Úterý 14. června 1983

V správe sa hovorilo i o latencii trestných činov v oblasti hospodárskej sústavy, predovšetkým špekulácií, a pri poskytovaní rôznych služieb, "fuškárenie" v rámci nedovoleného podnikania. l tu sa predpokladá veľký výskyt neoznámenej trestnej činnosti, ktorá je často i tolerovaná vzhľadom na nedostatok určitého tovaru alebo služieb.

Veľmi ťažké je zužovať rozsiahle "temné pole" pri špekulácii, pretože sa obmedzuje na exkluzívne predmety, ako sú starožitnosti, drahé kovy, elektronika, devízy a pod., a korene často siahajú i za hranice nášho štátu. Pritom táto skupina neodhalených pašerákov, mimochodom vegetujúcich i v mojom volebnom obvode, často sa dopúšťa i ďalších trestných činov, ako je falšovanie osobných dokladov, absentérstvo, podozrivo vysoká invalidita aj u mladých občanov, neohlasované zmeny trvalého bydliska a pod.

Úzko s týmto problémom súvisí i trestná činnosť korupčného charakteru, či už medzi občanmi alebo vo vzťahu medzi socialistickými organizáciami. Napr. VĽK pri ONV v Lučenci organizoval anonymnú anketu medzi pracovníkmi vybraných podnikov, v ktorej 55 % pracovníkov uviedlo, že u nás úplatkárstvo existuje a má stúpajúci trend. Z oblasti, kde sa najviac vyskytuje, na prvé miesto uviedli služby a obchod, na druhé zdravotníctvo a na ďalšie školstvo. Pritom je paradoxné, že zdravotnícki pracovníci sa nazdávajú, že pri poskytovaní zdravotníckych služieb je tento jav len výnimočný a ojedinelý.

Hodnotove sa nedá vyjadriť demoralizujúci účinok týchto spomenutých protispoločenských javov, ktoré majú za následok vážne morálne deformácie. Preto v súlade s uznesením vlády ČSSR treba prijať a realizovať súbor konkrétnych opatrení a netolerovať latentnosť kriminality v ekonomickej a v spoločenskej oblasti. Nedovoliť trvale zakoreniť pozostatky a názory zahraničnej buržoáznej spoločnosti, ako je napr. tzv. "kriminalita bielych golierov" alebo prejavy malomeštiackej deformovanej morálky, podľa ktorej za šikovného a múdreho považujú toho, kto berie zo spoločného, teda jednoducho povedané - "Kto nekradne - okráda svoju rodinu".

Do tohto boja sa musí zapojiť celá verejnosť, všetci statoční a svedomití pracovníci, a spoločne vytvoriť takú klímu, aby kontrastne vystúpilo spoločenské odsúdenie a opovrhnutie všetkých tých, ktorí nadobúdajú majetok z nečestných zdrojov, obohacujú sa na úkor spoločnosti, a pritom ešte niekedy požívajú úctu a zastávajú mnohokrát i významné hospodárske a verejné funkcie.

Súdružky a súdruhovia, záverom mi dovoľte vysloviť jednu myšlienku. To temné pole kriminality, čierne čísla, latentnú kriminalitu, teda tú oblasť, v ktorej sa pohybujú rôzne nekalé živly, ťažiace vo svoj prospech z určitých nedostatkov, disproporcií a pod ktoré sa u nás doteraz vyskytujú, možno zúžiť do dvoch hlavných problémov.

Obidva však musíme používať súčasne a komplexne. Jednak si musíme starostlivo všímať tieto negatívne javy, svedomito plniť oznamovaciu povinnosť, ktorá je uložená všetkým vedúcim pracovníkom organizácií alebo kontrolným orgánom. To je potom klasický prístup, pri ktorom už má hlavné slovo bezpečnosť, prokuratúra, súdy, trestný postih a represie.

Druhý, podľa môjho názoru ťažší, ale rovnako potrebný prístup, je upevňovanie hospodárskej a občianskej disciplíny ďalšími prostriedkami. V oblasti hospodárskej predovšetkým dôsledným zavádzaním a využívaním Súboru opatrení, v oblasti ideovej výchovy mládeže, občanov a všetkých pracujúcich výchovou k úcte k zákonom a k socialistickej zákonnosti. Takúto úctu možno vypestovať len dôsledným rešpektovaním týchto zákonov a nijako inak.

Treba zdôrazniť, že okrem zákonodarného orgánu nikto nemá právo posudzovať účelnosť toho alebo oného zákonného predpisu, okrem prokuratúry a orgánov ZNB nikto nemá právo posudzovať, či pri určitom postupe konania je naplnená skutková podstata trestného činu.

Princíp socialistickej zákonnosti musí platiť bez výnimiek, aj napriek tomu, ak by sa niekomu pozdával veľmi lákavý a zaužívaný postup, tzv. "v záujme veci". Pritom takýto postup je v skutočnosti veľmi čiastkový, skupinový a snažiaci sa objektívne vysvetľovať protispoločenské záujmy. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Mrázovi. Slovo má poslankyňa Marie Tajovská, pripraví sa poslankyňa Hana Králíčková.

