V roce 1982 se nám podařilo překročit
i některé další plánované
úkoly. Průmyslová výroba se loni zvýšila
o 1,2 %, tj. rychleji než stanovil plán a její
objem byl překročen o 4,5 mld Kčs. Rovněž
plánovaný objem stavebních prací byl
překročen (o 1,7 mld Kčs) a hrubé
zemědělské produkce splněn. Ve srovnání
s rokem 1981 byla tato produkce vyšší o 2,3 %,
z toho rostlinná produkce o 9,6 %.
Určitý pokrok byl dosažen při realizaci
záměrů hospodářské politiky
v oblasti investic. Jejich celkový objem byl ve srovnání
s rokem 1981 nižší o 1,3 %, došlo k omezení
zahajování nových investic, a to umožnilo
i snížit rozestavěnost a poněkud zkrátit
průměrnou dobu výstavby.
Některé plánované úkoly však
splněny nebyly. Podobně, jako v předchozích
letech, ani v roce 1982 nebyly včas uvedeny do provozu
některé nové kapacity, což ochudilo
naši produkci. Při překročení
vývozu do socialistických států vývoz
do nesocialistických zemí nedosáhl plánované
úrovně. Při splnění dodávek
zboží do tržních fondů nebyl vlivem
strukturálních změn splněn plánovaný
výnos daně z obratu ani maloobchodní obrat.
Přes zlepšení vývoje zásob v
národním hospodářství ve srovnání
s předchozím rokem se nepodařilo dosáhnout
plánovaného zrychlení obrátky zásob.
Soudružky a soudruzi, ve finanční a rozpočtové
politice a při vypracování státního
rozpočtu na rok 1982 jsme kladli mimořádný
důraz na zajištění růstu efektivnosti,
který by se odrazil ve zvýšení tvorby
finančních zdrojů a na upevnění
hospodárnosti ve výrobní i nevýrobní
sféře. S přihlédnutím k úkolům
hospodářské politiky i celkové ekonomické
situaci se počítalo s omezením tempa růstu
neinvestičních výdajů a s poklesem
výdajů na investice. To byly hlavní předpoklady
pro zajištění vyrovnanosti rozpočtového
hospodaření. Tyto záměry se nám
podařilo realizovat, i když ve finančním
vývoji došlo k odchylkám od plánované
struktury v tvorbě a užití zdrojů. Projevily
se zejména v překročení zisku, v již
zmíněném nesplnění výnosu
daně z obratu, v nesplnění plánovaných
výdajů na investice v rozpočtové sféře
a naopak v jejich překročení v hospodářských
organizacích i v dalších položkách.
Tyto odchylky se pak odrazily i v plnění státního
rozpočtu.
Objem příjmů souhrn státních
rozpočtů, tj. státních rozpočtů
čs. federace, ČSR a SSR a rozpočtů
národních výborů, dosáhl v
uplynulém roce 314,2 mld Kčs, což bylo o 2,6
% více než se plánovalo. Celkový objem
rozpočtových výdajů dosáhl
314 mld Kčs. V souhrnu skončilo rozpočtové
hospodaření aktivním rozdílem ve výši
157 mil. Kčs.
Vyrovnanost rozpočtu považujeme za důležitý
úkol finanční politiky. Je Jedním
z předpokladů dosažení vyrovnanosti
finančních vztahů a tu považujeme za
významnou součást našeho úsilí
o dosažení rovnovážných vztahů
v celé ekonomice, což je důležitým
činitelem jejího efektivního a proporcionálního
rozvoje. Proto také vždy výsledky rozpočtového
hospodaření posuzujeme v širších
ekonomických souvislostech. Výsledek za rok 1982
je jistě pozitivní, ale nepřeceňujme
ho, poněvadž k němu přispěla
i některá mimořádná opatření
včetně cenových.
