Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Tajovskej, slovo má poslankyňa Hana Králíčková, pripraví sa poslanec Michal Rusnák.

Poslankyně SL H. Králíčková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v souvislosti s projednáváním zprávy o stavu socialistické zákonnosti jsme se ve výborech pro sociální politiku zamýšleli nad tím, proč se nám ne dost úspěšně zatím daří bojovat s některými protispolečenskými jevy, které jsou v příkrém rozporu se socialistickou morálkou. Mám na mysli zejména porušování pracovní a hospodářské kázně a také celou řadu platných právních předpisů.

Důsledky takovéhoto počínání, byť jde o jednotlivce, mají pochopitelně negativní dopad do vědomí některých našich občanů a mohou postupně narušovat i jejich správné společenské postoje. Ovšem, tím nechci říci, že by snad šlo o masový jev. Právě naopak. Ze svého pracoviště - pracuji jako tkadlena v n. p. Kolora v Semilech - i ze své masově politické práce ve volebním obvodu vím, že většina našich pracujících, mých spolupracovnic, jsou poctiví lidé, kteří obětavě a spolehlivě plní své pracovní úkoly. Na mém pracovišti pracují většinou ženy. Přesto, že na ně doma obvykle čeká ještě tak zvaná "druhá směna", a to je péče o rodinu a vedení domácnosti, je na ně plné spolehnutí při plnění národohospodářského podnikového plánu. Nevyhýbají se pracím na směny, a když je třeba a vyžaduje to plnění náročných úkolů, přijdou pracovat i v sobotu a v neděli.

Dodržování pracovní disciplíny, technologické kázně a pracovních režimů musí u nás být samozřejmostí. Nemůžeme si dovolit odejít od stroje, odevzdat nekvalitní práci, prodlužovat pracovní přestávky, chod dílny to prostě nedovoluje. A mzda, ta je dost přísně svázána s pracovním výsledkem. Prostě se to u nás dá poměrně dobře změřit, děláme v úkolu a i kontrola kvality odevzdané práce je součástí běžného pracovního režimu.

Nemůžeme být proto lhostejní k těm jednotlivcům, kteří si myslí, že se mohou ze společné práce druhých neoprávněně obohacovat na úkor poctivě pracujících občanů.

A někdy jim to umožňuje i naše vlastní nedůslednost, nepořádky na pracovištích, ale i to, že z takovéhoto počínání jednotlivců nedokážeme vždy dost důsledně vyvozovat odpovídající závěry, i když XVI. sjezd KSČ stanovil, že proti všem protispolečenským jevům je nutno energicky bojovat. Právem musíme proto požadovat a vytvářet na všech úsecích takové podmínky, a zpráva, kterou dnes projednáváme, na to také poukazuje, aby byly dostatečně chráněny výsledky obětavé práce miliónů pracujících, a zabezpečit i to, aby rozdělování výsledků této práce bylo prováděno podle spravedlivých socialistických zásad.

Diskutovala jsem o těchto otázkách s řadou pracovníků z mého volebního obvodu, zajímala jsem se o zkušenosti Výboru lidové kontroly i prokuratury. Při těchto konzultacích jsme dospěli k závěru, že vedoucí hospodářští pracovníci mají k dispozici řadu právních i ekonomických prostředků, kterými by mohli dost účinně bojovat s trestnými činy a přečiny, které se týkají narušování pracovní kázně, ale pochopitelně nejsou to opatření populární, a proto je mnozí z nich nedostatečně využívají. Například pokud jsou ukládána kárná opatření, jsou v převážné většině málo důrazná a omezují se na výtku podle paragrafu 76 zákoníku práce. Velmi nedostatečně je také využíváno i výchovného působení pracovního kolektivu a chybí častější denní styk s lidmi, výchovné a přesvědčovací práce zejména u základních článků řízeni, to je u mistrů.

Závažné nedostatky se vyskytují také při dodržování právních předpisů, týkajících se prací konaných mimo pracovní poměr, a řada nešvarů existuje při uzavírání vedlejších pracovních poměrů. Jak je možné, že vedoucí hospodářští pracovníci tyto nešvary nejen trpí, ale mnohdy se dokonce organizují pod jejich patronací! A přitom jim společnost svěřila řídící funkce, které mají povinnost jako řádní socialističtí občané vykonávat ve prospěch společnosti a ne ve prospěch některých neodpovědných jednotlivců.

Kontrolní orgány v okrese přišly např. na to, že se dohody o pracovní činnosti zaměňovaly za dohody o práci s cílem, aby se obešla podmínka souhlasu hlavního zaměstnavatele. To umožnilo například, že Restaurace a jídelny proplácely zaměstnance n. p. Východočeské pivovary za skládání piva v tak zvaných obtížných podmínkách. Našly se i případy, že podnik uzavřel dohodu s vlastními pracovníky na stejné druhy prací, které mají už sjednané v pracovní smlouvě.

