Súhrnne treba konštatovať, že priaznivé
tendencie založené do vývoja našej ekonomiky
Súborom opatrení nedosahujú ešte potrebnú
intenzitu. Vplyv exportných výsledkov a dovoznej
náročnosti na celkové hospodárske
výsledky našich organizácií, na ukazovatele
plánu a nástroje hmotnej stimulácie (vrátane
oblasti miezd), na tvorbu a použitie fondov výrobno-hospodárskych
jednotiek a podnikov je doposiaľ nízky; zatiaľ
stále ešte prevládajú vnútorné
kritériá efektívnosti, založené
na veľkoobchodných cenách, nad kritériami
svetovými, predstavovanými najmä zahraničnými
cenami a progresívnymi zahraničnými technicko-ekonomickými
parametrami.
Vláda ČSSR reagovala na tieto skutočnosti
schválením experimentov v riadení zahranično-ekonomických
vzťahov, ktoré sú uplatňované
počínajúc rokom 1983 vo vybraných
výrobno-hospodárskych jednotkách a organizáciách
zahraničného obchodu a výrazne rozvíjajú
doterajšie skúsenosti z ekonomického i organizačného
prepojenia medzi výrobnou a zahraničnoobchodnou
činnosťou, ako to vyžadujú súčasné
i budúce náročné úlohy.
Predsedníctvo vlády ČSSR uložilo zodpovedným
federálnym orgánom, aby v súlade so závermi
XVI. zjazdu strany v ďalšej realizácii Súboru
opatrení rozpracovali a predložili návrhy ekonomických
pravidiel, ktoré zvýšia zainteresovanosť,
ale aj zodpovednosť za dosiahnuté výsledky
na svetových trhoch, ktoré zvýšia priamy
ekonomický tlak na efektívnosť československej
výroby i na kvalitu práce zahraničného
obchodu.
Pripravované opatrenia musia posilniť zodpovednosť
výrobnohospodárskych jednotiek, podnikov a organizácií
zahraničného obchodu za výsledky dosahované
v zahraničnom obchode, a to predovšetkým ďalším
rozvojom a prehlbovaním princípov chozraščotu.
Za tým účelom budú ďalej upresňované
predovšetkým zásady vytvárania a používania
stimulačných fondov organizácií, odmeňovania
kolektívov, jednotlivcov a predovšetkým riadiacich
pracovníkov.
Vo vhodných prípadoch sa medzi organizáciami
zahraničného obchodu a výrobnými organizáciami
overí použitie obstarávateľského
vzťahu pri uskutočňovaní vývozných
operácií.
Rad zlepšení realizujeme i na centrálnych orgánoch.
Tak Federálne ministerstvo zahraničného obchodu
postupne prehlbuje svoju koordinačnú plánovaciu
a programovú úlohu. Veľký kus práce
pri riešení problému rovnováhy našich
zahranično-ekonomických vzťahov vykonala i
Štátna banka československá; je však
treba, aby celý svoj aparát, to je vrátane
pobočiek, ešte viac orientovala na aktívne
riešenie tohto problému priamo v podnikoch, výrobno-hospodárskych
jednotkách a organizáciách zahraničného
obchodu.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, výsledky plnenia plánu za prvých
deväť mesiacov tohto roku nás oprávňujú
k tomu, aby sme optimisticky pozerali na ďalší
vývoj, pretože koncepčné zámery
stanovené v pláne na rok 1983 sa v zásade
darí realizovať. Dochádza k urýchleniu
ekonomického rastu v hlavných oblastiach ekonomiky,
a to dáva možnosť dosiahnuť vyšší
než plánovaný rast národného
dôchodku v tomto roku, a tým i lepšiu východiskovú
základňu pre budúci rok.
Je samozrejmé, že za týmito globálnymi
výsledkami sa skrýva i rad nedostatkov, ktoré
musíme riešiť. Ide napríklad o problém
finálneho užitia priemyselnej výroby, ktorá
nezodpovedá vždy zámerom plánu. V dôsledku
toho zatiaľ dochádza k neplánovanému
rastu dodávok do investícií a pritom k nedostatku
vhodných vývozných fondov pre oblasť
zahraničného obchodu, najmä do nesocialistických
štátov.
Vo vzťahu k socialistickým štátom je základnou
úlohou zabezpečovanie záväzkov dohodnutých
v dlhodobých obchodných dohodách a ďalších
dokumentoch upravujúcich našu vzájomnú
spoluprácu a výmenu tovaru. Rozhodujúcu úlohu
bude mať i v roku 1984 hospodárska spolupráca
so Sovietskym zväzom.
