Zvýšení exportní výkonnosti celé
ekonomiky, zvýšení efektivnosti zapojení
do mezinárodní dělby práce není
přece otázkou činnosti jen jednoho či
dvou resortů. Otázky urychlení vědeckotechnického
rozvoje, technické úrovně výrobků,
pravidelné inovace, zvýšené dodávky
výrobků z domácích surovin, vysoké
kvality výrobků, přesnosti provedení,
rychlosti a pružnosti dodávek, zajištění
dobrého servisu a dodávky náhradních
dílů a služeb, z nichž exportní
schopnost vzniká, to jsou obecné požadavky
na fungování celého hospodářského
mechanismu naší ekonomiky. Nemůžeme například
mít dobrou kvalitu pro export a špatnou pro domácí
spotřebitele a naopak. Jestliže zrcadlo, nastavené
naší ekonomice v zahraničním obchodě,
ukazuje na potřebu zlepšení vyplývající
z nepříznivého vývoje společensky
nutných nákladů a zhodnocení národní
práce a vlastních surovin, jedná se o problém
podstatně zasahující celou sféru plánování
i řízení a musí se stát předmětem
trvalé péče všech, kdo se na naší
výrobě přímo či nepřímo
podílejí. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hudečkovi.
Prosím zvolené členy návrhové
komise, aby se ve 13 hodin 15 minut shromáždili v
čítárně knihovny.
Odpolední část jednání bude
řídit místopředseda Federálního
shromáždění, předseda Sněmovny
lidu soudruh David. Jako první v pokračující
rozpravě po obědě vystoupí poslanec
Baran. V jednání budeme pokračovat přesně
ve 13 hodin 30 minut.
(Jednání přerušeno ve 12.23 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodin.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
Federálního shromáždění
a předseda Sněmovny lidu V. David.)
Předsedající předseda SL V. David:
Vážené Federální shromáždění,
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, návrhová
komise připravila návrh usnesení, který
byl rozdán všem poslancům do lavic. Připomínky
k tomuto návrhu můžete předat členům
návrhové komise.
Budeme pokračovat v rozpravě k vnějším
vztahům československé ekonomiky v podmínkách
působení "Souboru opatření ke
zdokonalení plánovitého řízení
národního hospodářství".
Uděluji slovo poslanci Michalu Baranovi, připraví
se poslanec Jaroslav Adamík.
Poslanec SL M. Baran: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
súdruhovia poslanci, kľúčovou otázkou
rozvoja našich vonkajších ekonomických
vzťahov i nášho začlenenia do medzinárodnej
deľby práce, ako o tom hovoril súdruh podpredseda
federálnej vlády R. Rohlíček, je predovšetkým
rozvoj spolupráce so Sovietskym zväzom. Táto
skutočnosť bola v našej modernej histórii
už mnohokrát a osobitný význam nadobúda
v súčasnej dobe, keď napriek nesmiernemu úsiliu
Sovietskeho zväzu a ostatných krajín socialistického
spoločenstva sa zhoršuje celková medzinárodná
situácia.
Práve v súčasnosti, keď kapitalistický
sociálno-ekonomický systém prekonáva
hlbokú globálnu krízu, čo limituje
aj naše ekonomické vzťahy k nemu, keď náš
národný dôchodok celou jednou tretinou prechádza
zahraničným obchodom, keď štruktúra
našej výrobnej základne je vo veľmi značnej
miere závislá od dovozu základných
surovín, keď možnosti nášho vnútorného
trhu sú užšie, ako výrobná kapacita
mnohých našich odvetví spracovateľského
a strojárskeho priemyslu, potom existencia spoľahlivého
partnera v dlhodobých perspektívach a podmienkach
vzájomnej výhodnosti je bytostnou otázkou
a existenčnou garanciou nášho súčasného
i budúceho rozvoja. Sovietsky zväz pre nás
týmto partnerom a garantom nesporne je. Ekonomická
spolupráca so Sovietskym zväzom je pre nás
o to perspektívnejšia, že vyviera zo spoločných
ideologických a politických cieľov.
Ak hospodársku spoluprácu so Sovietskym zväzom
posudzujeme z hľadiska jej vývoja, potom už od
začiatku 50-tych rokov v celkových medzinárodných
vzťahoch Československa nadobúda dominantné
postavenie.
Postupne sa posilňuje plánovitý charakter
našich ekonomických vzťahov, rozširuje sa
tovarové spektrum výmeny, upevňuje a ustaľuje
sa štruktúra zahraničného obchodu, ktorá
sa stabilizuje koncom 50-tych rokov.
V nasledujúcom desaťročí dochádza
prostredníctvom zahraničnej spolupráce k
podstatnému kvalitatívnemu rozvoju palivovo-energetickej
základne a petrochémie. Skutočným
symbolom tejto etapy je ropovod Družba, plynovod Bratislava,
Slovnaft Bratislava, Záluží u Mostu.