Poslankyně SL M. Tajovská: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, všem nám je z běžné praxe dobře známo, jak uskutečňování rozhodujících cílů a záměrů hospodářského a sociálního rozvoje naší společnosti je nyní zvláště náročné na vysokou efektivnost a kvalitu veškeré práce. Jak vyžaduje plnit odpovědně, obezřele a ukázněně také všechna opatření, která úzce souvisejí s ochranou naši socialistické ekonomiky a se systémem jejího plánovitého řízeni.

Jde v nich o nemalý důraz, kladený na správné fungování hospodářského mechanismu a s ním spojených dodavatelsko-odběratelských vztahů a odpovídajících jim hospodářských smluv. Jde však také o cílevědomé dodržování hospodářské kázně a dosahování vysoké úrovně hospodaření se všemi hmotnými a finančními prostředky naší společnosti a o dodržování principů a postupů, sloužících ochraně společného majetku.

V podstatě pak zejména o soustavné a přísné dodržování plánovací, finanční, cenové a devizové kázně a o potřebu předcházet jejímu narušování a na všech stupních řízení vymycovat z řídící a hospodářské praxe každou nekvalitní a nehospodárnou činnost a jiné, z hlediska potřeb úspěšného rozvoje nežádoucí jevy.

Za tímto účelem bylo prokuratuře a soudům uloženo poskytovat naší socialistické ekonomice ve všech jejích oblastech, podle zákony vymezených ustanovení, zvýšenou ochranu. Při posuzování účinnosti této ochrany jsme se proto ve výborech pro plán a rozpočet zaměřili hlavně na problémy této ochrany a na její výsledky.

Ztotožnili jsme se především s poznatkem prokuratury v tom, že ochrana naší socialistické ekonomiky je nyní hlavní frontou boje proti současné kriminalitě, a to nejen vzhledem k počtu pachatelů, ale i spojených s ní důsledků, a té skutečnosti, že většina známých nedostatků při ní dlouhodobě přetrvává.

Ocenili jsme v tom směru na jedné straně zvýšený postih případů rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, a to ve spojení se zlepšením práce a součinnosti orgánů činných v trestním řízení. Na druhé straně jsme se však také zamýšleli nad poznáním, že formy tohoto nedovoleného počínání a struktura jeho subjektů zůstávají v podstatě stále stejné. Mohu uvést příklad z mého volebního obvodu v okrese Blansko, kdy vedoucí výdejny propanbutanových bomb po 4 roky vykazovala lahve jako plné a prováděla další machinace, přičemž každý rok byla prováděna inventura, která nic nezjistila. U trestných činů proti hospodářské soustavě, působících nám jistě nemalé škody, nás hlavně překvapilo, že postih viníků zůstává v poměru k celkové kriminalitě nepatrný, a to s ohledem na obtížnější prokazování těchto činů, nebo jejich místní tolerování.

Zvlášť jsme se zajímali o stále rostoucí počet trestných činů proti hospodářské kázni, jejichž podstata tkví zejména v narušování systému plánování, řízení a kontroly, resp. tvorby cen nesprávnými informacemi, či v porušování povinností při nakládání s finančními a hmotnými prostředky společnosti. Některé skutečnosti nás i v této oblasti v poměru k tomu, o čem se hodně hovoří ve veřejnosti, co je kritizováno na schůzích i co se občas objevuje ve sdělovacích prostředcích, překvapily. Hlavně pak ta okolnost, že postih těchto činů je nepatrný, ač se týká oblasti značně rozsáhlé. Představují ji např. záměrně zkreslované údaje různých výkazů (např. v dopravě, ve službách a spotřebě materiálů). Nebo podobné údaje při odprodeji různého majetku ze socialistického vlastnictví, fakturace dosud neprovedených prací a dodávek, či nepravdivé informace o stavech zvířat a základních prostředků. Dále např. různé výhody získávané zkreslováním hospodářských výsledků či skutečného stavu zásob. Podobně též snahy o vytváření různých fondů, tvořených zejména přefakturací či fakturací neprovedených služeb a prací a předstíráním různých odměn a prémií. Známy jsou rovněž případy proplácení prací dodaných neoprávněnými osobami.

Kriticky jsme u takovýchto případů posoudili, že tyto formy nelegálního získávání prostředků působí naší společnosti nemalé společenské škody též proto, že deformují morálku našich lidí, zvláště když jejich cílem je mít prostředky např. na neoprávněné mzdy a odměny, na úplatky a pochybné reprezentace, krytí naturálií atp.

Svým relativně nepatrným dílem nás rovněž přinutila k zamyšlení skutečnost, že podle § 128 trestního zákona je minimální měrou a spíše jen náhodně uplatňován trestní postih za dodávky prací a výrobků zvlášť vadné jakosti. Vždyť nekvalita tohoto druhu je stále předmětem pozornosti a kritiky příslušných orgánů a zejména veřejnosti. Zřejmě není za ně podle našeho názoru vyvozována osobní odpovědnost v takové míře a uplatňována takovými způsoby, jaké naše trestní a pracovní zákonodárství umožňuje. To se pak svými důsledky odráží i v přetrvávání a opakování řady nedostatků běžné výrobní a dodavatelské praxe.

