Je to významný leninský rys rozvoje socialistické
demokracie, státu diktatury proletariátu sledující
cílevědomě upevnění politického
svazku vládnoucí dělnické třídy
a socialistické inteligence pod vedením Komunistické
strany Československa.
K tomu, aby Státní komise mohla své úkoly
úspěšně plnit, se opírá
o činnost a spolupráci ostatních federálních
ústředních orgánů státní
správy a v zákonem stanovených oblastech
koordinuje činnost orgánů státní
správy a vědeckovýzkumné a vývojové
základny.
Smyslem navrhované právní úpravy je
vytvořit optimální podmínky a předpoklady
pro tvorbu a realizaci jednotné státní vědeckotechnické
politiky zabezpečující urychlené uplatňování
výsledků vědy a techniky v praxi, jak to
bylo stanoveno XVI. sjezdem Komunistické strany Československa
a konkretizováno jednáním a usnesením
8. zasedání ústředního výboru
strany v červnu t. r. K tomuto opatření jsou
nejvyšší stranické a státní
orgány vedeny proto, že se na daném stupni
a úrovni socialistického rozvoje v naší
vlasti stal vzájemný vztah mezi politikou, vědou
a vědeckotechnickým pokrokem jedním z nejnaléhavějších
a nejvýznamnějších úkolů
současné etapy společenského rozvoje.
Mezi prvořadými faktory, které podmiňují
vyspělost, sílu a moc státu i celé
společnosti, přísluší nyní
určující úloha vyspělosti jeho
vědeckotechnického potenciálu a schopnosti
efektivně jej využívat. Řečeno
zcela konkrétně: rozvoj vědy a techniky a
jeho uplatnění ve společenské praxi
vůbec a ve výrobě zvláště
je programovou linií politiky Komunistické strany
Československa, zabezpečující splnění
nejbližšího strategického cíle
- vybudování vyspělé rozvinuté
socialistické společnosti v naší vlasti.
Proto zcela přirozeně a zákonitě se
politické řízení za socialismu
1. opírá o vědu a technický rozvoj
jak při tvorbě společenských programových
cílů, tak i při volbě cest a prostředků
k jejich dosažení,
2. ve stále větší míře
se na řízení podílejí sami
pracující, neboť výchozím principem
vědeckého politického řízení
společnosti za socialismu je tvůrčí
aktivita pracujících ve všech oblastech socialistické
výstavby.
Proto zrušení federálního ministerstva
pro technický a investiční rozvoj a zřízení
Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj není pouhou formální
změnou ústředního orgánu státní
správy pro oblast řízení vědeckotechnického
a investičního rozvoje, nýbrž vytváří
nové zákonodárné, politické
a odborné předpoklady zkvalitnění
práce a upevnění mocenského postavení
socialistického státu rozšířením
a prohloubením socialistické demokracie. Je naší
povinností a současně i úkolem, abychom
na všech stupních řízení a realizace
vědeckotechnického a investičního
rozvoje právě takto návrh ústavního
zákona o zřízení Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj pochopili a v tomto duchu uplatňovali.
V předloženém znění návrhu
ústavního zákona jsou zobecněny kladné
zkušenosti federálního ministerstva pro technický
a investiční rozvoj, stejně jako zapracovány
požadavky 8. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Návrh byl odpovědně projednán a posouzen
Legislativní radou vlády Československé
socialistické republiky, vládou Československé
socialistické republiky a příslušnými
výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů.
Závěry těchto jednání jsou
zapracovány v předloženém návrhu
a doplňku a jsou řádně zdůvodněny.
Proto nemám k jejich znění žádné
dodatky a doporučuji Federálnímu shromáždění
ČSSR po projednání vládní návrh
ústavního zákona o zřízení
Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj v předloženém
znění schválit.
Návrh novely zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti
federálních ministerstev, důsledně
vychází z ústavního zákona
o zřízení Státní komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj
a ze zobecněných zkušeností řízení
vědeckotechnického rozvoje. Při jeho zpracovávání
jsme se řídili snahou, aby jeho úpravy, změny
a doplňky byly minimální a byly uplatněny
jen tehdy, jestliže to vyžadují nové úkoly
a požadavky, anebo tehdy, kdy se stávající
právní úprava přežila a neodpovídá
plně soudobým požadavkům. V průběhu
tvorby a projednávání návrhů
úprav jsme čelili dvěma nerealistickým
tendencím a krajnostem:
Za prvé: konzervativní snaze nic neměnit
na stávající úpravě a omezit
se pouze na změnu názvu federálního
ministerstva na Státní komisi pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj. To by prakticky znamenalo nejen
lehkovážně přehlížet trvající
nedostatky a problémy i věcné mezery a nedůslednosti
v řízení a realizaci vědeckotechnického
a investičního rozvoje, a nereagovat na kritické
připomínky z řad našich pracujících,
ale i ignorovat ucelené objektivní hodnocení,
požadavky a nové úkoly, které vyplynuly
z jednání a usnesení 8. zasedání
ústředního výboru strany. Takový
přístup by byl věcně a politicky nesprávný,
neboť brzdí úsilí o pokrok a další
rozvoj, a proto nemohl být vzat za základ nového
návrhu.
Za druhé jsme se snažili čelit maximalistické
snaze začlenit do stávající novely
zákona č. 133/1970 Sb. všechny požadavky
vztahující se k problematice vědeckotechnického
rozvoje. Takové pojetí by bylo prakticky neproveditelné
a politicky nesprávné, neboť jak zdůraznil
ve svém vystoupení na 8. zasedání
ústředního výboru strany soudruh Gustáv
Husák, urychlené uplatňování
výsledků vědy a techniky v praxi je úkol
nikoliv resortní, specifický, nýbrž
celospolečenský, rozhodující o úspěších
socialismu. Proto není ani reálné, ani správné
snažit se vtěsnat vše, co s tímto úkolem
souvisí, do působnosti jednoho orgánu státní
správy a snažit se soustředit na něj
všechna práva a pravomoci a tudíž i povinnosti
a odpovědnost.
Proto jsme odmítli obě krajnosti jako politicky
a věcně nesprávné tendence.
Vždyť plánování a realizace vědeckotechnického
rozvoje je nedílnou součástí národohospodářského
plánování a rozvoje celé naší
společnosti, kde prvořadá úloha přísluší
Státní plánovací komisi, tak jako
v rozvoji vědy a techniky přísluší
nezastupitelné místo základnímu výzkumu,
převážně soustředěnému
v Československé akademii věd a na vysokých
školách, a proto nelze omezovat ani jejich pravomoci,
ani snižovat jejich odpovědnost. Nejpočetnější
část vědeckovýzkumné základny
Československa i vědeckovýzkumného
potenciálu a daleko největší část
přístrojové techniky, pracovníků,
finančních a hmotných prostředků
je v rukách odvětvových resortů federace
a národních republik - a to v rozmezí od
70 do 90 %, a proto především zde očekáváme
odpovědný přístup k realizaci urychleného
uplatňování vědy a techniky v praxi.
Proto všechny orgány státní správy
federace, obou národních republik, resorty a instituce,
ústavy a výzkumná pracoviště,
výrobní hospodářské jednotky,
podniky, závody, vývojová a projekční
pracoviště v rámci svých pravomocí
a odpovědností jistě přistupí
po analýze současného stavu v blízké
budoucnosti ke zkvalitnění své praktické
činnosti i k obdobným úpravám zákonů,
směrnic a organizačních norem ve své
gesci a pravomoci a tím přispějí k
realizaci usnesení 8. zasedání ústředního
výboru naší strany. Předložený
návrh zákona jejich problémy a úkoly
neřeší a neklade si ani za cíl je řešit.
Z obsahu předloženého návrhu zákona
však přesto vyplývá zvýšení
odpovědnosti Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj ve srovnání s
federálním ministerstvem pro technický a
investiční rozvoj v otázkách zpracovávání
návrhů tvorby a realizace jednotné státní
vědeckotechnické politiky, při koordinaci
a kontrole řady úkolů státní
správy a rozšíření působnosti
při zpracovávání návrhů
celostátní koncepce ochrany životního
prostředí.
Zpřesňují se též vzájemné
vztahy s ostatními orgány státní správy,
zvláště se Státní plánovací
komisí, federálním ministerstvem financí,
Československou akademií věd a vztahy federace
a národních republik.
Tím se vytvářejí lepší
právní předpoklady pro jednotné, zkoordinované
uplatňování vědeckotechnického
rozvoje, investiční politiky a výrobní
realizace.
V čem tedy spočívá podstata novelizace
zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních
ministerstev? Spočívá za prvé v tom,
že usiluje zvýšit nikoliv pravomoci Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj ve srovnání s federálním ministerstvem
pro technický a investiční rozvoj, nýbrž
výrazně posílit autoritu vlády ČSSR
v otázkách vědeckotechnického rozvoje.
U Státní komise je zdůrazněna realizační
a kontrolní činnost a v otázkách koncepčních
a programových povinnost předkládat sama
nebo spolu se Státní plánovací komisí
či ostatními federálními ústředními
orgány státní správy návrhy
vládě ČSSR, a za druhé, překonává
se dřívější nežádoucí
rozčleňování na vědeckotechnický
a investiční rozvoj. Zdůrazňuje se
jejich jednota, vzájemná provázanost a propracovanost
s jednoznačným požadavkem jejich završení
v realizaci ve společenské praxí vůbec
a ve výrobě zvláště.
To plně odpovídá požadavkům jednání
a usnesení 8. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Jednotlivé statě zákona jsou zdůvodněny
v písemné zprávě, byly posouzeny,
projednány a doplněny v legislativním řízení
a proto nemám další připomínky.
Doporučuji po projednání schválit
i tento vládní návrh zákona tak, jak
vám byl předložen.
Vážený soudruhu předsedo, milé
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, z iniciativy ústředního výboru
Komunistické strany Československa vám jménem
vlády Československé socialistické
republiky předkládám k projednání
a schválení dva významné zákony,
od nichž naše společnost očekává
vytvoření dobrých předpokladů
pro další rozvoj vědy a techniky a naplnění
jejich nejušlechtilejšího společenského
poslání za socialismu - řečeno prostými
Leninovými slovy - aby vědění u nás
nezůstalo mrtvou literou nebo módní frází,
ale opravdu proniklo lidem do krve, aby se plně a opravdu
stávalo nedílnou součástí jejich
života.
Přijetím obou navrhovaných zákonů
přispějeme společně k dosažení
tohoto cíle. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji místopředsedovi federální
vlády soudruhu Obzinovi za výklad k projednávaným
vládním návrhům.
Oba návrhy byly přikázány k projednání
výborům ústavně právním,
pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu
a obchod a výborům pro kulturu a výchovu
obou sněmoven.
Výbory Sněmovny lidu pověřily funkcí
společného zpravodaje člena výboru
pro průmysl, dopravu a obchod poslance Josefa Martince
a výbory Sněmovny národů člena
ústavně právního výboru poslance
Jána Šebestiana.
Prosím nejdříve poslance Josefa Martince,
aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Martinec (v. o. 27): Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, ústřední
výbor Komunistické strany Československa
na svém 8. zasedání zhodnotil výsledky
a zkušenosti z realizace úkolů XVI. sjezdu
Komunistické strany Československa v oblasti vědeckotechnického
rozvoje a přijal řadu opatření pro
další období. Jedním z doporučení
je ustavit Státní komisi pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj jako federální
ústřední orgán státní
správy pro oblast vědeckotechnického a investičního
rozvoje. Vláda ČSSR předkládá
Federálnímu shromáždění
vládní návrh ústavního zákona
o zřízení Státní komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj
(tisk 108) a vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních
ministerstev tisk 109). Oba návrhy projednaly výbory
pro plán a rozpočet společně s výbory
pro průmysl, dopravu a obchod, výbory pro kulturu
a výchovu a výbory ústavně právními.
Vládní návrh zákona o zřízení
Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj výbory uvítaly
a jednomyslně doporučily sněmovnám
ke schválení.
Při projednávání návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních
ministerstev, jímž se má vymezit postavení
a rozsah působnosti této komise, si výbory
pečlivě ověřovaly vztahy a funkce
komise v soustavě centrálních orgánů.
Poslanci vycházeli z toho, že komise má napomoci
zvýšit účinnost práce na tomto
úseku a zkvalitnit řízení vědy
a techniky. Důležitým úkolem komise
je dosáhnout vyšší koordinace a součinnosti
mezi ústředními orgány státní
zprávy při zajišťování jednotné
státní vědeckotechnické a investiční
politiky. Řada otázek z této oblasti byla
projednána na 3. schůzi Sněmovny lidu.
Výbory pro průmysl, dopravu a obchod na společné
schůzi s výbory pro plán a rozpočet
podtrhly nutnost komplexního zabezpečování
celého cyklu výzkum-vývoj-výroba-užití.
Výbory kladně hodnotily některé změny
v působnosti - například federální
ministerstvo pro technický a investiční rozvoj
mělo za úkol organizovat přípravu
návrhu jednotné státní politiky, zatímco
Státní komise je bude přímo zpracovávat.
Významný je i nový úkol - zpracovávat
koncepci budování automatizovaných systémů
řízení, budovaných jako součást
investiční výstavby. Poslanci podpořili
opatření, podle kterého všechny předpisy
týkající se vědeckotechnického
rozvoje, ať je bude vydávat kdokoliv, budou posuzovány
Státní komisí.
Při tomto jednání byla vznesena řada
otázek. Týkaly se způsobu sestavování
státních programů technického rozvoje,
organizačního pojetí komise, předpokládaného
kvalifikačního složení komise jako kolegiálního
orgánu, vztahu komise a ČSAV, podřízenosti
i metodického řízení kapacit vědeckovýzkumné
základny, důvodů, proč ve výčtu
působnosti Státní komise je výslovně
uvedeno životní prostředí, když
tam další tři oblasti, tj. jaderný a
potravinový program a rozvoj mechanizace a robotizace,
uvedeny nejsou, dále důvody odděleného
plánování projektových prací
a plánování investiční výstavby.
Byly vzneseny náměty a doporučení.
Byl například vznesen námět, aby v
zákoně byl vyjádřen vztah Státní
komise k architektuře a urbanismu. V zájmu jednoty
pojmů byly konkrétně doporučeny dílčí
úpravy a upřesnění textu. Místopředseda
federální vlády s. Obzina velmi podrobně
odpověděl na otázky a vyjádřil
se k námětům a doporučením.
Poslanci ocenili kvalifikované odpovědi, svědčící
o promyšlenosti a koncepčnosti návrhu a také
to, že bylo otevřeně poukázáno
na slabá místa nebo oblasti, které musí
být dořešeny při praktickém zabezpečování
úkolů. Na závěr výbory pověřily
své předsedy, aby informovali výbory ústavně
právní o námětech na upřesnění
návrhu a odsouhlasili jménem výborů
společnou zprávu výborů.
Výbory pro kulturu a výchovu se podrobněji
zabývaly vztahy komise a ČSAV, a to jak z hlediska
tvorby koncepcí, tak i financování a realizace
výsledků. Výbory ústavně právní
zhodnotily náměty a připomínky a schválily
společnou zprávu výborů.
Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu pro plán a rozpočet, pro kulturu a výchovu,
výboru pro průmysl, dopravu a obchod a ústavně
právního výboru - v souladu se závěry
výborů - navrhuji sněmovně schválit
vládní návrh ústavního zákona
o zřízení Státní komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj
(tisk 108) ve znění předloženém
vládou, a dále vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních
ministerstev (tisk 109) ve znění společné
zprávy výborů (tisk 115). Děkuji za
pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny lidu poslanci Martincovi. Nyní prosím
poslance Jana Šebestiana o přednesení zpravodajské
zprávy.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Šebestian: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne
a súdruhovia poslanci, vážení hostia,
dovoľte, aby som sa pripojil k spravodajskej správe
poslanca súdruha Martinca za výbory Snemovne ľudu
a aby som i ja ako spravodajca výborov Snemovne národov
tlmočil ich súhlas s predloženými vládnymi
návrhmi zákonov a súčasne, aby som
vyjadril presvedčenie, že navrhovaná právna
úprava je vzhľadom na súčasné
ekonomické podmienky nanajvýš dôležitá
a užitočná.
Denne sme svedkami toho, ako treba využívať vedu
a technický pokrok pre plnenie stále náročnejších
úloh v podmienkach rozvoja nášho národného
hospodárstva. Treba si priznať, že napriek dosiahnutým
úspechom sme v tomto smere nevyužili všetky možnosti
a rezervy, aby sme udržali krok so súčasnou
technickou úrovňou najvyspelejších krajín
sveta. Preto plne súhlasím s tým, čo
zdôraznilo 8. plénum ÚV KSČ, že
dôsledná orientácia na urýchlenie vedeckotechnického
rozvoja a zvýšenie jeho vplyvu na ďalší
rozvoj nášho národného hospodárstva,
ako i jeho efektívnosti, vyžaduje, okrem iného,
aj skvalitnenie centrálneho riadenia. Posilnenie riadiacej
a koordinačnej funkcie v novom ústrednom orgáne
štátnej správy - v Štátnej komisii
pre vedeckotechnický a investičný rozvoj
vytvára predpoklady a záruky na dôslednejšie
uplatnenie našich najnovších poznatkov vedy a
techniky do praxe.