Vo výrobe pohonných hmôt sa teda už realizujú
konkrétne opatrenia vlády. To isté treba
urobiť i vo výrobe motorov. Myslím, že
by sa mala preskúmať koncepcia výroby motorov,
najmä z hľadiska účinnosti a obsahu škodlivín
vo výfukových plynoch.
Dovoľte mi, aby som vás v mene členov Strany
slovenskej obrozmienil o špecifickom probléme, akým
je preprava do kúpeľných oblastí a do
hôr.
Ide o kúpeľné mestečko Trenčianske
Teplice, ktoré je so železničnou stanicou Trenčianska
Teplá spojené električkou. Je to stará
električková trať, ktorá potrebuje čo
najskôr rekonštrukciu a vyhovujúce dopravné
zariadenie. Trať i dopravné zariadenie treba rekonštruovať
na rozchod 1000 mm. Pri takomto riešení je možné
s minimálnymi investičnými nákladmi
vykonať rekonštrukčné práce a pritom
využiť vybudované zariadenie bez podstatnejších
zásahov. Zdĺhavé riešenie tohto prípadu
môže viesť k jeho zániku a tejto ekologicky
výhodnej dopravy. Modernizovať dopravu znamená
tiež zohľadňovať prírodu.
Vážené súdružky a súdruhovia,
negatívny vplyv dopravy na životné prostredie
je aj vyslovene celosvetovým problémom. Výfukovými
plynmi zamorujeme nielen vlastné okolie, ale hlavne atmosféru,
kde sa koncentrácia kysličníkov dusíka
a uhlíka nebezpečne približuje k hranici, kedy
už biologické systémy našej Zeme nebudú
schopné začleniť ich do prirodzeného
kolobehu látok v prírode. Naopak, zo vzduchu sa
dostanú s dážďovou vodou do pôdy,
kde začne antievolučný proces - mineralizácia
pôdy.
Je to závažná skutočnosť, problém,
ktorý ľudstvo raz musí vyriešiť aj
z hľadiska nájdenia nového zdroja energie a
iného jej transformátora než je výbušný
motor. Možno to bude systém biologickej konverzie
slnečnej energie v kombinovaných bioelektronických
alebo biotechnologických systémoch. Bude mimoriadne
nákladný, a preto štáty musia sústrediť
mnoho finančných prostriedkov a vedeckej kapacity.
Tieto okolnosti nás o to viac presviedčajú
o nutnosti našej aktivity v boji za mier, za zastavenie zbrojenia.
Odzbrojovacie návrhy ZSSR a ostatných socialistických
štátov zostali však nepovšimnuté.
Vinou najreakčnejších západných
imperialistických kruhov výdavky na zbrojenie stále
rastú.
Dovoľte mi, aby som vás v mene členov Strany
slovenskej obrody ubezpečil o úsilí bojovať
za mier spolu so všetkými zložkami Národného
frontu a so všetkými pokrokovými ľuďmi
na svete, a aby som vyjadril presvedčenie, že sa ľudstvu
podarí mier ubrániť a že prostriedky zo
zbrojného priemyslu sa použijú na riešenie
globálnych problémov ľudstva, medzi ktoré
doprava, ako symptom našej civilizácie, patrí.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Šimúthovi,
slovo udeľujem poslankyni Alene Krátkej, pripraví
sa poslanec Richard Tichý.
Poslankyně SL A. Krátká: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, v zemědělské
výrobě bylo od počátku socializace
dosaženo výsledků, které nás
v této oblasti řadí mezi přední
státy světa. Mohlo se tak stát proto, že
za pomoci dělnické třídy byly do zemědělství
dodány stroje, průmyslová hnojiva, chemické
přípravky na ochranu rostlin a další.
Zemědělská výroba se za toto období
téměř zdvojnásobila, a to přesto,
že se vnější podmínky pro zemědělskou
výrobu zhoršily. V posledních letech je stále
vyšší koncentrace exhalátů v ovzduší,
vysoký spad popílků na zemědělské
kultury a několik set tisíc hektarů zemědělské
půdy je omezováno na využití dalšími
zájmy a potřebami - jako jsou ochranná pásma
vodních zdrojů, ochranná pásma energetická
a další.
Z celého komplexu bych se chtěla podrobněji
zabývat jedním, a to naším vztahem k
využívání a ochraně půdního
fondu.
Zemědělský půdní fond je základní
a nenahraditelný výrobní prostředek
pro zabezpečování výživy našeho
lidu. Je základním přírodním
bohatstvím naší země. Svou rozlohou
a funkcemi je velmi významnou složkou životního
prostředí. Proto jeho ochrana, zvelebování,
využívání a rozšiřování
patří k předním úkolům
naší socialistické společnosti. Slova
soudruha Gustáva Husáka na XVI. sjezdu KSČ
- cituji - "... chránit každý ar půdy,
nedovolit s ní hazardovat, je v životním zájmu
celé společnosti..." - potud citát -
znějí ještě dnes s větší
naléhavostí než kdykoliv předtím.
