Vnější ekonomické styky při známém
vysokém stupni otevřenosti naší ekonomiky
vůči zahraničí doslova předurčují
základní národohospodářské
proporce plánu, tvorbu a užití národního
důchodu. Proto splnění úkolů
založených ve vnějších ekonomických
vztazích musí být věnována
mimořádná pozornost jako jednomu z prioritních
cílů naší hospodářské
politiky. Jsme si vědomi, a potvrdily to všechny naše
průzkumy na závodech, že stanovené úkoly,
zejména ve vývozu, jsou mimořádně
náročné - zejména pak úkol
zvýšit exportní schopnosti národního
hospodářství. Je proto záležitostí
celého národního hospodářství,
všech hospodářských pracovníků,
pracovních kolektivů i jednotlivců, ve vlastním
zájmu stanovené úkoly včas a v potřebné
kvalitě zabezpečovat. Nástrojem k vytváření
potřebného ekonomického klima pro uplatnění
a dosažení plánovaných směrů
rozvoje celého národního hospodářství
se má stát Soubor opatření ke zdokonalení
plánovitého řízení národního
hospodářství. Soubor působí
v naší ekonomice dva roky. To je poměrně
krátká doba na celkové hodnocení jeho
účinnosti, ale na druhé straně dost
dlouhá, aby bylo možno posoudit jeho působnost,
zhodnotit, jak se jednotlivé resorty vyrovnávají
s jeho aplikací a kde je nutno už teď provést
určité korekce - zejména v oblasti zahraničního
obchodu. Získané poznatky ukazují, že
soubor opatření je všeobecně považován
za účinný nástroj k dosažení
stanovených cílů. Současně
však - ani z úrovně centrálních
orgánů, ani ve výrobních hospodářských
jednotkách - není uplatňován s potřebnou
důsledností a zásadovostí.
Soubor zatím nevytvořil náročné
ekonomické prostředí, které by nutilo
organizace k výraznému zvýšení
zájmu a úsilí na zavádění
výsledků vědy do praxe a na podstatné
zvyšování exportní schopnosti ekonomiky.
Ani v centru nevyvolal odpovídající změnu
práce, vedoucí k pohotovému odstraňování
překážek a k pružnému reagování
na vývoj ekonomiky. Celý soubor opatření
v oblasti zahraničního obchodu dostal více
podobu velkého množství administrativních
a represívních opatření než opatření
stimulujících a podněcujících
iniciativu, aktivitu a zdravou podnikavost.
Jaké jsou poznatky z jednotlivých oblastí
a z funkce ukazatelů:
Ve zvyšování kvality
- podíl výrobků vysoké technické
úrovně na celkové výrobě zboží
se pohybuje od 5 do 15 % i přesto, že už došlo
k určité dynamice v inovačním procesu
- v kvalitě a efektivnosti inovaci u zboží
na vývoz jsou jen nepatrné změny a posuny.
K dispozici je řada podkladů, např. v oblasti
kvality, z technické kontroly zahraničního
obchodu, kde je možno zaznamenat řadu změn,
ale celkový vývoj je bez výraznějších
zlepšení. Reklamace od zákazníků
klesají jen pomalu. Pozitivní je, že výrobní
podniky více reagují na upozornění
a závěry technické kontroly zahraničního
obchodu.
Podle výsledků preventivních kontrol provedených
Inspektou lze usuzovat, že pokud jde o kvalitu produkce,
nezačal dosud soubor opatření plnit svoji
funkci. Pro výrobní organizace je stále výhodnější
naplnit plánované úkoly, případně
i nekvalitní výrobky, než nesplnit plán,
protože v tomto případě je pro ně
ekonomický dopad podstatně horší než
vysílání montérů a techniků
na reklamace a placení těchto nákladů.
Například na servisní cesty a řešení
reklamací jednoho druhu výrobku sériové
výroby bylo vysláno 65 montérů a techniků,
kteří za půl roku ztrávili v zahraničí
celkem 3228 dní. Stojí proto za úvahu návrh
Inspekty, která ve svém rozboru došla k závěru,
že tento rozpor je možno odstranit. Například
odečítat hodnoty reklamovaných výrobků
z realizace vývozu, a tím i z devizové regulace.