Takovéto počínání nutně ve svých důsledcích vede k obecnému snižování autority pracovně právních předpisů, ale i k narušování pracovní morálky. Každé takové neodpovědné počínání vede k neoprávněným ziskům lajdáků, plodí rovnostářství a podlamuje iniciativu dobrých pracovníků a poškozuje tak rozvoj společnosti. Nemůžeme takovéto a podobné přístupy přehlížet, být k nim lhostejní. Ale naopak, všichni jim musíme čelit, i když to není práce ani lehká, ani snadná!

Ještě u jednoho problému bych se chtěla pozastavit. Je to dodržování předpisů o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci.

Na XVI. sjezdu KSČ byla připomenuta povinnost pečovat o zdraví pracujících. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je i zvýšit význam prevence. Její součástí je i dodržování předpisů o ochraně zdraví a bezpečné práci.

Jak se s tím srovnává skutečnost, že velký počet pracovních úrazů vzniká právě tím, že tyto předpisy nejsou dodržovány, a to nezřídka samotnými zraněnými. Našlo by se dost příkladů, kdy pracovník čistí stroj přímo za chodu, nebo nepoužívá předepsané přidělené ochranné pracovní pomůcky apod.

Mohli bychom to odbýt konstatováním, že na porušení předpisů především doplatil sám pracovník. Ale to je jen část pravdy. Pracovní úraz jej vyřadil z pracovního procesu, nemůže vytvářet společenské hodnoty, druzí pracovníci musejí práci vykonávat za něj, někdy i přesčas, a to jsou vícenáklady, a když k tomu ještě připočítáme nemocenské dávky, výdaje na léčení, vidíme, že vůbec nejde o individuální přístup jednotlivce, ale že i zde musíme vyvozovat přísnější závěry z nedodržování předpisů chránících zdraví pracovníků. Mistři, dílovedoucí, parťáci, bezpečnostní referenti nemohou přehlížet pracovní nekázeň, která může přivodit poškozené zdraví. Je především musíme volat k odpovědnosti při pracovním úrazu.

Stále ještě slyšíme oprávněné stížnosti na nedostatek některých ochranných pracovních pomůcek. V našem okrese jsou to například boty s kovovou špičkou, pracovní bezprsté rukavice, ale i některé další pomůcky. Domnívám se, že v tomto směru by měly být věci dány s větší operativností do pořádku.

V mém volebním obvodu někteří hospodářští pracovníci také poukazují na problémy spojené s používáním některých nových strojů z dovozu, které neodpovídají našim bezpečnostním předpisům. Například nemají zakrytí pohyblivých částí, není dodržena norma elektrické instalace apod. V případech zranění je organizaci, která takový stroj používá, stanovena regresívní náhrada a organizace se brání, že není oprávněna na dovážených strojích dělat jakékoliv změny nebo doplňky. Nejsem v této věci pochopitelně odborník, ale domnívám se, že i tyto otázky by měly být dořešeny tak, aby byly plně v souladu s našimi bezpečnostními předpisy.

Ještě jeden problém nutí k zamyšlení, a to uplatňování nároků na náhradu škody.

Má-li plnit skutečně výchovnou funkci vůči osobě, která škodu způsobila, i vůči širšímu kolektivu, měl by být nárok na náhradu škody uplatňován bez jakýchkoliv průtahů a v odpovídajícím rozsahu. Bohužel tomu tak vždy není. Impuls k tomu ve většině případů dává až kontrolní orgán nebo prokurátor. A našly se u nás v okrese i případy, že se v závodě hledal někdo, kdo má uzavřenou pojistku na zákonnou odpovědnost, aby se náhrada škody uplatnila proti němu, aby to takříkajíc "moc nebolelo". Takovýto přístup rozhodně negativně ovlivní pracovní odpovědnost a s morálkou je hodně na "štíru".

V řízení o náhradu škody z mank se však zjišťuje často i spoluzavinění organizace v tom směru, že nejsou vytvářeny pro pracovníky podmínky k ochraně majetku. Například v nově projektovaných samoobsluhách chybí zrcadla, prodejní pulty jsou tak vysoké, že obsluhující přes ně nevidí a nemohou sledovat pohyb zákazníků. Členové osádek dodavatelských organizací mají plán rozvozu tak časově dán, že nemohou čekat na řádné provedení přejímky zboží v obchodních nebo pohostinských provozovnách. Chceme-li upevňovat pracovní a hospodářskou kázeň, nemůžeme se smiřovat s žádnými nedostatky, byť se nám zdánlivě zdají nepodstatné a zanedbatelné.

