Jak známo, v roce 1962 vstoupila v platnost další
úprava velkoobchodních cen v období 7. pětiletky,
při níž došlo k promítnutí
zvýšených velkoobchodních cen paliv,
energie a surovin do velkoobchodních cen vybraných
oborů výroby, a upravených nákupních
cen a intervencí zemědělské produkce
do cen výrobků potravinářského
průmyslu. Pro příslušné výrobní
organizace z toho vyplývala potřeba, snižovat
nákladovost výroby plněním racionalizačního
programu a lepším zhodnocováním zdrojů.
Kvalita tohoto postupu závisela také na tom, zda
dosahované hospodářské výsledky
nebudou ovlivňovány snahou o jejich snazší
plnění porušením cenových předpisů,
či získáváním různých
výhod zvláště na úkor odběratelských
organizací.
Případy, zjištěné pomocí
preventivní i následné kontroly, končily
snížením rozpočtových nákladů
či cen nově navrhovaných, nebo vrácením
odpovídající částky poškozeným
odběratelům, odvodem zjištěné
částky a stanovené sankce do státního
rozpočtu, a také udělením důtky,
krácením prémií nebo přeřazením
pracovníků na jiné pracoviště.
Nemálo cenových závad bylo zejména
zjištěno na ekonomicky významných stavbách.
Prověřeny byly např. ceny některých
souborů a stavebních objektů v nákladech
jaderné elektrárny Dukovany v rozsahu asi 6,5 mld
Kčs, a přitom zjištěny cenové
nesprávnosti v rozsahu 45 mil. Kčs a neúplně
doložené náklady v rozsahu téměř
600 mil. Kčs. Podobně byly prověřeny
též náklady technologické části
jaderné elektrárny V - 1 v rozsahu 1,5 mld Kčs
a shledány cenové nesprávnosti v rozsahu
67 mil. Kčs a nedoložené rozpočtové
náklady v rozsahu zhruba 90 mil. Kčs. Tyto a jiné
podobné případy jen znovu potvrdily, jak
významné je pro úsporu rozpočtových
prostředků a efektivnost výstavby její
správné docenění ze strany investora,
resp. zajištění odběratelské
kontroly cen projektů a způsobů jejich realizace.
Závažným úkolem minulého roku
bylo dosáhnout též účinnější
cenové stimulace kvalitní výroby. Výbory
při jejím posuzování došly k
závěru, že dosavadní trend v uplatňování
nástrojů cenového zvýhodnění
v roce 1982 pokračoval.
V hodnoceném období se objem tohoto zvýhodnění
zvýšil až na trojnásobek a hodnotově
překročil 4 mld Kčs, připadající
hlavně na výrobky 1. jakosti, zvláště
v odvětví ministerstva průmyslu ČSR
a federálního ministerstva všeobecného
strojírenství.
Soubor opatření požadoval uplatňovat
vedle technických hledisek též náročná
kritéria odvozená z vnějších
ekonomických vztahů a hlavně efektivnosti
vývozu. Z podkladů ke státnímu závěrečnému
účtu vyplynulo, že průměrné
procento tohoto cenového zvýhodnění
dosáhlo 6,3 % a že nastoupený kurs pomáhá
plnit sledovaný cíl. Na rozdíl od cenového
zvýhodnění nebylo však ve výrobní
sféře plně využíváno možnosti
cenového znevýhodnění. V roce 1982
dosáhl jeho objem jen 90 mil. Kčs, z toho u výrobků
III. jakosti jen 43 mil. Kčs a za technickou zastaralost
jen 3 mil. Kčs, což spíše nasvědčuje
méně důslednému využívání
tohoto nástroje a mělo by u federálního
ministerstva pro technický a investiční rozvoj
být podnětem k zaujetí náročnějšího
kursu.
V loňském roce byla politicky a ekonomicky závažným
opatřením též provedena úprava
maloobchodních cen některých druhů
potravinářského zboží. Podle
názoru výborů přispěla ke stabilizaci
trhu a podpořila žádoucí změny
v poptávce, současně však také
ukázala, že na tyto společensky žádoucí
změny musí působit i věcné
podmínky výroby. Vláda rovněž
uložila zvýšit produkci vybraných a na
trhu ještě nedostatkových druhů zboží,
popřípadě posílit výrobu tržního
zboží (v objemu 1 % celkové produkce) v těchto
organizacích výroby, které se zatím
na dodávkách zboží pro vnitřní
trh nepodílely:
Bylo to významné opatření, sledující
mobilizovat rezervy v zásobách materiálu
a v možnostech využití kapacit pracovních
sil a odpadového materiálu, případně
zlepšit situaci zvláště v drobných
a zájmovou činnost podporujících výrobcích.
Zlepšila se tím např. dodávka čerpadel,
spínačů, alobalu aj. Ale v plném rozsahu
nebyly sledované záměry zabezpečeny
a potřeby trhu dořešeny. To by mělo
být pro některé VHJ podnětem, aby
lépe a pružněji využily nabídnutou
příležitost a prostor pro nové nápady
i netradiční přístup k věci.
Mohlo by to také podpořit lepší plnění
plánovaného maloobchodního obratu, který
zůstal v roce 1982 nenaplněn o 1,3 %, resp. objemu
realizované daně z obratu, jako druhého hlavního
zdroje státních příjmů, který
vloni zůstal rovněž nenaplněn.
V souvislosti s důležitou úlohou výzkumu
a vývoje při zabezpečování
soudobých potřeb rozvoje ekonomiky věnovaly
výbory velkou pozornost též čerpání
finančních prostředků na plnění
programovaných i mimoprogramovaných úkolů
v oblasti vědeckotechnického rozvoje.
Potěšitelné bylo, že zavedením
výstupů tohoto rozvoje ve výrobě byl
její objem zvýšen o zhruba 12 mld Kčs
a posíleny vývozy do nesocialistických zemí
o 1,3 a do socialistických zemí o 2,7 mld Kčs.
Bylo umožněno dosáhnout též úspory
21 tis. pracovních sil a za téměř
2 mld Kčs surovin a materiálů, snižovat
také dovoz z nesocialistických zemí o 1,3
mld Kčs, resp. snižovat objem nákladů
výroby. Potěšitelné bylo rovněž
zjištění, že bylo dosaženo zatím
nejvyššího inkasa v obchodě s licencemi.
Nemalou rezervu je však nutno vidět v tom, že
v souladu s věcným a časovým plánem
se stále nedařilo na 100 % plnit závažné
úkoly státního plánu technického
rozvoje a realizační výstupy hmotné
povahy, u nichž např. na méně než
75 % byl plněn plán v odvětví dopravy
a resortu zemědělství a výživy
SSR.
V žádném případě nebyly
tyto výsledky ovlivněny nedostatkem finančních
prostředků. Naopak, podle výsledků
provedených prověrek docházelo k tomu, že
prostředky fondu technického rozvoje byly používány
i na činnost, která jejich účelu neodpovídá,
či bez zabezpečení sledovaného finálního
efektu. Případy tohoto nesprávného,
či nedostačujícího využití
finančních prostředků zasluhují
vyvozovat z nich příslušné závěry.
V souvislosti s neméně důležitou úlohou
našeho zahraničního obchodu výbory zvláště
ocenily, že růst vzájemné výměny
zboží se zeměmi socialistického tábora
se zvýšil o 15,5 % a přitom se SSSR o 18 %,
a že s úkoly vývozu se v této oblasti
vypořádaly všechny rozhodující
resorty a organizace zahraničního obchodu.
