Vážené súdružky a súdruhovia,
musíme vedieť veľmi rázne skoncovať
s nezodpovednými pracovníkmi, s ľahostajnosťou,
lajdáctvom, nezodpovednosťou, musíme nezmieriteľne
vystupovať proti pracovnej nedisciplinovanosti, vytvárať
také spoločenské ovzdušie, v ktorom
by sa tieto protispoločenské javy veľmi tvrdo
odsúdili. Dokázať v praxi, že nezodpovednosti
a príživníkom u nás "pšenica
kvitnúť nebude" a že bez práce skutočne
nemôžu byť koláče. To je jedna z
ciest, ktorá nám tiež pomôže zabezpečiť
potrebné vzťahy medzi rastom produktivity práce
a vyplácanými mzdami.
Keď to dokážeme, potom budeme schopní
zabezpečiť aj vyvážený rozvoj spoločnosti
a vytvoriť ďalšie zdroje na krytie potrieb v oblasti
sociálnej politiky. To je jediná a správna
cesta, ako upevňovať i sociálne istoty všetkých
našich občanov. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kubinskému.
Prosím poslance Löbla.
Poslanec SL K. Löbl: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, s předloženým návrhem rozpočtu
souhlasím. Na jeho podporu chci se vyjádřit
k některým problémům stavebnictví
a k úloze čs. vědeckotechnické společnosti
při využívání vědy a techniky.
Jedním z významných nástrojů
realizace vědeckotechnického pokroku je investiční
výstavba, včetně modernizace a rekonstrukce.
Přes řadu nesporně kladných výsledků
nelze však zakrývat, že je u nás příliš
nákladná a zdlouhavá. Předpokládané
ekonomické a výrobní efekty se dosahují
se značným zpožděním a v některých
případech vůbec ne.
V České socialistické republice bylo hodnoceno
u vybraných resortů plnění projektovaných
parametrů na výrobních stavbách uváděných
do provozu v letech 1976 - 1981. Rozbor se zaměřil
na stavby realizované jako závazné a centrálně
posuzované. Zjištěné výsledky
nebyly uspokojivé. Pouze u 23 % staveb byly dosaženy
všechny projektované parametry, zatímco u 77
% nebyl některý z nich splněn. U značné
části staveb se nedosáhlo ani v dalším
období projektovaných ukazatelů, a to vzhledem
k surovinovým problémům, potížím
v odbytu hotových výrobků a změnám
ve výrobním sortimentu. Nevyužívání
staveb se často zakládá již v přípravné
fázi. Příliš blahovolně se vyhovuje
různým resortním a lokálním
zájmům, které vedou ke koncepčně
nedořešeným investicím s přílišnou
závislostí na dovozu úzkoprofilových
surovin. Tytéž důsledky přinášejí
nedostatky v přípravě odborných kádrů
pro nové kapacity.
Nejde jen o dopady nedokonalých metodických postupů,
subjektivních vztahů k přípravě,
ale zároveň i o následky neúměrně
dlouhého investičního cyklu, kdy se přínosy
vědeckotechnického rozvoje realizují pomalu
a nemůže se včas reagovat na měnící
se situaci v oblasti surovin a odbytu hotových výrobků.
Rozestavěnost a tedy rozsah umrtvovaných prostředků
si počátkem sedmé pětiletky vynutil
omezení zahajovaných staveb. Rozpočtové
náklady nových staveb zabezpečovaných
dodavatelsky například podniky ministerstva stavebnictví
České socialistické republiky byly postupně
sníženy z 27,7 mld. Kčs v roce 1979 na 17,3
mld. Kčs v roce 1962 s cílem soustředit výrobní
kapacity na urychlené dokončování.
Počet současně prováděných
akcí poněkud poklesl a od roku 1980 se daří
snižovat i objem staveb z hlediska rozpočtových
nákladů. Stavby by se dokončovaly rychleji,
kdyby v roce 1980 z podniků ministerstva stavebnictví
České socialistické republiky neodešlo
zhruba 5 tis. pracovníků. Také proto byla
v roce 1982 průměrná doba realizačního
cyklu staveb 61 měsíc, kdežto v roce 1975 jen
54 měsíce. V tomtéž roce bylo podniky
ministerstva stavebnictví České socialistické
republiky odevzdáno dílo za téměř
25 mld. Kčs, kdežto v roce 1982 pouze za 20 mld. Kčs.
Uvedené posuny nejsou charakteristické jen pro podniky
tohoto ministerstva.
Požadavek třicetiprocentního zrychlení
postupu výstavby a tím zkrácení její
doby na jednotlivých stavbách vyžaduje i v
dalších letech přísnou regulaci rozsahu
a kvality zahajování. Souběžně
s tím musí být zajištěna postupná
adaptace dodavatelských kapacit, koncentrace na menší
počet staveb, výraznější zvýšení
intenzity prací, zejména kompletačních
a dokončovacích. Tento obrat ke zvýšení
efektivnosti celého reprodukčního procesu
vyžaduje řešit strukturou, mezi oblastním
rozmístěním, realizační výkonností
stavebních kapacit a přírodními zdroji
surovin, mezi existující a optimální
profesní a kvalifikační strukturou pracovních
sil. Z těchto hledisek se bude nutno vyrovnat s růstem
investic v oblasti paliv a energetiky, se zvětšením
podílu občanské a technické vybavenosti
sídlišť apod., neboť jimi se mění
objemy a skladba materiálových toků, vytvářejí
se odlišné předpoklady pro využití
stávajícího výrobního zařízení
(zejména v panelárnách) a strojního
a dopravního parku. Změny v účelové
struktuře předpokládají také
nové zaměření technické politiky
obou resortů stavebnictví, úpravy v jejich
systému a metodách řízení.
Tyto závažné jevy nebyly v potřebném
předstihu předvídány a plánem
respektovány. Proto nadřízeným orgánům
nezbývá než operativně orientovat stavební
podniky na plnění věcných úkolů
a priorit. Tyto zásahy však jsou na úkor plynulosti
práce celého systému stavební výroby,
často i s dopady do kvalitativních ukazatelů,
zvláště do tvorby zisku.
Zvýšení pružnosti stavební výroby
představuje dlouhodobý, postupně však
řešitelný problém, v němž
se odráží složitost investiční
výstavby, zejména dosud málo efektivní
součinnost jednotlivých partnerů. Řada
přijatých opatření se zatím
buď míjela účinkem anebo působí
jen dílčím způsobem; tento proces
musí být důsledněji řízen
od resortů, krajských národních výborů
až po podniky. Neproběhne v klimatu extenzívního
rozvoje, ale v podstatně náročnější
situaci maximálního využívání
všech intenzifikačních faktorů. Především
v uplatňování vědeckotechnického
rozvoje je cesta ke zkrácení realizace a zvýšení
ekonomického přínosu investic na úroveň
průmyslově vyspělých států.
Také v investiční výstavbě
sehrává - a může sehrávat ještě
větší roli - aktivita členů Československé
vědeckotechnické společnosti, která
v národním hospodářství Československé
socialistické republiky působí téměř
na 6 tis. pracovištích. V souladu s letošními
sjezdy této společenské organizace Národní
fronty byla orientována činnost na realizaci závěrů
8. zasedání ústředního výboru
KSČ formou 10 komplexních cílových
programů. K nim patří i úkoly v oblasti
politickovýchovné a ekonomické. Těžiště
naší práce je v pobočkách, jejichž
činnost zaměřujeme na "realizaci alespoň
jednoho vlastního programu na pomoc intenzifikaci a zvýšení
efektivnosti svého závodu, podniku, kraje, oboru
či odvětví", a to v těsné
vazbě s organizacemi KSČ, ROH a SSM.
Jedním z rozhodujících faktorů vědeckotechnického
a vůbec hospodářského pokroku je tvůrčí
iniciativa zvláště vynálezeckého
a zlepšovatelského hnutí. Významnou
měrou se na něm podílejí členové
ČSVTS. Pro vynálezce, zlepšovatele, novátory
a další pracovníky se organizuje odborně
výchovná činnost. Vydáváme
pro ně řadu převážně metodických
periodik. Patří sem i poradenské služby
průmyslově právního charakteru. V
této oblasti pracuje zhruba 3 tisíce konzultačních
středisek. Tato aktivita se projevuje také ve výsledcích
různých soutěží.
Snažíme se společně postupovat s ROH
a SSM, neboť soudíme, že vedení značného
počtu závodů a výrobních hospodářských
jednotek by měla - znajíce detailně kritéria
výroby - pohotověji a odpovědněji
vytypovávat směry a cíle tematických
úkolů, zaměřovat je nikoliv do obecné
roviny potřeb, ale na konkrétní rychlou aplikaci
vědeckotechnického rozvoje. Jde o to, dát
podporu těm, kteří se snaží nacházet
nová racionální řešení;
technicky zdravě riskovat, dostat se za hranici, na níž
končí naše současná poznání.
