Pondělí 13. června 1983

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, z hodnotenia pôsobenia úverového systému v podmienkach minulého roku, s ktorými sme sa vo výboroch pre plán a rozpočet, najmä pri prerokúvaní kapitoly štátneho záverečného účtu Štátnej banky československej zaoberali sa ukázalo, že je potrebné sa teraz zamerať v oblasti investícií na tie investície, ktoré majú svojím poslaním účinnejšie pôsobiť na intenzifikáciu ekonomiky. Dôsledne u nich presadzovať kritéria efektívnosti a dobre pouvažovať nad ich reálnosťou

V oblasti financovania prevádzkových potrieb treba hlavne sa zamerať na dôsledné presadzovanie pravidiel Súboru opatrení týkajúcich sa hospodárenia so zásobami a ďalej na tie prípady nerovnomernosti výroby, odbytu a fakturácie, ktoré ovplyvňujú platobnú spôsobilosť hospodárskych organizácií.

Bude treba pouvažovať nad priaznivejšími úverovými podmienkami, ktorými by bolo vhodné podporovať služby platené obyvateľmi tie organizácie, ktoré v rozvoji a zvyšovaní kvalitatívnej úrovne týchto služieb dosiahnu mimoriadne výsledky.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Nemčekovi. Prosím poslance Kalkuse a připraví se poslanec Kryll.

Poslanec SL J. Kalkus: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, živočišná výroba našeho československého zemědělství zaznamenala v posledních dvou pětiletkách, a také i v roce 1981, vysoké tempo rozvoje. Tržní produkce jatečných zvířat vzrostla za toto období o 50,5 %, z toho jatečný skot jenom o necelých 30 %, avšak jatečná prasata o více než 80 %. Ke zvýšení nákupu došlo i u jatečné drůbeže, mléka a vajec.

Tento, z hlediska zabezpečování nezbytných zdrojů potravin velice pozitivní vývoj, vytvořil podmínky k tomu, že byly tuzemskou živočišnou výrobou kryty veškeré potřeby potravin živočišného původu. Zatímco v roce 1970 se v průměru na obyvatele spotřebovaly 72 kg masa, v roce 1980 to bylo již 65,6 kg masa a masných výrobků za rok. Touto vysokou spotřebou masa, mléka, vajec a dalších potravin jsme se zařadili na jedno z předních míst v evropském i světovém měřítku

Rychlý růst výroby a spotřeby masa v průběhu dvou jmenovaných pětiletek měl i své negativní stránky. Především v tom, že vysoká výroba, zejména vepřového a drůbežího masa, musela být zčásti kryta dovozem krmných obilovin a jiných krmných komponentů. Tím docházelo k určitému narušení rovnováhy v rozvoji rostlinné a živočišné výroby. Již v 5. pětiletce došlo k růstu živočišné výroby o 20 %, avšak v rostlinné výrobě jen o necelých 10 %. Obdobná tendence přetrvávala i v 6. pětiletce, ve které proti nárůstu živočišné výroby o 11 % stoupla rostlinná produkce jen o 7 %. K zabezpečení takto vysokého růstu živočišné výroby jsme byli nuceni v průběhu 6. pětiletky dovážet plných 24 % krmného obilí a řadu dalších komponentů pro výrobu krmných směsí pro naši živočišnou výrobu.

V posledních letech ceny obilí na světových trzích neúměrně stouply, např. pšenice na trojnásobek a stejně tak několikanásobně vzrostly ceny i ostatních krmných komponentů. Zesílení diskriminační politiky ze strany kapitalistických zemí, značné zostření krizových jevů, změny ve finančních a úvěrových podmínkách na kapitalistických trzích a další faktory nám však již nedovolují řešit rozvoj živočišné výroby zvýšenými nákupy krmných obilovin a komponentů.

Potřeby dovozu krmného obilí, především pro výrobu vepřového a drůbežího masa nesnižují význam růstu výroby obilovin v naší zemi. Zatímco v letech, první a druhé pětiletky se pohybovala průměrná roční výroba obilovin kolem 5 miliónů tun při výnosech kolem 2 tun po jednom hektaru, stoupla průměrná roční výroba obilovin v 6. pětiletce na 10,1 mil. tun při průměrném výnosu 3,64 tuny z jednoho hektaru. To znamená, že se výroba obilovin za uvedené období v podstatě zdvojnásobila. Do roku 1965 má být v průměru ročně vyrobeno 11 mil. tun obilí, tj. v porovnání s předcházející pětiletkou zhruba o 9 % více.

Začátek této pětiletky - zvláště rok 1981 - nebyl pro naše československé zemědělství příznivý. Přes značné úsilí zemědělců nebylo dosaženo u většiny ploch plánem předpokládané produkce. Velký výpadek byl u obilovin, kde se sklidilo méně o 1,6 mil. tun než předpokládal plán. Tato nižší sklizeň se v plném rozsahu promítla do krmivové základny pro živočišnou výrobu a bylo nutno hledat východiska k udržení produkceschopnosti všech zemědělských závodů a k zabezpečení výživy národa.

Na tuto situaci velmi pohotově a včas v říjnu 1981 reagovalo 4. zasedání ústředního výboru KSČ, na základě jeho moudrého rozhodnutí se podařilo do značné míry eliminovat nepříznivé důsledky nízké sklizně z roku 1981 a navodit celou řídící sféru v zemědělství a zemědělské podniky k takovým opatřením, pomocí nichž se podařilo překlenout tento nepříznivý stav a zabezpečit plynulé zásobování potravinami včetně masa.

Vcelku úlohu na zabezpečení plynulé výroby masa sehrál centrální fond krmiv. Centrální fond krmiv je vytvářen v jednotlivých letech v závislosti na výši domácí sklizně. Pohybuje se kolem 45 % plánované výroby krmných směsí.

V důsledku výpadku z nevýroby 1,6 miliónu tun obilovin z roku 1981, za velmi značných obětí a devizových nákladů, byl pro rok 1982 vytvořen centrální fond krmiv ve výši 51,5 % plánované výroby krmných směsí. Současně s tím byla provedena řada opatření krátkodobého i dlouhodobého charakteru, jako snížení stavů prasat, zejména v neekonomických chovech, zvýšení stavů skotu, v chovu a výkrmu zvířat postupné realizování odpovídající formy intenzifikace. Velký důraz byl položen na uplatňování a dodržování normativů ve spotřebě krmných směsi, byla zabezpečována plynulost v jejich výrobě, byl vyhlášen závazný režim v hospodaření s krmivy apod.

S úspěchem využívaly zemědělské závody vedlejších a netradičních zdrojů krmiv, jako jsou zbytky potravinářského průmyslu, kuchyňské zbytky, syrovátka a další. V roce 1982 se v živočišné výrobě zkrmilo o 7,9 % jadrných krmiv méně a o 12,5 % objemových krmiv více.

Rozbor hospodaření zemědělských závodů za rok 1982 ukázal, že živočišná výroba se v družstvech i na státních statcích dostává do zlepšeného tempa, výrobní úkoly ve výrobě masa i mléka jsou plněny a v mléce vysoce překračovány, čímž naše zemědělství nejenže vyrovnalo loňský dluh, ale vytváří předpoklady pro úspěšné zakončení letošního roku.

Zdroje objemných krmiv uspokojovaly plně potřebu až do nové sklizně a v mnoha zemědělských závodech ve většině krajích v republice vytvořily podmínky pro zkrmování glycidových siláží v letních obdobích, čímž zabezpečují vyrovnanou krmivovou dávku a úsporu bílkovinných krmiv pro příští zimní období.

Překonání důsledků nepříznivých klimatických podmínek z roku 1981 mohlo být proto úspěšné, že se do boje za zlepšení situace využitím všech dostupných krmiv a mobilizací všech rezerv začlenily všechny zemědělské závody, všichni technici a drtivá většina všech družstevníků a pracovníků státních statků.

