Výbory považujú tento smer za neodkladný.
Jeho náročnosť je daná už tým,
že v súčasnom období naša ekonomika
kvôli vyrovnaniu sa s radom problémov rozvoja, musí
operovať s nižšími materiálovými
a energetickými zdrojmi. Ich znížené
vstupy do výroby sú na mnohých miestach spojené
predovšetkým s otázkou, z akých zdrojov
teraz výrobu lepšie organizovať. Súčasne
posunuli do popredia pozornosti otázku, čo a ako
vyrábať, aby dosiahnuté výsledky boli
po stránke hmotnej, finančnej a devízovej
efektívnym prínosom pre zaistenie potrieb ďalšej
reprodukcie. Naliehavosť tejto potreby zvlášť
zdôraznila, ako je teraz nutné dosiahnuť hlavne
vysoké zhodnotenie každého hmotného
a pracovného vkladu do výroby. Čo najlepšie
využívať jej materiálno-technickú
základňu a v procese výroby uplatňovať
vedeckotechnický rozvoj, najmä však ako znížiť
tlaky na dovoznú náročnosť ekonomiky,
znižovať vysokú mieru materiálovej a energetickej
spotreby v národnom hospodárstve a tým taktiež
podporiť dosahovanie rovnomerného vývoja platobnej
bilancie so zahraničím.
Dnes v zložitejších podmienkach, než z ktorých
päťročnica pôvodne vychádzala, podľa
názorov výborov, nesporne pozitívnym prínosom
je pôsobenie princípov Súboru opatrení,
ich vplyv na znižovanie materiálovej a energetickej
náročnosti výroby, ktorého účinok
sa priaznivo premieta i do oblasti dovozných potrieb a
racionalizácie ich štruktúry. Pozitívne
tendencie možno badať aj pri niektorých zlepšení
technickej úrovne a kvality výrobkov, prispievajúcich
tiež k podmienkam vývozných možností.
Treba ich vidieť však v tom, že aj napriek rôznym
problémom v naplňovaní plánovaných
vývozných zámerov sa darí udržiavať
vyrovnanosť platobnej bilancie a postupne znižovať
zadlženosť voči nesocialistickým štátom.
Je na mieste si pripomenúť, že jej podstata vznikla
hlavne z rýchleho nárastu cien našich dovozných
potrieb v šiestej päťročnici a z nutnosti
riešiť niektorými mimoriadnymi dovozmi (pri nízkej
úrode) naliehavé potreby našej ekonomiky. Rozhodne
súčasná výška vonkajšieho
záväzku v menách kapitalistických štátov
nie je úmerná a v porovnaní s podobnou situáciou
s radom priemyselne vyspelých krajín, je jednou
z najnižších.
Ale pre našu súčasnú päťročnicu
mimoriadne dôležitou politickohospodárskou úlohou
je, aby v nej bolo zabezpečené dosiahnutie vyrovnanej
platobnej bilancie a bolo znížené zaťaženie
ekonomického rozvoja o náklady prijatých
zahraničných úverov.
Východiskom k tomu sú obidva ciele, ktoré
vláda teraz sleduje. Dosahovať predovšetkým
maximálnu hospodárnosť pri uskutočňovaní
a uplatňovaní ekonomicky nevyhnutného dovozu.
V ďalšom vytvárať v potrebnej kvalite a
čase, efektívnym vývozom našich výrobkov
a služieb, zodpovedajúce platobné prostriedky.
Obidve tieto cesty sú nevyhnutné pre dosahovanie
vonkajšej ekonomickej rovnováhy a požiadaviek
vyššej exportnej schopnosti ekonomiky, podmienené
patričnou technicko-ekonomickou a kvalitatívnou
úrovňou výrobkov a s nimi spojenými
službami; to je základným kameňom súčasných
potrieb ekonomiky.
Rast exportnej výkonnosti možno všeobecne zabezpečovať
rastom objemu vývozu, alebo zvyšovaním ich
efektu. Vzhľadom na súčasné podmienky
svetového obchodu a na naše prírodné
podmienky je nutné ísť hlavne cestou vyššej
efektívnosti vývozov a pre ňu vytvárať
nevyhnutné predpoklady. Výbory považujú
z nich za najzávažnejšie spôsoby pochopenia
a prístupov k inovácii výrobkov a plánovitému
uskutočňovaniu ich programov. Ďalej potom tie
štrukturálne a sortimentné zmeny výroby,
ktoré pružne reagujú na zmeny v dopyte na zahraničných
trhoch, respektíve ktoré sledujú tiež
znižovanie spoločenských nákladov pri
vyváženej produkcii.
Zmeny, ktoré boli uskutočnené v sústave
riadenia, podporujú vytváranie takýchto predpokladov.