Naproti tomu zůstal vývoz do nesocialistických
zemí přes nemalé úsilí těchto
partnerů a opatření prováděná
v práci komerčních složek a k posílení
zainteresovanosti na výsledcích zahraničního
obchodu nesplněn o hodnotu 4,4 mld Kčs fco, a proti
roku 1981 o 1,4 % nižší. Výbory spatřují
příčiny tohoto jevu především
v úrovni nabízených fondů a s nimi
spojených služeb. Dále v cenovém poklesu,
který postihl např. vyvážené
žáruvzdorné materiály, buničinu
a řezivo, nábytek, pletené ošacení
a oděvy, i obráběcí a tvářecí
stroje. Vedle stagnace poptávky po investičních
potřebách a spotřebním zboží
však spatřují příčiny
váznoucího rozvoje obchodu také v diskriminačních
vlivech a důsledcích těch opatření
v nesocialistických zemích, které sledují
oslabit naši ekonomiku a rámec celého socialistického
společenství.
Dosah toho se pochopitelné musel nutně odrazit také
v tom, že plánované dovozy vybraných
položek nemohly být z této oblasti plně
realizovány a dosáhly jen 92 %. Výbory považují
za významné, že přes důsledky
s tím spojené umožnila zejména přijatá
racionalizační a úsporná opatření
udržet chod výroby a v některých směrech
stanovené úkoly i překračovat.
Nadále však zůstává zvyšování
exportní výkonnosti naší ekonomiky jejím
základním úkolem. Proto výbory požadují,
aby nebyly podceňovány žádné
vhodné, byť objemově menší vývozní
fondy a jejich výrobci. Je třeba působit
také na to, aby potenciálními vývozci
se stávaly i dosud nevyvážející
podniky, resp. naše výrobky se znovu objevovaly na
těch trzích, na nichž v minulosti nalézaly
své plné uplatnění.
Pokud jde o výsledky použití finančních
prostředků v oblasti investiční výstavby,
výbory ocenily, že tyto prostředky byly při
celkově omezeném rozsahu investování
a zahajování nových staveb využity především
ve prospěch rozvoje palivoenergetické základny
a naléhavých strukturálních záměrů
a potřeb rozvoje, kladoucích zvýšené
nároky na kvalitu koncepčních záměrů
a efektivnosti investic, a zvláště na věcné
zabezpečení investičních procesů.
Výbory v těchto souvislostech kriticky poukázaly
na to, že v přípravě projektů,
plnění dodávek v požadované struktuře
a kvalitě a v pružnosti požadované adaptace
stavebních kapacit na změněné podmínky
stále ještě přetrvávaly známé
nám již nedostatky, jichž dopad se nepříznivě
projevoval jak ve zvyšování rozpočtových
nákladů staveb, tak opožďování
přípravy na uvedení nových důležitých
kapacit do plánovaného provozu v určených
k tomu termínech.
Výbory poukázaly zvláště na to,
o jak značné ekonomické rezervy se přitom
jedná.
Výsledky prověrek Státní banky, provedených
např. u souboru 160 akcí, které byly nebo
měly být v roce 1982 ukončeny, prokázaly
výpadek výroby 7 mld Kčs, a to jak pro opožděnou
výrobu, tak i změny v její koncepci, popř.
neúplné pracovní a materiálové
zajištění, či poruchovost zařízení.
Pro stavební nepřipravenost a jiné příčiny
nemohly být také včas předány
do montáže stroje a zařízení
z nesocialistických zemí, tentokrát v hodnotě
o něco nižší, ale přesto představující
ještě 1,1 mld Kčs.
Pozornosti výborů rovněž neuniklo, jak
často v praxi vytýkaná nerovnoměrnost
v plnění úkolů plánu stále
zasahuje i do plnění bytové výstavby.
V prosinci 1982 bylo např. dokončeno na 30 % ročního
úhrnu bytů a podstatně proti měsíčnímu
průměru lepší výsledky byly zaznamenány
ke konci předchozích čtvrtletí.
Tato každoroční tendence ukazuje rovněž
na nemalé rezervy v této politicky zvlášť
citlivé oblasti, jichž využití by se příznivě
odrazilo v očích naší veřejnosti.
Přispěl by k tomu rovněž lepší
přístup k modernizaci bytového fondu, svěřeného
správě socialistických organizací,
jehož plnění na pouhých 42 % v roce
1962 svědčí o tom, že přístupům
k naplnění tohoto úkolu a jeho dodavatelskému
zajištění nebyla všude věnována
odpovídající pozornost.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
k upevnění vnitřní a vnější
finanční rovnováhy nesporně přispívala
též - jak už se o tom zmínil s. ministr
Lér - postupná realizace programu hospodárnosti,
přijatého na období 7. pětiletky.
