Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Pri rokovaní vo výboroch sa bral zreteľ aj na to, že právomoc, ktorú Tokijský dohovor upravuje, nie je upravená dohovormi, ku ktorým Československá socialistická republika už pristúpila. Páchatelia týchto trestných činov budú nútení rátať s tým, že sa proti nim môže tvrdo zakročiť a že pre nich nebude ľahké uniknúť zodpovednosti. Pokiaľ budú títo páchatelia odovzdaní na ďalšie konanie príslušným československým orgánom, musia rátať s tým, že sa proti nim použije ustanovenie trestného zákona; najnižšou sankciou za toto nebezpečné počínanie pre spoločnosť je odňatie slobody na 3 roky a pokiaľ sa vyskytnú priťažujúce okolnosti, hrozí páchateľovi aj trest smrti. Na druhej strane aj velitelia lietadiel budú mať právnu oporu pre svoje konanie voči týmto páchateľom a budú mať záruku, že nebudú trestne, disciplinárne ani pracovnoprávne zodpovednými za zákroky voči páchateľom, pokiaľ budú konať v medziach Tokijského dohovoru.

Prístup Československej socialistickej republiky k Tokijskému dohovoru možno odporučiť aj napriek tomu, že niektoré jeho ustanovenia nie sú v stopercentnom súlade s československými záujmami, ako napr. ustanovenie o extradícii alebo o prístupe k Dohovoru. Otázka vydania páchateľov môže byť upravená dvojstrannými extradičnými dohodami a k nevyhovujúcemu ustanoveniu o prístupe možno urobiť politické vyhlásenie.

Pretože pozitívny prínos Tokijského dohovoru, ako ďalšieho nástroja v boji proti "leteckému pirátstvu" výrazne prevažuje nad jeho niektorými čiastkovými nedostatkami, odporúčam, ako spoločná spravodajkyňa Výborov ústavnoprávneho, zahraničného a branného a bezpečnostného Snemovne ľudu, aby s Dohovorom o trestných a niektorých iných činoch spáchaných na palube lietadla, dohodnutým v Tokiu 14. septembra 1963, v znení vládneho návrhu, vyslovila súhlas taktiež Snemovňa ľudu.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnej spravodajkyni výborov Snemovne ľudu poslankyni Pančurovej. Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil. Pýtam sa preto, či niekto chce vystúpiť v rozprave? (Nikdo.) Nikto. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Prezencia poslancov je nezmenená. Snemovne sú spôsobilé sa uznášať.

V parlamentnej tlači 102 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s prerokúvaným Dohovorom s výhradami.

Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Poslanci Snemovne národov návrh uznesenia schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločnej spravodajkyne výborov Snemovne ľudu? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Taktiež poslanci Snemovne ľudu schválili návrh uznesenia.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí s prístupom Československej socialistickej republiky k Dohovoru o trestných a niektorých iných činoch spáchaných na palube lietadla, dojednaného v Tokiu dňa 14. septembra 1963, s výhradou k ustanoveniu jej článku 24, odsek 1 a s tým, že pri uložení listiny o prístupe sa urobí toto vyhlásenie:

"Československá socialistická republika vyhlasuje, že ustanovenie článku 19 a článku 22 odsek 1 Dohovoru, podľa ktorého je rad štátov zbavený možnosti stať sa zmluvnou stranou Dohovoru, má diskriminačný charakter, a je toho názoru, že v súlade s princípom zvrchovanej rovnosti štátov má byť Dohovor otvorený k účasti všetkých zainteresovaných štátov bez akejkoľvek diskriminácie a obmedzenia".

Súdružky a súdruhovia poslanci, prerušujem teraz naše rokovanie na 20 minút. Pokračovať budeme o 10.10 hodine.

Ďalšiu časť rokovania bude viesť podpredseda Federálneho zhromaždenia súdruh Bohuslav Kučera.

(Jednání přerušeno v 9.50 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.10 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění B. Kučera.)

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Podle schváleného pořadu projednáme nyní

Uvedený vládní návrh odůvodní místopředseda vlády Československé socialistické republiky soudruh Jaromír Obzina. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR J. Obzina: Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády Československé socialistické republiky vám předkládám k projednání návrh na vyslovení souhlasu s Úmluvou o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, sjednanou v Ženevě 13. listopadu 1979. Tato úmluva, kterou svým usnesením č. 102 ze dne 5. května 1983 schválila vláda Československé socialistické republiky, je významnou a užitečnou mezinárodně politickou a vědeckotechnickou dohodou v oblasti ochrany životního prostředí. Významnou proto, že dokumentuje ty směry světového a evropského politického vývoje, které usilují o mírové soužití států s různým společenským zřízením. Užitečnou proto, že usiluje o lepší péči o život člověka a jeho zdraví.

Problematika ochrany čistoty ovzduší, jako jedné z nejvýznamnějších složek životního prostředí, která je především obsahem úmluvy, se soustřeďuje na požadavky snižování emisí škodlivin v ovzduší přecházejícím hranice států. V Československé socialistické republice je dlouhodobě ochraně čistoty ovzduší, stejně jako dalším problémům péče o životní prostředí, věnována pozornost a v současné době se zahajují programové práce na perspektivní celostátní koncepci ochrany životního prostředí.

Proto je opodstatněné, že Československá socialistická republika je signatářem této úmluvy. Současně je věcně zainteresována na dodržování ustanovení této úmluvy, neboť vzhledem ke své zeměpisné poloze je vystavena přenosům škodlivin v ovzduší z jiných států a sama vzhledem k charakteru vlastních výrobních kapacit usiluje o odpovídající míru ochrany čistoty ovzduší a je rozhodnuta tuto péči zvyšovat.

Tím fakticky již byly vytvořeny hlavní předpoklady pro naplňování ustanovení projednávané úmluvy. Z těchto důvodů, které jsou podrobně rozvedeny v důvodové zprávě, navrhuji jménem vlády Československé socialistické republiky Federálnímu shromáždění ČSSR vyslovit souhlas s uvedenou úmluvou před její ratifikací prezidentem Československé socialistické republiky.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji soudruhu Obzinovi za výklad k projednávanému vládnímu návrhu.

Návrh byl přikázán k projednání výborům ústavně právním, zahraničním a pro průmysl, dopravu a obchod obou sněmoven. Výbory Sněmovny národů pověřily funkcí společného zpravodaje člena ústavně právního výboru poslance Františka Hrudála a výbory Sněmovny lidu člena zahraničního výboru poslance Karla Vébra. Prosím nejdříve poslance Františka Hrudála, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec F. Hrudál: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, prerokúvaný Dohovor o diaľkovom znečisťovaní ovzdušia prechádzajúceho hranice štátu znamená bezosporu dôležitý krok na vytváranie podmienok a zabezpečenie takého rozvoja, v ktorom by nedochádzalo k zhoršovaniu kvality ovzdušia.

Dohovor je mnohostrannou dohodou, v ktorej sú stanovené pravidlá správania sa zmluvných strán, a to najmä pokiaľ ide o obmedzovanie, postupné znižovanie a predchádzanie znečisťovania ovzdušia a tým aj o riešenie prenosov škodlivín v ovzduší prechádzajúcich hranice štátu. Týmto Dohovorom signatári vyjadrujú svoje úsilie znižovať exhaláty unikajúce pri spaľovacích procesoch v ovzduší a vyhlasujú, že budú robiť tomu zodpovedajúcu politiku a prijímať potrebné opatrenia.

Pri rozpravách vo výboroch Snemovne národov poslanci konštatovali, že Československá socialistická republika vzhľadom na svoju palivovo-energetickú základňu orientovanú zatiaľ prevažne na využívanie hnedého uhlia, ako základnej energetickej suroviny, patrí k štátom, kde problematike znižovania emisií sa venuje mimoriadna pozornosť a robia sa opatrenia na obmedzovanie všetkých druhov emisií, najmä úletov kysličníka siričitého tak v hospodárskej sfére, ako aj vo vedeckotechnickom rozvoji. Ako ďalej vyplynulo z prerokúvania otázky ratifikácie vo výboroch Snemovne národov, sú u nás vytvorené predpoklady na plnenie tohto Dohovoru, a to na všetkých úsekoch, či už ide o nezvyšovanie množstva emisií oproti predpokladaným trendom, v oblasti vedeckotechnického rozvoja a aplikácie jeho výsledkov (najmä na úseku odsirovania kvapalín), tak aj v oblastiach výmeny informácií a monitorovania a úlohách vyplývajúcich pre československú stranu z "Kooperatívneho programu monitorovania a vyhodnocovania diaľkového šírenia látok znečisťujúcich ovzdušie v Európe".

Chcel by som, súdružky a súdruhovia, zdôrazniť, že Dohovor je základom pre rozvinutie širokej medzinárodnej spolupráce a prvým mnohostranným zmluvným dokumentom v tejto oblasti.

S predloženým Dohovorom o diaľkovom znečisťovaní ovzdušia prechádzajúce hranice štátu, dohodnutým v Ženeve 13. novembra 1979, vyslovil súhlas Ústavnoprávny výbor, Výbor pre priemysel, dopravu a obchod a Zahraničný výbor Snemovne národov; preto ako spoločný spravodajca Snemovne národov odporúčam ho schváliť v predloženom znení. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů poslanci Hrudálovi.

Nyní prosím poslance Karla Vébra o přednesení zpravodajské zprávy.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec K. Vébr: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, předloženým dokumentem mezinárodně právní povahy se zabývaly rovněž zahraniční výbory obou sněmoven.

Konstatovaly, že tvorba a ochrana životního prostředí je jedním z mimořádně závažných problémů globální povahy v současné době, který se stává stále závažnějším vzhledem k prudkému vzestupu počtu obyvatel Země v posledních desetiletích.

Podle odhadu OSN se očekává, že na přelomu tisíciletí - tj. za 20 let - dosáhne počet lidí na naší planetě 5 ¹/₄ miliardy. Kromě fyzické přítomnosti tak velkého počtu lidí je třeba brát v úvahu i jejich ekonomickou aktivitu. Proto otázka udržet potřebnou kvalitu životního prostředí nutného pro život, nám bude klást jeden závažný problém za druhým.

Protože jde o otázku přesahující hranice států, nemůže jej vyřešit žádný stát sám, izolovaně, spoléhaje se jen na vlastní síly.

Vážnost situace v otázce ochrany životního prostředí si většina obyvatel na Zemi uvědomuje, a to nejen prostí lidé, ale i politikové a vlády jednotlivých států.

V Závěrečném aktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, jakož i v madridském dokumentu - který je dokladem snahy o zachování míru, ale i kvality životního prostředí - se upozorňuje na to, že mnoho problémů spojených s otázkou prostředí v jakém v Evropě žijeme, může být v současné době úspěšně řešeno jen cestou úzké mezinárodní spolupráce.

Nelze ani odhadnout, jaké důsledky by pro životní prostředí mělo rozpoutání jaderné války jakýchkoliv rozměrů. A přesto si někteří nezodpovědní a nerealisticky uvažující politikové na Západě zahrávají s existencí lidstva a dávají dokonce pokyn k výzkumu takových zbraní, kterými by mohli negativně ovlivňovat prostředí. Proto tyto otázky, které jsou spolu nerozlučně spjaty, nenechávají obyvatelstvo naší planety v klidu. O tom se denně přesvědčujeme.