Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, z hodnotenia pôsobenia úverového
systému v podmienkach minulého roku, s ktorými
sme sa vo výboroch pre plán a rozpočet, najmä
pri prerokúvaní kapitoly štátneho záverečného
účtu Štátnej banky československej
zaoberali sa ukázalo, že je potrebné sa teraz
zamerať v oblasti investícií na tie investície,
ktoré majú svojím poslaním účinnejšie
pôsobiť na intenzifikáciu ekonomiky. Dôsledne
u nich presadzovať kritéria efektívnosti a
dobre pouvažovať nad ich reálnosťou
V oblasti financovania prevádzkových potrieb treba
hlavne sa zamerať na dôsledné presadzovanie
pravidiel Súboru opatrení týkajúcich
sa hospodárenia so zásobami a ďalej na tie
prípady nerovnomernosti výroby, odbytu a fakturácie,
ktoré ovplyvňujú platobnú spôsobilosť
hospodárskych organizácií.
Bude treba pouvažovať nad priaznivejšími
úverovými podmienkami, ktorými by bolo vhodné
podporovať služby platené obyvateľmi tie
organizácie, ktoré v rozvoji a zvyšovaní
kvalitatívnej úrovne týchto služieb
dosiahnu mimoriadne výsledky.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Nemčekovi.
Prosím poslance Kalkuse a připraví se poslanec
Kryll.
Poslanec SL J. Kalkus: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, vážení hosté, živočišná
výroba našeho československého zemědělství
zaznamenala v posledních dvou pětiletkách,
a také i v roce 1981, vysoké tempo rozvoje. Tržní
produkce jatečných zvířat vzrostla
za toto období o 50,5 %, z toho jatečný skot
jenom o necelých 30 %, avšak jatečná
prasata o více než 80 %. Ke zvýšení
nákupu došlo i u jatečné drůbeže,
mléka a vajec.
Tento, z hlediska zabezpečování nezbytných
zdrojů potravin velice pozitivní vývoj, vytvořil
podmínky k tomu, že byly tuzemskou živočišnou
výrobou kryty veškeré potřeby potravin
živočišného původu. Zatímco
v roce 1970 se v průměru na obyvatele spotřebovaly
72 kg masa, v roce 1980 to bylo již 65,6 kg masa a masných
výrobků za rok. Touto vysokou spotřebou masa,
mléka, vajec a dalších potravin jsme se zařadili
na jedno z předních míst v evropském
i světovém měřítku
Rychlý růst výroby a spotřeby masa
v průběhu dvou jmenovaných pětiletek
měl i své negativní stránky. Především
v tom, že vysoká výroba, zejména vepřového
a drůbežího masa, musela být zčásti
kryta dovozem krmných obilovin a jiných krmných
komponentů. Tím docházelo k určitému
narušení rovnováhy v rozvoji rostlinné
a živočišné výroby. Již v
5. pětiletce došlo k růstu živočišné
výroby o 20 %, avšak v rostlinné výrobě
jen o necelých 10 %. Obdobná tendence přetrvávala
i v 6. pětiletce, ve které proti nárůstu
živočišné výroby o 11 % stoupla
rostlinná produkce jen o 7 %. K zabezpečení
takto vysokého růstu živočišné
výroby jsme byli nuceni v průběhu 6. pětiletky
dovážet plných 24 % krmného obilí
a řadu dalších komponentů pro výrobu
krmných směsí pro naši živočišnou
výrobu.
V posledních letech ceny obilí na světových
trzích neúměrně stouply, např.
pšenice na trojnásobek a stejně tak několikanásobně
vzrostly ceny i ostatních krmných komponentů.
Zesílení diskriminační politiky ze
strany kapitalistických zemí, značné
zostření krizových jevů, změny
ve finančních a úvěrových podmínkách
na kapitalistických trzích a další faktory
nám však již nedovolují řešit
rozvoj živočišné výroby zvýšenými
nákupy krmných obilovin a komponentů.