Postupně se vytvářejí racionalizační
dílny jako zázemí pro vynálezce a
zlepšovatele a dobrovolné konstrukční
kanceláře, vybavené výpočtovou,
výrobní a zkušební technikou, např.
při ČKD Praha, ČVUT, VSŽ Košice,
Škoda Plzeň a ZŤS Dubnica. Úspěšně
pracují v podnicích, kde je silněji zastoupena
kvalifikovaná mladá generace, a to v hornictví,
přesném strojírenství a elektrotechnice,
a i v lehkém průmyslu, např. ve Sklárnách
Bohemia, závod Světlá nad Sázavou.
Racionalizační dílny - přes 100 jich
pracuje pod patronací poboček a krajských
rad ČSVTS - ověřují varianty intenzifikace
výroby a úspory energie, jakost a spolehlivost.
Řada jich je orientována na posun v elektronizaci
výrobků i technologií o další
generační stupeň. Elektronika je klíčem
k naší prosperitě. Proto pořádáme
různé kursy, které zatím navštěvovalo
20 tisíc techniků a předních dělníků,
žel málo vedoucích pracovníků.
Uvedený počet chceme během několika
let zdesateronásobit, zejména pro potřeby
konstruktérů a zaměřovat úžeji
na preferované systémy mikroelektroniky a její
aplikace.
Několik set našich členů absolvovalo
roční běh robotiky ukončením
závěrečnou prací s návrhem
konkrétního uplatnění průmyslových
robotů a manipulátorů a automatizovaných
technologických pracovišť v jejich podnicích.
Značná část poradenské činnosti
spočívá ve střediscích ustavených
po dohodě s krajskými a okresními orgány
ROH, ČSVTS a Domy techniky, kde za spolupráce s
některými velkými podniky a fakultami pracuje
na 500 kabinetů pokrokových metod. Praxe ukazuje,
že širšímu využití všech
forem iniciativ a morálního a hmotného odměňování
by napomohla novela vyhlášky č. 106/1972 Sb.
Investice do vzdělanosti jsou pro společnost těmi
nejefektivnějšími. Dvojnásob to platí
ve vztahu k mladé generaci, o podchycení jejího
zájmu o techniku. Proto nalezla kladnou odezvu úzká
spolupráce se SSM na podporu hnutí ZENIT a metodická
a materiální pomoc mladých techniků
a přírodovědců, která je již
nyní organizována na téměř
2 tis. místech. Osvědčují se prázdninové
tábory SSM, kde funkcionáři ČSVTS
- např. některých fakult a velkých
závodů - přibližují nejmladší
generaci takové obory, jako je fyzika, matematika, chemie.
Činnosti ČSVTS prostupuje také stále
více účast na integračních
tendencích se zeměmi RVHP. Příkladem
je součinnost našich a sovětských odborníků
při výstavbě jaderných elektráren,
pražského metra, liniových staveb atd. a patronace
poboček ve spolupráci SČSP nad kvalitou a
technickou pokrokovostí exportu do SSSR.
Značná část členské
základny ČSVTS se společensky a odborně
realizuje v kolektivních formách tvůrčí
iniciativy, v řešitelských týmech, především
v hnutí komplexních racionalizačních
brigád, které vytvářejí základnu
spolupráce k překonávání mezipodnikových,
mezioborových a meziresortních bariér i lokálních
zájmů. Centrem aktivity komplexních racionalizačních
brigád se stává předvýrobní
etapa.
V mnohých případech jsou to právě
komplexní racionalizační brigády,
tvořené převážně členy
ČSVTS, které realizují těsnější
sepětí vědy a výroby. Na základě
dohod mezi výzkumnými a vývojovými
pracovišti podniků, vysokých škol, ČSAV
a SAV a výrobní a uživatelskou sférou
vede tato aktivita až k ustavení vědecko-výrobních
sdružení. Tato - lze říci - vertikální
iniciativa má dlouhodobou perspektivu. S horizontálně
organizovanými komplexními racionalizačními
brigádami jsou již několikaleté zkušenosti.
Část z nich má většinou dočasný
charakter a jsou ustavovány na podporu plnění
konkrétních úkolů. Působí
v nich pracující různých resortů,
národních výborů, zahraničního
a vnitřního obchodu a nejednou i pracovníci
základního výzkumu. Příkladem
je výstavba celulózky v Ružomberku a v Paskově,
osvojení funkce technologického souboru TC 3 pro
povrchové doly, jakož i zvládnutí složitých
úkolů při rekonstrukci Národního
divadla.
Přípravy na výroční členské
schůze poboček ČSVTS signalizují vyšší
odpovědnost a věcnější postup
v další činnosti. Počítáme,
že její osou se stanou konkrétní dohody
s hospodářským vedením.
