V správe sa hovorilo i o latencii trestných činov
v oblasti hospodárskej sústavy, predovšetkým
špekulácií, a pri poskytovaní rôznych
služieb, "fuškárenie" v rámci
nedovoleného podnikania. l tu sa predpokladá veľký
výskyt neoznámenej trestnej činnosti, ktorá
je často i tolerovaná vzhľadom na nedostatok
určitého tovaru alebo služieb.
Veľmi ťažké je zužovať rozsiahle
"temné pole" pri špekulácii, pretože
sa obmedzuje na exkluzívne predmety, ako sú starožitnosti,
drahé kovy, elektronika, devízy a pod., a korene
často siahajú i za hranice nášho štátu.
Pritom táto skupina neodhalených pašerákov,
mimochodom vegetujúcich i v mojom volebnom obvode, často
sa dopúšťa i ďalších trestných
činov, ako je falšovanie osobných dokladov,
absentérstvo, podozrivo vysoká invalidita aj u mladých
občanov, neohlasované zmeny trvalého bydliska
a pod.
Úzko s týmto problémom súvisí
i trestná činnosť korupčného
charakteru, či už medzi občanmi alebo vo vzťahu
medzi socialistickými organizáciami. Napr. VĽK
pri ONV v Lučenci organizoval anonymnú anketu medzi
pracovníkmi vybraných podnikov, v ktorej 55 % pracovníkov
uviedlo, že u nás úplatkárstvo existuje
a má stúpajúci trend. Z oblasti, kde sa najviac
vyskytuje, na prvé miesto uviedli služby a obchod,
na druhé zdravotníctvo a na ďalšie školstvo.
Pritom je paradoxné, že zdravotnícki pracovníci
sa nazdávajú, že pri poskytovaní zdravotníckych
služieb je tento jav len výnimočný a
ojedinelý.
Hodnotove sa nedá vyjadriť demoralizujúci účinok
týchto spomenutých protispoločenských
javov, ktoré majú za následok vážne
morálne deformácie. Preto v súlade s uznesením
vlády ČSSR treba prijať a realizovať súbor
konkrétnych opatrení a netolerovať latentnosť
kriminality v ekonomickej a v spoločenskej oblasti. Nedovoliť
trvale zakoreniť pozostatky a názory zahraničnej
buržoáznej spoločnosti, ako je napr. tzv. "kriminalita
bielych golierov" alebo prejavy malomeštiackej deformovanej
morálky, podľa ktorej za šikovného a múdreho
považujú toho, kto berie zo spoločného,
teda jednoducho povedané - "Kto nekradne - okráda
svoju rodinu".
Do tohto boja sa musí zapojiť celá verejnosť,
všetci statoční a svedomití pracovníci,
a spoločne vytvoriť takú klímu, aby
kontrastne vystúpilo spoločenské odsúdenie
a opovrhnutie všetkých tých, ktorí nadobúdajú
majetok z nečestných zdrojov, obohacujú sa
na úkor spoločnosti, a pritom ešte niekedy
požívajú úctu a zastávajú
mnohokrát i významné hospodárske a
verejné funkcie.
Súdružky a súdruhovia, záverom mi dovoľte
vysloviť jednu myšlienku. To temné pole kriminality,
čierne čísla, latentnú kriminalitu,
teda tú oblasť, v ktorej sa pohybujú rôzne
nekalé živly, ťažiace vo svoj prospech z
určitých nedostatkov, disproporcií a pod
ktoré sa u nás doteraz vyskytujú, možno
zúžiť do dvoch hlavných problémov.
Obidva však musíme používať súčasne
a komplexne. Jednak si musíme starostlivo všímať
tieto negatívne javy, svedomito plniť oznamovaciu
povinnosť, ktorá je uložená všetkým
vedúcim pracovníkom organizácií alebo
kontrolným orgánom. To je potom klasický
prístup, pri ktorom už má hlavné slovo
bezpečnosť, prokuratúra, súdy, trestný
postih a represie.