Do překonávání potíží na pomoc zemědělství se zapojily mnohé závody i většina organizací Národní fronty. V mém volebním obvodu na okrese Český Krumlov, který je znám tím, že má jednu z nejmenších hustot obyvatelstva na čtvereční kilometr, organizace Národní fronty pokosily a nasušily z mechanizačně nesklizitelných ploch 4300 tun kvalitního sena. Pracující ze závodů pomohli při zúrodňovacích pracích, sběru kamene i slámy. Pracující ČKD Praha pomáhají na rekultivačních pracích na Šumavě. Také i v ostatních okresech našeho Jihočeského kraje organizace Národní fronty, pracující z průmyslových závodů a důchodci sklidili ve prospěch zemědělství další stovky tun kvalitního sena. Tak například pracující z oblasti Státního statku Bystřice sklidili a prodali státnímu statku téměř 50 vagónů sena z mechanizačně nesklizitelných ploch; pracující z oblasti Velkovýkrmen Třeboň 120 vagónů velmi kvalitního sena apod.

Družstevníci i pracující státních statků v mém volebním obvodě a v našem Jihočeském kraji dobře vědí, že centrální fondy krmiv nejsou nevyčerpatelné a že hlavním zdrojem při rozvoji výroby masa a mléka, zejména však hovězího masa, musí být sklizeň kvalitních objemových krmiv v takové skladbě a sortimentu, aby objemová krmiva postupně nahrazovala spotřebu jadrných krmiv. Jihočeští zemědělci v letošním roce naseli téměř 2400 ba krmných řep a polocukrovek, to je o 1386 ha více než v loňském roce. Dobře vědí, že zejména polocukrovky a krmné řepy mohou ve značné míře v krmné dávce nahradit jadrná krmiva jak pro hovězí, tak pro dojnice.

Tak zvaně nadměrná výroba mléka dělá jistě starosti našemu mlékárenskému průmyslu a vytváří také podmínky pro větší výrobu syrovátky, podmáslí a krmného mléka ke krmným účelům. Tady je třeba se držet osvědčené zkušenosti, že čeho je mnoho, tím musíme také velice šetřit. Bude nutno, aby byly hledány cesty k efektivnějšímu zpracování mléka, jeho tuků i bílkoviny, ale nejen to. Mlékárenský průmysl musí mít také zájem, aby všechny produkty mlékárenského odpadu byly zkrmitelné a mohly přinášet maximální efekt. Proto je požadavek dne, aby veškeré odstředěné mléko, které mlékárny dodávají zpět do zemědělských závodů za účelem výkrmu prasat, bylo zkvašováno čistou kulturou, aby přinášelo zemědělským závodům užitek a ne ztráty.

Letošní rok dává našemu zemědělství dobré naděje na úspěšný průběh. Je vysoká úroda píce na orné půdě i na lukách. Nadějné jsou i ostatní zemědělské plodiny. To by mělo ne uspokojit, ale mobilizovat všechny družstevníky, pracovníky státních statků k urychlení sklizně a k vytvoření zásob objemných krmiv, aby se mohly dále zvyšovat stavy skotu a především jejich užitkovost.

Bohatá úroda pícnin a naděje na slušnou úrodu obilovin, nás, všechny pracovníky v zemědělství, velice těší, ale také nám dělá značné starosti. Na tom, jak rychle a dobře sklidíme, mají podíl také dodavatelské organizace vyrábějící stroje a dodávající náhradní díly. Bohužel, musím opět konstatovat, tak jak už mnozí z této tribuny, že dodávky strojů pro potřeby zemědělství nejsou dostatečné. Nedostává se nám lehkých traktorů, nakladačů, sklízecích řezaček, pohrabovačů, obracečů pice i sklízecích linek na slámu. Stále není dostatek účinných konzervačních prostředků. Naše zemědělství s netrpělivostí očekává až bude dán do výroby nový traktor do svažitého terénu včetně náhradního nářadí, který byl vyroben a zkonstruován v Zemědělském výzkumném ústavu v Chodově.

Nejde však jenom o stroje. Jde o to, aby dodávkami strojů a všeho ostatního zařízení v zemědělství i pro modernizaci potravinářského průmyslu, jakož i dodávkami ostatních potřeb pro zemědělce, jako jsou strojená hnojiva, chemikálie apod., přispíval náš průmysl k zabezpečení výživy národa, což se v současné mezinárodní situaci stává stále významnějším strategickým úkolem. Posléze jde o to, aby byl na nové, vyšší úrovni upevněn a dále rozvíjen jeden ze základních pilířů našeho státu, náš dělnicko-rolnický svazek, nezbytný pro zajištění jednoty celé naší společnosti. Chci vyslovit přesvědčení, že za této situace budou při zabezpečování potřeb zemědělství pro zbytek sedmé a osmou pětiletku přistupovat všechny resorty s velkou vážností a s vědomím důležitosti zabezpečování dostatku potravin v co největším množství a z tuzemských zdrojů.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kalkusovi. Slovo má poslanec Kryll, připraví se poslanec Nováček.

Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych ve svém vystoupení k projednávanému státnímu závěrečnému účtu československé federace za rok 1962 obrátil vaši pozornost k otázkám a problémům dotýkajícím se uplatňování principů zásluhovosti v odměňování. Tato problematika má podle mého soudu nesmírnou důležitost a zasahuje svými důsledky do všech oblastí národního hospodářství. Myslím, že je vhodná příležitost ukázat na potřebu zvýšení úsilí za dosažení výrazných změn a pokroku v této oblasti naší společné práce. Velmi by se mýlil ten, kdo by si myslel, že důvody a volání po pořádku v mzdové praxi je pouze technickoekonomická záležitost. Jistě mi dá každý za pravdu, na základě vlastních zkušeností, že otázky odměňování, otázky zásluhovosti v odměňování jsou současně velmi vážnými politickými záležitostmi, ovlivňujícími jednotlivce, pracovní kolektivy, kolektivy závodů a organizací. Otázky odměňování formují postoje pracujících k plnění úkolů, formují jejich vztah k plnění úkolů, postoje k náročnosti úkolů i jejich překračování, vytvářejí, jsou-li správně uskutečňovány i správný socialistický vztah k naší společnosti. Na druhé straně všechno špatné v odměňování je jednoznačně protisocialistické, odsouzeníhodné a musíme-li konstatovat pomalý pokrok v této oblasti, měla by se naše společnost velmi radikálně nápravou zabývat, především využitím plánované řídící činnosti, při veškeré společenské a hospodářské práci.

Správná politika odměňování má tedy dalekosáhlé důsledky nejen ve vlastní ekonomice, ale především svým působením na člověka, na jeho odborný a politický růst, na jeho snahu o zvyšování kvalifikace, uplatnění vzdělání, schopností i na jeho celkovou angažovanost. Na druhé straně, jak to ani není jinak možné, nesprávná politika odměňování dělá z lidí lajdáky, kazí kvalifikaci, znehodnocuje nabyté vzdělání, plodí lhostejnost, individualismus, na jejím základě parazituje maloměšťáctví, braní si na vlastním písečku.

Mohl bych, samozřejmě po tomto konstatování, ze své praxe, ze své zkušenosti uvést řadu příkladů, kdy správná mzdová praxe byla postavena tak říkajíc "na hlavu". Mohl bych uvést příklady, kdy celou řadu nešvarů ve mzdové praxi zapříčiňuje údajný "nedostatek pracovních sil", kdy pracovníci byli placeni za dvě činnosti v jednom pracovním čase, příklady o neodůvodněných mzdových výhodách, nadhodnocení, o vyplácení dobrých mezd za špatnou práci i o neochotě tuto špatnou praxi jakkoliv měnit. Domnívám se, že na detaily zde není místa. Současně bych však mohl hovořit o velkém úsilí především stranických orgánů a organizací o celkové zlepšení situace v politice odměňování. Myslím, že zde není nikoho, kdo by příklady jak dobrého tak špatného odměňování neznal. Téměř denně čteme a slyšíme o mzdách, o mzdových diferenciacích, mzdových nivelizacích, mzdových denivelizacích apod. To vše svědčí jen o tom, jak mnoho úkolů nás zde čeká.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP