Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů. Sněmovny lidu poslanci
Belkovi za závěrečné slovo.
Soudružky a soudruzi, přistoupíme k hlasování.
Při schvalování státního závěrečného
účtu platí podle článku 42
odstavce 2 písmeno e) zákona o čs. federaci
zákaz majorizace. Budou tedy ve Sněmovně
národů hlasovat odděleně poslanci
zvolení v České socialistické republice
a ve Slovenské socialistické republice.
V této chvíli je v zasedací síni přítomno
175 poslanců Sněmovny lidu, 70 poslanců Sněmovny
národů zvolených v České socialistické
republice a 65 poslanců Sněmovny národů
zvolených ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem, doporučeným
společným zpravodajem výborů Sněmovny
lidu? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Sněmovna lidu souhlasí s návrhem jednomyslně.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů
zvolení v České socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s vládním návrhem
usnesení o státním závěrečném
účtu československé federace za rok
1982? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také nikdo.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice vyslovili s
návrhem souhlas.
Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Také poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice návrh
jednomyslně schválili.
Návrh byl tedy schválen všemi poslanci Sněmovny
národů.
Vzhledem k souhlasnému usnesení Sněmovny
lidu i Sněmovny národů konstatuji, že
Federální shromáždění
Československé socialistické republiky přijalo
usnesení, kterým schvaluje státní
závěrečný účet československé
federace za rok 1982 a podle § 26 odst. 4 zákona č.
134/1970 Sb. rozhodlo současně o použití
přebytku státního závěrečného
účtu československé federace.
V jednání budeme pokračovat za 15 minut.
(Jednání přerušeno v 18. 03 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 18. 20 hodin.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi,
budeme pokračovat v přerušeném jednání.
Na programu je
Vládní návrh odůvodní ministr
paliv a energetiky ČSSR soudruh Ehrenberger.
Ministr paliv a energetiky ČSSR V. Ehrenberger: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci! Zabezpečování prvotních
energetických zdrojů nezbytných pro rozvoj
naší socialistické společnosti je jedním
z nejdůležitějších úkolů
národního hospodářství.
XVI. sjezd Komunistické strany Československa zdůraznil
nutnou orientaci na maximální snižování
energetické náročnosti a využívání
vlastních zdrojů paliv, rud a ostatních nerostů
pro zvýšení a zajištění
dalšího rozvoje průmyslové výroby.
Rozhodujícím prvotním energetickým
zdrojem i pro osmdesátá a devadesátá
léta zůstávají tuhá paliva.
Rozvoji palivoenergetické a nerostné surovinové
základny je věnována mimořádná
pozornost v hospodářské - politice státu.
Svědčí o tom i ta skutečnost, že
Federální shromáždění
a vláda Československé socialistické
republiky se v uplynulých letech opakovaně zabývaly
palivoenergetickou situací i rozvojovými plány
v této oblasti.
V posledních letech je věnována značná
pozornost nejen otázkám zajišťování
rozvoje těžebních kapacit v odvětví
hornictví, ale i ocenění společenského
významu, kultury a bezpečnosti hornické práce.
Tato péče je ze strany horníků vysoce
oceňována.
V souladu se závěry XVI. sjezdu Komunistické
strany Československa byla počátkem roku
1982 předsednictvem ústředního výboru
Komunistické strany Československa, federální
vládou a Ústřední radou odborů
přijata řada opatření k dalšímu
prohloubení sociální péče a
zlepšení životních a pracovních
podmínek pracujících v hornictví.
Tento soubor opatření, schválený usnesením
vlády ČSSR č. 41 ze dne 14. ledna 1982, zvýraznil
společenský význam hornické práce
jak ve mzdové oblasti, tak v důchodovém zabezpečení
a v dalších otázkách sociální
politiky. Rovněž příznivě ovlivnil
získávání nových pracovníků
a učňovského dorostu pro hornictví
a v neposlední řadě i dosahované výrobní
výsledky.
Jedním z těchto opatření projednávaných
a schválených příslušnými
stranickými, vládními a odborovými
orgány ke komplexnímu řešení
sociální oblasti a problematiky pracovních
sil je i zvýraznění poslání
věrnostního přídavku horníků
ve prospěch pracovníků hlubinných
dolů a pracovníků lomů a skrývek.
V souladu s uvedeným usnesením federální
vlády byly vypracovány zásady nového
zákona o věrnostním přídavku
horníků, které byly schváleny vládou
Československé socialistické republiky a
projednány v určených výborech obou
sněmoven Federálního shromáždění,
České národní rady a Slovenské
národní rady.
Na základě projednaných a schválených
zásad byl připraven vládní návrh
zákona o věrnostním přídavku
horníků, který je vám dnes předkládán
k projednání a schválení.
Návrh tohoto zákona, jakož i prováděcí
vládní nařízení k zákonu
a zásady pro přiznávání hornických
stabilizačních odměn, které jsou pro
vaši informaci přiloženy, tvoří
závěrečné právní dokumenty
k realizaci již zmíněného souboru opatření
k dalšímu prohloubení sociální
péče, životních a pracovních
podmínek pracujících v hornictví.