Druhý, podľa môjho názoru ťažší,
ale rovnako potrebný prístup, je upevňovanie
hospodárskej a občianskej disciplíny ďalšími
prostriedkami. V oblasti hospodárskej predovšetkým
dôsledným zavádzaním a využívaním
Súboru opatrení, v oblasti ideovej výchovy
mládeže, občanov a všetkých pracujúcich
výchovou k úcte k zákonom a k socialistickej
zákonnosti. Takúto úctu možno vypestovať
len dôsledným rešpektovaním týchto
zákonov a nijako inak.
Treba zdôrazniť, že okrem zákonodarného
orgánu nikto nemá právo posudzovať účelnosť
toho alebo oného zákonného predpisu, okrem
prokuratúry a orgánov ZNB nikto nemá právo
posudzovať, či pri určitom postupe konania
je naplnená skutková podstata trestného činu.
Princíp socialistickej zákonnosti musí platiť
bez výnimiek, aj napriek tomu, ak by sa niekomu pozdával
veľmi lákavý a zaužívaný
postup, tzv. "v záujme veci". Pritom takýto
postup je v skutočnosti veľmi čiastkový,
skupinový a snažiaci sa objektívne vysvetľovať
protispoločenské záujmy. Ďakujem za
pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Mrázovi. Slovo
má poslankyňa Marie Tajovská, pripraví
sa poslankyňa Hana Králíčková.
Poslankyně SL M. Tajovská: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, všem nám je z běžné
praxe dobře známo, jak uskutečňování
rozhodujících cílů a záměrů
hospodářského a sociálního
rozvoje naší společnosti je nyní zvláště
náročné na vysokou efektivnost a kvalitu
veškeré práce. Jak vyžaduje plnit odpovědně,
obezřele a ukázněně také všechna
opatření, která úzce souvisejí
s ochranou naši socialistické ekonomiky a se systémem
jejího plánovitého řízeni.
Jde v nich o nemalý důraz, kladený na správné
fungování hospodářského mechanismu
a s ním spojených dodavatelsko-odběratelských
vztahů a odpovídajících jim hospodářských
smluv. Jde však také o cílevědomé
dodržování hospodářské
kázně a dosahování vysoké úrovně
hospodaření se všemi hmotnými a finančními
prostředky naší společnosti a o dodržování
principů a postupů, sloužících
ochraně společného majetku.
V podstatě pak zejména o soustavné a přísné
dodržování plánovací, finanční,
cenové a devizové kázně a o potřebu
předcházet jejímu narušování
a na všech stupních řízení vymycovat
z řídící a hospodářské
praxe každou nekvalitní a nehospodárnou činnost
a jiné, z hlediska potřeb úspěšného
rozvoje nežádoucí jevy.
Za tímto účelem bylo prokuratuře a
soudům uloženo poskytovat naší socialistické
ekonomice ve všech jejích oblastech, podle zákony
vymezených ustanovení, zvýšenou ochranu.
Při posuzování účinnosti této
ochrany jsme se proto ve výborech pro plán a rozpočet
zaměřili hlavně na problémy této
ochrany a na její výsledky.
Ztotožnili jsme se především s poznatkem
prokuratury v tom, že ochrana naší socialistické
ekonomiky je nyní hlavní frontou boje proti současné
kriminalitě, a to nejen vzhledem k počtu pachatelů,
ale i spojených s ní důsledků, a té
skutečnosti, že většina známých
nedostatků při ní dlouhodobě přetrvává.
Ocenili jsme v tom směru na jedné straně
zvýšený postih případů
rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví, a to ve spojení se zlepšením
práce a součinnosti orgánů činných
v trestním řízení. Na druhé
straně jsme se však také zamýšleli
nad poznáním, že formy tohoto nedovoleného
počínání a struktura jeho subjektů
zůstávají v podstatě stále
stejné. Mohu uvést příklad z mého
volebního obvodu v okrese Blansko, kdy vedoucí výdejny
propanbutanových bomb po 4 roky vykazovala lahve jako plné
a prováděla další machinace, přičemž
každý rok byla prováděna inventura,
která nic nezjistila. U trestných činů
proti hospodářské soustavě, působících
nám jistě nemalé škody, nás hlavně
překvapilo, že postih viníků zůstává
v poměru k celkové kriminalitě nepatrný,
a to s ohledem na obtížnější prokazování
těchto činů, nebo jejich místní
tolerování.
Zvlášť jsme se zajímali o stále
rostoucí počet trestných činů
proti hospodářské kázni, jejichž
podstata tkví zejména v narušování
systému plánování, řízení
a kontroly, resp. tvorby cen nesprávnými informacemi,
či v porušování povinností při
nakládání s finančními a hmotnými
prostředky společnosti. Některé skutečnosti
nás i v této oblasti v poměru k tomu, o čem
se hodně hovoří ve veřejnosti, co
je kritizováno na schůzích i co se občas
objevuje ve sdělovacích prostředcích,
překvapily. Hlavně pak ta okolnost, že postih
těchto činů je nepatrný, ač
se týká oblasti značně rozsáhlé.
Představují ji např. záměrně
zkreslované údaje různých výkazů
(např. v dopravě, ve službách a spotřebě
materiálů). Nebo podobné údaje při
odprodeji různého majetku ze socialistického
vlastnictví, fakturace dosud neprovedených prací
a dodávek, či nepravdivé informace o stavech
zvířat a základních prostředků.
Dále např. různé výhody získávané
zkreslováním hospodářských
výsledků či skutečného stavu
zásob. Podobně též snahy o vytváření
různých fondů, tvořených zejména
přefakturací či fakturací neprovedených
služeb a prací a předstíráním
různých odměn a prémií. Známy
jsou rovněž případy proplácení
prací dodaných neoprávněnými
osobami.
Kriticky jsme u takovýchto případů
posoudili, že tyto formy nelegálního získávání
prostředků působí naší
společnosti nemalé společenské škody
též proto, že deformují morálku
našich lidí, zvláště když
jejich cílem je mít prostředky např.
na neoprávněné mzdy a odměny, na úplatky
a pochybné reprezentace, krytí naturálií
atp.
Svým relativně nepatrným dílem nás
rovněž přinutila k zamyšlení skutečnost,
že podle § 128 trestního zákona je minimální
měrou a spíše jen náhodně uplatňován
trestní postih za dodávky prací a výrobků
zvlášť vadné jakosti. Vždyť
nekvalita tohoto druhu je stále předmětem
pozornosti a kritiky příslušných orgánů
a zejména veřejnosti. Zřejmě není
za ně podle našeho názoru vyvozována
osobní odpovědnost v takové míře
a uplatňována takovými způsoby, jaké
naše trestní a pracovní zákonodárství
umožňuje. To se pak svými důsledky odráží
i v přetrvávání a opakování
řady nedostatků běžné výrobní
a dodavatelské praxe.
Ztotožňujeme se proto se závěrem, uvedeným
ve společné zprávě generálního
prokurátora a Nejvyššího soudu v tom,
že úspěšný boj proti hospodářské
kriminalitě nemůže zůstávat jen
věcí prokuratury a orgánů trestního
řízení, ale že musí být
i záležitostí zlepšení řídící
a kontrolní činnosti všech stupňů
hospodářského řízení
a zejména důslednějšího, nekompromisního
plnění jejich oznamovací povinnosti podle
§ 8 trestního řádu.
Jsme toho názoru, že vytýkaný námi
rozsah trestního postihu některých činů
proti naši ekonomice rozhodně neodpovídá
různým poznatkům hospodářské
praxe a v ní na veřejnosti kritizovaným jevům,
a že tím neprospívá ani upevňování
právní jistoty našich občanů
a požadavkům socialistické zákonnosti.
Zvláště pak tehdy, kdy váhu jeho působení
snižuje snaha objektivizovat příčiny
některých činů jako věci obecně
známé, anebo s vědomím vyššího
článku trpěné. Je proto zřejmé,
že postup proti případům poškozujícím
naši ekonomiku musí být důkladněji
organizován a koordinován. Zejména pak komplexní
a oproštěný od lokálních zájmů
a zásluh. Jde o to, dosáhnout v něm, aby
za současných podmínek rozvoje ekonomiky
stálo v její cestě co nejméně
zbytečných překážek a odchylek
od stanoveného postupu. Její ochrana musí
být v celé své šíři předmětem
každodenní péče a zájmu všech
orgánů a organizací které rozvojové
úkoly naplňují, a jejich členové
a pracovníci musí být lépe připravení
vystupovat aktivně a rozhodně proti případům
nasvědčujícím porušení
socialistické zákonnosti a nacházet k tomu
podporu okolí.
K efektivní prevenci lze po mém soudu více
využívat zejména prostředků a
množství odborových organizací. Především
jejich výchovného působení k socialistickému
vztahu k práci a správnému poměru
ke společnému majetku. Dále jejich tisku,
rozhlasu, středisek výchovy pracujících
a škol socialistické práce a závodních
klubů. Na schůzích ukazovat nebezpečnost
deformace a řetězového ohrožení
hospodářských a mezilidských vztahů,
resp. maření společenských záměrů
rozvoje protispolečensky působícími
činy. Poukazovat na nich rovněž na motivaci
různých útoků proti hospodářské
kázni a soustavě a kritizovat falešnost solidarity
s těmi, kdo zájem celku poškozují, a
podobně i každou velkorysost, která jde na
účet společnosti.
Naši ekonomiku také, soudružky a soudruzi, poškozuje
nemálo případů vznikajících
neplněním důležitých povinností
v provozu socialistických organizací. Jde např.
o případy řádného nepřejímání
a uskladňování zboží a výrobků;
o nesprávnou manipulaci s penězi, nebo o umožňování
přístupu do různých prostorů
nepovolaným osobám, o neodborné zásahy
a případy zanedbání povinné
péče, které mají za následek
různé havárie, výbuchy, požáry
a jiné následné materiální
škody nebo pracovní úrazy.
Máme za to, že jednotlivé resorty a VHJ přijaly
již nemálo opatření ke zvýšení
potřebné aktivity, pozornosti a prevence v těchto
oblastech. Ale zřejmě ještě přetrvává
stav, kdy tato opatření a s nimi spojované
požadavky dostatečně nepronikají do
vědomí všech pracovníků. Svědčí
o tom zejména opětovné nedostatky, zajišťované
při kontrolách a prověrkách, i případy,
kdy na různé signály není dostatečnou
měrou reagováno.
V Československé socialistické republice
např. v roce 1982 vzniklo přes 5 tisíc požárů
se škodou 337 mil. Kčs a řadou daleko větších
ztrát následných, včetně lidských
životů. Možností, jak tento od roku 1974
nejméně příznivý stav odstranit
a ochranu společného i soukromého majetku
před zhoubnými požáry zvýšit,
je dost a nedávný sjezd Svazu požární
ochrany k tomu dal rozhodně nemálo podnětů.
K jejich úspěšné realizaci však
musí přispět sami naši lidé,
jejich iniciativa, smysl pro pořádek a vědomi
sounáležitosti ke kolektivu.
Máme systémy různých kontrol i dobré
zákony a přijali jsme podle nich nemálo opatření
k prohloubení účinnosti boje proti porušování
zásad socialistické zákonnosti, kázně
a morálky a zvláště k ochraně
naší socialistické ekonomiky.
Je nyní proto zvlášť nutné, aby
je každý občan respektoval a začal s
jejich plněním především u sebe.
Aby tak činil s vědomím, že požadavkem
současné doby je upevňovat v celé
společnosti všestrannou kázeň a pořádek,
a podle svých možností a schopností
se na tom také aktivně podílet.
Závěrem bych chtěla položit otázku
místopředsedovi vlády s. Lacovi, jak byl
v resortech projednán soubor opatření přijatých
k předcházení neoprávněnému
obohacování a k zajištění účinnějšího
postihu majetku či majetkového prospěchu
pocházejícího z nepoctivých zdrojů,
a jak resorty seznámily podřízené
jim organizace s tímto souborem opatření,
k jeho realizaci přijatými.