Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Tajovskej, slovo má
poslankyňa Hana Králíčková,
pripraví sa poslanec Michal Rusnák.
Poslankyně SL H. Králíčková:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, v souvislosti
s projednáváním zprávy o stavu socialistické
zákonnosti jsme se ve výborech pro sociální
politiku zamýšleli nad tím, proč se
nám ne dost úspěšně zatím
daří bojovat s některými protispolečenskými
jevy, které jsou v příkrém rozporu
se socialistickou morálkou. Mám na mysli zejména
porušování pracovní a hospodářské
kázně a také celou řadu platných
právních předpisů.
Důsledky takovéhoto počínání,
byť jde o jednotlivce, mají pochopitelně negativní
dopad do vědomí některých našich
občanů a mohou postupně narušovat i
jejich správné společenské postoje.
Ovšem, tím nechci říci, že by snad
šlo o masový jev. Právě naopak. Ze svého
pracoviště - pracuji jako tkadlena v n. p. Kolora
v Semilech - i ze své masově politické práce
ve volebním obvodu vím, že většina
našich pracujících, mých spolupracovnic,
jsou poctiví lidé, kteří obětavě
a spolehlivě plní své pracovní úkoly.
Na mém pracovišti pracují většinou
ženy. Přesto, že na ně doma obvykle čeká
ještě tak zvaná "druhá směna",
a to je péče o rodinu a vedení domácnosti,
je na ně plné spolehnutí při plnění
národohospodářského podnikového
plánu. Nevyhýbají se pracím na směny,
a když je třeba a vyžaduje to plnění
náročných úkolů, přijdou
pracovat i v sobotu a v neděli.
Dodržování pracovní disciplíny,
technologické kázně a pracovních režimů
musí u nás být samozřejmostí.
Nemůžeme si dovolit odejít od stroje, odevzdat
nekvalitní práci, prodlužovat pracovní
přestávky, chod dílny to prostě nedovoluje.
A mzda, ta je dost přísně svázána
s pracovním výsledkem. Prostě se to u nás
dá poměrně dobře změřit,
děláme v úkolu a i kontrola kvality odevzdané
práce je součástí běžného
pracovního režimu.
Nemůžeme být proto lhostejní k těm
jednotlivcům, kteří si myslí, že
se mohou ze společné práce druhých
neoprávněně obohacovat na úkor poctivě
pracujících občanů.
A někdy jim to umožňuje i naše vlastní
nedůslednost, nepořádky na pracovištích,
ale i to, že z takovéhoto počínání
jednotlivců nedokážeme vždy dost důsledně
vyvozovat odpovídající závěry,
i když XVI. sjezd KSČ stanovil, že proti všem
protispolečenským jevům je nutno energicky
bojovat. Právem musíme proto požadovat a vytvářet
na všech úsecích takové podmínky,
a zpráva, kterou dnes projednáváme, na to
také poukazuje, aby byly dostatečně chráněny
výsledky obětavé práce miliónů
pracujících, a zabezpečit i to, aby rozdělování
výsledků této práce bylo prováděno
podle spravedlivých socialistických zásad.
Diskutovala jsem o těchto otázkách s řadou
pracovníků z mého volebního obvodu,
zajímala jsem se o zkušenosti Výboru lidové
kontroly i prokuratury. Při těchto konzultacích
jsme dospěli k závěru, že vedoucí
hospodářští pracovníci mají
k dispozici řadu právních i ekonomických
prostředků, kterými by mohli dost účinně
bojovat s trestnými činy a přečiny,
které se týkají narušování
pracovní kázně, ale pochopitelně nejsou
to opatření populární, a proto je
mnozí z nich nedostatečně využívají.
Například pokud jsou ukládána kárná
opatření, jsou v převážné
většině málo důrazná a
omezují se na výtku podle paragrafu 76 zákoníku
práce. Velmi nedostatečně je také
využíváno i výchovného působení
pracovního kolektivu a chybí častější
denní styk s lidmi, výchovné a přesvědčovací
práce zejména u základních článků
řízeni, to je u mistrů.
Závažné nedostatky se vyskytují také
při dodržování právních
předpisů, týkajících se prací
konaných mimo pracovní poměr, a řada
nešvarů existuje při uzavírání
vedlejších pracovních poměrů.
Jak je možné, že vedoucí hospodářští
pracovníci tyto nešvary nejen trpí, ale mnohdy
se dokonce organizují pod jejich patronací! A přitom
jim společnost svěřila řídící
funkce, které mají povinnost jako řádní
socialističtí občané vykonávat
ve prospěch společnosti a ne ve prospěch
některých neodpovědných jednotlivců.
Kontrolní orgány v okrese přišly např.
na to, že se dohody o pracovní činnosti zaměňovaly
za dohody o práci s cílem, aby se obešla podmínka
souhlasu hlavního zaměstnavatele. To umožnilo
například, že Restaurace a jídelny proplácely
zaměstnance n. p. Východočeské pivovary
za skládání piva v tak zvaných obtížných
podmínkách. Našly se i případy,
že podnik uzavřel dohodu s vlastními pracovníky
na stejné druhy prací, které mají
už sjednané v pracovní smlouvě.
