejména jeho rychlejší přizpůsobení soudobým a perspektivním požadavkům. V této souvislosti byla také zároveň projednána koncepce rozvoje výpočetní techniky a návrh celostátního programu elektronizace, který se ještě dopracovává a v němž jsou stanoveny zásady pro urychlené zavádění elektroniky do jednotlivých odvětví národního hospodářství, do výrobní i nevýrobní sféry.

Protože v plánu na letošní rok je zakotvena řada opatření vyplývajících ze zasedání ÚV KSČ k vědeckotechnickému rozvoji, musí se průmyslová výroba orientovat na zvýšení rozsahu, růstu kvality, tempa inovační aktivity, důrazněji pokračovat ve změnách vnitroodborové a vnitroodvětvové struktury a pružněji přizpůsobovat technickou úroveň své produkce současným nárokům světových trhů a vnitřním potřebám. Tyto požadavky jsou adresovány všem průmyslovým odvětvím, strojírenství a elektrotechnickému průmyslu zejména.

K loňským pozitivním výsledkům přispělo i zemědělství, kde ve srovnání s rokem 1982 se zvýšila hrubá zemědělská produkce o 4 %. Sklizeň více než 11 mil. tun obilovin znamenala nejen splnění plánovaného úkolu, ale také dosud nejvyšší u nás dosaženou úroveň.

I když průměrný roční objem rostlinné výroby za poslední tři léta byl ve srovnání s průměrem šesté pětiletky vyšší o 8,5 %, což umožnilo podstatně snížit dovoz obilovin, stále ještě nedosahujeme plného souladu mezi růstem rostlinné a živočišné produkce.

Vše musí proto směřovat k tomu, abychom již v letošním roce dosáhli dalšího zvýšení rostlinné výroby, zejména u plodin zabezpečujících krmivovou základnu.

V tomto úsilí nemohou stát stranou ani dodavatelská odvětví, zejména strojírenský a chemický průmysl. Předsednictvo ÚV strany i vláda právě nedávno projednávaly, stav prací na koncepci rozvoje zemědělského strojírenství, jejíž realizace má přispět k lepšímu uspokojování potřeb zemědělství v materiálně technickém vybavení.

Pokud jde o živočišnou produkci, rádi konstatujeme, že se zvýšila užitkovost a že přitom poklesla měrná spotřeba jadrných krmiv na jednotku produkce. Ta byla v minulém roce ve srovnání s rokem 1980 nižší u jatečného skotu o 18 %, u mléka a jatečných prasat o 17 %. Tyto pozitivní tendence je třeba upevňovat a dále prohlubovat. Postupně je nutno vytvářet rezervy krmiv především v samotných zemědělských podnicích s cílem zabezpečit stabilní růst živočišné výroby v dalším období.

Některé pozitivní tendence v zemědělství potvrzují, že se začíná příznivě projevovat i vliv přijatých opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení v tomto odvětví. Zdaleka však nemůžeme být spokojeni s tím, jak se v celém komplexu uvádějí do života. Na jejich aktivní řešení se musí soustředit celá řídící sféra od ministerstev až dolů na pracoviště. Jde především o to, zvýšit úroveň plánování, odstranit přetrvávající administrativní přístupy při tvorbě a zabezpečování plánovaných úkolů, realizovat záměry soustavy v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů, dořešit postavení a zvýšit odpovědnost organizací služeb a výrazněji v celém agrokomplexu uplatnit chozrasčotní principy.

Jsme přesvědčeni, že celá příprava i samotné výsledky X. celostátního sjezdu JZD obohatí naši praxi o nové cesty a postupy, o nové zdroje iniciativy. Uvítali bychom, kdyby se odrazily v dalším růstu zemědělské výroby, jež je předpokladem plnění úkolů v potravinářském průmyslu, uspokojování potřeb vnitřního trhu, dalšího zvyšování soběstačnosti, což se pozitivně odrazí i v zahraničně obchodní bilanci tohoto odvětví.

Letos mají dodávky potravin pro vnitřní trh vzrůst o 2,8 mld. Kčs. Je však třeba lépe zhodnocovat zemědělské suroviny a mnohem důrazněji se soustředit na výrobu takového sortimentu potravin, které budou v souladu s poptávkou spotřebitelů a věnovat zvýšenou pozornost kvalitě a inovaci vybraných druhů zboží.

Můžeme konstatovat, že na základě dosažených výsledků byla nejdůležitější směrnice XVI. sjezdu - udržet a zkvalitňovat dosaženou životní úroveň obyvatelstva a jeho sociální jistoty - v třetím roce sedmé pětiletky plněna. Osobní spotřeba se ve srovnání s rokem 1982 zvýšila o více než 2 %. Hlavním zdrojem jejího růstu byly peněžní příjmy obyvatelstva, které se zvýšily o 11,3 mld. Kčs ve srovnání s rokem 1982, což je o 3 % více. Jejich reálná hodnota se zvýšila o 2 %.

Průměrná měsíční mzda pracovníků státního socialistického sektoru činí v roce 1983 2789 Kčs, což je o 51 Kčs více než v roce 1982.

Za důležité považujeme, že ve struktuře mezd v průmyslu i zemědělství vzrostl zejména podíl jejich pohyblivých složek. V odměňování je nezbytné posílit diferenciaci podle zásluh a dosažených výsledků. Předpokladem toho je zvýšení účinnosti mzdových soustav, od objektivizace norem spotřeby práce až po správné zařazení do příslušných tarifů a platových tříd a zvláště pak důsledné uvádění těchto zásad do praxe. Vláda přijala opatření k realizaci II. etapy zvýšení účinnosti mzdových soustav a očekává od řídících pracovníků, že společně se stranickými a odborovými orgány a organizacemi vytvoří všechny potřebné předpoklady pro jejich důslednou realizaci.