Návrh nového zákona o věrnostním
přídavku horníků je dalším
výrazem konkrétního naplnění
závěrů XVI. sjezdu naší strany
přijatých k prohloubení hmotného a
sociálního rozvoje v hornictví. Posiluje
společenský význam hornické práce
tím, že zvýrazňuje nosná zaměstnání
v hornictví, která zabezpečují rozvoj
a využití nerostné a surovinové základny
státu a spoluvytváří prostor k dalšímu
získávání a stabilizaci pracovních
sil pro pracovní činnost v hornictví.
Návrh oproti dosud platnému zákonu č.
177/1968 Sb. představuje na jedné straně
podstatné zvýšení věrnostního
přídavku v klíčových hornických
profesích přibližně pro 200 tisíc
pracovníků. Na druhé straně znamená
omezení dosavadního okruhu pracovníků
pobírajících věrnostní přídavky
horníků, a to o pracovníky strojírenské
a stavební základny, koksochemické výroby,
tlakových plynáren, administrativních a obslužných
pracovišť v počtu asi 60 tisíc pracovníků.
U těchto pracovníků se navrhuje nahradit
dosud poskytovaný věrnostní přídavek
horníků přiznáním hornických
stabilizačních odměn, které se budou
poskytovat na základě zásad schválených
vládou Československé socialistické
republiky.
Osnova zákona o věrnostním přídavku
horníků upravuje základní otázky
nové právní úpravy, jako jsou okruh
příjemců věrnostního přídavku,
právní podmínky vzniku a výše
nároku, zápočet rozhodných dob a splatnost
věrnostního přídavku.Návrh
zákona umožňuje a předkládá
vydání nařízení vlády
Československé socialistické republiky, jímž
se stanoví roční částky a bližší
podmínky pro poskytování věrnostního
přídavku horníků.
Přenechání podrobnější
úpravy prováděcím předpisům
se navrhuje především z toho důvodu,
aby zákon, kterým se upravují základní
otázky při poskytování věrnostního
přídavku, dával se zřetelem na budoucí
vývoj možnost konkrétní operativní
úpravy, zejména pokud jde o výši věrnostního
přídavku horníků, zařazení
hornických činností do skupin. Podle měnících
se podmínek, pochopitelně bez toho, že by se
zasahovalo do základních otázek regulovaných
zákonem.
Prováděcí vládní nařízení,
které má nabýt účinnosti ke
stejnému dni jako zákon, tj. 1. července
1983, rozděluje hornické pracovní činnosti
podle obtížnosti a rizikovosti vykonávané
práce do čtyř skupin.
Roční sazby věrnostního přídavku
v závislosti na době vykonávané hornické
činnosti a na zařazení zaměstnání
do jednotlivých skupin se stanoví v I. skupině
v rozpětí 1800 až 6200 Kčs, ve II. skupině
1400 až 5200 Kčs, ve III. skupině 1200 až
4000 Kčs a ve IV. skupině 1000 až 2800 Kčs.
Hornickým učňům a žákům,
kteří se připravují na budoucí
hornické povolání, se má poskytovat
věrnostní přídavek v rozpětí
200 až 800 Kčs v závislosti na počtu
ukončených roků odborné přípravy.
Hornické stabilizační odměny podle
zásad schválených federální
vládou se budou poskytovat ve třech skupinách
v celkovém rozpětí od 600 do 2500 Kčs.
K provedení těchto zásad vydají ústřední
orgány řídící organizace, v
nichž se budou tyto odměny vyplácet, obecně
závazné právní předpisy, jimiž
se stanoví bližší podmínky pro
přiznání, výši a výplatu
odměn.
Navrhovaná úprava věrnostního přídavku
horníků včetně hornických stabilizačních
odměn představuje zvýšené výdaje
ze státních rozpočtů čs. federace
a obou republik v částce 150 mil. Kčs v roce
1984.
Vážené soudružky poslankyně a soudruzi
poslanci! Dovolte mi nyní, abych se zabýval připomínkami,
které byly předneseny při projednávání
zásad zákona o věrnostním přídavku
horníků v určených výborech
sněmoven Federálního shromáždění
a abych vás informoval o způsobu jejich řešení
v předloženém návrhu zákona.
Paragrafované znění zákona pozitivně
reaguje na doporučení a náměty vyslovené
poslanci - zpravodaji jednotlivých výborů
při projednávání zásad zákona
o věrnostním přídavku horníků.
Tak např. podrobně jsme v § 2 návrhu
zákona vymezili pojem hornické činnosti a
co se rozumí hornickým provozem. Dále z čekací
doby jsme výslovně vyloučili doby trvání
vazby a doby výkonu trestu odnětí svobody
a vyjádřili jsme také, že poživatelům
starobního důchodu, pokud by jinak jejich činnost
zakládala nárok na věrnostní přídavek
horníků, nebude věrnostní přídavek
náležet.