Takovéto počínání nutně
ve svých důsledcích vede k obecnému
snižování autority pracovně právních
předpisů, ale i k narušování
pracovní morálky. Každé takové
neodpovědné počínání
vede k neoprávněným ziskům lajdáků,
plodí rovnostářství a podlamuje iniciativu
dobrých pracovníků a poškozuje tak rozvoj
společnosti. Nemůžeme takovéto a podobné
přístupy přehlížet, být
k nim lhostejní. Ale naopak, všichni jim musíme
čelit, i když to není práce ani lehká,
ani snadná!
Ještě u jednoho problému bych se chtěla
pozastavit. Je to dodržování předpisů
o ochraně zdraví a bezpečnosti při
práci.
Na XVI. sjezdu KSČ byla připomenuta povinnost pečovat
o zdraví pracujících. Jednou z cest, jak
toho dosáhnout, je i zvýšit význam prevence.
Její součástí je i dodržování
předpisů o ochraně zdraví a bezpečné
práci.
Jak se s tím srovnává skutečnost,
že velký počet pracovních úrazů
vzniká právě tím, že tyto předpisy
nejsou dodržovány, a to nezřídka samotnými
zraněnými. Našlo by se dost příkladů,
kdy pracovník čistí stroj přímo
za chodu, nebo nepoužívá předepsané
přidělené ochranné pracovní
pomůcky apod.
Mohli bychom to odbýt konstatováním, že
na porušení předpisů především
doplatil sám pracovník. Ale to je jen část
pravdy. Pracovní úraz jej vyřadil z pracovního
procesu, nemůže vytvářet společenské
hodnoty, druzí pracovníci musejí práci
vykonávat za něj, někdy i přesčas,
a to jsou vícenáklady, a když k tomu ještě
připočítáme nemocenské dávky,
výdaje na léčení, vidíme, že
vůbec nejde o individuální přístup
jednotlivce, ale že i zde musíme vyvozovat přísnější
závěry z nedodržování předpisů
chránících zdraví pracovníků.
Mistři, dílovedoucí, parťáci,
bezpečnostní referenti nemohou přehlížet
pracovní nekázeň, která může
přivodit poškozené zdraví. Je především
musíme volat k odpovědnosti při pracovním
úrazu.
Stále ještě slyšíme oprávněné
stížnosti na nedostatek některých ochranných
pracovních pomůcek. V našem okrese jsou to
například boty s kovovou špičkou, pracovní
bezprsté rukavice, ale i některé další
pomůcky. Domnívám se, že v tomto směru
by měly být věci dány s větší
operativností do pořádku.
V mém volebním obvodu někteří
hospodářští pracovníci také
poukazují na problémy spojené s používáním
některých nových strojů z dovozu,
které neodpovídají našim bezpečnostním
předpisům. Například nemají
zakrytí pohyblivých částí,
není dodržena norma elektrické instalace apod.
V případech zranění je organizaci,
která takový stroj používá, stanovena
regresívní náhrada a organizace se brání,
že není oprávněna na dovážených
strojích dělat jakékoliv změny nebo
doplňky. Nejsem v této věci pochopitelně
odborník, ale domnívám se, že i tyto
otázky by měly být dořešeny tak,
aby byly plně v souladu s našimi bezpečnostními
předpisy.
Ještě jeden problém nutí k zamyšlení,
a to uplatňování nároků na
náhradu škody.
Má-li plnit skutečně výchovnou funkci
vůči osobě, která škodu způsobila,
i vůči širšímu kolektivu, měl
by být nárok na náhradu škody uplatňován
bez jakýchkoliv průtahů a v odpovídajícím
rozsahu. Bohužel tomu tak vždy není. Impuls k
tomu ve většině případů
dává až kontrolní orgán nebo
prokurátor. A našly se u nás v okrese i případy,
že se v závodě hledal někdo, kdo má
uzavřenou pojistku na zákonnou odpovědnost,
aby se náhrada škody uplatnila proti němu,
aby to takříkajíc "moc nebolelo".
Takovýto přístup rozhodně negativně
ovlivní pracovní odpovědnost a s morálkou
je hodně na "štíru".
V řízení o náhradu škody z mank
se však zjišťuje často i spoluzavinění
organizace v tom směru, že nejsou vytvářeny
pro pracovníky podmínky k ochraně majetku.
Například v nově projektovaných samoobsluhách
chybí zrcadla, prodejní pulty jsou tak vysoké,
že obsluhující přes ně nevidí
a nemohou sledovat pohyb zákazníků. Členové
osádek dodavatelských organizací mají
plán rozvozu tak časově dán, že
nemohou čekat na řádné provedení
přejímky zboží v obchodních nebo
pohostinských provozovnách. Chceme-li upevňovat
pracovní a hospodářskou kázeň,
nemůžeme se smiřovat s žádnými
nedostatky, byť se nám zdánlivě zdají
nepodstatné a zanedbatelné.