Vo vzťahu k nesocialistickým štátom je
rozhodujúcou úlohou prípravy plánu
na budúci rok maximálna mobilizácia vývozných
zdrojov tak, aby boli zabezpečené dovozné
potreby a vyrovnanosť našich zahranično-ekonomických
vzťahov.
Posilňujeme úlohu spracovateľských odvetví
a odborov, založených na našich surovinách,
najmä skla, keramiky, textilu, konfekcie a drevospracujúceho
priemyslu.
Znižovanie dovoznej náročnosti československej
výroby zostáva našou prvoradou úlohou.
Dovoz strojov orientujeme na stroje s vysokou technickou úrovňou,
dovoz surovín musíme optimalizovať z hľadiska
komerčných a obchodno-politických podmienok;
pritom v nevyhnutnej miere chceme dovážať tovar
na obohatenie vnútorného trhu.
Minulý týždeň uskutočnené
XXXVII. zasadnutie RVHP prijalo celý rad závažných
opatrení zameraných nielen na ďalšie získavanie
palivo-energetických a surovinových zdrojov, ale
prijalo tiež opatrenia, ktorých splnenie musí
mať za následok hospodárnejšie a a racionálnejšie
využívanie týchto zdrojov, zníženie
materiálovej náročnosti vo výrobe,
zavádzanie progresívnych technologických
postupov, moderných strojov a zariadení a samozrejme,
i štrukturálne zmeny, ktoré povedú k
ďalšiemu zníženiu spotreby uvedených
zdrojov. Počíta sa tiež so zmiernením
tempa rozvoja výroby železných kovov a ich
spotreby i so znížením spotreby neželezných
kovov.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, pre ďalšie rozvíjanie integračných
procesov v socialistickom spoločenstve i pre vývoj
medzinárodných ekonomických vzťahov
v celosvetovom meradle v osemdesiatych a deväťdesiatych
rokoch bude mať ďalekosiahly význam pripravovaná
ekonomická porada členských štátov
RVHP na najvyššej úrovni; podnet na jej zvolanie
vzišiel na XXVI. zjazde Komunistickej strany Sovietskeho
zväzu a bol podporený na XVI. zjazde našej strany
a tiež ďalšími bratskými stranami.
Široko založená kolektívna príprava
porady vykonaná ústrednými výbormi
komunistických a robotníckych strán a vládami
členských štátov RVHP umožnila
objasniť tak bližšie, ako aj vzdialenejšie
ciele nášho spoločenstva a konkrétne
záujmy a zámery jednotlivých členských
štátov. Znalosť týchto zámerov
umožní všetkým členským
štátom Rady zlepšiť mnohostrannú
súčinnosť a upevniť zomknutosť vo
všetkých základných oblastiach a rýchlejší
prechod ekonomiky na intenzívny rozvoj.
Závery, ktoré vyplynuly z tohto poznania, už
dnes ďalekosiahlo formulujú nielen náplň
činnosti všetkých orgánov RVHP, ale
ovplyvňujú i riešenie konkrétnych akcií
spolupráce medzi členskými štátmi.
V zmysle návrhu rozhodnutia ekonomickej porady pripravujeme
opatrenia na prehĺbenie koordinácie hospodárskej
politiky členských štátov Rady zameranej
na riešenie ekonomických problémov veľkého
dosahu a súčasne na spoločné určovanie
spôsobu priamej súčinnosti v oblasti vedy,
techniky, materiálnej výroby a investičnej
výstavby v jednotlivých členských
štátoch.
Na základe doterajších skúseností
a v súlade s našimi budúcimi potrebami budeme
ďalej rozvíjať spoluprácu pri budovaní
objektov spoločným úsilím, a to nielen
v oblasti palív a energie, ale aj v chemickom priemysle
a ďalších spracovateľských odvetviach.
Základom prehlbovania spolupráce a rozvoja socialistickej
ekonomickej integrácie bude okrem zvyšovania medziodvetvovej
výmeny, rozvoja vnútroodvetvové špecializácie
v spracovateľskom priemysle, predovšetkým intenzívna
vedeckotechnická a výrobná kooperácia
v strojárstve.
Realizácia týchto zámerov umožní
ďalej upevniť a posilniť materiálno-technickú
základňu socialistického spoločenstva.