Další náměty a doporučení
poslanců jednotlivých výborů se soustředily
zejména na otázku nahrazení věrnostního
přídavku hornickými stabilizačními
odměnami u pracovníků v nehornických
činnostech.
Připomínky se týkaly také zápočtu
doby rozhodné pro výši věrnostního
přídavku u tzv. přechodných pracovníků,
kteří v minulosti již v hornictví pracovali
a pobírali současně náborové
příspěvky i věrnostní přídavek.
Poslanci rovněž dávali v úvahu otázku
zpřísnění sankce za neomluvené
směny.
Tyto připomínky a náměty jsme znovu
velice podrobně posuzovali, projednali jsme je i se všemi
generálními řediteli koncernů uhelného
a uranového průmyslu a odborovými funkcionáři
a orgány a dospěli jsme k závěru ponechat
původně navržené řešení.
Zastáváme stanovisko, že toto řešení
plně odpovídá společenskému
zájmu a je i v souladu se základním záměrem
vytvořit podmínky pro získávání
a stabilitu pracovních sil v hornictví, jakož
i s cílem zvýraznit poslání věrnostního
přídavku horníků ve prospěch
pracovníků hlubinných dolů a pracovníků
lomů a skrývek.
Návrh nového zákona o věrnostním
přídavku horníků je zaměřen
tak, aby věrnostní přídavek byl poskytován
skutečně za hornickou práci, a nikoliv za
každou činnost, která je vykonávána
v odvětví hornictví. Považujeme za správné
a nutné výrazně preferovat pracovníky
vykonávající hornickou činnost a takto
je odlišovat od dalších profesí a činností
vykonávaných v rámci hornických výrobních
a hospodářských jednotek (např. koksochemická
výroba, strojírenská a stavební činnost,
jakož i další navazující činnosti).
Toto řešení rozhodně nelze chápat
jako nedocenění společenského významu
práce např. v báňských strojírenských
organizacích, stavebních a stavebně montážních
a jiných organizacích a jejich důležitosti
pro vlastní chod a splnění těžebních
úkolů v hornictví. Bez výroby mechanizačních
prostředků a náhradních dílů,
bez oprav těchto prostředků, bez výstavby
povrchových objektů, bez oprav a údržby
budov, bez pracovníků ve stravovacích a rekreačních
zařízeních a jiných účelových
zařízení se hornická činnost
neobejde. Avšak uplatnění diferenciačních
principů rozdělování vyžaduje,
aby věrnostní přídavek horníků
byl poskytován pouze těm, kteří přímo
vykonávají hornickou činnost.
V tomto směru došlo při uplatňování
dosud platného zákona č. 177 z roku 1968
Sb. k poměrně značné nivelizaci, když
podle kolektivních smluv bylo rozšířeno
poskytování věrnostního přídavku
horníků prakticky na všechny činnosti,
které jsou v rámci hornických koncernů
vykonávány.
V souladu se stanoviskem Ústřední rady odborů
jsme vycházeli ze základní myšlenky,
aby v zásadě nedošlo ke snížení
příjmové úrovně u těch
pracovníků, jimž byl věrnostní
přídavek dosud poskytován. Proto jsme dohodli,
že těmto pracovníkům jako náhrada
za ztrátu věrnostního přídavku
horníků budou přiznávány hornické
stabilizační odměny. Prakticky stejný
objem prostředků ve výši 75 mil. Kčs
dosud hrazených z ostatního použití
zisku pracovníkům, jimž byl poskytován
věrnostní přídavek horníků
na základě kolektivních smluv, bude převeden
do mzdových prostředků jako zdroj úhrady
hornických stabilizačních odměn. Právě
toto zvýšení mzdových prostředků
znamená reálnou záruku výplaty těchto
stabilizačních odměn ke Dni horníků
a energetiků.
Při projednávání osnovy zákona
ve výborech obou sněmoven Federálního
shromáždění zpravodajové výborů
a další poslanci v rozpravě kladně zhodnotili
celkovou koncepci nové právní úpravy
věrnostního přídavku horníků,
která je v souladu s potřebami národního
hospodářství a sociální politikou
strany a státu. Přitom pozitivně ocenili
zejména způsob řešení jedné
ze základních otázek, kterou je nepochybně
osobní rozsah působnosti zákona. Zvolené
řešení je považováno za plně
odůvodněné, neboť odpovídá
sledovanému záměru, tj. posílení
společenského významu hornické práce
a zvýraznění nosných zaměstnání
v hornictví.
Výbory obou sněmoven při projednávání
vládního návrhu zákona v souladu se
stanoviskem sekretariátu Ústřední
rady odborů doporučily, aby oproti předloženému
vládnímu návrhu osnova zákona byla
upravena tak, že uvolnění funkcionáři,
kteří zabezpečuji politickou a odbornou činnost
přímo v hornickém provozu, se posuzují
pro účely věrnostního přídavku
horníků stejně jako kdyby dále vykonávali
hornickou činnost. Podmínka výkonu hornické
činnosti po dobu nejméně deseti let pro poskytování
věrnostního přídavku horníků
se stanoví pro funkcionáře vyšších
orgánů odborového svazu.