Ztotožňujeme se proto se závěrem, uvedeným ve společné zprávě generálního prokurátora a Nejvyššího soudu v tom, že úspěšný boj proti hospodářské kriminalitě nemůže zůstávat jen věcí prokuratury a orgánů trestního řízení, ale že musí být i záležitostí zlepšení řídící a kontrolní činnosti všech stupňů hospodářského řízení a zejména důslednějšího, nekompromisního plnění jejich oznamovací povinnosti podle § 8 trestního řádu.

Jsme toho názoru, že vytýkaný námi rozsah trestního postihu některých činů proti naši ekonomice rozhodně neodpovídá různým poznatkům hospodářské praxe a v ní na veřejnosti kritizovaným jevům, a že tím neprospívá ani upevňování právní jistoty našich občanů a požadavkům socialistické zákonnosti. Zvláště pak tehdy, kdy váhu jeho působení snižuje snaha objektivizovat příčiny některých činů jako věci obecně známé, anebo s vědomím vyššího článku trpěné. Je proto zřejmé, že postup proti případům poškozujícím naši ekonomiku musí být důkladněji organizován a koordinován. Zejména pak komplexní a oproštěný od lokálních zájmů a zásluh. Jde o to, dosáhnout v něm, aby za současných podmínek rozvoje ekonomiky stálo v její cestě co nejméně zbytečných překážek a odchylek od stanoveného postupu. Její ochrana musí být v celé své šíři předmětem každodenní péče a zájmu všech orgánů a organizací které rozvojové úkoly naplňují, a jejich členové a pracovníci musí být lépe připravení vystupovat aktivně a rozhodně proti případům nasvědčujícím porušení socialistické zákonnosti a nacházet k tomu podporu okolí.

K efektivní prevenci lze po mém soudu více využívat zejména prostředků a množství odborových organizací. Především jejich výchovného působení k socialistickému vztahu k práci a správnému poměru ke společnému majetku. Dále jejich tisku, rozhlasu, středisek výchovy pracujících a škol socialistické práce a závodních klubů. Na schůzích ukazovat nebezpečnost deformace a řetězového ohrožení hospodářských a mezilidských vztahů, resp. maření společenských záměrů rozvoje protispolečensky působícími činy. Poukazovat na nich rovněž na motivaci různých útoků proti hospodářské kázni a soustavě a kritizovat falešnost solidarity s těmi, kdo zájem celku poškozují, a podobně i každou velkorysost, která jde na účet společnosti.

Naši ekonomiku také, soudružky a soudruzi, poškozuje nemálo případů vznikajících neplněním důležitých povinností v provozu socialistických organizací. Jde např. o případy řádného nepřejímání a uskladňování zboží a výrobků; o nesprávnou manipulaci s penězi, nebo o umožňování přístupu do různých prostorů nepovolaným osobám, o neodborné zásahy a případy zanedbání povinné péče, které mají za následek různé havárie, výbuchy, požáry a jiné následné materiální škody nebo pracovní úrazy.

Máme za to, že jednotlivé resorty a VHJ přijaly již nemálo opatření ke zvýšení potřebné aktivity, pozornosti a prevence v těchto oblastech. Ale zřejmě ještě přetrvává stav, kdy tato opatření a s nimi spojované požadavky dostatečně nepronikají do vědomí všech pracovníků. Svědčí o tom zejména opětovné nedostatky, zajišťované při kontrolách a prověrkách, i případy, kdy na různé signály není dostatečnou měrou reagováno.

V Československé socialistické republice např. v roce 1982 vzniklo přes 5 tisíc požárů se škodou 337 mil. Kčs a řadou daleko větších ztrát následných, včetně lidských životů. Možností, jak tento od roku 1974 nejméně příznivý stav odstranit a ochranu společného i soukromého majetku před zhoubnými požáry zvýšit, je dost a nedávný sjezd Svazu požární ochrany k tomu dal rozhodně nemálo podnětů. K jejich úspěšné realizaci však musí přispět sami naši lidé, jejich iniciativa, smysl pro pořádek a vědomi sounáležitosti ke kolektivu.

Máme systémy různých kontrol i dobré zákony a přijali jsme podle nich nemálo opatření k prohloubení účinnosti boje proti porušování zásad socialistické zákonnosti, kázně a morálky a zvláště k ochraně naší socialistické ekonomiky.

Je nyní proto zvlášť nutné, aby je každý občan respektoval a začal s jejich plněním především u sebe. Aby tak činil s vědomím, že požadavkem současné doby je upevňovat v celé společnosti všestrannou kázeň a pořádek, a podle svých možností a schopností se na tom také aktivně podílet.

Závěrem bych chtěla položit otázku místopředsedovi vlády s. Lacovi, jak byl v resortech projednán soubor opatření přijatých k předcházení neoprávněnému obohacování a k zajištění účinnějšího postihu majetku či majetkového prospěchu pocházejícího z nepoctivých zdrojů, a jak resorty seznámily podřízené jim organizace s tímto souborem opatření, k jeho realizaci přijatými.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP