Na dnešnom rokovaní má Federálne zhromaždenie
prerokovať návrh tohto druhu zmluvy medzi Československou
socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou.
Priateľské vzťahy oboch krajín majú
mnohoročné trvanie. Náš štát
už v roku 1950 diplomaticky uznal vtedajšiu Vietnamskú
demokratickú republiku a od tej doby rozsah i kvalita vzájomných
vzťahov stále rastie. Máme úprimný
záujem na nepretržitom posilňovaní stykov
s vietnamským ľudom, ktoré sú založené
na zásadách marxizmu-leninizmu a proletárskeho
internacionalizmu a ktoré sa vyznačujú pevnou
spolupatričnosťou k spoločenstvu socialistických
krajín. Potvrdenie tejto snahy predstavovala Zmluva o priateľstve
a spolupráci mezi Československou socialistickou
republikou, ktorú Federálne zhromaždenie schválilo
dňa 22. októbra 1980 a ktorá znamenala významný
medzník vo vývoji vzájomných vzťahov
oboch krajín.
Od jej dohodnutia došlo k zreteľnému rozšíreniu
vzájomných kontaktov, pričom existujúca
spolupráca sa výrazne prehlbuje aj po obsahovej
stránke. Naďalej rýchlo rastie výmena
tovaru, v našej republike získavajú vietnamskí
občania na rôznych pracoviskách a školách
odborné a praktické vedomosti a podobne.
Súdružky a súdruhovia, Zmluvu prerokovali na
svojich schôdzach v septembri tohto roku Výbory ústavnoprávne
a zahraničné Snemovne národov. Oba sa zhodli,
že Zmluva je v súlade tak s československou
zahraničnou politikou, ako aj s československým
právnym poriadkom. Odporúčam preto, ako spoločná
spravodajkyňa týchto výborov, aby takisto
Snemovňa národov vyslovila súhlas s predloženou
Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou
a Vietnamskou socialistickou republikou o právnej pomoci
vo veciach občianskych a trestných.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem spoločnej spravodajkyni poslankyni Hornáčkovej.
Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil.
Hlási sa niekto o slovo? (Nikdo.) Nikto. Môžeme
pristúpiť k hlasovaniu.
Prezencia sa čiastočne zmenila. V zasedacej sále
je prítomných v Snemovni ľudu 157 poslancov,
v Snemovni národov v českej časti 59, v slovenskej
časti 58 poslancov.
Snemovne sú spôsobilé sa uznášať.
V parlamentnej tlači 96 sa navrhuje uznesenie, ktorým
sa odporúča Federálnemu zhromaždeniu
súhlasiť s touto Zmluvou.
Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia podľa
odporúčania spoločného spravodajcu
výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne ľudu návrh uznesenia schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s návrhom podľa odporúčania
spoločnej spravodajkyne, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.)
Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Takisto poslanci Snemovne národov schválili jednomyseľne
návrh uznesenia.
Môžem konštatovať, že vzhľadom
na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní Federálne
zhromaždenie Československej socialistickej republiky
súhlasí so Zmluvou medzi Československou
socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou
o právnej pomoci vo veciach občianskych a trestných,
podpísanou v Prahe 12. októbra 1982.
Môžeme pristúpiť k ďalšiemu bodu,
ktorým je
Tento návrh odôvodní minister dopravy Československej
socialistickej republiky súdruh Vladimír Blažek.
Prosím, aby sa ujal slova.
Ministr dopravy ČSSR V. Blažek: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, trestné činy proti bezpečnosti
civilního letectví, známé též
pod pojmem "letecké pirátství",
mají značně negativní vliv na rozvoj
civilního letectví. Boj proti trestné činnosti
tohoto druhu se již v šedesátých letech
stal předmětem společného úsilí
států sdružených v Mezinárodní
organizaci pro civilní letectví (ICAO). Pod její
záštitou byly sjednány v této oblasti
tři mnohostranné mezinárodní smlouvy,
a to Tokijská úmluva z roku 1963, Haagská
úmluva z roku 1970 a Montrealská úmluva z
roku 1971.
Tyto tři úmluvy tvoří vzájemně
skloubený celek, neboť každá z nich upravuje
různé formy boje proti "leteckému pirátství".
Československo je v současné době
smluvní stranou Haagské a Montrealské úmluvy.
Přístup k Tokijské úmluvě byl
oddalován zejména s ohledem na ustanovení
jejích článků 19 a 22, které
mají diskriminační charakter, a v době
sjednání úmluvy byla namířena
zejména proti Německé demokratické
republice a Vietnamské demokratické republice. Vstupem
obou těchto socialistických zemí do OSN byl
diskriminační charakter Tokijské úmluvy
zmírněn, takže k ní postupně
přistoupily i některé státy socialistického
společenství, a to Maďarská lidová
republika, Polská lidová republika, Rumunská
socialistická republika, Vietnamská socialistická
republika a Socialistická federativní republika
Jugoslávie; o přístupu uvažují
též další socialistické státy,
zejména Německá demokratická republika
a Sovětský svaz. Proto se v současné
době jeví jako účelné, aby
k Tokijské úmluvě přistoupila i Československá
socialistická republika. Záporný postoj ČSSR
k diskriminačním ustanovením Tokijské
úmluvy je možno vyjádřit v prohlášení,
jež bude učiněno při uložení
listiny o přístupu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
nutnost účinného boje proti "leteckému
pirátství" vychází ze skutečnosti,
že v Československu došlo od roku 1970 ke 13
únosům československých letadel, z
čehož tři pokusy (poslední právě
letos) byly zmařeny. Tragickou skutečností
však zůstává, že při jednom
z únosů byl zastřelen pilot československého
dopravního letadla.