Výbory považujú za zvlášť
významné, že sa pristúpilo k experimentu,
ktorého cieľom je zvýšiť účinok
vývozných efektov do hospodárskeho výsledku
organizácie, do fondov a miezd, ako aj overiť možnosti
tesnejšieho organizačného a ekonomického
prepojenia organizácie výroby a zahraničného
obchodu. Za nemenej významný je považovaný
taktiež posun váhy plánovaných ukazovateľov
na vyvezenú a zaplatenú produkciu, ako aj úsilie
o to, aby mohol byť získaný výstižnejší
pohľad na vplyv hospodárnej činnosti organizácií
na zlepšenie platobnej bilancie s nesocialistickými
štátmi.
Pozornosť si zaslúžia aj niektoré poznatky,
ktoré priniesli rozbory hospodárenia za rok 1982.
Ide hlavne o mieru rozdielneho vývoja vnútorných
a zahraničných cien, v ktorých rastu veľkoobchodných
cien nezodpovedá miera zvýšených úžitkových
vlastností inovovaných výrobkov a jej odraz
v raste zahraničných cien. Ide však tiež
o mieru dosahovaného skĺbenia plánovacieho
procesu medzi výrobou a zahraničným obchodom,
ako základného predpokladu plynulej realizácie
plánovaných úloh. Podobne ide aj z hľadiska
znižovania strát z nekvality vývozných
fondov o otázku skĺbenia garančných
lehôt dodávateľa vyvážaného
výrobku a subdodávateľov k tomuto výrobku.
Na zabezpečenie rovnomerného a efektívneho
vývoja našich vonkajších ekonomických
vzťahov má významný vplyv aj naša
ekonomická súčinnosť so spoločenstvom
krajín Rady vzájomnej hospodárskej pomoci,
v jeho súčasnom úsilí o intenzifikáciu
ekonomiky týchto krajín a v rámci daných
možností aktiívne rozvíjať rôzne
formy hospodárskej, vedeckotechnickej a výrobnej
spolupráce a zdokonaľovať ich.
Významné je naše úsilie o aktívnu
účasť na realizácii integračných
programov krajín Rady vzájomnej hospodárskej
pomoci a na zvyšovanie exportnej schopnosti našej ekonomiky
rozvojom vzájomnej kooperácie a špecializácie
výroby. Na rozvoj tejto špecializácie a kooperácie
má rozhodujúci vplyv hlavne Komplexný program
ďalšieho prehlbovania a zdokonaľovania spolupráce
a rozvoja socialistickej ekonomickej integrácie a Dlhodobý
cieľový program spolupráce v strojárstve.
Z veľkého počtu mnohostranných a dvojstranných
dohôd o špecializácii a kooperácii, uzatvorených
s našou účasťou v oblasti plnenia týchto
dokumentov, sú pre nás zvlášť významné
dohody o zariadeniach pre atómové elektrárne,
výpočtovú techniku, elektroniku, nákladné
autá, lode, motorové lokomotívy, stavebné
a cestné stroje, traktory a poľnohospodárske
stroje, valivé ložiská a textilné stroje,
ako aj dohody o výrobkoch petrochémie, liečiv,
organických farbivách, papierenských výrobkov,
agrochemikáliách a ďalších. Vo
vzťahu k ZSSR potom dlhodobý program rozvoja špecializácie
a kooperácie výroby do roku 1990, v ktorom sú
obsiahnuté zámery združovať materiálové
zdroje a potenciál vedy a výroby pre spoločné
riešenie najdôležitejších hospodárskych
problémov.
Jedna z dôležitých podmienok účinnosti
každej dohody uzatvorenej v oblasti medzinárodnej
špecializácie a kooperácie je, plniť prevzaté
záväzky už tým, že sú v ročných
kontraktoch nárokované, vyrobené zodpovedajúcou
technickou úrovňou výrobkov, a zodpovedajú
požadovaným prevádzkovým podmienkam,
čo sa však vždy nerobí.
Taktiež treba vidieť, že špecializácia
a kooperácia ešte nepôsobí vždy
dostatočne na to, aby sa vytvárali podmienky optimálnej
výrobnej štruktúry a koncentrácie výroby,
zvlášť pokiaľ vychádza len z kapacitných
dôvodov. Rozhodujúce musia byť pre ne ekonomické
dôvody, t. j. záujem o dosiahnutie vyššej
efektívnosti produkcie a technického zlepšenia
výrobkov, v súlade s koncepciou prijatou pre ďalší
rozvoj príslušného odboru a odvetvia výroby.
Jeden z princípov Súboru opatrení, o ktorý
sa výbory taktiež zaujímali, je otázka
zvýšenia vplyvu zahraničných cien na
tvorbu vnútorných cien, ktorý sleduje, aby
výška nutných výrobných nákladov
sa pohybovala na úrovni poprednej svetovej výroby.
Výbory hlavne k tomu pripomínajú, že
nemožno jednak pripustiť v tom smere vplyv nejakých
cenových faktorov čiste konjunkturálnych,
jednak, že za rozhodujúce bude možno pokladať
len také faktory, ktoré pôsobia na výšku
nákladovosti a podniky môžu byť ovplyvniteľné.
Nebolo by napríklad možné, aby boli aplikované
náklady svetových výrobcov, ak ich sériová
výroba a dodávky subdodávateľov sú
vysoké a pre naše podmienky skôr abstraktné.
Preto bude treba v jednotlivých prípadoch analyzovať
aj príslušné vstupy do výroby a cesty
výrobkov z výroby ku kupujúcemu.
Niektoré naše podniky sú už svojím
ekonomickým postavením a druhom výroby v
sústavnej konfrontácii so svetovými výrobcami.
Poukazujú často na to, že ich postavenie je
značne podmienené rozsahom a kvalitou subdodávok.
Je známe, že v našom strojárstve existuje
pomerne nízky podiel menších podnikov, ako
subdodávateľov, schopných vyrábať
svoje čiastkové dodávky s nízkou investičnou,
vývojovou, správnou nákladovosťou (réžie),
ktorá by priaznivo ovplyvňovala vývozný
efekt finálneho výrobku. Je preto tiež otvorenou
otázkou, či je možné pomocou stanovených
nástrojov účinne pôsobiť na rôznych
domácich subdodávateľov, na ktorých
nemôže priamo pôsobiť ekonomický
tlak dodávok zahraničného subdodávateľa
(lebo po regulácii dovozu neprichádza prakticky
do úvahy).
Iným problémom zostáva aj dosiahnutie takého
stavu, v ktorom posudzovaná veľkoobchodná cena
výrobku bude viac orientovaná na parametre rozhodujúce
pre jeho zahraničných užívateľov,
resp. pri ktorom náklady na rozhodujúce parametre
úžitkovej hodnoty tovaru budú klesať.
Podľa názoru výborov, v súčasnom
období je to jeden z dôležitých predpokladov
a orientačný ukazovateľ pre lepšiu pozíciu
a umiestňovanie našich výrobkov na zahraničných
trhoch, aj pre porovnávanie vývoja našich a
zahraničných cien.
Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny národů
poslanci Oravczovi. Soudružky a soudruzi, předsednictva
obou sněmoven doporučují zvolit pro vypracování
návrhu usnesení Federálního shromážděni
k tomuto projednávanému bodu pořadu návrhovou
komisi v tomto složení:
za Sněmovnu lidu poslanci Alois Hůla, František
Exner a Jozef Belko,
za Sněmovnu národů poslanci Emil Rigo, Magdaléna
Vojteková, Miroslav Hudeček.
Jsou k těmto návrhům předsednictev
sněmoven nějaké připomínky?
(Nejsou.) Nejsou.
Můžeme tedy hlasovat. Obě sněmovny jsou
usnášení schopné.
Nejdříve prosím, aby se vyjádřili
poslanci Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí se zastoupením své sněmovny
v návrhové komisi? (Hlasuje se.) Děkuji
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci
Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Návrhová komise pro vypracování návrhu
usnesení byla oběma sněmovnami zvolena jednomyslně.
Po vyslechnutí zpravodajských zpráv bude
naše jednání pokračovat rozpravou. Písemně
se do ní zatím přihlásili poslanci:
Vladimír Pešek, Miroslav Hudeček, Michal Baran,
Jaroslav Adamík, Alexander Sommer, Josef Suber, Ľudovít
Szabó, Ema Šarišská, Lubomír Bartoš,
Milan Grégr, Božena Kocinová, Alois Huml a
Juraj Turošík.
Uděluji slovo poslanci Vladimíru Peškovi.
Poslanec SL V. Pešek: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, také v oblasti vnějších ekonomických
vztahů plní plán úlohu základního
nástroje řízení. Má řadu
společných rysů s plány, které
upravují vnitřní ekonomické vztahy
v jednotlivých oborech a odvětvích národního
hospodářství. Má však navíc
svá významná kritéria. Mezi ně
patří především způsob
vyjadřování jeho údajů v hodnotách
zahraničních cen, upravených na bázi
franko cen čs. hranice. Jsou to ceny, které mají
své objektivní závislosti a také zákonitosti
pohybu, které nejsou vždy předem plně
předvídatelné.
