Táto intenzita vývojovej činnosti by bola
nepredstaviteľná bez rozsiahlej vedeckotechnickej
spolupráce pri riešení stále rastúcich
požiadaviek na technickú úroveň plavidiel,
a to najmä pri znižovaní hluku a vibrácií,
uplatňovaní najmodernejších projekčných
a konštrukčných riešení, pri zavádzaní
nových výrobných technológií,
mechanizačných a automatizačných prostriedkov.
Dnešný rozsah úloh bez široko rozvinutých
vzťahov kooperácie, vedeckotechnickej a ekonomickej
spolupráce s celým radom krajín RVHP by nedovolil
držať súčasné inovačné
tempo, ktoré je nutnou podmienkou udržania kroku s
rastom nárokov na špičkové výrobky
v stavbe lodí, udržať si získané
dobré meno československého lodného
odboru ako vysoko exportu schopnej súčasti nášho
strojárstva.
Jedinou cestou udržania a ďalšieho zvyšovania
vyvážateľnej výroby v podmienkach nášho
podniku, a myslím, v rade ďalších podnikoch
československého priemyslu, je cieľavedomé
a plánovité upevňovanie existujúcich
a vytváranie ďalších vzťahov úzkej
spolupráce cestou dvoj i mnohostranných zmluvných
rovnoprávnych partnerov, zabezpečujúce rast
objemov vzájomne špecializovaných a kooperovaných
dodávok. Je to proces upevňovania vzájomne
výhodných vzťahov významne posilňujúci
zúčastnené krajiny i hospodársko-technický
a ekonomický potenciál celého socialistického
spoločenstva.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslanci Szabóovi. Slovo má poslankyně
Šarišská, připraví se poslanec
Lubomír Bartoš.
Poslankyně SN E. Šarišská: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, pred niekoľkými týždňami
bol v Rudom práve uverejnený článok,
ktorý kritizuje celý rad riaditeľov závodov,
ktorí sa veľmi usilujú o získanie devízových
prostriedkov na zakúpenie strojov a rôznych zariadení
predovšetkým z kapitalistických štátov.
Pritom neberú do úvahy možnosť prenájmu
zo zahraničia, ako ekonomicky výhodnú formu.
Zatiaľ všetko potrebné sa uplatňuje formou
dovozu. V praxi sa však často stretávame s
otázkami: aká je účelnosť nákupu
a dovozu, predovšetkým strojov a zariadení,
ako ich uvádzame do výroby a efektívne využívame.
Zistenia kontrolných orgánov nám ukazujú
na rad prípadov, že zahraničné dodávky
ostávajú dlhší čas nevyužité.
V porovnaní s minulými rokmi sa v tomto smere situácia
zlepšila, ale nemôžeme byť so súčasným
stavom spokojní. Príčiny sú rôzne.
Ako malý príklad by som uviedla objednávku
prístroja dodaného v januári 1961, ktorý
nebol zavedený do výroby, pretože v čase
dodania sme už mali prístroj náš.
Značné straty vznikajú i tým, že
dodané stroje a zariadenia sa uvádzajú do
prevádzky oneskorene. Sú zistené prípady,
že ide aj o niekoľkoročné skladovanie
a tým znehodnocovanie už počas skladovania.
Ako jeden z prípadov môžem menovať dodávku
zariadenia pre čističku odpadových vôd,
dodaného v roku 1982. Zariadenie sa skladuje, ale so stavbou
čističky sa ešte nazačalo.
Zistené faktá svedčia o tom, že uvážené
reálne plánovanie vychádzajúce zo
znalosti našich potrieb má pre využívanie
dodávok zásadnú úlohu.
Bez povšimnutia nemôžu zostať ani skutočnosti,
že niektoré nakúpené stroje a zariadenia,
ktoré sme obstarali pre predaj na vnútornom trhu,
sa nerealizujú pre nevyhovujúce parametre, či
už je to závitorez, dláto na drevo, váhy,
brusky, kompresory.
Viem, že každá organizácia vždy má
zdôvodnenie pre nevyužitie dovezeného zariadenia.
Ale pri dôkladnom posúdení by sme ušetrili
cenné devízy a zabránili zavineným
stratám.
Pri kontrolách, ktoré uskutočnila štátna
banka a colné orgány, sa konštatovalo, že
hlavné príčiny nedostatkov využitia
dovezených strojov a zariadení do výroby
možno charakterizovať takto:
- nevenuje sa dostatočná pozornosť väzbám
termínov nárokovaného dovozu zo západných
štátov so zabezpečením stavebnej pripravenosti,
- aj keď vyhlášky a predpisy stanovujú
konkrétne povinnosti investorov, existujú nedostatky
v projekčnom a plánovacom zabezpečení
investičných akcií,
- vznikajú sklzy stavebnej pripravenosti a oneskorenie
dodávok nadväznej technológie.