K překročení plánovaných příjmů
v roce 1982 došlo zejména vlivem vyšších
odvodů hospodářských organizací,
organizací peněžnictví a doplňkových
zdrojů národních výhorů. Tyto
nadplánové zdroje byly zčásti využity
na vyšší dotace hospodářským
organizacím a zejména pak v rozpočtové
sféře v oblastech spravovaných národními
výbory.
Příjmy státního rozpočtu čs.
federace, který plní v naší rozpočtové
soustavě též významnou koordinační
funkci, dosáhly 169,6 mld Kčs, tj. prakticky plánované
výše. Jeho vlastní výdaje činily
53,7 mld Kčs a dotace do státních rozpočtů
republik v souhrnu 115,9 mld Kčs, tj. rovněž
podle plánu.
Příjmy rozpočtů národních
výborů dosáhly 109,2 mld Kčs, tj.
o 4,4 mld Kčs více než se plánovalo,
a výdaje 109,1 mld Kčs. Část překročení
plánovaného objemu rozpočtů národních
výborů souvisí s realizací akce "Z"
Národní výbory na ni v roce 1962 vynaložily
celkem 3,2 mld Kčs a hodnota vytvořeného
díla investiční části akce
"Z" dosáhla téměř 4 mld
Kčs. Touto formou bylo např. získáno
celkem 1187 míst v jeslích, 16 834 míst v
mateřských školách, 4010 míst
v základních školách, 594 km vodovodů,
184 km kanalizací atd. Svědčí to o
vcelku úspěšném plnění
volebních programů.
I když jsme v uplynulém roce dosáhli řady
dobrých výsledků, jsme si vědomi,
že tím rozhodujícím kritériem,
kterým musíme měřit dosažené
výsledky je, jak se nám daří převést
naši ekonomiku na cestu intenzívního rozvoje.
Právě zde existuje stálé ještě
mnoho rezerv a nedostatků. Jak zaznělo i na krajských
a městských konferencích KSČ, neprobíhá
tento proces dostatečně rychle. I přes dílčí
zlepšení nemůžeme být spokojeni
s nedostatečným využíváním
výrobních fondů, s uplatňováním
vědeckých a technických poznatků v
praxi, s technickou úrovní a kvalitou řady
výrobků.
Intenzita inovační činnosti neodpovídá
současným vysokým nárokům na
zahraničních trzích ani domácím
potřebám. To vše negativně působí
na dosahovanou úroveň a dynamiku společenské
produktivity práce. Přitom je nesporné, že
význam kvalitativní stránky reprodukčního
procesu a aktivních způsobů řešení
důsledků ztížených podmínek
reprodukčního procesu neustále roste.
Jde především o to, abychom plně využívali
náš rozsáhlý ekonomický potenciál,
abychom dosáhli vyššího zhodnocení
surovin a energie, které máme k dispozici, abychom
plně využívali výrobních kapacit,
které jsme řadu let budovali. Jde též
o plné a účinnější využiti
vysoké kvalifikace našich pracovníků,
kterou považujeme za nejdůležitější
složku ekonomického potenciálu naši země.
Mobilizace rezerv v těchto oblastech patří
k rozhodujícím cestám zvyšování
úrovně efektivnosti a nachází konkrétní
odraz ve výsledcích finančního hospodaření.
Za příznivý jev považujeme poměrně
rychlou dynamiku tvorby vnitřních finančních
zdrojů, především zisku, který
představuje objemově nejvýznamnější
položku zdrojů. Plán tvorby zisku byl v roce
1982 překročen o 4,7 mld Kčs a srovnatelně
s rokem 1981 se zisk zvýšil o 3,7 %. Na jeho přírůstku
se - podílelo snížení nákladů
86 %, tj. více ve srovnání s rokem 1981,
kdy tento podíl činil 82 %, i ve srovnání
s průměrem dosaženým v období
6. pětiletky, který činil 50 %.
Hlavní podíl na přírůstku zisku
mají úspory materiálových nákladů.
V 6. pětiletce se tyto náklady snižovaly průměrně
ročně o 0,52 %, v roce 1981 se tempo jejich snížení
zrychlilo na 1,55 % a v roce 1982 činilo 1,45 %. Přispělo
k tomu limitování některých materiálových
položek, působení upravených vlastních
výkonů i zvýšená hospodárnost.
Tyto nesporně pozitivní výsledky dosažené
ve zvyšování vnitřní efektivnosti
naší ekonomiky svědčí o tom,
že jak řídící složky, tak
i tvůrčí aktivita pracujících
se v souladu s celospolečenským zájmem zaměřily
na jednu z nejdůležitějších oblastí
dosahování úspor společenské
práce. Projevuje se v tom i zaměření
socialistického soutěžení na kvalitativní
stránky reprodukčního procesu, rozšiřující
se činnost komplexních a racionalizačních
brigád a další rozvoj zlepšovatelského
a novátorského hnutí.
Vláda plně oceňuje tyto výsledky a
vyslovuje dík všem pracujícím a pracovním
kolektivům, které se o ně zasloužily.
Úspory paliv, surovin, energie i materiálů
se staly v současných podmínkách hlavním
zdrojem, ze kterého můžeme krýt rostoucí
potřeby národního hospodářství
i obyvatelstva. Význam těchto úspor vzrostl
též proto, že možnosti dovozu surovin a
palivoenergetických zdrojů jsou omezené a
kupujeme je za podstatně vyšší ceny než
dříve. Značně též vzrostly
náklady a ceny surovin, které získáváme
vlastní těžbou, zejména náklady
na těžbu uhlí.
Jestliže celkově můžeme pozitivně
hodnotit vývoj zisku a nákladů, pak na druhé
straně musíme zdůraznit, že to samo
o sobě nepostačí k realizaci základní
linie naší hospodářské politiky,
směřující k vysoké efektivnosti
celého hospodářství.
Výsledky v tvorbě zisku a ve snižování
nákladů nezahrnují vlivy zahraničního
obchodu. Vyjadřuji jen vývoj efektivnosti uvnitř
naší ekonomiky. V loňském roce, stejně
jako v předchozích letech, však na naši
ekonomiku velmi nepříznivě působilo
zhoršení celkové relace dovozních a
vývozních cen. Pokles efektivnosti zahraniční
ceny ve svých důsledcích snižuje naše
možnosti rozvíjet hospodářství
a zvyšovat životní úroveň. Jeho
příčiny souvisejí zejména s
vývojem cen na světových trzích.
Značný podíl na tom však má i
úroveň naší vlastní práce
jak ve výrobní, tak v obchodní činnosti.
Modernost, nejvyšší technickoekonomická
úroveň vyvážených výrobků,
jejich kvalita a estetický vzhled, pružnost výroby
i obchodu při uspokojování potřeb
zákazníků, servis atd., to jsou dnes faktory,
které především rozhodují o možnostech
odbytu a o dosahovaných cenách.
V našich podmínkách, kdy 36 % konečného
odbytu průmyslových organizací je určeno
pro vývoz, musíme klást do popředí
výsledky zahraniční směny více,
než jsme je kladli dosud. S tím souvisí i kritický
pohled na naše měřítka kvality a technické
úrovně výrobků ve srovnání
se světem. Zostřená konkurence na zahraničních
trzích je tvrdou prověrkou vlastních schopností
jednotlivých VHJ i organizací.
V zájmu získání objektivnějšího
pohledu na efektivnost našeho zahraničního
obchodu musíme porovnávat ceny, které dosahujeme
zejména při vývozu, s cenami, které
dosahují přední světoví vývozci.
Z tohoto srovnání pak musíme vyvozovat konkrétní
závěry a opatření jak v komerční
činnosti, tak zejména ve výzkumu, vývoji
a výrobě, neboť především
zde se rozhoduje o efektivnosti. Za dobře hospodařící
organizaci lze považovat jen takovou, která je při
exportu schopná konkurovat předním vývozcům
v technické úrovni a kvalitě výrobků
a dosahuje na tomto základě i dobré ceny.