Pak by se vývoz nekvalitních výrobků
stal i pro podnik nezajímavým a neúnosným
- což je v souladu se společenským zájmem.
Spolupráce výroby a zahraničního obchodu
Rozpisy úloh do chozrasčotní sféry
výroby a zahraničního obchodu jsou nyní
sice shodnější, ale nejsou z hlediska hmotného
zabezpečení dostatečně provázány.
Vlivy toho a častých změn úkolů
dopadají negativně na dodavatelsko-odběratelské
zabezpečení a včasné zajišťování
vhodných vývozních fondů. Současné
období v této oblasti je charakterizováno
úsilím o sjednocení termínů
a podmínek plnění plánu, uzavírání
protokolů a dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Stále však je rozdílné působení
ekonomických nástrojů na VHJ a v organizacích
zahraničního obchodu. Trvá řada cenových
sporů vyplývajících z odlišného
přístupu. Organizace zahraničního
obchodu mají zájem na franko cenách a rozdílovém
ukazateli. Výrobní organizace ve většině
případů vycházejí především
z velkoobchodní ceny. Tyto spory by měly být
řešeny v konfrontaci s podmínkami zahraničního
obchodu.
V těchto případech nejde jenom o spory v ukazateli,
ale jde o vážný technický a ekonomický
problém. Nedostatečné zhodnocování
materiálu, energie, paliv a nakonec i živé
práce se odráží ve vývozu mimo
jiné i v nepříznivém vývoji
relace mezi velkoobchodními cenami a franko cenami při
vývozu do nesocialistických zemí. To bezprostředně
ovlivňuje rozdílový ukazatel. Důsledky
jsou pak i ve svém souhrnu pro národní hospodářství
nepříznivé. Například nedosažení
úrovně rozdílového ukazatele u dodávek
průmyslové produkce pro vývoz do nesocialistických
zemí o 4,5 bodu za první pololetí 1983 představuje
ztrátu ve vývozu přibližně 1
mld. 400 mil. Kčs ve franko cenách.
Druhou skupinou sporů jsou rozpory ve struktuře
nabídky od výroby a rozdílné struktuře
požadavků zahraničního obchodu. Tyto
rozdíly by měly sloužit jako zdroj poznatků
pro strukturální změny ve výrobě.
Podniky skutečně vymýšlejí a
zabezpečují řadu opatření v
boji o trhy, zejména podniky textilního průmyslu,
kde je velká konkurence. Stává se tam samozřejmostí,
že podniky zkracují výrazně dodací
lhůty, přijímají do výroby
i podlimitní zakázky, jsou i pohotově plněny
dodatečné poptávky a zakázky. Inovační
činnost se začíná přibližovat
k nejnutnějším technologickým časům.
Podniky vyhovují sezónním požadavkům
zahraničních zákazníků (bohužel,
někdy i na úkor tuzemských dodávek).
Tento postup však není ještě obecně
platný, zejména v některých exportních
odvětvích.
Ve vztazích mezi výrobou a zahraničním
obchodem zůstává stále slabinou odpovídající
znalost o trzích v dané oblasti. Při komplexním
průzkumu trhu nemůže jít jenom o průzkum
trhu určitého zboží. Nutno zkoumat i
další trhy, které mají zřejmou
souvislost, například u trhu surovin i trh hotových
výrobků, zaměnitelných a konkurenčních
druhů zboží, kompletujících výrobků
apod. K tomu patří územní průzkum
trhu, zejména pokud jde o spotřební zboží,
kde je nezbytná i znalost určitého demografického
stavu a vývoje. Patří sem pochopitelně
informace o konkrétních cenách a podmínkách
jejich změn, stejně jako informace v oblasti obchodní
politiky, zprávy o způsobu a cenách dopravy
apod. Je to tedy skutečně náročný
úsek obchodní činnosti. Když jsme se
na průzkumech a jednání ve výborech
z těchto hledisek informovali o znalostech trhu a konkurence,
pak jsme jednoznačně došli k závěru,
že zde máme velké rezervy a že je to dost
zanedbaný úsek. To však při plánování
ofenzívy na růst dynamiky našeho vývozu
nemůže nadále zůstat a nemůže
také trvat situace, kdy plány technického
rozvoje nejsou výrazněji ovlivňovány
hlubokými poznatky rozboru trhu.
Pochopitelně i zde jsme našli příklady
dobré práce a dobrých výsledků.
Například PZO Jablonex již řadu let
spolehlivě plní funkci podnětného
odběratele. Pro vlastní potřebu i potřebu
výroby vybudovat systém zdrojů, výběru,
zpracování a využití zpráv tohoto
druhu. Vydává měsíčně
zpravodaj, kde jsou informace o módním vývoji,
o výsledcích průzkumu a technických
novinkách. Kromě toho několikrát do
roka jsou pro vybraný okruh pracovníků výroby,
zejména vzorkaře, pořádány
výstavky zajímavých konkurenčních
vzorů z hlediska módního, technického
i technologického. Jsou organizovány i jiné
formy, jako je předávání poznatků
ze studia zahraničních odborných časopisů,
jsou pořádány společné zahraniční
cesty pracovníků výroby a podniků
zahraničního obchodu. Ale i v tomto případě
však vysoká konkurence i zhoršené podmínky
na trhu nutí intenzívně hledat další
opatření, jak prohloubit průzkum trhu a zabezpečit
včas vzájemný tok informací pro výrobu
i pro obchodní činnost.
Finanční a devizové nástroje
Na fond devizové stimulace výroby získávají
podniky prostředky vyplývající pro
ně podle pravidel devizové zainteresovanosti. Ověřili
jsme si, že pokud podniky mohly tento fond využívat
pro dovoz nové techniky, že ho skutečně
citlivě a účinně využívaly.
Přesto však vzhledem k devizové situaci byl
zaveden přísný režim uvolňování
devizových prostředků z tohoto fondu. Od
té doby podniky o tuto stimulaci ztratily zájem.
Většina podniků je toho názoru, že
dosavadní režie devizové zainteresovanosti
nemá stimulující vliv na exportní
výkonnost výrobních podniků.
Devizově návratný úvěr je předmětem
zájmu většiny podniků, neboť jim
umožňuje získat novou techniku a některé
další zdroje materiálů a surovin. Určitou
překážkou, zejména u strojírenských
organizací, ale i u organizací chemického
průmyslu, je poměrně krátká
doba jeho splatnosti. Jsem si vědom, že je to dáno
možnostmi banky, přesto však by stálo
za úvahu diferencovat šířeji jednotlivé
případy.
Rozdílový ukazatel je stálým předmětem
diskusí a kritiky - to však svědčí,
že jeho působení není jednoznačné
a také že působí diferencovaně.
Je ovlivněn zeměmi, do kterých je tento vývoz
směrován. Franko cena je zkreslována konjunkturálními
a inflačními vlivy, úrovní úroků,
úvěrových prodejů, celními
sazbami a měnovými kursy. Zajímavý
je však výsledek u organizací, kde byl v roce
1982 zkoušen koncepční experiment. U těchto
organizací se podařilo udržet rozdílový
ukazatel vývozu do nesocialistických zemí
na úrovni předchozího roku, zatímco
u organizací, které neexperimentovaly, se to převážně
nepodařilo. To tedy ukazuje, že zkoušený
typ koncepčního experimentu má své
racionální jádro.
Ve velkoobchodních cenách je značně
diferencována míra zisku a jejich výše
může být subjektivně ovlivněna
ať už neoprávněným zvýšením
nebo zpevněním, ale na druhé straně,
jak jsem už uvedl v předchozí části,
je také odrazem skutečného srovnatelného
zhodnocování materiálu, energie, paliv i
produktivity práce. Subjektivní vlivy ve stanovení
velkoobchodních cen zároveň ukazují,
že nejsou objektivní základnou pro srovnání
nákladů. U nových nebo inovovaných
výrobků v souvislosti s platnými předpisy
se cenové vlivy materiálu a energie promítají
do velkoobchodních cen, zatímco u stávajících
velkoobchodních cen tomu tak není. Nerozebíral
bych podrobně tyto vztahy, setkali jsme se však i
s případy, kdy plánem stanovená výše
rozdílového ukazatele vedla k rozhodnutí
nevyvážet, nebo byl odmítnut vývoz i
konkurence schopného výrobku.