Sedemdesiate roky sa vyznačujú dynamickým
rozvojom našich vzájomných ekonomických
vzťahov. Charakteristickou črtou sa stáva skutončosť,
že jednoduchá výmena tovarov ustupuje vyšším
formám spoločenskej práce. Začína
sa uplatňovať zavádzanie špecializačných
a kooperačných vzťahov, dochádza ku
koordinácií národohospodárskych plánov.
Komplexný program medzinárodnej socialistickej integrácie
krajín RVHP už jednoznačne priorizuje kvalitatívne
vyššie formy ekonomickej spolupráce. Rozširuje
sa plynovodná sieť o tranzitný plynovod, vzniká
prepojená energetická sústava "Mier",
vybudovali sme jadrové strojárstvo a začali
s výrobou zariadení pre jadrovú energetiku,
rozšírila sa spolupráca v textilnom strojárstve
a pokračuje rozsiahla výmena obrábacích
strojov. V rokoch 6. päťročnice dosiahol vzájomný
obrat hodnotu takmer 30 miliárd rubľov a vzrástol
oproti predchádzajúcej päťročnici
dvakrát. Nová etapa v rozvoji vzájomnej spolupráce
medzi našimi krajinami sa datuje od 13. marca 1980, kedy
bol v Prahe podpísaný "Dlhodobý program
rozvoja špecializácie a kooperácie vo výrobe
medzi ZSSR a ČSSR na obdobie do roku 1990". Tento
dokument predstavuje smernicu pre rozvoj spolupráce na
osemdesiate roky.
V tomto desaťročí už predpokladáme
postupné zjednocovanie materiálových zdrojov
a vedeckotechnického potenciálu obidvoch bratských
krajín. Sme presvedčení, že práve
to je najlepšia cesta k zabezpečeniu rovnomerného
rozvoja výroby, na zvýšenie jej efektívnosti,
kvality a schopnosti presadiť sa na náročných
trhoch. Celkový trend výmeny medzi našimi krajinami
sústavne rastie a v súčasnej dobe podiel
ZSSR na našom zahraničnom obchode dosahuje asi 40
% a náš podiel na zahraničnom obchode ZSSR
asi 8 %.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, v našej vlasti by sme sotva našli mesto či
okres, ktorého obyvatelia by sa nestretávali takmer
každodenne s konkrétnymi výsledkami rozsiahlej
a všestrannej spolupráce so Sovietskym zväzom.
Také giganty ako sú Východoslovenské
železiarne v Košiciach, Slovnaft v Bratislave, jadrové
elektrárne v Jaslovských Bohuniciach a ďalšie
vo výstavbe, pražské Metro a mnohé iné
investície, by nemohli ani vzniknúť a byť
v chode bez sovietskej pomoci.
Územím môjho volebného obvodu prechádzajú
tri životodarné tepny, tak veľmi dôležité
pre naše národné hospodárstvo. Je to
hlavná ekonomická magistrála spájajúca
nás železnicou so Sovietskym zväzom v Čiernej
nad Tisou, širokorozchodná trať bezprostredne
nadväzujúca na systém sovietskych železníc,
zásobujúca náš Východoslovenský
hutný kombinát - Východoslovenské
železiarne rudou z ukrajinského Krivoj Rogu a elektráreň
vo Vojanoch uhlím a nakoniec sústava plynovodu a
ropovodu, bez ktorej si už dnes nevieme predstaviť chod
nášho národného hospodárstva.
Z Čiernej nad Tisou sa vypravuje denne do ČSSR po
tejto magistrále 9 vlakov o hmotnosti 3600 ton a obdobný
je vývoz do ZSSR.
Za 24 hodín príde do Hanisky na prekladište
Východoslovenských železiarní po širokorozhodnej
trati 8-9 vlakov o hmotnosti 4200 ton. Do Veľkých
Kapušian dva vlaky o tej istej hmotnosti.
Hrmot týchto ťažkotonážnych vlakov,
keď sa dostanú do krásneho prostredia Košickej
kotliny, priamo symbolizuje silu pulzu tejto tepny, ktorá
nám z krajiny priateľov najvernejších
dodáva životodarnú silu pre naše národné
hospodárstvo. Prepáčte mi túto vsuvku,
ale chcel som vám aspoň trocha priblížiť
svoj volebný obvod, v ktorom sa snúbi krása
prírody so silou ekonomickej aktivity.