Tokijská úmluva upravuje v některých
svých ustanoveních otázky, které jsou
v československém právním řádu
upraveny formou zákona. Z hlediska československého
právního řádu se úmluva bude
vztahovat na trestné činy ohrožení bezpečnosti
vzdušného dopravního prostředku podle
§ 180 a) a 180 b) a zavlečení vzdušného
dopravního prostředku do ciziny podle § 180
c) trestního zákona.
Nejzávažnějšími ustanoveními
Tokijské úmluvy jsou ustanovení o soudní
pravomoci a o pravomoci velitele letadla.
Pokud jde o právní otázku, Tokijská
úmluva stanoví, že k výkonu soudní
pravomoci nad trestnými a jinými činy spáchanými
na palubě letadla, je příslušný
stát registrace letadla. Toto ustanovení však
bude moci být aplikováno pouze v případě,
že pachatel trestného činu spáchaného
na palubě československého letadla v cizině
bude vydán československým orgánům.
Vzhledem k tomu, že Tokijská úmluva neupravuje
závazek smluvních stran na vydávání
pachatele trestných činů proti civilnímu
letectví státům registrace letadla, je třeba,
aby byla doplněna dvoustrannými smlouvami. Smlouva
tohoto typu se v současné době připravuje
např. mezi Československou socialistickou republikou
a Rakouskem.
Pokud jde o pravomoc velitele letadla, Tokijská úmluva
dává veliteli letadla, popř. z jeho zmocnění
posádce letadla, ale i cestujícím, možnosti
zakročit proti pachateli trestného činu i
s použitím síly včetně následného
omezení. Velitel letadla může pachatele vysadit
na území kteréhokoli státu nebo jej
předat příslušným orgánům
jiného smluvního státu. Velitele letadla
či jiné členy posádky, ale i cestujícího,
vlastníka nebo provozovatele letadla, nelze pak činit
odpovědnými za takové zacházení
s pachatelem, které probíhalo v souladu s Tokijskou
úmluvou.
Přestože jsme si, soudružky a soudruzi poslanci,
vědomi, že ne všechna ustanovení Tokijské
úmluvy jsou v absolutním souladu s našimi potřebami
(např. neúplná úprava vydávání
pachatelů), domnívám se, že přístup
ČSSR bude prospěšný. Přístupem
k Tokijské úmluvě dá ČSSR najevo,
že je ochotná k široké mezinárodní
spolupráci v oblasti, kterou už více než
100 států shledalo za nezbytnou řešit
společným úsilím, a současně
vyhoví příslušným rezolucím
Organizace spojených národů.
Proto také přístup Československé
socialistické republiky k Tokijské úmluvě
doporučuji.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem súdruhovi ministrovi Blažkovi za
výklad k vládnemu návrhu.
Návrh bol prikázaný na prerokovanie Výborom
ústavnoprávnym, zahraničným a branným
a bezpečnostným v obidvoch snemovniach.
Výbory Snemovne národov poverili funkciou spoločného
spravodajcu člena Výboru branného a bezpečnostného
poslanca Božíka Macka a výbory Snemovne ľudu
členku Ústavnoprávneho výboru poslankyňu
Júliu Pančurovú.
Prosím najskôr poslanca Božíka Macka,
aby predniesol spravodajskú správu za Snemovňu
národov
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
B. Macek: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, začátek sedmdesátých
let zaznamenal rozmach nového druhu teroristické
činnosti, a to v celém světě. Únosy
letadel se staly postrachem států i jednotlivců
leteckých společností. Dopouštěli
se jich jednotlivci i celé skupiny, únosy se staly
prostředkem všemožného vydírání
a cestující rukojmími ohrožovanými
na zdraví a životě. Pachatelé se často
skrývali za politickými hesly, ovšem svou kriminální
podstatu tím nemohli zakrýt. Často se neštítili
ani vražd, což samo o sobě svědčí
o jejich skutečných záměrech a kriminálním
původu. Oběťmi se stávali příslušníci
leteckého personálu a cestující včetně
žen a dětí.
Takováto teroristická činnost vzbudila odpor
v celém světě a vyvolala nutnost hledat účinná
protiopatření, která se organizovala jak
prostřednictvím bezpečnostních orgánů,
tak i dalších sborů vytvářených
přímo leteckými společnostmi.