Se zemědělskou půdou, jako s nesmírně
cenným výrobním prostředkem, však
nehospodaříme tak, jak by bylo třeba. Každoročně
ubývají v naší republice tisíce
hektarů zemědělské půdy, které
jsou nenávratně ztraceny pro výrobu potravin,
krmiv a surovin. Od roku 1948 ubylo na výstavbu průmyslových
podniků, občanskou, bytovou a zemědělskou
výstavbu, těžbu uhlí, uranu a dalších
rud, zalesněním apod. 708 tis. ha zemědělské
a 411 tis. ha orné půdy. Na této výměře
orné půdy by se např. ročně
urodilo kolem 400 tis. tun obilí, o něž by
se mohl snížit dovoz.
Na nutnost ochrany zemědělské - zejména
orné půdy - před bezdůvodným
odnětím pro jiné účely národního
hospodářství, poukazuje řada usnesení
nejvyšších stranických a státních
orgánů. Byl vydán zákon o ochraně
zemědělského půdního fondu,
prováděcí vyhláška k tomuto zákonu
a řada nařízení vlády ČSSR
a směrnic federálního ministerstva zemědělství
a výživy.
K dodržování zákona č. 124/1976
Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, byly provedeny i poslanecké průzkumy. Z provedených
poslaneckých průzkumů bylo zřejmé,
že k největšímu úbytku zemědělské
půdy dochází v několika kategoriích.
Do kategorie dočasně neobdělávané
půdy jsou zařazovány pozemky socialistických
zemědělských organizací, na kterých
z různých příčin (zamokření,
nálet lesních dřevin, svažitost, nízká
vrstva ornice apod.) nelze v současné době
hospodařit, avšak mohou být po úpravách
a rekultivacích znovu využity pro zemědělskou
výrobu.
Další zemědělskou půdou dočasně
nevyužívanou pro zemědělskou výrobu
jsou pozemky dočasně odňaté zemědělské
výrobě, které podle rozhodnutí správních
orgánů jsou určeny pro investiční
nebo těžební činnost.
U vyčleněné zemědělské
půdy pro výstavbu průmyslových nebo
jiných podniků dochází k nedostatkům,
zejména v koordinaci mezi vyčleněním
pozemku a započetím výstavby. Některé
stavby jsou z různých příčin
oddáleny a zemědělský podnik by mohl
na těchto vyčleněných pozemcích
ještě několik let hospodařit. V souvislosti
s dočasným odnětím zemědělské
půdy dochází často nejen k devastaci
okolní neodňaté zemědělské
půdy, ale i k značnému poškozování
okolních zemědělských kultur.
V poslední době, s ohledem na úsporu pohonných
hmot, přistupuje k tomu snaha těžebních
a průmyslových organizací zbavit se - v rozporu
se zákonem - povinností odvozu a rozprostření
skrývky ornice na určeném místě.
Projevuje se snaha zajistit odvoz jen do vzdálenosti 5
km, popř. přesunout tuto povinnost těžebních
organizací vůbec na zemědělské
organizace.
Klíčovou otázkou je stupeň intenzity
ve využívání vlastní zemědělské
půdy, např. zemědělskými podniky
hospodařícími vedle sebe, ale s rozdílnými
výsledky. Je věcí okresních a krajských
zemědělských správ zabezpečit,
aby se nedostatky v této věci co nejdříve
odstranily. K určitým, i když rozsahem podstatně
menším nedostatkům, dochází i
u zemědělských podniků v nevyužívání
pozemků zabraných pro různé skládky,
smetiště, krechty, odstavné plochy zemědělských
strojů, plochy nacházející se v okolí
hospodářských budov, zřizování
nových, třeba jen dočasných cest apod.
Při povolování výstavby rodinných
domků by se měla výstavba směrovat
do jádra venkovských obcí, na nevyužívané
zahrady, na plochy získané asanací, na plochy
starých hospodářských objektů,
proluky a ne na tuto výstavbu odnímat zemědělskou
půdu na obvodu obcí, podél komunikací
apod.
Vážené soudružky a soudruzi, po vydání
zákona č. 124/1976 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, prověrkách jeho dodržování
a zpřísňujících opatřeních
v ochraně zemědělské půdy stanovených
v usnesení vlády ČSSR č. 282/1981
i návazných usnesení republikových
vlád, musím s potěšením konstatovat,
že v ochraně zemědělského půdního
fondu došlo v poměrně krátké
době k výraznému obratu. Zásluhou
stranických a státních orgánů
i sdělovacích prostředků se podařilo
vytvořit atmosféru, kdy význam zemědělské
půdy, její ochrany a využívání,
se dostal do popředí celé společnosti.