V tomto roku začíname s bilancovaním tretieho
roku siedmej päťročnice. Naše predchádzajúce
skúsenosti jednoznačne poukazujú na to, že
splnenie vytýčených národohospodárskych
cieľov je možné len za predpokladu dôsledného
uplatňovania ďalších progresívnych
moderných foriem spolupráce so Sovietskym zväzom,
ako i s krajinami RVHP. Ďalšie prehlbovanie medzinárodnej
špecializácie a kooperácie s RVHP bolo znovu
konkretizované vo vystúpení predsedu federálnej
vlády súdruha Štrougala na zasadnutí
Rady v Berlíne. Uplynulé roky tejto päťročnice
mali ďalší objemový a štrukturálny
nárast v našich vzájomných ekonomických
vzťahoch.
V druhom roku siedmej päťročnice náš
vývoz do Sovietskeho zväzu bol vyšší
o 15 % a dovoz o 18 % oproti roku 1981. Plán vývozu
sme splnili na 105 % a plán dovozu na 100,4 %. Aj toto
svedčí o starostlivosti našich podnikov zabezpečiť
a čestne sa vyrovnať s úlohami exportu do krajín
nášho sovietskeho priateľa. Je potešiteľné,
že v priebehu prvých dvoch ukončených
rokov päťročnice bolo dobré nielen objemové
plnenie nášho vývozu, ale že sa súčasne
prejavili aj stabilizujúce tendencie zvyšovania kvality
vzájomne dodávanej produkcie.
Čo je pre nás mimoriadne dôležité
je skutočnosť, že vďaka Sovietskemu zväzu
sú nám dostupné najnovšie poznatky vedeckého
bádania a technického rozvoja v špičkových
odboroch súčasného vývoja vedy a techniky.
Bez sovietskej vedeckovýskumnej základne a pomoci
si dnes už nevieme predstaviť naše vlastné
vedeckotechnické napredovanie.
Príkladov spolupráce tohto typu by sme mohli uviesť
nespočetné množstvo a z každého
rezortu. Nech však stačí pripomenúť
v rozvoji nášho jadrového programu výpočtovú
techniku a mikroelektroniku, roboty a manipulátory, priemyslové
využívanie biotechnológie a podobne.
Nazdávame sa, že doterajšie skúsenosti
dostatočne ukazujú na význam prehlbovania
nových foriem našej vzájomnej spolupráce.
Práve v poslednom čase dochádza k posilňovaniu
účelových dohôd o spolupráci
pri výstavbe závažných objektov pre
riešenie rozhodujúcich národohospodárskych
potrieb oboch našich krajín, ktoré sú
uzatvárané na mnohostrannom alebo dvojstrannom základe.
Pripomenieme si aspoň účasť ČSSR
na rozvoji plynárenského priemyslu ZSSR a tranzite
sovietskeho plynu do štátov západnej Európy,
našu účasť na výrobe zariadení
pre jadrové elektrárne a účasť
Sovietskeho zväzu na výstavbe jadrových elektrární
u nás, spoluprácu pri zaisťovaní surovinových
potrieb a iné. Bez týchto foriem by sme ani v tejto,
ale ani v nasledujúcich päťročniciach
nemohli realizovať rozhodujúce priority formované
pre nastávajúcu koordináciu národohospodárskych
plánov.
Z našej strany pôjde o účasť na
realizácii najmä palivovoenergetického a potravinárskeho
programu a programu rekonštrukcie a modernizácie podnikov
ľahkého a miestneho priemyslu ZSSR. Tu sa nám
otvárajú široké výrobné
možnosti. Zameriame sa na výmenu progresívnych
materiálov pre strojírsku výrobu a výmenu
moderných a vysokokvalitných strojárskych
výrobkov, vysokú výmenu spotrebného
tovaru, výmenu vedeckotechnických informácií
a na ďalšie činnosti. To všetko bude podriadené
hlavnému cieľu - prechodu na intenzívny model
ekonomiky.
Vážené súdružky a súdruhovia,
dôvodov, že najvýznamnejšie miesto vo vonkajších
ekonomických vzťahoch majú naše vzťahy
so Sovietskym zväzom je mnoho. Medzi nimi sú najdôležitejšie
pre nás súvislosti historické. ideologické,
politické i bezpečnostné. Bez zveličovania
môžeme povedať, že vzájomná
spolupráca so Sovietskym zväzom predstavuje hlboké
istoty pre náš ďalší všestranný
rozvoj. Tak tomu bolo v minulosti a ešte vo väčšej
miere to platí pre dnešok i budúcnosť.
V týchto súvislostiach si znova uvedomujeme hlbokú
pravdu a zmysel historických slov nášho prvého
robotníckeho prezidenta Klementa Gottwalda, keď povedal:
"So Sovietskym zväzom na večné časy
a nikdy inak".
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslanci Baranovi, slovo má poslanec
Jaroslav Adamík, připraví se poslanec Alexander
Sommer.