Specifikou pro tento plán je též problematika
teritoriální, která v něm musí
nutně vyjadřovat potřeby naší
ekonomiky a závěry obchodní politiky, a ve
spojení s otázkou devizově platební
zajišťovat potřebné inkaso deviz za výrobky
vývozuschopné, kterými kryjeme náklady
našich dovozních a jiných hospodářských
potřeb.
V podstatě jde v plánu zahraničního
obchodu a jeho problematice o střetávání
rozdílných světů a odlišných
ekonomik, o vyjádření určitých
představ, které budou se skutečnou tržní
situací v zahraničí teprve konfrontovány.
Nelze proto jeho úkoly zjednodušeně porovnávat
jen s těmi představami, které máme
o plánech jiných odvětví.
Přes všechny tyto specifičnosti, složitosti
a problémy musí být však vytvářeny
základní předpoklady pro úspěšnou
konfrontaci na zahraničních trzích. Jde v
prvé řadě o to, aby výroba měla
seriózní informace o směru poptávky
pro nejbližší perspektivy, a měla je k
dispozici v takovém časovém předstihu,
aby mohla operativně přizpůsobovat náplň
v souladu s úkoly předvýrobních etap,
s objednacími lhůtami materiálu a subdodávek,
i s dlouhodobou koncepcí technického rozvoje.
Zkušenosti získané v mém volebním
obvodě u tří největších
průmyslových podniků okresu Havlíčkův
Brod však ukazují, že průzkum spotřebitelské
poptávky a vývojových tendencí v zahraničí
není prováděn komplexně a že
není propracována eventuální dělba
práce a koordinace mezi výrobním podnikem
a organizací zahraničního obchodu.
Kupříkladu pro koncernový podnik Kovofiniš
Ledeč nad Sázavou provádí průzkum
trhu organizace zahraničního obchodu Strojimport,
která se ovšem zaměřuje jen na některé
výrobní obory. Podnik má možnost získávat
určité informace pouze ojediněle, účastí
na veletrzích a z nepravidelných jednání
se zahraničními zákazníky. I za této
situace je nutno ocenit iniciativu tohoto podniku, neboť
ve vazbě na technický rozvoj zpracoval vlastní
koncepci vnějších vztahů do roku 2000
a projednal s nadřízeným generálním
ředitelstvím i s organizací zahraničního
obchodu Strojimport. Zásadní stanovisko však
tyto organizace k ní nezaujaly.
Nekvalitnost a nekomplexnost průzkumu trhu dokumentují
také poznatky podniku Pleas Havlíčkův
Brod, který výrobní kolekci navrhovanou na
základě požadavků organizace zahraničního
obchodu Centrotex může nakonec použít
jen ze 40 %. Obdobně v podniku Chotěbořské
strojírny dosahuje "úmrtnost" nabídek
zpracovaných podle požadavků organizace zahraničního
obchodu 20-40 %.
U strojírenských podniků činí
nemalé výrobní potíže objednací
tuzemské lhůty u subdodávek, a to ve vazbě
na specifikaci požadavků a na technologii určitého
výrobku. Kupříkladu Chotěbořské
strojírny dostávají specifikaci požadavků
od organizace zahraničního obchodu 13-18 měsíců
před realizací zakázky, ale objednací
lhůty některých významných
a často rozhodujících subdodávek jsou
mnohem delší, např. u elektrických motorů
18-24 měsíce, u variátorů a čerpadel
minimálně 24 měsíce.
Naše poznatky dále ukazují, jak mimořádně
náročnou a ožehavou je také otázka
určení reálné výše cen,
za které by měl být plán vývozu
do nesocialistických a rozvojových zemí realizován.
Jsou-li například pro hutní výrobky
stanoveny ceny podstatně vyšší než
vývoj či průzkum ukáže, pak v
plánu vznikají disproporce a vyžadují
vyvážet k jeho udržení další
hodnoty navíc, a brát je k tomu účelu
na konto jiné bilance.
Do oblasti této problematiky patří i reálný
odhad změn kursů zahraničních měn.
Slabinou praxe při zpracování podnikových
plánů je, že obvykle vychází
ze současně platných kursů. Na pozdější
nastalé změny kupříkladu doplatil
n. p. Pleas v roce 1982, u dodávek do Francie ke konci
roku 200 tis. Kčs, do NSR 300 tis. Kčs.
Nemenším problémem je užší
propojení výroby a zahraničního obchodu
v použitých cenových ukazatelích plánu.
Je náročným a bývá složitým
již proto, že výroba má především
zájem na dosahování potřebné
reality svých výrobků, zatímco zahraniční
obchod spíše na optimálním rozdílovém
ukazateli poměru zahraniční franko ceny a
velkoobchodní ceny výrobků.