Zpřísňující opatření
se začínají prosazovat. Za uvolněnou
půdu ze zemědělského půdního
fondu se ukládá povinnost tuto plochu nahradit rekultivací
pozemků z dočasně neobdělávaných
půd nebo ostatních ploch; odejmout zemědělskou
půdu zemědělské výrobě
je nyní velmi náročné. Úbytek
zemědělské půdy za rok 1982 poklesl
proti průměrnému ročnímu úbytku
za léta 6. pětiletky cca o 90 %. Zatímco
v letech 1976 - 1979 činil v ČSSR úbytek
zemědělské půdy trvalého charakteru
(po kompenzaci s jejími přírůstky)
v průměru ročně přes 20 tis.
ha, pak v roce 1982 se zemědělský půdní
fond trvale snížil již jen o necelých
2,4 tis. ha zemědělské půdy.
Značné množství drobných a rozptýlených
pozemků a ploch nevhodných pro velkovýrobní
hospodaření bylo přiděleno organizacím
a občanům a začínají se intenzívně
obdělávat. Např. v mém volebním
obvodu na okrese Kolín bylo dosud předáno
65 ha zemědělské půdy z vytypovaných
186 ha. Kromě dodávek ovoce a zeleniny z těch
to ploch bylo v letošním roce vykoupeno více
než 1900 tun sena z těžko přístupných
ploch a dodáno zemědělským podnikům.
Určitou rezervou je též půda v areálech
průmyslových a dalších podniků.
Tuto půdu již některé podniky začínají
využívat např. pěstováním
zeleniny pro závodní jídelnu apod. Je však
třeba, aby tato půda uvnitř podniků
byla intenzívně obhospodařována všude
tam, kde jsou pro to vhodné podmínky.
Do zemědělského půdního fondu
byla již také vrácena část zemědělské
půdy, která byla nesprávně delimitována
do lesní půdy. Na tomto úseku však dosud
přetrvávají nedostatky zejména v tom,
že dosud nejsou dořešeny a dokončeny převody
pozemků mezi zemědělským a půdním
fondem.
I když se podařilo dosáhnout toho, že
dočasně neobdělávaná půda
již celkově nenarůstá, přesto
navrácení této půdy do zemědělského
obhospodařování pokračuje pomalu.
Závěrem bych proto chtěla vyzvat všechny
podniky, které dočasně obhospodařují
zemědělskou půdu, aby tak činily v
minimálním rozsahu a čase, a dále
zemědělce a pracovníky dalších
odvětví zabezpečujících výživu
lidu, aby příkladnou prací pomohli maximálně
zvyšovat výrobu na každém aru půdy,
abychom mohli co nejdříve dosáhnout soběstačnosti
ve výrobě zrnin a maximálně zvýšit
soběstačnost ve výrobě potravin. Děkuji
za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Krátkej. Slovo
má ďalší prihlásený rečník
poslanec Richard Tichý, pripraví sa poslankyňa
Eva Železniková.
Poslanec SL R. Tichý: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, důležitým předpokladem
efektivního naplnění záměrů,
které jsou sledovány rozpočtovou politikou
příštího roku, bude dosahovat co nejužšího
vztahu mezi vyrobenou produkcí a způsobem jejího
využití. Doslova bude třeba velmi důsledně
a rozhodně bojovat o plný strukturální
soulad výroby s plánovanými pro ní
směry odbytu, neboť ten bude nejen známkou
dobrého hospodaření, ale i jednou z rozhodujících
podmínek tvorby těch prostředků, které
společnost potřebuje a s kterými plány
příštího roku v korunové, či
devizové oblasti počítají.
K tomuto cíli bude nutné dokázat především
lépe využít ty disponibilní zdroje,
které naše ekonomika již má v kvalifikaci
a schopnostech našich lidí a v cca 1,7 biliónu
Kčs hodnoty základních prostředků
výroby, a dále v rozsáhlých prostředcích,
které tkví v zásobách státních
a jiných hospodářských organizací.
Současně však také odstraňovat,
či na minimum snížit takové ztráty,
které by vznikaly například v důsledku
nevyjasněnosti odbytů co do jejich výše
a struktury, či v důsledku poruch v plynulosti výroby
a zabezpečování trvalých kvalit produkce,
a které by se svými důsledky projevovaly
zejména v růstu nežádoucích zásob.
Ve vývoji národního hospodářství
za tři čtvrtletí letošního roku
je opětovně zaznamenán další
vzestup zásob nad plánovaný pro ně
stav. Překračování plánovaných
ukazatelů znamená, že určitá
část výroby, v hodnotě desítek
miliard korun, ještě nenachází v procesu
reprodukce pohotový odbyt v rámci plánovaných
směrů užití a různé vstupy
živé a zhmotnělé práce odpovídající
uplatnění, takže představují
zatím "umrtvené" prostředky společnosti.