Poslanec SN J. Adamík: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, dovozy ze zahraničí jsou svojí
podstatou jedním z konečných cílů
zapojování naší ekonomiky do mezinárodní
dělby práce a plánované vývozy
nástrojem, který rozhoduje o možnostech ekonomicky
účelného zajištění dovozních
potřeb. Struktura dovozů pro naši ekonomiku
potřebných a její nezbytná šíře
je především určována stávajícími
přírodními a ekonomickými podmínkami
ČSSR. Její poměrně značná
závislost na řadě dovozních potřeb
ve skupině paliv, hmot a surovin klade nemalé nároky
na zajišťování platebních prostředků
na tyto dovozy, aby nedocházelo k narušování
vnější ekonomické rovnováhy a
k nepříznivému vývoji platební
bilance do zahraničí.
Bylo zde již připomenuto, jak se pro nás v
těchto směrech vyvíjela situace v období
6. pětiletky a z počátku soudobé pětiletky.
Je známo, že v uvedeném období se u
nás zvýšila tvorba společenského
produktu zhruba o jednu čtvrtinu, ale dovozy ve skupině
paliv, hmot a surovin, realizované z obou základních
oblastí světové ekonomiky, se ve svém
průměru hodnotově zvýšily o téměř
70 %. Tak podstatný nárůst souvisel nejen
se známým růstem světových
cen řady výrobků této skupiny, ale
i se vzestupnou tendencí dovozní náročnosti
naší ekonomiky. Zčásti však byla
tato tendence vyvolána též pomalejším
postupem tempa žádoucích strukturálních
změn výroby a některými kvalitami
reprodukčního procesu, zvláště
pak tím, že energetická a materiálová
spotřeba byla v té době ve srovnání
s obdobnou spotřebou v průmyslově vyspělých
zemích podle některých hodnocení až
o 40 % na jednotku čisté produkce vyšší.
Z dlouhodobějšího hlediska nemůže
takto ovlivňovaná míra dovozní náročnosti
pochopitelně mít žádný racionální
charakter. Vyžádala by si zajišťovat prostředky
na úhradu dovozu stále většími
vývozy a vážně by omezovala možnosti
dovozů jiných výrobků potřebných
zvláště pro krytí investiční
politiky a vnitřního trhu.
Z hlediska zájmu na rovnovážném a efektivním
vývoji naší ekonomiky je proto nutno hledat
účinné cesty ke snižování
dovozní náročnosti zejména v lepším
využívání a vyšším
způsobu zhodnocování dovážených
zdrojů.
V plánech rozvoje našeho národního hospodářství
jsou tyto potřeby promítnuty do požadavků,
orientovat se ve výrobě co nejlépe na dosahování
maxima úspor, a na optimální zhodnocování
všech vstupů do výroby ve finálních
výrobcích. Přitom však také dokázat
pružněji přizpůsobit strukturu výrobků
a její technickou úroveň a kvalitu stále
náročnějším požadavkům
vnitřního a zahraničního trhu, a úspěšně
se vypořádat s omezenými vklady energetických,
surovinových a materiálových zdrojů
do výrobního procesu.
Rozhodující předpoklady úspěšného
zvládnutí těchto významných,
velmi naléhavých požadavků očekáváme
především v plnění programovaných
úkolů vědeckotechnického rozvoje,
a v duchu závěrů 8. zasedání
ÚV KSČ zvláště v rychlejším
uplatňování získaných poznatků
tohoto rozvoje v hospodářské praxi. Mohl
bych na příkladě výsledků komplexní
racionalizační brigády pracovníků
technického rozvoje a nástrojárny podniku
PAL MAGNETON Kroměříž zde doložit,
jak urychleným vývojem a výrobou jednoúčelového
stroje na dynamické vyvažování rotoru
alternátorů, jehož doba vývoje až
po zavedení do výroby činila jen něco
přes jeden rok, bylo možno snížit potřeby
dovozu z nesocialistických států a navíc
dosáhnout i vyšších technicko-ekonomických
parametrů výrobku.
Další předpoklady pro zvládnutí
zmíněných požadavků tkví,
podle názoru výborů pro plán a rozpočet,
zvláště v podstatně lepších
způsobech a přístupech k hospodaření
se všemi zdroji do výroby vstupujícími.
Možností a příležitostí
k tomu je mnoho.
Spatřujeme je především v účinné
mobilizaci a širším využití vnitřních
rezerv, prováděném zejména v souvislosti
se zabezpečením racionalizačních procesů
a s nimi souvisejících programů. Dále
v důsledném splnění úkolů
stanovených vládou k prověrce norem spotřeby
a jejich zpevnění, jakož i v pohotovějším
využívání všech návrhů,
sledujících snižování měrné
spotřeby, a v zakládání - pokud možno
dlouhodobějších - programů šetrného
využívání všech dostupných
zdrojů hlavně na jednotlivých pracovištích,
kde nejlépe vědí, čím je možno
výrobní proces zlepšovat a zhospodárnit.