Dvě rozsáhlé kontrolní akce provedené
k zajištění úkolů tohoto programu
v resortech federace a republik orgány finanční
soustavy a lidové kontroly v téměř
600 organizacích ukázaly na řadu pozitivních
výsledků, nicméně však také
na tendence k jen formálnímu splnění
některých úkolů, či jejich
změkčování a obcházení,
a také na případy zatím malé
iniciativy vedoucí k uplatnění a dosažení
dalších úspor. Je proto nutné dosáhnout,
aby jednotlivé části tohoto závažného
programu měly po celé ose řízení
závazný a přitom otevřený charakter,
více se opíraly o poznatky vnitřní
kontroly, racionalizační záměry i
závěry rozborů a stávaly se také
předmětem důsledné kontroly.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
v souvislosti s výsledky dosaženými v plnění
rozpočtového hospodaření posoudily
výbory pro plán a rozpočet obou sněmoven
návrh vlády na usnesení Federálního
shromáždění ČSSR o schválení
státního závěrečného
účtu československé federace za rok
1962. Po stránce formálně - právní
a obsahové jej považují za správný
a věcně odůvodněný a doporučuji
jej v souladu s výsledky svého jednání
oběma sněmovnám k přijetí v
předloženém znění.
Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny národů
poslanci Křenkovi.
Do rozpravy ke státnímu závěrečnému
účtu se zatím písemně přihlásili
soudružky a soudruzi poslanci Magdaléna Vojteková,
Vladimír Mařík, František Kubeš,
Věra Vacíková, Milan Felix, Ján Nemček,
Jaroslav Kalkus, Josef Kryll, Zdenko Nováček, Miroslav
Fassati a Tomáš Trávníček.
Zahajuji rozpravu, v níž jako první vystoupí
poslankyně Vojteková.
Poslankyně SN M. Vejteková: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci. V prednesenej správe nás
federálny minister financií súdruh Lér
oboznámil, s akými finančnými zdrojmi
štátny rozpočet v roku 1982 disponoval a na
aké potreby ich využil.
Podstatná časť zdrojov štátneho
rozpočtu vyplýva z hospodárskej sféry.
Predstavuje teda podiel výsledného efektu hospodárenia
kolektívov pracujúcich našich výrobných
organizácií. Dokumentuje sa tu bezprostredne závislosť
medzi tvorbou zdrojov štátneho rozpočtu a efektívnosťou
hospodárenia výrobných organizácií.
Úroveň výsledkov, dosiahnutých v jednotlivých
organizáciách za rok 1982 vo vzťahu k plneniu
záväzných úloh k štátnemu
rozpočtu, svedčí o efektívnom hospodárení
výrobných organizácií. Rozdielnosť
konkrétnych výsledkov je do značnej miery
závislá od účinnosti riadiacej práce,
svedčí o tom, ako riadiaci pracovníci podnikovej
a vnútropodnikovej úrovne dôsledne uplatňujú
zásady a zámery Súboru opatrení, presadzujú
disciplínu, podnecujú iniciatívu pracujúcich,
včas a zo spoločenského hľadiska čo
najefektívnejšie zaisťujú plnenie plánovaných
úloh.
Pri prerokúvaní výsledkov hospodárenia
a ich úrovne v jednotlivých organizáciách
v roku 1982 vo Výboroch pre plán a rozpočet
sme sa zhodli v poznatkoch, že k lepším výsledkom
v rovnomernosti plnenia plánovaných úloh
pomáha uplatňovanie vnútropodnikového
chozrasčotu, ale iba tam, kde jeho prehlbovaniu, spolu
so zdokonalenými nástrojmi vnútropodnikového
riadenia, venovali príslušné ústredné
orgány, generálne riaditeľstvá, VHJ
a podniky patričnú pozornosť.