Dovolte mi proto připomenout, že byla již přijata
řada některých opatření, která
sledují určité zlepšení ve způsobu
využívání zásob. Působí
k tomu především zařazení ukazatele
vývoje zásob, mezi ukazatele rozhodující
o poskytování odměn a prémií
vedoucím a jiným pracovníkům. Působí
k tomu i zvýšení sankcí, spadajících
na použitelný objem mzdových prostředků,
respektive zařazení sankčních úroků
mezi položky, které jsou připočítávány
k základu odvodů ze zisku. Byl upraven též
postup při vytřiďování nepoužitých
zásob a při jejich likvidaci.
Ale přes všechna takováto opatření
nelze ještě hovořit o výsledcích,
které by nás mohly plně uspokojovat.
Podle stavu vývoje zásob a dosud nedosahované
plánované doby jejich obratu, respektive kritizované
"výroby do zásob" si proto musíme
například ve výborech pro plán a rozpočet
stále klást otázku, jak dalece, soustavně
a náročně si pracovníci na jednotlivých
resortech a výrobních hospodářských
jednotek všímají těch hospodářských
subjektů, u nichž neustále dochází
k nežádoucímu vývoji, respektive neplánovanému
růstu zásob, a jak budou k těmto případům
přihlížet při hodnocení a schvalování
hospodářských výsledků za rok
1983.
Klademe takovou otázku hlavně proto, že v příštím
rozpočtovém období by měl být
zejména nežádoucí nárůst
zásob finálních výrobků (případně
polotovarů vlastní výroby k nim a subdodávek),
v rámci opatření sledujících
v duchu 8. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
dosažení vyšší úrovně
zhodnocovacího procesu, daleko přísněji
na každém stupni řízení a kontroly,
i v rámci ústavně-kontrolní činnosti
našeho zastupitelského orgánu posuzován.
V každém případě očekáváme,
že rychlejšímu než plánovanému
růstu zásob bude s přihlédnutím
k tzv. regulovaným zásobám čeleno
také tím způsobem, že vývoji
zásob bude v rámci komplexních rozborů
hospodaření za rok 1983 věnována mimořádná
pozornost. Zejména pak posuzováno, jak jsou v praxi
naplňována opatření v této
oblasti v poslední době přijatá. Nežádoucí
výsledky pak zhodnocovány odpovídajícím
způsobem a neodůvodněné překročení
plánované výše zásob promítnuto
do stimulačních fondů organizace.
Letos jsme při projednávání státního
závěrečného účtu za
rok 1982 poukázali v našem orgánu na některé
problémy využití tzv. nepotřebných
zásob v našich podnicích. Vracím se
k nim dnes znovu, protože snaha o jejich aktivizaci stále
naráží v praxi na různé nedostatky
jejich tzv. nabídkových listů a jiné
problémy. V praxi je zejména poukazováno
na to, jak s nimi spojená administrativa zatěžuje
i zprostředkující organizace a nepřináší
potřebný efekt.
Při existenci dvou cenových oblastí a s nimi
spojeného systému cen z daní a bez daně,
vznikají nedorozumění a jiné problémy
mezi nabízející a zprostředkující
organizací. Další pak pod vlivem platné
metodiky, předkládání objednávek
v termínech, k tomu účelu stanovených,
a pod vlivem nemožnosti změnit na základě
nabízených nevyužitých zásob
uzavřenou již hospodářskou smlouvu.
Praktické poznatky ukazují rovněž, že
s uvedenou kategorií zásob se musí "pracovat"
až po 2 - 3 roky, takže v roce 1982 například
nabídnuté zásoby se dodávkově
zlikvidují až v roce 1984.
To vše naznačuje, že provádění
jinak dobrého a účelového záměru
a způsobu likvidace nepotřebných zásob
je dost zdlouhavé a potřebovalo by postupovat pružněji
a operativněji. Zejména pak, aby vyjadřování
k nabídkovým listům nebylo zdlouhavé
a dlouhodobé sledování mnoha položek
rozeslaných nabídkových listů administrativně
obtížné. Stálo by také za to
ověřit, zda na zprostředkujících
místech jsou vytvořeny všechny podmínky
pro zvládnutí požadované činnosti
a urychlení procesů s ní spojených,
respektive pro snížení doby čekání
jak věci dopadnou.
Vždyť v roce 1984 bude třeba trvat důsledně
na tom, aby pro zabezpečení plánovaných
úkolů byly co nejlépe využity především
nadměrné zásoby organizací a prostředky
uvolněné likvidaci nepotřebných zásob.
Zvlášť důkladně pak pobočkami
Státní banky sledována zejména výroba
zboží, které by včas nenacházelo
svého odběratele na trhu.