Nesmíme podlehnout pohodlnosti a musíme překonávat nechuť pouštět se do konfliktů s neodpovědnými jedinci v zájmu miliónů poctivých občanů, kteří se chtějí poctivou prací podílet na společenském díle - na rozkvětu naší socialistické společnosti.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Králíčkovej.

Prerušujem naše rokovanie na 20 minút. Po prestávke vystúpi ako prvý poslanec Michal Rusnák.

Členov zvolenej návrhovej komisie prosím, aby sa zišli na schôdzu komisie v miestnosti 030 na prízemí.

Pokračovať budeme vo 10. 25 hodín.

(Jednání přerušeno v 10. 05 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10. 25 hodin.)

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Súdružky a súdruhovia, pokračujeme v rozprave. Silovo má poslanec Michal Rusnák, pripraví sa poslanec Dezider Zagiba.

Poslanec SN M. Rusnák: Vážené súdružky a súdruhovia, začnem svoje vystúpenie tým, čo povedal generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, prezident našej republiky Gustáv Husák na mestskej konferencii KSČ v Prahe. Vyzval všetkých komunistov, ale aj všetkých občanov našej vlasti, aby viedli rozhodný boj proti lajdáctvu, príživníctvu a rozkrádaniu spoločného majetku. Druhou základnou myšlienkou môjho vystúpenia bude kontrolná činnosť, jej poslanie a niektoré čiastkové výsledky.

Aký bol a je aj stav v tomto smere v poľnohospodárskych podnikoch Východoslovenského kraja?

Po prijatí zákona o poľnohospodárskom družstevníctve a vykonávacích predpisov k nemu v roku 1975 dochádzalo v činnosti JRD a ŠM k určitým komplikáciám v súvislosti s ich uplatňovaním v praxi. Prejavilo sa to najmä vo vyvodzovaní zodpovednosti za porušovanie družstevnej disciplíny, keď sa ukladali také disciplinárne opatrenia, ktoré zákon nepoznal. Nerozvinula sa v dostatočnej miere činnosť revíznych komisií JRD a pretrvávali i nedostatky na úseku ochrany družstevného majetku.

V našom kraji sme mali aj určité problémy s činnosťou pridružených výrob jednotných roľníckych družstiev. K odstraňovaniu týchto nedostatkov sme pristupovali principiálne a zodpovedne, k čomu nám významne prispeli i opatrenia straníckych a štátnych orgánov, ktoré sme rozpracovali na naše podmienky.

Významným nástrojom v boji s protispoločenskou činnosťou je predovšetkým uvedomelá družstevná a pracovná disciplína, od ktorej závisí kvalita všetkej práce. Kým v minulosti, ako som už uviedol, boli problémy s postihovaním porušovateľov tejto disciplíny, treba teraz povedať, že v súčasnosti sa stav vo vyvodzovaní zodpovednosti zlepšil. Napríklad v roku 1981 bol finančný postih osôb v rámci kárnych opatrení vo výške 300 tisíc korún, ale už v roku 1962 to bolo 1 milión 338 tisíc korún. Napriek tomu, pozitívne opatrenia, ktoré sme v našom kraji prijali, smerujú k ďalšiemu prehlbovaniu družstevnej a pracovnej disciplíny, kde máme ešte veľa rezerv.

V zmysle zákona o JRD revízne komisie pri jednotných roľníckych družstvách sú povinné kontrolovať všetku činnosť družstva. Pri dôslednom uplatnení tejto povinnosti revízne komisie by mali byť významným článkom odhaľujúcim všetky negatívne javy v družstve. Kým činnosť týchto komisií v uplynulom období nebola na dostatočnej úrovni, v súčasnosti dochádza k zlepšeniu, k čomu prispelo najmä to, že do týchto komisií boli zvolení kvalifikovanejší a odborno-politicky pripravení členovia JRD.

Napriek tomu v činnosti niektorých revíznych komisií JRD zisťujeme, že nevykonávajú dostatočné kontroly, napríklad na úseku rastlinnej výroby, pridruženej výroby a stave hospodárenia JRD. Podobná situácia kontrolnej činnosti je aj na úseku Štátnych majetkov.

Vážené súdružky a súdruhovia. Značná pozornosť, v súvislosti s ochranou majetku je venovaná aj problematike uplatňovania náhrady škôd. O tom, že tieto škody v našom kraji sú značné svedčí ten fakt, že v roku 1982 na mankách, penáloch a pokutách zaplatili JRD a SM asi 15 miliónov korún. Tieto škody sa nie vždy dôsledne uplatňujú voči zodpovedným členom a pracovníkom a v tomto ohľade máme ešte čo naprávať.

Vážené súdružky, súdruhovia. K najzávažnejším prípadom protispoločenskej činnosti dochádzalo vo Východoslovenskom kraji v oblasti pridružených výrob.