Potřeby dovozu krmného obilí, především
pro výrobu vepřového a drůbežího
masa nesnižují význam růstu výroby
obilovin v naší zemi. Zatímco v letech, první
a druhé pětiletky se pohybovala průměrná
roční výroba obilovin kolem 5 miliónů
tun při výnosech kolem 2 tun po jednom hektaru,
stoupla průměrná roční výroba
obilovin v 6. pětiletce na 10,1 mil. tun při průměrném
výnosu 3,64 tuny z jednoho hektaru. To znamená,
že se výroba obilovin za uvedené období
v podstatě zdvojnásobila. Do roku 1965 má
být v průměru ročně vyrobeno
11 mil. tun obilí, tj. v porovnání s předcházející
pětiletkou zhruba o 9 % více.
Začátek této pětiletky - zvláště
rok 1981 - nebyl pro naše československé zemědělství
příznivý. Přes značné
úsilí zemědělců nebylo dosaženo
u většiny ploch plánem předpokládané
produkce. Velký výpadek byl u obilovin, kde se sklidilo
méně o 1,6 mil. tun než předpokládal
plán. Tato nižší sklizeň se v plném
rozsahu promítla do krmivové základny pro
živočišnou výrobu a bylo nutno hledat
východiska k udržení produkceschopnosti všech
zemědělských závodů a k zabezpečení
výživy národa.
Na tuto situaci velmi pohotově a včas v říjnu
1981 reagovalo 4. zasedání ústředního
výboru KSČ, na základě jeho moudrého
rozhodnutí se podařilo do značné míry
eliminovat nepříznivé důsledky nízké
sklizně z roku 1981 a navodit celou řídící
sféru v zemědělství a zemědělské
podniky k takovým opatřením, pomocí
nichž se podařilo překlenout tento nepříznivý
stav a zabezpečit plynulé zásobování
potravinami včetně masa.
Vcelku úlohu na zabezpečení plynulé
výroby masa sehrál centrální fond
krmiv. Centrální fond krmiv je vytvářen
v jednotlivých letech v závislosti na výši
domácí sklizně. Pohybuje se kolem 45 % plánované
výroby krmných směsí.
V důsledku výpadku z nevýroby 1,6 miliónu
tun obilovin z roku 1981, za velmi značných obětí
a devizových nákladů, byl pro rok 1982 vytvořen
centrální fond krmiv ve výši 51,5 %
plánované výroby krmných směsí.
Současně s tím byla provedena řada
opatření krátkodobého i dlouhodobého
charakteru, jako snížení stavů prasat,
zejména v neekonomických chovech, zvýšení
stavů skotu, v chovu a výkrmu zvířat
postupné realizování odpovídající
formy intenzifikace. Velký důraz byl položen
na uplatňování a dodržování
normativů ve spotřebě krmných směsi,
byla zabezpečována plynulost v jejich výrobě,
byl vyhlášen závazný režim v hospodaření
s krmivy apod.
S úspěchem využívaly zemědělské
závody vedlejších a netradičních
zdrojů krmiv, jako jsou zbytky potravinářského
průmyslu, kuchyňské zbytky, syrovátka
a další. V roce 1982 se v živočišné
výrobě zkrmilo o 7,9 % jadrných krmiv méně
a o 12,5 % objemových krmiv více.
Rozbor hospodaření zemědělských
závodů za rok 1982 ukázal, že živočišná
výroba se v družstvech i na státních
statcích dostává do zlepšeného
tempa, výrobní úkoly ve výrobě
masa i mléka jsou plněny a v mléce vysoce
překračovány, čímž naše
zemědělství nejenže vyrovnalo loňský
dluh, ale vytváří předpoklady pro
úspěšné zakončení letošního
roku.
Zdroje objemných krmiv uspokojovaly plně potřebu
až do nové sklizně a v mnoha zemědělských
závodech ve většině krajích v
republice vytvořily podmínky pro zkrmování
glycidových siláží v letních
obdobích, čímž zabezpečují
vyrovnanou krmivovou dávku a úsporu bílkovinných
krmiv pro příští zimní období.
Překonání důsledků nepříznivých
klimatických podmínek z roku 1981 mohlo být
proto úspěšné, že se do boje za
zlepšení situace využitím všech dostupných
krmiv a mobilizací všech rezerv začlenily všechny
zemědělské závody, všichni technici
a drtivá většina všech družstevníků
a pracovníků státních statků.
Do překonávání potíží
na pomoc zemědělství se zapojily mnohé
závody i většina organizací Národní
fronty. V mém volebním obvodu na okrese Český
Krumlov, který je znám tím, že má
jednu z nejmenších hustot obyvatelstva na čtvereční
kilometr, organizace Národní fronty pokosily a nasušily
z mechanizačně nesklizitelných ploch 4300
tun kvalitního sena. Pracující ze závodů
pomohli při zúrodňovacích pracích,
sběru kamene i slámy. Pracující ČKD
Praha pomáhají na rekultivačních pracích
na Šumavě. Také i v ostatních okresech
našeho Jihočeského kraje organizace Národní
fronty, pracující z průmyslových závodů
a důchodci sklidili ve prospěch zemědělství
další stovky tun kvalitního sena. Tak například
pracující z oblasti Státního statku
Bystřice sklidili a prodali státnímu statku
téměř 50 vagónů sena z mechanizačně
nesklizitelných ploch; pracující z oblasti
Velkovýkrmen Třeboň 120 vagónů
velmi kvalitního sena apod.
Družstevníci i pracující státních
statků v mém volebním obvodě a v našem
Jihočeském kraji dobře vědí,
že centrální fondy krmiv nejsou nevyčerpatelné
a že hlavním zdrojem při rozvoji výroby
masa a mléka, zejména však hovězího
masa, musí být sklizeň kvalitních
objemových krmiv v takové skladbě a sortimentu,
aby objemová krmiva postupně nahrazovala spotřebu
jadrných krmiv. Jihočeští zemědělci
v letošním roce naseli téměř
2400 ba krmných řep a polocukrovek, to je o 1386
ha více než v loňském roce. Dobře
vědí, že zejména polocukrovky a krmné
řepy mohou ve značné míře v
krmné dávce nahradit jadrná krmiva jak pro
hovězí, tak pro dojnice.
Tak zvaně nadměrná výroba mléka
dělá jistě starosti našemu mlékárenskému
průmyslu a vytváří také podmínky
pro větší výrobu syrovátky, podmáslí
a krmného mléka ke krmným účelům.
Tady je třeba se držet osvědčené
zkušenosti, že čeho je mnoho, tím musíme
také velice šetřit. Bude nutno, aby byly hledány
cesty k efektivnějšímu zpracování
mléka, jeho tuků i bílkoviny, ale nejen to.
Mlékárenský průmysl musí mít
také zájem, aby všechny produkty mlékárenského
odpadu byly zkrmitelné a mohly přinášet
maximální efekt. Proto je požadavek dne, aby
veškeré odstředěné mléko,
které mlékárny dodávají zpět
do zemědělských závodů za účelem
výkrmu prasat, bylo zkvašováno čistou
kulturou, aby přinášelo zemědělským
závodům užitek a ne ztráty.
Letošní rok dává našemu zemědělství
dobré naděje na úspěšný
průběh. Je vysoká úroda píce
na orné půdě i na lukách. Nadějné
jsou i ostatní zemědělské plodiny.
To by mělo ne uspokojit, ale mobilizovat všechny družstevníky,
pracovníky státních statků k urychlení
sklizně a k vytvoření zásob objemných
krmiv, aby se mohly dále zvyšovat stavy skotu a především
jejich užitkovost.
Bohatá úroda pícnin a naděje na slušnou
úrodu obilovin, nás, všechny pracovníky
v zemědělství, velice těší,
ale také nám dělá značné
starosti. Na tom, jak rychle a dobře sklidíme, mají
podíl také dodavatelské organizace vyrábějící
stroje a dodávající náhradní
díly. Bohužel, musím opět konstatovat,
tak jak už mnozí z této tribuny, že dodávky
strojů pro potřeby zemědělství
nejsou dostatečné. Nedostává se nám
lehkých traktorů, nakladačů, sklízecích
řezaček, pohrabovačů, obracečů
pice i sklízecích linek na slámu. Stále
není dostatek účinných konzervačních
prostředků. Naše zemědělství
s netrpělivostí očekává až
bude dán do výroby nový traktor do svažitého
terénu včetně náhradního nářadí,
který byl vyroben a zkonstruován v Zemědělském
výzkumném ústavu v Chodově.
Nejde však jenom o stroje. Jde o to, aby dodávkami
strojů a všeho ostatního zařízení
v zemědělství i pro modernizaci potravinářského
průmyslu, jakož i dodávkami ostatních
potřeb pro zemědělce, jako jsou strojená
hnojiva, chemikálie apod., přispíval náš
průmysl k zabezpečení výživy
národa, což se v současné mezinárodní
situaci stává stále významnějším
strategickým úkolem. Posléze jde o to, aby
byl na nové, vyšší úrovni upevněn
a dále rozvíjen jeden ze základních
pilířů našeho státu, náš
dělnicko-rolnický svazek, nezbytný pro zajištění
jednoty celé naší společnosti. Chci
vyslovit přesvědčení, že za této
situace budou při zabezpečování potřeb
zemědělství pro zbytek sedmé a osmou
pětiletku přistupovat všechny resorty s velkou
vážností a s vědomím důležitosti
zabezpečování dostatku potravin v co největším
množství a z tuzemských zdrojů.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kalkusovi.
Slovo má poslanec Kryll, připraví se poslanec
Nováček.
Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi poslanci,
dovolte mi, abych ve svém vystoupení k projednávanému
státnímu závěrečnému
účtu československé federace za rok
1962 obrátil vaši pozornost k otázkám
a problémům dotýkajícím se
uplatňování principů zásluhovosti
v odměňování. Tato problematika má
podle mého soudu nesmírnou důležitost
a zasahuje svými důsledky do všech oblastí
národního hospodářství. Myslím,
že je vhodná příležitost ukázat
na potřebu zvýšení úsilí
za dosažení výrazných změn a
pokroku v této oblasti naší společné
práce. Velmi by se mýlil ten, kdo by si myslel,
že důvody a volání po pořádku
v mzdové praxi je pouze technickoekonomická záležitost.
Jistě mi dá každý za pravdu, na základě
vlastních zkušeností, že otázky
odměňování, otázky zásluhovosti
v odměňování jsou současně
velmi vážnými politickými záležitostmi,
ovlivňujícími jednotlivce, pracovní
kolektivy, kolektivy závodů a organizací.
Otázky odměňování formují
postoje pracujících k plnění úkolů,
formují jejich vztah k plnění úkolů,
postoje k náročnosti úkolů i jejich
překračování, vytvářejí,
jsou-li správně uskutečňovány
i správný socialistický vztah k naší
společnosti. Na druhé straně všechno
špatné v odměňování je
jednoznačně protisocialistické, odsouzeníhodné
a musíme-li konstatovat pomalý pokrok v této
oblasti, měla by se naše společnost velmi radikálně
nápravou zabývat, především využitím
plánované řídící činnosti,
při veškeré společenské a hospodářské
práci.
Správná politika odměňování
má tedy dalekosáhlé důsledky nejen
ve vlastní ekonomice, ale především
svým působením na člověka,
na jeho odborný a politický růst, na jeho
snahu o zvyšování kvalifikace, uplatnění
vzdělání, schopností i na jeho celkovou
angažovanost. Na druhé straně, jak to ani není
jinak možné, nesprávná politika odměňování
dělá z lidí lajdáky, kazí kvalifikaci,
znehodnocuje nabyté vzdělání, plodí
lhostejnost, individualismus, na jejím základě
parazituje maloměšťáctví, braní
si na vlastním písečku.
Mohl bych, samozřejmě po tomto konstatování,
ze své praxe, ze své zkušenosti uvést
řadu příkladů, kdy správná
mzdová praxe byla postavena tak říkajíc
"na hlavu". Mohl bych uvést příklady,
kdy celou řadu nešvarů ve mzdové praxi
zapříčiňuje údajný "nedostatek
pracovních sil", kdy pracovníci byli placeni
za dvě činnosti v jednom pracovním čase,
příklady o neodůvodněných mzdových
výhodách, nadhodnocení, o vyplácení
dobrých mezd za špatnou práci i o neochotě
tuto špatnou praxi jakkoliv měnit. Domnívám
se, že na detaily zde není místa. Současně
bych však mohl hovořit o velkém úsilí
především stranických orgánů
a organizací o celkové zlepšení situace
v politice odměňování. Myslím,
že zde není nikoho, kdo by příklady
jak dobrého tak špatného odměňování
neznal. Téměř denně čteme a
slyšíme o mzdách, o mzdových diferenciacích,
mzdových nivelizacích, mzdových denivelizacích
apod. To vše svědčí jen o tom, jak mnoho
úkolů nás zde čeká.