Závažná je skutočnosť v tých
prípadoch, kde oneskorenie uvádzania do výroby
je často tak veľké, že sa premlčuje
nárok na uplatnenie záruky na výkonové
a kvalitatívne parametre dodávok.
Súdružky a súdruhovia, z praxe poznáme,
že investorské organizácie, VHJ a rezorty využívajú
prioritu plynúcu z možnosti zariadenia stavieb medzi
záväzné úlohy štátneho plánu,
ale necítia už povinnosť zabezpečenia
hospodárneho využívania dovozných limitov
a devízových prostriedkov týchto akcií.
Neuvádzanie dovezených zariadení do prevádzky
prináša značné straty, ktoré
sa v konečnej fáze premietajú do platobných
bilancií. Pri dlhodobom skladovaní je potrebné
obstarávať devízové prostriedky v zahraničí
úverom. Aj garancie sú obmedzené a využívanie
záruk závisí priamo od čo najrýchlejšieho
uvedenia do výroby. Dlhodobé skladovanie dovezenej
techniky prináša ďalšie neplánované
náklady na montáž, náhradné dielce
a výmenu častí strojov.
Máme eminentný záujem mať špičkové
zariadenia, ale prieťahy okolo jeho zavádzania do
výroby spôsobujú, že pri súčasnom
technickom tempe je úroveň techniky v krátkom
čase prekonaná a predpokladaný efekt z nákupu
sa stratí. Sú i také prípady, že
celková doba od kontraktu dovozu až po ukončenie
montáže je viacej ako 9 rokov, napr. Chemicelulóza
Žilina.
Straty nevznikajú len pri oneskorenej investičnej
výstavbe a oneskorení inštalácie zariadenia,
ale aj pri včasnom uvádzaní do prevádzky,
pri neúplnom využívaní a menšom
odbyte výrobkov.
Štátna banka českoslovenká takéto
prípady sleduje a uplatňuje sankčný
postih. Napr. v roku 1982 tieto postihy zodpovedných pracovníkov
robili 297 tis. Kčs a priemerná hodnota postihu
na pracovníka je nízka - robí iba 856,- Kčs.
Získané poznatky ukazujú, že sa situácia
oproti minulým rokom zlepšuje. Celkový objem
dovozu, ktorý prekračuje stanovený termín
uvedenia do prevádzky, alebo skladovanie, sa znížil
z 2,3 miliardy Kčs na 1,7 miliardy. Ukazujú sa teda
možností ďalšieho skvalitňovania.
Okrem výsledkov kontrol a poznatkov orgánov štátnej
banky máme tiež cenné poznatky colných
orgánov. Určitá časť dodávok
je prepravovaná letecky. Je to tovar menej náročný
na priestor a cenová úroveň tohto nie je
v objeme zahraničného obchodu rozhodujúca.
Aj napriek tomu tieto zásielky bývajú niekedy
dlho skladované na letisku v Ruzyni. Po dobu skladovania
zostávajú nevyužité a príjemca
musí platiť skladné. V roku 1980 priemer tohto
skladovania predstavoval 102 dní. Situácia sa zlepšila,
ale nie zásluhou odberateľov. Prispelo k tomu zvýšenie
skladovacích poplatkov. V roku 1981 skladné robilo
3,- Kčs za deň, teraz po 3 dňoch robí
už 50,- Kčs a po 2 týždňoch 100
Kčs. Žial, iba tento podstatný rozdiel donútil
príjemcov k rýchlejšiemu odoberaniu zásielok.
Významný podiel vo vlakovej preprave zahraničných
tovarov do ČSSR, tranzitnej preprave a jej ochrane má
Zbor ozbrojenej ochrany železníc, ktorý tesne
spolupracuje s bezpečnostnými a colnými orgánmi.
Základné poslanie tohto je zamerané na zisťovanie
prípadných strát, krádeží
a poškodzovania. Zbor ozbrojenej ochrany železníc
zriadil dozornú službu, ktorá rieši uvedené
prípady a v svojej činnosti dosahuje dobré
výsledky. Napr. za rok 1982 a 1. polrok 1983 objasnila
v medzinárodnej preprave 132 prípadov v hodnote
14 mil. Kčs. Napriek tomuto úsiliu sa však
uhradilo 2 milióny Kčs za straty a krádeže
v tejto oblasti.
Vo svojom volebnom obvode som sa stretla s prípadmi, ktoré
potvrdzujú poznatky Ministerstva dopravy. Tak pri preprave
sovietskych automobilov pre Francúzsko bolo za 10 mesiacov
poškodených 617 áut. Rozkrádanie bolo
zistené v 93 prípadoch, v hodnote takmer 250 tis.
Kčs a zistených bolo 164 páchateľov.
V našom kraji sa sústreďuje pozornosť na
hlavný železničný ťah Žilina-Košice.
Čierna n/Tisou. Zvýšená pozornosť
sa zameriava na prepravu liehovín zo závodu Frukona
Košice, prepravu automobilov zo ZSSR a tranzitným
zásielkam do MĽR a PĽR.
Od schválenia zákona o ozbrojenej ochrane železníc
uplynulo takmer 10 rokov. Za túto dobu sa kladne prejavila
činnosť zboru v ochrane prepravovaného tovaru,
v hľadaní zatúlaných zásielok,
v sprievode a ochrane špeciálnych materiálov
a tiež v udržiavaní poriadku v objektoch železníc.
Vážené súdružky a súdruhovia,
otázky, o ktorých som hovorila, sú svojou
povahou a charakterom vážne a majú bezprostredný
účinok na našu ekonomiku. Nedostatky, ktoré
sa ešte stále vyskytujú, treba ustavične
sledovať a nekompromisne proti nim bojovať, a to predovšetkým
formou zvyšovania osobnej zodpovednosti príslušných
vedúcich pracovníkov v zahraničnom obchode,
priemysle a vôbec na všetkých úsekoch
našej ekonomiky.
Na druhej strane treba oceniť prácu tých, ktorí
v praxi dôsledne pracujú pre dosiahnutie celospoločenských
záujmov, či už ide o účelnosť
objednávok zo zahraničia, o plynulosť dodávok,
o ich využívanie alebo ochranu.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslankyni Šarišské, slovo
má poslanec Lubomír Bartoš.
Poslanec SL L. Bartoš: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
na dnešní společné schůzi obou
sněmoven FS bylo o vnějších vztazích
československé ekonomiky již řečeno
mnoho cenných námětů, svědčících
o aktivním úsilí prosadit myšlenky Souboru
opatření ke zdokonalení plánovitého
řízení národního hospodářství
i do této důležité a v mnoha směrech
rozhodující oblasti československé
ekonomiky.
Dovolte mi, abych k problematice vnějších ekonomických
vztahů připojil některé poznatky týkající
se politické, odborné a jazykové připravenosti
těch, na kterých leží hlavní
díl odpovědnosti za prosperitu tak významné
oblasti našeho národního hospodářství
- o připravenosti pracovníků v oblasti zahraničního
obchodu a vědeckotechnické spolupráce. Při
přípravě na dnešní společnou
schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění
se poslanci - členové výborů pro kulturu
a výchovu - seznámili s úspěchy, ale
i s problémy a nedořešenými otázkami,
jež s touto problematikou souvisejí.
Další mimořádnou příležitost
k zamyšlení nad odbornou a politickou připraveností
pracovníků z oblasti vnějších
vztahů ekonomiky nám poskytuje letošní
třicetileté výročí vzniku samostatného
vědního a studijního oboru - ekonomika zahraničního
obchodu, který je organizován a přednáší
se především na Vysoké škole ekonomické
v Praze a nyní i v Bratislavě.
Tři desítky let existence této vědecké
a studijní disciplíny se nepochybně velmi
pozitivně projevily v odborné úrovni pracovníků
našeho zahraničního obchodu a zkušenosti,
které zde byly získány, jsou pro další
zdokonalování jejich přípravy jistě
nepostradatelné. Přes tyto dobré výsledky,
jichž bylo v minulosti dosaženo, lze obdobně,
jako snad v každé lidské činnosti, nalézt
i zde lepší cesty. Ze systematické konfrontace
vývoje praxe našeho zahraničního obchodu
s celkovým systémem vnějších
ekonomických vztahů ČSSR bude nadále
třeba obohacovat výuku tak, aby se absolventi studia
mohli stát nejen dobrými reprezentanty ČSSR
- především z hlediska pevných politických
znalostí a postojů, morálních zásad,
socialistického vlastenectví apod. - ale i dobrými
profesionály ve svém oboru v nejlepším
smyslu toho slova.
Po průzkumech provedených ve výrobních
hospodářských jednotkách, i v mém
volebním obvodě v městě Brně,
městě průmyslovém, veletržním,
s širokou základnou výzkumných ústavů
a vysokých škol, se domnívám, že
rezervy v přípravě pracovníků
vnějších ekonomických vztahů
ČSSR jsou zejména v hlubší a rychlejší
aplikaci výsledků vlastního i světového
výzkumu, světové ekonomiky a mezinárodních
ekonomických vztahů, především
výsledků změn v mezinárodním
postavení čs. ekonomiky. Lze konstatovat, že
rezervy jsou i v zavádění výukových
forem, které vedou k samostatnému uvažování
a myšlení pracovníků vnějších
ekonomických vztahů, neboť v rovnováze
tří složek vzdělávacího
procesu, tj. znalostí, dovedností a návyků,
zejména poslední dvě, stojí poněkud
v pozadí a měly by být v souladu se soudobými
poznatky a náročnými potřebami zítřka
více rozvíjeny.
Existují-li již dnes rozsáhlé formy
spolupráce mezi výukovými pracovišti
a praxí, spočívající zejména
v organizování externích přednášek,
konzultací, specializovaných seminářů
a exkurzí poskytování odborných materiálů,
pak z této vzájemné plodné spolupráce
by bylo vhodné odstranit některá nedorozumění
- za všechny jmenuji dvě. Setkali jsme se s názorem
pracovníků některých resortů,
že výuková pracoviště by měla
mít větší zájem o přednášky
pracovníků z bezprostřední ekonomické
praxe tak, aby se tyto praktické znalosti a zkušenosti
rychleji dostávaly do povědomí studentů.
Na druhé straně je značně rozšířen
požadavek personalistů z podniků zahraničního
obchodu, aby do praxe již přicházeli absolventi
vysokých škol schopní bezprostředně
řešit otázky zastupitelské sítě
v určitém konkrétním teritoriu podle
okamžitých podnikových potřeb. To v
současné době není a patrně
ani v budoucnu nebude možné a tak vlastní podíl
podniků zahraničního obchodu na výchově
svých, jinak teoreticky dobře připravených
pracovníků, bude třeba v nejbližší
době lépe promyslet i organizovat.
Je to nutné i proto, že vedle nároků
na vysokou odbornou a jazykovou kvalifikaci pracovníků
zahraničního obchodu, stoupají úměrně
s rozvojem vědy a techniky i požadavky na jejich technické
znalosti. Tento požadavek je tím naléhavější,
že např. předmět "zbožíznalectví",
který je pro oblast zahraničního obchodu
nepostradatelný, není do učebních
osnov vysoké školy ekonomické zařazen
z důvodů zkrácení studia z pěti
na čtyři roky. Tím větší
odpovědnost za odbornou přípravu vybraných
kádrů a jejich seznámení i s aspekty
výrobně technickými, kvalitativními
a odbytovými přijímá Institut zahraničního
obchodu a příslušné výrobní
organizace, v nichž absolvují povinné stáže
Problémy existují i při zajišťování
technických a ekonomických informací ze zahraničí,
především prostřednictvím vědeckotechnických
odborných časopisů a publikací. Nabídka
zde není dostatečná a neodpovídá
současným potřebám. Není jistě
možné v podmínkách ČSSR všechno
překládat do češtiny nebo slovenštiny,
je nutný rozsáhlejší a nepochybně
i promyšlenější dovoz zahraniční
vědecké a technické literatury, která,
budeme-li ji považovat za určitý druh investice,
je investicí finančně nenáročnou,
ale s významem, o kterém jistě není
třeba široce hovořit.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
členové Klubu poslanců Federálního
shromáždění Československé
strany socialistické již po několik let pravidelně
navštěvují Mezinárodní strojírenský
veletrh v Brně a získávají tak mimořádnou
příležitost konfrontovat své zkušenosti
a poznatky z různých oblastí čs. ekonomiky
se světovým vývojem. Při letošní
zářijové návštěvě
jsme se v besedě s vedoucími pracovníky podniku
Brněnské výstavy a veletrhy dostali i k otázce
jazykové připravenosti pracovníků
zahraničního obchodu a vnějších
ekonomických vztahů vůbec. Nepochybně
i v této oblasti existuje řada dosud nevyřešených
problémů a rezerv. Nejde ani tak o kvantitativní
stránku věci, jako o otázku kvality. Musíme,
žel, konstatovat, že kořeny některých
nedostatků sahají až k učebním
osnovám středních škol, neboť snížený
požadavek na jazykové znalosti maturantů předurčuje
některé problémy v tomto směru i u
absolventů škol vysokých. V budoucnu bude patrně
třeba rozšířit nejen technickou stránku
vyučovacího procesu používáním
nejprogresívnějších vyučovacích
metod za využití současné moderní
vyučovací techniky, ale nepochybně i o prohloubení
celého systému zahraničních pobytů
našich studentů formou nejrůznějších
stáží, které pro dokonalé zvládnutí
cizího jazyka jsou dosud nenahraditelné. Mimořádný
význam racionálního a hlavně efektivního
řešení všech těchto problémů
je dán i tím, že všechny aspekty zítřejšího
vědeckotechnického rozvoje budou řešit
lidé, kteří dnes vycházejí,
anebo v nejbližší době vyjdou ze škol,
kteří si v sobě ponesou meze, jež jim
otevírá současný vzdělávací
systém.