Umožní i československej ekonomike, aby sa
rýchlejšie dostávala dopredu vo všetkých
oblastiach reprodukčného procesu a posilnila tak
ďalšie perspektívy v rozvoji životnej úrovne
ľudu.
Závery ekonomickej porady členských štátov
RVHP na najvyššej úrovni tak budú - a
podobne na príslušných úsekoch i uznesenia
tohtoročného XXXVII. zasadnutia RVHP - cenným
základom pre celú budúcu činnosť.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, základné východiská pre
ďalšie rozvíjanie československých
zahraničnoekonomických vzťahov sú obsiahnuté
v záveroch XVI. zjazdu KSČ a v nadväzujúcich
uzneseniach, predovšetkým siedmeho a ôsmeho
zasadnutia ústredného výboru. Ide o to, znovu
a znovu sa vracať k týmto východiskám,
ktoré tvoria neoddeliteľnú jednotu so strategickými
zámermi dohodnutými medzi členskými
štátmi socialistického spoločenstva
a napĺňať ich konkrétnymi činmi.
Musí byť vecou cti všetkých riadiacich
pracovníkov, technikov, robotníkov i komerčných
pracovníkov, celých pracovných kolektívov,
najmä brigád socialistickej práce a komplexných
racionalizačných brigád, aby sme pritom obstáli
čo najlepšie. To je tiež jedna zo základných
podmienok plnenia línie zabezpečovania a skvalitňovania
životnej úrovne nášho ľudu. Očakávame,
že v tomto smere ďalej zvýšia úsilie
najmä organizácie Revolučného odborového
hnutia a Socialistického zväzu mládeže
pri rozvoji pracovnej iniciatívy na závodoch i v
organizáciách zahraničného obchodu.
Významné podnety poskytne nepochybne aj internacionálna
socialistická súťaž.
Niet pochýb o tom, že k dosiahnutiu týchto
cieľov môžu významne prispieť poslanci
oboch snemovní Federálneho zhromaždenia, či
už kolektívnou činnosťou zákonodarnou
a kontrolou, alebo ďalšími formami konkrétnej
práce vo svojich volebných obvodoch.
Dovoľte, aby som v mene vlády ČSSR poďakoval
Federálnemu zhromaždeniu za všetku doterajšiu
podporu, ktorej výrazným prejavom bol i prieskum
zahraničnoekonomických vzťahov uskutočnený
v tomto roku a celý priebeh prípravy dnešného
rokovania a vyjadril nádej a presvedčenie, že
s touto podporou budeme môcť rátať i v
budúcnosti. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Rohlíčkovi.
Zprávu místopředsedy federální
vlády k projednávanému tématu projednaly
všechny výbory obou sněmoven kromě výborů
mandátových a imunitních.
Společným zpravodajem výborů Sněmovny
lidu je poslanec Stanislav Tichavský. Prosím, aby
se ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
S. Tichavský: Vážený soudruhu generální
tajemníku ÚV KSČ a prezidente ČSSR,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
XVI. sjezd naší strany a následná plenární
zasedání ÚV KSČ zdůrazňují
nutnost intenzifikace rozvoje naší ekonomiky společně
s požadavkem efektivnosti a kvality veškeré práce.
Plně se to týká i oblasti vnějších
eknomických vztahů, protože jejich rozvoj zasahuje
stále více oblasti reprodukčního procesu
československé ekonomiky, neboť se týká
nejen tradiční výměny zboží,
ale i služeb, výroby, investic, vědy, techniky,
dopravy, turistiky a dalších.
Problematika vnějších ekonomických vztahů
je složitá nejen z hlediska ekonomiky dané
země. Vystupují zde i vlivy světových
ekonomických soustav, zvláště pak nerovnoměrný
a rozporuplný vývoj kapitalistické ekonomiky
od poloviny sedmdesátých let. Ve svém důsledku
to vede k zostření boje o suroviny a odbytová
teritoria. Roste konkurence a vznikají překážky
v obchodně politické oblasti s řadou diskriminací.
To klade nároky na zvyšování exportní
schopnosti naší ekonomiky, tak jak to podrobně
rozebral místopředseda federální vlády
s. Rohlíček.
Proto XVI. sjezd Komunistické strany Československa
stanovil vnějším ekonomickým vztahům
významnou úlohu.
Na společné schůzi Sněmovny lidu a
Sněmovny národů je problematika vnějších
ekonomických vztahů v podmínkách působení
"Souboru opatření ke zdokonalení plánovitého
řízení národního hospodářství"
zařazena v tomto volebním období poprvé.