Poznatky získané především ve
výrobních hospodářských jednotkách
tedy ukazují, že všechny ukazatele nejsou dostatečně
zaměřeny na faktory, které jsou rozhodující
pro efektivnost vývozu a pro jeho zvyšování.
Je tedy třeba už v současné době
provést hlubší rozbor a postupně odstraňovat
nepříznivé vlivy a subjekitvní působení
některých ukazatelů.
Významným nástrojem k urychlování
vědeckotechnického rozvoje a jeho výsledků
do praxe a na druhé straně jako zdroje devizových
prostředků je obchodování s licencemi.
S touto problematikou se výbory podrobněji seznámily
jak v Polytechně, tak i ve výrobních organizacích.
Došli jsme shodně k závěru, že
tato oblast je u nás málo rozvinuta. Dokazuje to
také objem obchodu licencemi, který v roce 1982
zahrnoval 60 mil. Kčs inkaso z aktivních smluv (bez
prodeje technologií) a výdaje 268 mil. Kčs
za nákup licencí včetně technologií.
Získávání informací o možnostech
prodeje a nákupu licencí je podle poznatků
pracovních skupin značnou slabinou a ukazuje na
nedostatečnou spolupráci výrobních
hospodářských jednotek a organizací
zahraničního obchodu v této oblasti a na
nedostatky v získávání a předávání
informací podniky zahraničního obchodu pro
výrobu a konečně i pro odvětvová
ministerstva. Nepříznivě - tak jako v řadě
případů - i tuto oblast ovlivňují
některé předpisy, které působí
proti zájmu výrobních podniků na prodej
licencí. Prodej licencí není započítáván
do plnění úkolů zahraničního
obchodu, takže nepřináší podnikům
žádné výhody, ale vyžaduje práci
navíc tak, jak již bylo zdůvodněno při
3. schůzi Sněmovny lidu. Přesto i tady jsme
se pochopitelně setkali v řadě podniků
s dobrými zkušenostmi s nákupem, zejména
v menších licencích. Například
Elite Varnsdorf využívá už 5 let licenční
smlouvu od firmy ESD z Německé demokratické
republiky pro výrobu punčochových kalhot.
Přínosy z výroby několikanásobně
převyšují vynaložené náklady.
S využíváním licence nejsou problémy.
Podnik má však oprávněné připomínky
k administrativnímu vyřizování licenční
smlouvy při jejím zakoupení. Vždyť
k zakoupení licence se vyjadřuje 19 orgánů
a organizací a je třeba provést 64 operace.
Vyřízení všech potřebných
dokladů, jejich potvrzení od nadřízených
orgánů trvalo - i u této jednoduché
licence - rok. Je třeba ověřit, zda je skutečně
nezbytné tolik dokladů vyřizovat i u takovýchto
malých případů a zda je možno
diferencovat.
Vážené soudružky a soudruzi, v celé
přípravě na dnešní jednání,
zejména při jednání v podnicích,
ale i s odvětvovými ministerstvy i s ministerstvem
zahraničního obchodu se ukázalo, že
poměrně dobré výsledky plnění
plánu zahraničního obchodu v letošním
roce vyvolávají i zdravý optimismus a přesvědčení,
že máme dostatek zdrojů, rezerv, ale i znalostí
a zkušeností, abychom problémy celé
této životně důležité oblasti
národního hospodářství úspěšně
řešili v souladu s potřebami celé naší
společnosti a v souladu s úkoly XVI. sjezdu Komunistické
strany Československa.
Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci
Tichavskému. Slovo má společný zpravodaj
výborů Sněmovny národů poslanec
Oravecz.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Oravecz: Vážený súdruh predseda,
vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, pri príprave výborov na dnešné
spoločné rokovanie oboch snemovní Federálneho
zhromaždenia prevládali hlavne otázky orientované
na požiadavky kladené v záveroch XVI. zjazdu
KSČ, zvlášť na vyrovnanosť platobnej
bilancie so zahraničím, na vysokú efektívnosť
a exportnú schopnosť našej ekonomiky a na jej
ďalší rozvoj prehlbovaním jej zapojenia
do socialistickej ekonomickej integrácie.
Príprava výborov predovšetkým ukázala,
že pre plánovanie a riadenie vonkajších
ekonomických vzťahov, v záujme ich rovnováhy
zásadný význam má dosiahnutie úzkej
koordinácie medzi zahraničnoobchodnou politikou
vykonávanou rezortom zahraničného obchodu
a devízovou politikou, ktorú uskutočňuje
Štátna banka. K tomuto cieľu slúži
aj devízové plánovanie, ktoré bilancuje
(s prihliadnutím na vývozné úvery)
devízové inkaso a jednotlivé potreby devízového
charakteru.
Pre nás je iste potešiteľné, že aj
napriek stupňovaniu diskriminačných opatrení
proti nám, tvrdým konkurenčným podmienkam,
sa nám úlohy tohto plánovania darí
plniť, zabezpečovať ním sledované
ciele a vonkajšie záväzky ekonomiky optimálne
prefinancovať. Je to významné aj z hľadiska
zhoršovania podmienok inkasa vplyvom narastania vývozu
našich strojárskych výrobkov na úvery
dlhšie ako jeden rok, na ktoré pôsobí
nielen tlak vonkajších podmienok, ale aj nevyhnutnosť
smerovať vývoz tiež do tých krajín,
ktoré majú ťažkosti s uhradzovaním
svojich dovozov.
Aj napriek vytváraniu určitého predstihu
vývozu pred dovozom, vývoj devízového
inkasa vyžaduje prísne účelovo uvoľňovať
prostriedky na dovozy z oblasti nesocialistických štátov.
Uvážená devízová politika oprávnene
preferuje vybrané a v štátnom pláne
bilancované položky, stroje a zariadenia, určené
pre investičnú výstavbu. Je dôležité,
že pritom Štátna banka vykonáva nemalý
tlak na to, aby táto investičná výstavba
viedla k zlepšovaniu vzťahov v platobnej bilancii a
viaže devízové krytie na včasné
zavádzanie dovezených strojov a zariadení
do prevádzky, vrátane dosahovania stanovených
parametrov. Takisto je dôležité, že prijaté
opatrenia nekompromisne vyžadujú používať
devízové zdroje, ktoré sú organizáciám
k dispozícii, len na plnenie úloh národohospodárskeho
charakteru, a teda v záujme bezporuchového chodu
ekonomiky a v prísnom súlade s plánovanými
zámermi.
Voči výrobnej sfére je tento dôležitý
postup doplnený aj opatreniami v oblasti korunovej. Napríklad
v úverových protokoloch, uzatvorených medzi
VHJ a podnikmi, banka správne zohľadňuje špecifické
podmienky, týkajúce sa ich vývozných
a dovozných úloh, prípadne spôsoby
hospodárenia s dovezenými materálny, surovinami
a strojmi a v prípadoch nedodržania týchto
podmienok pristupuje k uplatneniu sankcií.
Výbory vo svojich stanoviskách k otázkam
nevyhnutnej regulácie dovozu, ako k opatreniu pasívnej
povahy, sa stotožňujú s názorom, tu
už vysloveným, resp. naznačeným, že
z dlhodobého hľadiska nejde o cestu perspektívnu.
Považujú za vhodné a z hľadiska platobnej
rovnováhy za nevyhnutné dosiahnuť postupne
také riešenie, ktoré bude vychádzať
z princípov zvyšovania objemu efektívnych vývozov
a rastu ich zahraničnej ceny, t. j. aj z umenia presadiť
ich na zahraničných trhoch, dosahovať reálny
rast ich odbytu a vyhrať v boji s konkurenciou o zákazníka.