Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

V oblasti rodinně právní má v dlouhodobém vývoji stoupající tendence rozvodovost.

Je jistě naší prvořadou povinností starat se o to, aby se zvyšovala úroveň projednávání věcí před soudy a aby se také zlepšovala úroveň a přesvědčivost soudních rozhodnutí. Avšak i když se dosáhne a my věříme, že toho v krátké době dosáhneme, dalšího zvýšení úrovně soudního řízení a rozhodování, úspěšně řešíme jen jednu stránku tohoto společensky závažného problému.

V podobě případů, které projednávají soudy, se řeší následně ty případy, kde už k porušení zákona nebo alespoň ohrožení práva došlo. Pokud jde o kriminalitu nebo na občanskoprávním úseku o porušování povinností plynoucích z občanskoprávních, pracovně právních, rodinně právních a dalších předpisů, v převážné míře se dosud vypořádáváme jen s následky, nikoli s příčinami.

Můžete namítnout, že tím postihujeme i příčiny, zejména pokud výsledky řízení, představované úrovní a kulturou soudního jednání a přesvědčivostí rozhodnutí, jsou způsobilými prostředky nejen individuální, ale i všeobecné prevence.

To je jistě pravda, a i když se nepodařilo dosáhnout všeho, zvýšila se úroveň soudního rozhodování a soudy jako jeden ze státních orgánů dosáhly zejména v působení vůči nejširší veřejnosti určitých pozitivních výsledků.

Co se však ukazuje je to, že vysoké nároky, které jsou nezbytným předpokladem pro úspěšné plnění úkolů našeho současného i dalšího politického, hospodářského, sociálního a společenského rozvoje, nemůže v celém rozsahu uspokojit i sebelepší práce justice a prokuratury jako orgánů státu při odstraňování následků porušování práva, pokud se současně nebude účinně předcházet příčinám porušování práva.

Bude třeba věnovat větší pozornost tomu, aby se už přijatá opatření, koordinující činnost orgánů bezpečnosti, prokuratury a soudů s jinými státními orgány a hospodářskými a společenskými organizacemi, rozhodněji uváděla do života. Obdobně bude třeba prohloubit součinnost s jinými orgány a organizacemi i v občanském soudním řízení.

Na potřebnost komplexního přístupu při řešení některých celospolečenských problémů, které je třeba uvažovat ještě v širších souvislostech, nikoliv jen v měřítku soudní a prokurátorské činnosti, nás zejména upozorňuje recidiva trestné činnosti, která je dlouhodobě jedním z nejzávažnějších problémů boje proti trestné činnosti.

Nejen poznatky kriminologie, ale i zkušenosti praxe ukazují, že jen zostření represe recidivní trestné činnosti je málo účinné, i když i tady víme, že máme rezervy, že zde zvlášť platí požadavek komplexního využívání prostředků trestního práva a řekl bych, nejen trestního práva

V dlouhodobé perspektivě rozhodnější obrat na tomto úseku může přinést jen soustavná a cílevědomá prevence.

Osobnost recidivisty se z valné části formuje již v raném věku v důsledku nepříznivých osobnostních a výchovných podmínek. A proto z tohoto poznání musí komplexní boj proti recidivě vycházet.

Hovoříme-li o upevňování státní, společenské a pracovní kázně, zákonnosti a právního pořádku, nemůžeme nevidět počínání některých jednotlivců, u nichž přežívají iluze o tom, že za socialismu je jim vše dovoleno, že se mohou bezohledně a beztrestně chovat v rozporu s právním řádem.

Známe jejich argumenty, že "účelovostí" lze vše ospravedlnit, že právo se má uplatnit jen tam, kde se to právě jim osobně hodí. Víme také, jaké těžké materiální škody způsobují společnosti zejména tehdy, pokud se jimi řídí nebo taková jednání tolerují někteří vedoucí pracovníci.

Tyto iluze, tyto škodlivé a nesprávné představy a postoje jsme povinni v zájmu společnosti a i v nejvlastnějším zájmu jejich hlasatelů důslednou a cílevědomou praxí co nejrychleji vyvrátit a odsoudit.

