Týmito opatreniami spolu s intenzifikáciou výroby
najmä bielkovinových krmív môžeme
významne znížiť doterajšiu závislosť
od dovozov krmív a obilia z vyspelých kapitalistických
štátov.
Vážené súdružky a súdruhovia,
z dôvodov znižovania pasívneho salda poľnohospodársko-potravinárskeho
komplexu v zahraničnom obchode je potrebné mobilizovať
všetky vnútorné zdroje a prehĺbiť
medzinárodnú deľbu práce najmä
so socialistickými štátmi. Musíme naďalej
venovať veľkú pozornosť formulovaniu postavenia
poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu nielen
v národnom hospodárstve, ale aj vo vonkajších
politických a hospodárskych vzťahoch. Musíme
systematicky modernizovať potravinárske závody,
predovšetkým sústredením investícií
do prioritných exportných výrob. Je potrebné
prepracovať zdravotné a hygienické limity,
najmä obsahu cudzorodých látok u pivovarských
surovín, piva, mäsových a mliečnych
výrobkov a ďalších. Treba prehodnotiť
subvencovanie exportných výrobkov, aj keď základom
československého poľnohospodárstva a
spracovateľského priemyslu, tak ako to znova zdôraznilo
8. zasadnutie Ústredného výboru Komunistickej
strany Československa, musí byť sústavné
zvyšovanie produktivity práce pri súčasnej
minimalizácii výrobných nákladov.
Rozhodnutie Predsedníctva vlády ČSSR č.
89/1982, vypracovanie programov vo VHJ na roky 1983-1985, ako
aj vzájomná koordinácia národohospodárskych
plánov so Sovietskym zväzom a ostatnými socialistickými
štátmi vytvárajú priaznivé podmienky
na sústavné zlepšovanie obchodnej bilancie
v poľnohospodársko-potravinárskom komplexe.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslanci Sommerovi, slovo má poslanec
Josef Suber, připraví se poslanec Ľudovít
Szabó.
Poslanec SL J. Suber: Vážený soudruhu
předsedo soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, v úvodním vystoupení místopředsedy
vlády s. Rohlíčka bylo už zdůvodněno,
že zvyšování objemu zahraničního
obchodu a růst efektivnosti této směny je
pro rozvoj naší socialistické společnosti
stejně nezbytný jako růst výroby.
Chceme-li toho dosáhnout, pak zejména nosná
odvětví našeho exportu se musí na zahraničních
trzích prosadit. Ve vývozu do socialistických
zemí tvoří dvě třetiny vývoz
strojů a zařízení. Důležitou
úlohu má vývoz strojů a zařízení
i do nesocialistických zemí, kde tvoří
30 % celkového objemu.
V letošním roce je plánováno zvýšení
vývozu do socialistických zemí o 11 % a podle
dosavadního vývoje je reálné splnění
a překročení tohoto úkolu. U vývozu
do nesocialistických zemí naráží
rychlejší narůstání objemu vývozu
na řadu nejrůznějších subjektivních
i objektivních překážek, o kterých
zde bylo již hovořeno.
Pro další období se naše výrobky
i na socialistických trzích budou setkávat
s novými, náročnějšími
podmínkami, které spočívají
zejména ve stále narůstající
náročnosti na kvalitu, potřebnou technickou
úroveň výrobků i servis, ale také
pravidelnost a spolehlivost dodávek. Tuto skutečnost
zatím řada podniků dosud plně nedoceňuje.
V důsledku změn v plánech rozvoje jednotlivých
socialistických zemí - zejména ve struktuře
a objemu investic - dochází i ke změnám
návrhů na strukturu dodávky strojů
a zařízení, anebo místo strojů
je požadováno např. spotřební
zboží nebo paliva apod. Nejedná se o malé
změny. Přesto - po konzultaci na strojírenských
ministerstvech a některých VHJ a podnicích,
ale i na základě průběhu plnění
exportu v letošním roce - mohu říci,
že tento problém ministerstva i podniková sféra
vcelku úspěšně řeší.
To je třeba ocenit. Přesto však schopnost lépe
a včas předvídat další vývoj
poptávky bude muset zlepšit jak výroba, tak
i obchod. Na nesocialistických trzích, vedle nároků
na vysokou technickou úroveň, kvalitu a perfektní
servis, jsou ještě různá subjektivní
omezení a zábrany, které je nutno překonávat
jak po politické, tak obchodní linii.
Naše cenová politika jak na trzích nesocialistických,
tak i socialistických zemí není na odpovídající
úrovni. Zejména jsou nízké znalosti
o cenách konkurenčních výrobků
a skutečných podmínkách dodávek.
Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme proto
s uspokojením vzali na vědomí informaci ministra
zahraničního obchodu ČSSR s. Urbana, že
na federálním ministerstvu zahraničního
obchodu bude věnována cenové politice mimořádná
pozornost a bude k tomu vytvořeno i samostatné pracoviště.
Nezastupitelnou úlohu při zvyšování
čs. exportní schopnosti má účinnější
a pohotovější využívání
technického rozvoje ve výrobě. Jde nejen
o uplatňování výsledků vlastní
výzkumně vývojové základny,
ale o přejímání poznatků ze
zemí RVHP podle dohod o využívání
licenční politiky. Proto 8. zasedání
ÚV KSČ zdůraznilo nutnost urychlit celý
tento proces i jako podmínku pro zvýšení
exportní výkonnosti čs. ekonomiky. Připomnělo
však také, že je nutno soustředit výzkumně
vývojové kapacity i investiční prostředky
na obory a výrobky, kde jsou předpoklady pro efektivní
vývoz. Měl jsem možnost seznámit se
se seriózním rozborem výzkumného ústavu
zahraničního obchodu, který hodnotí
exportní angažovanost strojírenských
podniků ve vztahu k přiděleným investicím.
V uvedeném materiálu je např. náš
podnik Zbrojovka Vsetín hodnocen jako podnik s vysokou
exportní angažovaností - to na jedné
straně, ale také jako podnik s nízkým
objemem přidělených investic. Z tohoto pohledu
patříme mezi 87 strojírenských podniků,
jejichž podíl na vývozu je přes 50 %
a podíl získaných investic 20 %, když
stejný podíl investic obdrželo 50 strojírenských
podniků, jejichž podíl na vývozu jsou
necelá 2 %. To dokazuje, že rozdělení
investic nepodporovalo exportu schopné výrobky.
K dosažení růstu exportu a zejména pro
zvýšení podílu exportu na 25 % do nesocialistických
zemí zajišťujeme v našem podniku vlastní
vývojovou základnu a ve spolupráci s výzkumnými
ústavy, jako je VÚB Ústí nad Orlicí,
SVÚT Liberec, ŠVÚT Bratislava, VÚLV
Šumperk, dále s vysokými školami (Liberec,
Praha) a zejména s naším koncernovým
výzkumným ústavem ZVS VVÚ Brno v oboru
textilních strojů rozsáhlou inovaci vyšších
řádů.
Již v letošním roce rozbíháme výrobu
několika ověřovacích sérií
a výstupy v příštím roce. (Kontis
C 400, Jettis MIX, Jettis 190NB pro acetát, Jettis 280,
Jervex a PN 170 - bezkonfuzor pro nekroucené příze).
Tato rozsáhlá inovace znamená v oboru textilních
strojů zavedení 43 % nových druhů
součástí.
Dnešní konkurence v oblasti vzduchového tkaní,
které jsme ve světě zavedli a prosadili,
je vysoká, a to u vysoce vyspělých a technologicky
vybavených výrobců, jako je Sulzer Švýcarsko,
Rütti Švýcarsko, Picanol Belgie, Meteor Itálie,
zejména pak japonské firmy Nissan, Toyoda, Tsudakoma
a v USA Rockwel Internacional-Draper.