Smyslem tohoto jednání je využít práce
a poznatků nejvyššího zastupitelského
orgánu ČSSR, jeho orgánů a poslanců
k podpoře vlády ČSSR a jejího úsilí
při zajišťování úkolů
XVI. sjezdu KSČ, vytyčených pro oblast vnějších
ekonomických vztahů.
Šlo o to, získat poznatky o plnění těchto
úkolů, zejména s ohledem na uplatňování
"Souboru opatření" na vybraných
úsecích národního hospodářství,
projednat dosažené výsledky a dát podněty
a doporučení vládě ČSSR ke
kvalitnějšímu plnění úkolů,
k odstranění překážek bránících
zvyšování efektivnosti československých
vnějších ekonomických vztahů.
Výbory obou sněmoven věnovaly přípravě
na toto jednání značnou pozornost. Již
od začátku roku získávaly poznatky
a zkušenosti ať už při skupinových
poslaneckých průzkumech anebo individuálně.
Je třeba říci, že většina
poslanců v souladu s dohodnutým programem provedla
řadu průzkumů, při kterých
byla získána řada různorodých
informací, poznatků a zkušeností. Výbory
poznatky projednaly, posoudily a objektivizovaly za účasti
zástupců příslušných resortů.
To umožňuje těm poslancům, kteří
chtějí vystoupit v rozpravě na dnešní
schůzi sněmoven, využít poznatky a zkušenosti
ostatních členů výboru. Výbory
pro plán a rozpočet a výbory pro průmysl,
dopravu a obchod pak do svých usnesení zahrnuly
konkrétní stanoviska i doporučení
v oblastech, které sledovaly.
Dovolte mi, abych vás o poznatcích a názorech
z jednání výborů souhrnně informoval.
Při všech jednáních výborů
bylo zdůrazněno, že rozhodující
význam v československých vnějších
ekonomických vztazích má spolupráce
v rámci Rady vzájemné hospodářské
pomoci. Její hlavní předností je plánovitost
a tím i relativně vysoká stabilita. Bylo
zdůrazněno trvalé klíčové
postavení všestranné hospodářské
spolupráce se Sovětským svazem.
Nedílnou součástí československé
hospodářské politiky je další
rozšiřování výhodných
obchodních vztahů, dlouhodobé technické
a výrobní spolupráce s rozvojovými
zeměmi, zejména socialistické orientace.
Byla podtržena i správnost koncepce ekonomických
styků, a další hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce rozvíjet
i nadále na zásadě rovnoprávnosti
a vzájemné výhodnosti. Výbory zdůraznily
nutnost důsledně zabezpečovat celkové
zvýšení efektivnosti zahraničního
obchodu jako podmínku dalšího upevňování
vnějších ekonomických vztahů.
Široký rozvoj spolupráce se zeměmi Rady
vzájemné hospodářské pomoci
vyžaduje prohlubovat dále koordinaci plánů
v nových, vyšších formách.
Poslední sjezdy komunistických a dělnických
stran členských států RVHP vytyčily
cíl rozvinout koordinaci národohospodářských
plánů na koordinaci celé hospodářské
politiky. Realizace tohoto kvalitativně vyššího
stupně internacionalizace řízení vzájemných
ekonomických vztahů znamená, že koordinace
plánů musí dosáhnout vyšší
účinnosti. V oblasti vzájemných vztahů
jde o stále se stupňující vysoce efektivní
propojování ekonomických a vědeckotechnických
potenciálů členských států
RVHP, jejich přerůstání v nový,
jednotný komplex - tedy o proces mezinárodní
socialistické ekonomické integrace. Tento proces
zajišťuje podmínky pro přechod od socialismu
ke komunismu.
V mnohostranně specializované produkci v československém
vývozu bylo už dosaženo významných
výsledků. Například celková
hodnota specializovaných dodávek strojů a
zařízení se přibližně
rovná celoročnímu objemu čs. plateb,
které jsou vynakládány na dovoz ropy a plynu.
Přesto však možnosti, které tato oblast
má, nejsou ani zdaleka využity. Podle názoru
funkcionářů podniků a výrobních
hospodářských jednotek bude třeba
přímo navazovat spolupráci mezi podniky jednotlivých
členských zemí RVHP. K tomu však chybí
dohodnout jednotný postup a pravidla - to je úkol
centra.