To platí i ve vztahu k dodržování pracovní a státní disciplíny. Kolikrát jen v tomto shromáždění bylo řečeno, že uvědomělá kázeň pracujících je nesmírnou předností a bohatstvím socialismu, a přesto je stále ještě nevyužitou rezervou v materiální výrobě i ve státní správě, ačkoliv je to rychle návratná rezerva, k níž není třeba investic. Přesto ještě v jednotlivých případech v naší praxi jsme svědky toho, že se toto pojetí v některých organizacích, na závodech nebo družstvech plně nevžilo. V souladu s tím je třeba hledat nové, ještě dokonalejší prostředky působení na oblast práce, upevňovat politické, ekonomické, právní i morální nástroje formování nových, vskutku socialistických pracovních návyků.

V oblasti pracovního práva stále ještě není právní vědomí pracovníků, a někdy i vedoucích pracovníků, na žádoucí výši a na žádoucí výši není ani úroveň právní služby v socialistických organizacích. Jak jinak hodnotit skutečnost, že návrhy podávané v pracovněprávních věcech více než z jedné polovice nejsou důvodné?

V některých organizacích, podnicích a družstvech vznikají dosud zbytečné těžkosti při plnění stanovených úkolů proto, že se v pracovních kolektivech dosud nedokázali vypořádat s těmi, kteří od socialismu chtějí jen brát, ale nic mu nechtějí dávat, že se připouští smířlivost s bulači a fluktuanty a s těmi, kteří se povrchním postojem k práci, lajdáctvím a lhostejností přiživují na výsledcích práce ostatních poctivých pracovníků.

Nepodařilo se ještě všude vytvořit takové ekonomické i organizační předpoklady, které by vytvářely ovzduší společenského odsouzení porušovatelů pracovní kázně a podněcovaly ke kvalitní a produktivní práci, iniciativě a hospodárnosti.

Také naše poznatky ukazují, že vedoucí hospodářští pracovníci nevyužívají ještě náležitě možnosti přímého výchovného působení na podřízené pracovníky. Jak lze hovořit o odpovědném výkonu funkce, když v mnohých případech zjišťujeme, že vedoucí pracovníci socialistických organizací z pohodlnosti přenášejí povinnosti i odpovědnost v řešení konkrétních pracovněprávních případů na soud, aniž by se předtím jen pokusili vyřešit věc po náležitém vysvětlení mimosoudně.

Jiný z konkrétních nešvarů, který nám stojí v cestě, je neoprávněné obohacování na úkor společnosti a spoluobčanů, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, korupce, úplatkářství a nejrůznější způsoby získávání prostředků a výhod z nepoctivých zdrojů.

O těchto jevech, které jsou pozůstatkem přežitků ve vědomi lidí a mohly být v dnešních, zcela odlišných hospodářských a společenských podmínkách oživeny jen proto, že někdo neplní své povinnosti a toleruje je, dále nedůsledností společenské kontroly a nedůsledností při vyvozování závěrů ze zjištěného porušení a obcházení právních předpisů, musíme hovořit naprosto otevřeně, protože jsme rozhodnuti se i s tímto negativním problémem kategoricky vyrovnat.

Poznatky ze společenské a právní praxe přinášejí dnes a denně řadu příkladů o tom, že se ještě hodnoty socialistického právního řádu nedoceňují, že někteří lidé považují jeho přednosti, výhody a na něm založené sociální a právní jistoty za samozřejmost, která k ničemu nezavazuje, často ani k prostému plnění základních, občanských, rodinných nebo pracovních povinností.

Jak jinak lze hodnotit skutečnost, že přibližně v jedné polovině z 50 000 sporů spojených s užíváním bytů jde o spory pro neplacení úhrady za užívání bytu. Vždyť tito lidé, kteří odmítají za užívání bytu zaplatit, se k pravidelnému placení úhrady zavázali.

Stejně tak vysoký počet případů vymáhání výživného pro nezletilé děti cestou soudního výkonu rozhodnutí nesvědčí o občanské zodpovědnosti povinných.

Tyto nesprávné představy oslabují celospolečenské úsilí o dosazení lepších výsledků v hospodářském a společenském rozvoji. Čím dříve je překonáme, tím rychleji se vypořádáme s řadou problémů, které nám působí starosti, protože ve svých důsledcích znehodnocují úspěchy a výsledky práce poctivých lidí.

O vysokém humánním obsahu našeho právního řádu, který chrání sociální práva občanů, není pochyb. Musíme však současně dbát o to, aby nedocházelo k obcházení nebo zneužívání právního řádu ve prospěch takových individuálních záměrů, které nejsou v souladu se zájmy společnosti. Víme např. o tom, že někteří pracovníci zneužívají zákonnou možnost skončit pracovní poměr z důvodu nevyužívání odborné kvalifikace jen proto, aby v nově navázaném pracovním poměru odčerpali výhody, které jsou jim nabízeny bez ohledu na to, zda jejich druhá odborná kvalifikace bude využita či nikoliv.

Musíme výrazně posílit kázeň na pracovištích, upevnit veřejný pořádek, potlačovat a zatlačovat společensky nejzávažnější a v současné době zvláště nebezpečné formy trestné činnosti, jako je například trestná činnost proti životu a zdraví, proti socialistické ekonomice, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a různé formy trestné činnosti projevující se porušováním hospodářské a finanční kázně. Také důsledněji musíme chránit i osobní vlastnictví občanů, potírat krádeže, podvody a zpronevěry.

Rozsah trestné činnosti nás nutí k zamyšlení a ke konkrétním opatřením proto, že motivace protispolečenského jednání, zejména dochází-li k němu u mladých lidí, již neodpovídá naší současnosti a je projevem přežitků ve vědomí určitých skupin obyvatelstva. Ale nejde jenom o přežitky, nemůžeme nevidět, že někdy i nesprávnou praxí, nesprávnými příklady, z nichž nikdo nevyvodil důsledky, tuto motivaci tímto způsobem podporujeme.

Musíme si být vědomi toho, že stav zákonnosti je svého druhu sociálním ukazatelem kulturního rozvoje společnosti.

Proto kriticky přistupujeme k práci soudů, vycházíme z toho, že stejně jako ve všech ostatních oblastech společenské činnosti ani činnost soudů nemůžeme hodnotit jen podle množství vynaložené práce, ale musíme ji hodnotit především podle její společenské účinnosti, která předpokládá všestranné zvýšení její kvality a komplexního využívání všech prostředků, které mají soudy k dispozici pro ovlivňování stavu zákonnosti a právního vědomí společnosti.

Nemůžeme rovněž přehlížet, že v současné době jsme svědky toho, jak a kam až zachází nyní na Západě buržoazní propaganda, namířená především proti Sovětskému svazu, proti nám i jiným socialistickým zemím.

Nikdo nesmí zapomenout, že nepřátelé míru a pokroku a soudobý imperialismus se opírají nejen o pomluvy socialistické společnosti, ale i o živení předsudků a přežitků minulosti ve vědomí lidí, zvláště mládeže. Tato okolnost naznačuje mezi jinými četnými skutečnostmi, o nichž dnes jednáme, že upevňování zákonnosti a zvýšení úrovně právní výchovy občanů plní závažnou úlohu při zajišťování právního pořádku i kázně a proto mají velký politický význam.

Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, komunistická strana, naše společnost, vytvořily u nás všechny podmínky nutné pro úspěšnou soudní činnost. Zároveň stálý postup naší společnosti vpřed a další úkol při výstavbě rozvinutého socialismu, úkoly, které vyžadují vysokou uvědomělou a pevnou kázeň, vytyčují nutnost dalšího zdokonalování soudnictví, jakož i zvláštní odpovědnost soudců za zajištění zákonnosti a právního pořádku.

Chtěl bych vás, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, ujistit, že k tomuto cíli budou pracovníci československého soudnictví ze všech sil pracovat v duchu závěrů XVI. sjezdu KSČ.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi Ondřejovi.

Správu generálneho prokurátora a Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky o stave socialistickej zákonnosti prerokovali všetky výbory obidvoch snemovní okrem mandátových a imunitných výborov.

Za výbory Snemovne ľudu bol poverený funkciou spoločného spravodajcu člen Výboru ústavnoprávneho poslanec Josef Bartončík a za výbory Snemovne národov poslankyňa Irena Horečná.

Slovo má teraz spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanec Josef Bartončík.

Společný zpravodaj výborů SL J. Bartončík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, dodržování socialistické zákonnosti je důležitým předpokladem účinného fungování našeho státního a společenského zřízení a proto je společnost povinna na ochranu svých zájmů v každém jednotlivém případě na porušení socialistické zákonnosti přiměřeně reagovat.

Generální prokurátor ČSSR a předseda Nejvyššího soudu ČSSR tu doplnil podrobnou zprávu o dodržování socialistické zákonnosti od posledního projednávání v roce 1979. Dovolte mi, abych se zaměřil na některé důležité otázky.

Předmětná zpráva konstatuje zvýšení kriminality u nás v posledních letech. Nárůst počtu stíhaných osob činil 9,5 % v roce 1980,5,5 % v roce 1981 a 2,9 % v roce 1982. Trend nárůstu v jednotlivých letech má tedy sestupnou tendenci, nicméně je to stav závažný a musíme mu věnovat velkou pozornost. V posledních dvou letech bylo stiháno zejména více trestných činů proti hospodářské kázni, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, trestných činů proti majetku v osobním vlastnictví a korespondujících přečinů.

Z poznatků o zvýšení kriminality u nás v posledních letech lze učinit předběžný závěr, že u postihu hospodářských trestných činů jde především o důsledek větší aktivity orgánů trestního řízení při odhalování trestné činnosti a lepšího plnění oznamovací povinnosti.

Je třeba souhlasit se závěrem obsaženým ve zprávě, že ochrana socialistické ekonomiky je v současné době hlavní frontou boje proti kriminalitě. Ekonomika tvoří základ každé společnosti. Trestná činnost v této oblasti poškozuje naši společnost přímo tím, že působí největší hmotnou škodu a také nepřímo tím, že ve svých důsledcích deformuje morálku lidí. Právě boj proti hospodářské kriminalitě je spojen s prosazováním zákonnosti vůbec. Samo důsledné dodržování předpisů o ochraně majetku v socialistickém vlastnictví, zlepšení kontrolní a řídící činnosti a včasné uplatňování hmotné a disciplinární odpovědnosti by bylo účinným preventivním prostředkem k omezení této kriminality.

Soudružky a soudruzi, naše ekonomika je od počátku budování socialistické společnosti předmětem intenzívního zájmu nepřátel. Imperialistická propaganda se snaží vyvolat přesvědčení, že ekonomika je slabou stránkou socialismu. Zveličuje existující nedostatky a popírá možnost jejich řešení. Jejím cílem je rozvrat socialistického hospodářství, a tím i socialistického zřízení. Proto smířlivost k nedostatkům, k porušování zákonnosti v této oblasti, objektivně nahrává rozvratným snahám imperialistů. Útoky imperialistické propagandy jsou motivovány samozřejmě také snahou odvrátit pozornost od vlastních problémů, ať jde o nezaměstnanost, ochranu životního prostředí nebo bezpečnost života, zdraví a majetku občanů.

Se socialistickou zákonností velmi úzce souvisejí občanská práva. Socialistický právní řád je našim občanům v široké míře zaručuje, a to nejen formálně, ale i materiálně. Není a nemůže to však být vztah jednostranný. Jeho druhou stránkou je požadavek, aby občané bez rozdílu společenského postavení plnili všechny své občanské povinnosti, které jim náš právní řád ukládá.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, boj proti kriminalitě, který naše společnost vede, může být úspěšný jen za předpokladu, že bude směřovat především proti jejím příčinám a podmínkám. Tento úkol nemohou orgány činné v trestním řízení splnit samy. Těžiště jejich práce objektivně spočívá v postihu trestné činnosti, která byla spáchána. Odhadují sice také její příčiny a podmínky, ale až dodatečně. Proto se v boji proti kriminalitě a za dodržování socialistické zákonnosti musí angažovat státní a hospodářské orgány všech stupňů stejně jako společenské organizace a jednotliví občané.