Provedená inovace vyššího řádu
se týká např. zavedení výroby
stroje Kontis C 330, C 400, strojů pro novou strukturu
textilie pleteno tkaním Metap, širokých vzduchových
tkacích strojů Jettis 280, 380 a v poslední
době vyřešení bezkonfuzorového
tkaní. Tyto bezkonfuzorové stroje jsme zkonstruovali
jako odpověď na japonskou expanzi tkacích strojů,
kde docilujeme stejných parametrů na podstatně
jednodušších a cenově levnějších
strojích než jsou japonské. První předváděcí
stroje v těchto dnech rozesíláme zákazníkům
a pro příští rok již zajišťujeme
sériovou výrobu.
Udržet krok s těmito firmami není jednoduchá
záležitost.
V oblasti výrobkové inovace můžeme konstatovat,
že udržujeme krok se světovou špičkou.
Zajistit export v plánované výši znamená,
že nestačí provádět jen výrobkovou
inovaci, ale je nutné provádět komplexní
inovaci, a to jak u použitelných prvků, tak
v oblasti technologie výroby těchto textilních
strojů.
V inovaci technologické základny vzniká zásadní
rozpor, a sice, že podnik provede rychlou inovaci výrobků,
ale nemůže zabezpečit inovaci technologické
základny. Jestliže do dnešního dne jsme
vyráběli stroje do šíře dvou
metrů a dnes šíře strojů je přes
čtyři metry a podnik nedostane bilance na nákup
obráběcích strojů pro tyto šíře,
nemůžeme vyrábět v požadované
přesnosti a produktivitě.
Zpracovali jsme v rámci komplexní inovace modernizační
projekt, který řeší nejen jak vůbec
vyrobit tyto nové stroje, ale jak je vyrábět
i produktivně. Jeho realizace však není závislá
jen na výrobním podniku, ale i na možnostech
dalších orgánů.
K provádění licenční politiky
chci uvést, že náš podnik má značné
zkušenosti s prodejem aktivních licencí. Uzavřeli
jsme dvě aktivní licenční smlouvy,
a to s japonskou firmou Enshú v roce 1964 a s japonskou
firmou Nissan v roce 1974. Licence jsme prodali s vyjmutím
práva prodeje v Evropě na deset let a ve všech
dalších oblastech mimo Japonska s právem i
našeho prodeje.
Firma Nissan ještě dnes mimo prvotních poplatků
za dokumentaci a technologii výroby splácí
základní poplatek z každého u nich vyrobeného
stroje.
Pro národní hospodářství tato
smlouva byla velkým přínosem - přínos
deviz v hodnotě několika miliónů a
ještě zablokování konkurence v Evropě.
Rovněž pro jednotlivce, kteří vynalézali
tyto stroje, byla přínosem.
I když z této smlouvy disponujeme jen 40 % poukazované
hodnoty, byla velkým přínosem i pro náš
podnik. Umožnila nám vybavit naši výrobu
a laboratoře moderní měřicí
a výpočtovou technikou. Devizy z této smlouvy
jsme použili jen na nákup této moderní
techniky a úzkostlivě jsme hlídali, aby nebyly
použity na jiné účely, jako pracovní
cesty atd.
Tím, že dnes máme všechny devizy z této
smlouvy zablokovány a nemůžeme je použít
pro nákup techniky, nemá podnik žádnou
stimulaci pro uzavírání aktivních
licenčních smluv, přičemž uzavření
smlouvy vyžaduje spoustu práce kvalifikovaných
lidí a obezřetné taktiky vedení jednání.
Považujeme za správné a výhodné
hledání nových forem zahraničního
obchodu, která jsou přínosem pro národní
hospodářství, a to formou dodávané
kooperace rozhodujících uzlů a dílů
pro kompletaci výrobku v druhém státě.
Již v letošním roce dodáváme část
souprav do Indie, přičemž jsme opět
vybrali zemi, kde se našich výrobků prodalo
minimálně. Tento způsob zahraničního
obchodu je zajímavý i pro výrobní
podnik, poněvadž nám umožňuje naplnit
rozepsaný plán exportu do nesocialistických
zemí, případně jej zvýšit.
Hovořil jsem o všeobecných problémech
exportní schopnosti na příkladu Zbrojovky
Vsetín, protože vyrábí textilní
stroje, které patří mezi efektivní
strojírenské výrobky pro nízkou materiálovou
náročnost, ale i pro nízkou závislost
na dovozu. Ročně je výrobou získáváno
zhruba 280 mil. Kčs zisku z velkoobchodních cen
a dalších 400 mil. Kčs zisku z docílených
franko cen. Přesto je podnik stále v platební
neschopnosti, protože výrobky na vývoz do nesocialistických
zemí v prvních letech nedosahují průměrné
rentability.
Je také třeba říci i poznatek, že
zabezpečovat vývoz do nesocialistických zemí
je pro podnik trestem, zejména pro vedoucí hospodářské
pracovníky, neboť sankční politiku jsme
dokázali propracovat velmi důsledně, ale
zainteresovanost na exportní angažovanosti, na efektivnosti
a růstu výroby je minimální. Toto
bylo třeba napravit.
I přesto však uvažujeme na rok 1984 se zvýšením
vývozu do nesocialistických zemí na více
než 150 %, protože to naše ekonomika potřebuje,
a my pro to vytváříme předpoklady
tak, jak to uložil XVI. sjezd Komunistické strany
Československa.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslanci Suberovi. Slovo má poslanec
Ľ. Szabó, připraví se poslankyně
Ema Šarišská.
Poslanec SL L. Szabó: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne a vážení súdruhovia poslanci,
XVI. zjazd KSČ zdôraznil objektívnu nutnosť
širšieho zapojenia československej ekonomiky
do medzinárodnej deľby práce. Základom
tohto procesu je všestranný rozvoj vzájomne
výhodných ekonomických a vedeckotechnických
stykov v rámci Rady vzájomnej hospodárskej
pomoci.
Doterajší vývoj potvrdil, že táto
spolupráca je hlavnou líniou zapojenia našej
ekonomiky do medzinárodnej deľby práce, je
spoľahlivou cestou, ako účinne čeliť
negatívnym dôsledkom kapitalistického hospodárstva
na našu ekonomiku.
Bol tu uvedený rad príkladov úspešnej
spolupráce v rozhodujúcich odvetviach. Vo svojom
vystúpení by som chcel na niektorých príkladoch
z rôznych oblastí ukázať, že posilňovanie
dynamiky rozvoja vonkajších vzťahov, vrátane
špecializácie a kooperácie s krajinami RVHP,
je cestou k trvalému, efektívnemu rozvoju našej
ekonomiky.
V roku 1947 sme získali na vtedajšiu dobu výbornú
zákazku - 1,5 milióna párov topánok
na vývoz do Sovietskeho zväzu. Vývoz potom
pravidelne narastal a dnes už vyvážame do Sovietskeho
zväzu ročne 38 miliónov párov topánok,
a to je dvadsaťšestkrát viac ako v roku 1947
a je to 60 % súčasného vývozu topánok.
Tento spoľahlivý zákazník nám
umožnil zaviesť efektívnu hromadnú výrobu
vo veľkých sériách a dosiahnuť
celkový rozsah výroby 125 miliónov párov.
Druhý príklad sa týka výhod špecializácie
a kooperácie. V roku 1981 uzatvorili krajiny RVHP dohodu
o komplexnom zabezpečení modernej výroby
umelých kožušín, zodpovedajúcich
svetovým parametrom. Bola založená široká
špecializácia vo výskume, vývoji a výrobe
vrátane potrebnej kooperácie tak, aby bola včas
vyrobená surovina a ďalšie materiály ako
farby, latexy, pomocné látky i potrebné špeciálne
stroje a zariadenia. Práce pokračujú v súlade
s dohodou a už teraz sú prvé konkrétne
výsledky, ktoré potvrdzujú, že sú
reálne predpoklady na začatie výroby v roku
1985 a na plné uspokojovanie potrieb krajín RVHP
vysoko kvalitnými umelými kožušinami.
Tretí príklad je z nášho závodu
ťažkého strojárstva Lodenice Gábora
Steinera v Komárne. Ako jeden z predstaviteľov československého
lodného odboru zabezpečuje v rámci špecializácie
výroby plavidiel krajín RVHP výrobu riečnomorských
nákladných lodí o nosnosti 2700 ton, korčekových
bagrov s triediacim zariadením na triedenie štrku
ťaženého z vodných tokov a nádrží.
Príspevok československého lodiarstva k rozvoju
špecializácie a kooperácie dovoľte dokumentovať
na produkcii tohto národného podniku. V období
rokov 1950-1952 uvedený podnik vyrobil na vývoz
do členských krajín RVHP nasledovné
množstvá plavidiel: do ZSSR 454 plavidiel, Bulharskej
ľudovej republiky 15 plavidiel, Poľskej ľudovej
republiky 39 plavidiel, Rumunskej socialistickej republiky 7 plavidiel,
Maďarskej ľudovej republiky 14 plavidiel, Socialistickej
republiky Juhoslávie 1 plavidlo.
Ako z uvedeného prehľadu vidieť, najvýznamnejším
odberateľom a mnohostranným kooperačným
partnerom podniku je ZSSR. Významná je i vedeckotechnická
spolupráca podnikovej vedeckovýskumnej základne
s inštitúciami z odboru výskumu a vývoja
plavidiel v Moskve a Leningrade.
Pre vybavenie našich výrobkov je rozvinutá
rozsiahla kooperácia s viacerými krajinami RVHP.
Tak napríklad hlavné motory, navigačné
prístroje a niektoré druhy palubných mechanizmov
sa dovážajú zo ZSSR, zdroje palubných
elektrární z NDR, klimatizačné zariadenia
z PĽR a lodné radary z BĽR a pod.
Rastúce požiadavky na technické parametre a
úžitkovú hodnotu lodí a plávajúcich
zariadení vedú podnik k trvalej postupnej inovácii
svojich výrobkov. Obdobie 7. 5RP je obdobím najvýraznejšej
inovácie výrobného programu podniku za celú
jeho existenciu.
V rámci špecializačnej zmluvy RVHP na roky
1981-1985 boli podnikom vyvinuté nová motorová
loď Amur, spôsobilá na riečnu i morskú
plavbu a všestranne vyhovujúca súčasným
vysokým požiadavkám ochrany čistoty
vôd a životného prostredia i nárokom
na zefektívnenie vodnej dopravy, nový typ korčekového
bagra s triediacim zariadením UFA, ktorého výkon
prevýši predchádzajúci typ o 30 %, a
korčekový bager typu KAMA. V rovnakom období
prebieha vývoj ďalších nových lodných
objektov pre potreby nášho národného
hospodárstva - ako sú 2 typy tlačných
remorkérov a tlačné člny.
Rok 1983 je vyvrcholením tejto najintenzívnejšej
inovácie v histórii podniku, keď v jedinom
roku sa prototypove ukončujú dva veľmi významné
objekty - loď Amur a bager UFA. Pre porovnanie s tempom vývoja
v predchádzajúcich päťročniciach
treba poznamenať, že obvyklým bola prototypová
výroba nového objektu v cykloch 2, 3, príp.
viac rokov.
Z tohto porovnania je zrejmá i mimoriadna dynamika vývoja
nových kooperačných vzťahov viazaných
na konkrétne plavidlá, ktoré sa museli sformovať
a naplniť konkrétnym dosahom ekonomických a
technických vzťahov pre vytvorenie podmienok na splnenie
inovačných úloh v jedinom roku.