To předpokládá, aby styl práce poboček
odpovídal novým úkolům. Zvýšení
úrovně je zde prostředkem k formování
ideově politického i odborného profilu. Nemůžeme
dávat příkazy, ale příklady
těch, kteří pochopili o co jde, je možno
vytvářet tvůrčí ovzduší,
v němž lidé zapálení pro techniku
jsou schopni dávat více než je jejich povinností,
a dovádět výsledky až do praxe. Svou
aktivitou chceme podpořit práce Společenských
prověrkových komisí pro komplexní
socialistickou racionalizaci. V naší práci
dobrovolné organizace se musíme vyvarovat nahrazování
státních a hospodářských orgánů
a také potlačovat formalismus i čistě
technokratické postupy, které by mohly vést
k nežádoucím projevům elitářství.
Naopak chceme ještě výrazněji využívat
výhod integračních schopností kolektivních
odborníků různých profesí,
předností týmové práce, zdravého
zájmu o technický pokrok i tužby po sebeuplatnění
a být v této oblasti kvalifikovaným zázemím
Komunistické strany Československa.
Je nutné, aby hospodářská vedení
co nejúčelněji využila přínosy
a potenciální tvůrčí možnosti
poboček ČSVTS i pro zabezpečení prováděcího
plánu na rok 1984, jehož finanční vyjádření
dnes projednáváme.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Löblovi.
Odpolední jednání bude řídit
první místopředseda Federálního
shromáždění Ján Marko. Jako první
v pokračující rozpravě vystoupí
poslanec Štafa.
Po přestávce začneme jednání
přesně ve 13 hodin.
(Jednání přerušeno ve 12 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13 hodin.)
(Řízení schůze převzal první
místopředseda Federálního shromáždění
J. Marko.)
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, budeme
pokračovať v rozprave k vládnemu návrhu
zákona o štátnom rozpočte československej
federácie na rok 1984.
Ako prvému udeľujem slovo poslancovi Františkovi
Štafovi, pripraví sa poslanec Jozef Šimúth.
Poslanec SL F. Štafa: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky, vážení
soudruzi, při zabezpečování stále
náročnějších úkolů
rozvoje našeho národního hospodářství
vystupuje naléhavě do popředí úkol
zlepšit řízení, upevnit pracovní
morálku a kázeň, zlepšit pořádek
a důsledněji prosazovat osobní zodpovědnost
za plnění konkrétních úkolů.
To samozřejmě v plné míře platí
i pro oblasti, které řídí Národní
výbor hlavního města Prahy. Vezměme
například investiční výstavbu.
Na území našeho hlavního města
se má v příštím roce proinvestovat
více než 10 mld. Kčs. Opatření
městských orgánů se zaměřují
na to, aby stavby probíhaly v souladu s plánem,
aby byly provedeny kvalitně, aby se celkově zlepšilo
hospodaření na stavbách. V neposlední
řadě nám jde o to, aby celý proces
investování byl řízen tak, aby škodlivé
dopady na životní prostředí a funkci
městského organismu byly co nejmenší.
V některých oblastech, jako například
ve výstavbě metra, základního komunikačního
systému, u vybraných staveb, jako je například
Národní divadlo a dostavba jeho okolí, se
nám práce daří. Zlepšuje se postupně
plnění plánu výstavby v oblasti zdravotnictví,
snižuje se opožďování komplexnosti
v bytové výstavbě.
Nelze však nevidět, že v některých
oblastech nedostatky trvají a dokonce se prohlubují.
Na jejich příčiny a postup řešení
bych se chtěl především zaměřit.
Považujeme za zcela oprávněnou dlouhodobou
kritiku nízké náročnosti národních
výborů v Praze při investorské činnosti
a kritiku benevolentního přístupu při
přebírání staveb. Lidé zcela
logicky říkají: "Vy - to je národní
výbor - platíte (samozřejmě za přispění
dotací ze státního rozpočtu) a máte
si dupnout. Co není dobře provedeno, to nepřebírejte."
Ano, tímto směrem musíme jít. Musíme
být na vlastní práci i na stavbaře
přísnější. Příčiny
nízké náročnosti jsou především
v tom, že my, jako investoři, špatně připravujeme
stavby. Dochází ke zpožďování,
musíme dohadovat změny, opožděná
zahajování staveb a žádáme určitou
benevolenci ze strany stavbařů a na druhé
straně pak - ruka ruku myje - stejně my přistupujeme
na oplátku shovívavě k práci stavbařů
v průběhu, přípravě a dokončení
staveb.