Nesmíme podlehnout pohodlnosti a musíme překonávat
nechuť pouštět se do konfliktů s neodpovědnými
jedinci v zájmu miliónů poctivých
občanů, kteří se chtějí
poctivou prací podílet na společenském
díle - na rozkvětu naší socialistické
společnosti.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Králíčkovej.
Prerušujem naše rokovanie na 20 minút. Po prestávke
vystúpi ako prvý poslanec Michal Rusnák.
Členov zvolenej návrhovej komisie prosím,
aby sa zišli na schôdzu komisie v miestnosti 030 na
prízemí.
Pokračovať budeme vo 10. 25 hodín.
(Jednání přerušeno v 10. 05 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 10. 25 hodin.)
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Súdružky a súdruhovia, pokračujeme
v rozprave. Silovo má poslanec Michal Rusnák, pripraví
sa poslanec Dezider Zagiba.
Poslanec SN M. Rusnák: Vážené
súdružky a súdruhovia, začnem svoje
vystúpenie tým, čo povedal generálny
tajomník Ústredného výboru Komunistickej
strany Československa, prezident našej republiky Gustáv
Husák na mestskej konferencii KSČ v Prahe. Vyzval
všetkých komunistov, ale aj všetkých občanov
našej vlasti, aby viedli rozhodný boj proti lajdáctvu,
príživníctvu a rozkrádaniu spoločného
majetku. Druhou základnou myšlienkou môjho vystúpenia
bude kontrolná činnosť, jej poslanie a niektoré
čiastkové výsledky.
Aký bol a je aj stav v tomto smere v poľnohospodárskych
podnikoch Východoslovenského kraja?
Po prijatí zákona o poľnohospodárskom
družstevníctve a vykonávacích predpisov
k nemu v roku 1975 dochádzalo v činnosti JRD a ŠM
k určitým komplikáciám v súvislosti
s ich uplatňovaním v praxi. Prejavilo sa to najmä
vo vyvodzovaní zodpovednosti za porušovanie družstevnej
disciplíny, keď sa ukladali také disciplinárne
opatrenia, ktoré zákon nepoznal. Nerozvinula sa
v dostatočnej miere činnosť revíznych
komisií JRD a pretrvávali i nedostatky na úseku
ochrany družstevného majetku.
V našom kraji sme mali aj určité problémy
s činnosťou pridružených výrob
jednotných roľníckych družstiev. K odstraňovaniu
týchto nedostatkov sme pristupovali principiálne
a zodpovedne, k čomu nám významne prispeli
i opatrenia straníckych a štátnych orgánov,
ktoré sme rozpracovali na naše podmienky.
Významným nástrojom v boji s protispoločenskou
činnosťou je predovšetkým uvedomelá
družstevná a pracovná disciplína, od
ktorej závisí kvalita všetkej práce.
Kým v minulosti, ako som už uviedol, boli problémy
s postihovaním porušovateľov tejto disciplíny,
treba teraz povedať, že v súčasnosti sa
stav vo vyvodzovaní zodpovednosti zlepšil. Napríklad
v roku 1981 bol finančný postih osôb v rámci
kárnych opatrení vo výške 300 tisíc
korún, ale už v roku 1962 to bolo 1 milión
338 tisíc korún. Napriek tomu, pozitívne
opatrenia, ktoré sme v našom kraji prijali, smerujú
k ďalšiemu prehlbovaniu družstevnej a pracovnej
disciplíny, kde máme ešte veľa rezerv.
V zmysle zákona o JRD revízne komisie pri jednotných
roľníckych družstvách sú povinné
kontrolovať všetku činnosť družstva.
Pri dôslednom uplatnení tejto povinnosti revízne
komisie by mali byť významným článkom
odhaľujúcim všetky negatívne javy v družstve.
Kým činnosť týchto komisií v
uplynulom období nebola na dostatočnej úrovni,
v súčasnosti dochádza k zlepšeniu, k
čomu prispelo najmä to, že do týchto komisií
boli zvolení kvalifikovanejší a odborno-politicky
pripravení členovia JRD.
Napriek tomu v činnosti niektorých revíznych
komisií JRD zisťujeme, že nevykonávajú
dostatočné kontroly, napríklad na úseku
rastlinnej výroby, pridruženej výroby a stave
hospodárenia JRD. Podobná situácia kontrolnej
činnosti je aj na úseku Štátnych majetkov.
Vážené súdružky a súdruhovia.
Značná pozornosť, v súvislosti s ochranou
majetku je venovaná aj problematike uplatňovania
náhrady škôd. O tom, že tieto škody
v našom kraji sú značné svedčí
ten fakt, že v roku 1982 na mankách, penáloch
a pokutách zaplatili JRD a SM asi 15 miliónov korún.
Tieto škody sa nie vždy dôsledne uplatňujú
voči zodpovedným členom a pracovníkom
a v tomto ohľade máme ešte čo naprávať.
Vážené súdružky, súdruhovia.
K najzávažnejším prípadom protispoločenskej
činnosti dochádzalo vo Východoslovenskom
kraji v oblasti pridružených výrob.