K zabezpečení jednotného stanoviska k únosům
letadel byla přijata řadou států mezinárodní
úmluva v roce 1963, podepsaná v Tokiu, která
byla doplněna dalšími úmluvami přijatými
v Haagu a Montrealu. O tom, proč tedy ČSSR a ostatní
socialistické státy nepřistoupili k uvedeným
úmluvám, hovořil již soudruh ministr
v důvodové zprávě.
Ani naše republika nebyla ušetřena únosů
letadel. Je ještě v živé paměti
případ z roku 1972, kdy při únosu
našeho letadla skupina únosců, vedená
Adamíkem, na pravidelné lince Mariánské
lázně-Praha zastřelila velitele letadla Jána
Mičicu.
Vláda ČSSR přijala řadu opatření
k zamezení trestné činnosti páchané
na palubě letadel a k zamezení únosů.
Bezpečnostní orgány musely vybudovat systém
opatření, která byla náročná
jak po stránce organizační, tak také
technické. Zvýšila se pečlivost při
odbavování cestujících, byla zavedena
technická opatření, která by identifikovala
možnost pronášení nežádoucích
předmětů do letadel. Je třeba vidět,
že nejde o žádnou naši specifiku, že
tato opatření jsou dnes součástí
zabezpečování letů v celém
světě.
Abychom zajistili i letištní plochy a prostory letišť,
byla zřízena ozbrojená složka ministerstva
dopravy. Sbor ozbrojené ochrany letišť, který
má svoje specifické úkoly, spolupracuje s
bezpečnostními orgány a za dobu své
existence se osvědčil. Jeho pevné řízení,
bezchybný výkon služby, odpovědnost
každého příslušníka Sboru,
je zárukou klidných a bezpečných letů
našich aerolinií.
Neustále probíhá školení všech
odpovědných pracovníků na letištích
a rozborem známých případů
i zkušeností je výkon služby neustále
prohlubován.
Investice vložené do ochrany letišť i bezpečnosti
jednotlivých letů jsou rentabilní a dávají
všem cestujícím pocit bezpečí
a jistoty
V ochraně letů je však nejdůležitější
prevence. Je třeba neustále sledovat skupiny závadových
osob, které vidí svou perspektivu v realizaci své
osobnosti na Západě. Zkušenost, že jsou
často vydávány za politické uprchlíky,
např. v NSR, nahrává tomu, aby se pokusili
o únik vzdušnou cestou. Dobrá práce
bezpečnostních orgánů v řadě
případů již zabránila realizaci
záměrů takovýchto jedinců a
skupin a zajistila je před uskutečněním
jejich společensky nebezpečných činů.
Nejen naši, ale i zahraniční odborníci
uvažují o tom, že přes přijatá
a uplatňovaná bezpečnostní opatřeni
mohou vzniknout nové případy únosů,
a to formami, které nejsou dnes obvyklé. Československá
socialistická republika bude dělat vše, aby
přijatá opatření proti vzdušnému
pirátství byla účinná.
Z těchto hledisek přistupujeme k úmluvě,
která je dnešní společné schůzi
Sněmovny lidu a Sněmovny národů předložena.
Souhlasíme s jejím podepsáním a doufáme,
že všechny státy, které k ní již
přistoupily, ji budou dodržovat jako my.
Soudružky a soudruzi poslanci, za výbory branné
a bezpečnostní a ústavně právní
Sněmovny národů navrhuji, aby dnešní
plénum souhlasilo s projednávaným vládním
návrhem, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
ČSSR k souhlasu návrh na přístup Československé
socialistické republiky k Úmluvě o trestných
a jiných činech spáchaných na palubě
letadla, sjednané v Tokiu 14. září
1963. Děkuji za pozornost.
Předsedají předseda SN D. Hanes: Ďakujem
spoločnému spravodajcovi výborov Snemovne
národov poslancovi Mackovi.
Teraz prosím poslankyňu Júliu Pančurovú
o prednesenie spravodajskej správy.
Společná spravodajka výborů SL
poslankyně J. Pančurová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,
Dohovor o trestných a niektorých iných činoch
spáchaných na palube lietadla dohodnutý v
Tokiu 14. septembra 1963 dosť podrobne upravuje právomoc
veliteľa lietadla, ktorému dáva rozsiahle možnosti
pri vykonávaní zákrokov proti páchateľom
trestných činov na palube lietadiel v medzinárodnej
leteckej doprave.
Spoločný spravodajca Snemovne národov už
predo mnou poukázal na dôležitosť právnych
kodifikácií na úseku boja proti ohrozeniu
bezpečnosti civilného letechtva - "leteckému
pirátstvu" Nepovažujem preto za nutné
ich opakovať.
Domnievam sa, že prístup Československa k Tokijskému
dohovoru bude nielen dôkazom toho, že Československá
socialistická republika rešpektuje príslušné
rezolúcie Organizácie spojených národov,
ale že náš štát takisto usiluje o
čo najširšiu medzinárodnú spoluprácu
v spoločnom boji proti "leteckému pirátstvu".