Nejvýrazněji rostoucí součástí životní úrovně byla i v roce 1983 společenská spotřeba, kde výdaje činily více než 158 mld. Kčs. Ve srovnání s rokem 1982 stoupla o 3,3 % především zvýšením výdajů na zdravotnictví, školství a sociální zabezpečení.

V souvislosti s vývojem příjmů obyvatelstva je třeba konstatovat, že předmětem zvýšené pozornosti vedení naší strany, federální i národních vlád byly a zůstávají otázky spojené s potřebným zásobením vnitřního trhu, úsilí o zajištění jeho vyváženosti jak v objemu, tak i ve struktuře a sortimentu nabízeného zboží. Při růstu maloobchodního obratu proti roku 1982 o 3,1 % rychleji stoupal prodej průmyslového zboží - o 4,6 % než potravin - o 1,5 % a dosáhl téměř 53 % z celkového maloobchodního obratu, přičemž můžeme konstatovat, že trh potravin je vcelku stabilizován.

Přes tyto pozitivní tendence však budeme muset v dalším vývoji důsledněji reagovat na fakt, že v roce 1983 maloobchodní obrat sice rostl rychleji než určoval roční plán, avšak pomaleji než příjmy obyvatelstva. Nabídka zboží zatím ještě trpí tím, že ne vždy a všude jsou beze zbytku plněny příslušné úkoly a záměry, vyplývající ze stranických a vládních dokumentů. Rovněž se nedaří v žádoucí míře realizovat opatření k rychlejšímu růstu dodávek nedostatkových druhů zboží a zavádět doplňkovou produkci spotřebního zboží u výrobců, kteří je dosud nevyráběli. Nedošlo rovněž, až na výjimky, k takovému zrychlení inovačních procesů spotřebního zboží, aby nové výrobky výrazněji stimulovaly spotřebitelskou poptávku. Naopak, v některých případech jejich technická zaostalost snižuje zájem spotřebitelů a napomáhá růstu neprodejných zásob ve výrobě i v obchodě. Pochopitelně, že v tomto směru musí zkvalitňovat práci nejen výroba, ale také obchodní organizace, kde je rovněž mnoho slabin a nedostatků.

Stálou pozornost věnuje vláda otázkám životního prostředí. Zaměřujeme se především na zlepšení situace v takových oblastech, jako je Podkrušnohoří, Praha, Bratislava, Ostravsko a oblast Horní Nitry.

V rozpočtu na letošní rok vydělujeme na tyto účely kromě jiných prostředků téměř 2 mld. Kčs. Řada důležitých staveb a zařízení, nezbytných pro zlepšení kvality ovzduší a vodních toků v nejexponovanějších místech je ve výstavbě a další hodláme letos zahájit. Zdůrazňujeme však, že za neméně důležité považujeme i to, aby každý podnik, závod či instituce důsledně dbaly na to, aby se optimálně využívalo všech stávajících zařízení, aby se věnovala zvýšená péče jejich údržbě a zdokonalování jejich funkcí při ochraně životního prostředí.

Chci zde připomenout, že řešení této problematiky vyžaduje komplexní a jednotný přístup, který musí ovlivňovat rozhodování o účelném investování na všech stupních řízení. Rovněž je třeba rozhodně odmítat případné tlaky vyplývající ze skupinových zájmů některých organizací, které by ve svých důsledcích naše úsilí o ozdravení životního prostředí jen rozmělňovaly a brzdily.

V dosavadním průběhu 7. pětiletky jsme dosáhli některých pozitivních výsledků i ve vnějších ekonomických vztazích. Je to především skutečnost, že obrat zahraničního obchodu se socialistickými zeměmi se zvýšil v loňském roce o více než 11 % a rostl rychleji, než jsme plánovali. Usilujeme o vyrovnanou platební bilanci se Sovětských svazem. S ostatními socialistickými zeměmi máme ve vzájemném obchodě aktiva.

V souladu se sjezdovou direktivou jsme dále posilovali hospodářskou spolupráci se Sovětským svazem, která má klíčovou a nezastupitelnou úlohu v našich vnějších ekonomických vztazích. Za prvé tři roky pětiletky vzrostl vývoz do SSSR o více než polovinu (52 %). V roce 1983 se obrat našeho vzájemného obchodu zvýšil o 14 % a jeho podíl na celkovém obratu čs. zahraničního obchod u se socialistickými i nesocialistickými zeměmi dosáhl 44 %. Pozitivně se projevuje realizace Dlouhodobého programu rozvoje specializace a kooperace výroby mezi oběma zeměmi na období do roku 1990.

V současné etapě prací na přípravě koncepce osmé pětiletky je důležité propracovat iniciativní návrhy na další kooperaci a specializaci výroby se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického společenství. Takovéto projekty ústřední orgány spolu s VHJ připravují a stanou se podkladem pro jednání a koordinaci plánů na příští období s členskými zeměmi RVHP.

Za pozitivní tendenci v rozvoji národního hospodářství považujeme také to, že snižujeme zadluženost ve volných měnách, a to ve větším rozsahu, než uložil pětiletý plán. Od konce roku 1981 se naše čistá zadluženost snížila o plnou polovinu. V této tendenci - dosáhnout rovnováhy v devizové pozici v oblasti volných měn - budeme i v tomto roce pokračovat.