Všeobecný růst nároků na zahraničních
trzích je tendence, která se plně prosazuje
i v zahraničním obchodu mezi socialistickými
státy. Je to logické, neboť tak jako my, považují
i ostatní státy RVHP intenzifikaci hospodářského
rozvoje za jeden z klíčových úkolů
své hospodářské politiky. To vytváří
příznivé podmínky pro další
rozvoj kooperace a specializace, pro společné řešení
životně důležitých otázek
zajištění surovinových a energetických
zdrojů, jakož i pro výrobu a směnu strojů
s vysokými technickými parametry. Z těchto
hledisek má pro nás zcela mimořádný
význam všestranný rozvoj spolupráce
se Sovětským svazem, který jako náš
největší obchodní partner se podílí
více než 1/3 na našem zahraničním
obchodu. Tato spolupráce se každý rok - a bylo
tomu tak i v uplynulém roce - rozšiřuje a prohlubuje
a i do budoucna počítáme s tímto vývojem.
Úspěšnost našeho úsilí o
vyšší efektivnost je do značné
míry podmíněna rychlým a účinným
uplatňováním progresívních
poznatků vědy, v hospodářské
praxi. V loňském roce jsme na rozvoj vědy
a techniky vynaložili 17 mld Kčs neinvestičních
výdajů, tj. o 3,4 % více než v roce
1961. Z toho připadlo 6,6 mld Kčs na státní
rozpočet a 10,2 mld Kčs na vlastní zdroje
organizací.
Jak svým objemem, tak i tempem růstu snesou tyto
výdaje srovnání s hospodářsky
vyspělými zeměmi. Měly by tedy umožňovat,
abychom drželi krok se světovým vývojem.
Připravili jsme a přistupujeme k realizaci některých
opatření ke zvýšení ekonomického
tlaku i zájmu na růstu účinnosti vědeckotechnického
pokroku, aby prostředky vynaložené na tyto
účely se vracely rychleji a přinášely
společnosti větší efekt. Jde nám
o to, aby se pohotověji uplatňovaly nové
vědecké poznatky, aby se zrychlily inovační
procesy, zvýšila technická úroveň
a kvalita veškeré produkce. Zásady ekonomické
kalkulace, specializace, koncentrace, mezinárodní
kooperace a integrace platí zde stejně jako pro
výrobu. Potřebujeme, aby se všude stal vědecko-technický
pokrok ekonomickou nezbytností a organickou složkou
řízení, což by se mělo příznivě
projevit i v hospodářských výsledcích.
Realizace technického pokroku a modernizace výroby
je do značné míry závislá na
investiční výstavbě. Velmi záleží
na jejím racionálním rozdělení
mezi jednotlivé články národního
hospodářství tak, aby bylo možné
soustavně ekonomiku modernizovat, cílevědomě
provádět koncepční změny ve
struktuře výroby, racionalizovat ji a urychlovat
výrobkové inovace i zabezpečovat potřebný
rozvoj infrastruktury.
Nemůžeme si proto dovolit investovat tam, kde se základní
prostředky již dnes dostatečně nevyužívají.
Dosažení obratu v této oblasti, pružnější
předávání či prodej nevyužívaných
strojů, záměna dosavadních méně
výkonných za výkonnější,
to jsou potřebná opatření aktuální
v řadě organizací. Stejně naléhavé
je s ještě větší důsledností
realizovat opatření vyplývající
z usnesení předsednictva ústředního
výboru Komunistické strany Československa
k situaci ve stavebnictví a jeho neodkladným úkolům
při plnění 7. pětiletky, i když
i zde můžeme zaznamenat některé kladné
výsledky.
Investiční výstavbou soustavně rozšiřujeme
národní majetek. Hodnota základních
prostředků v pořizovací ceně
v socialistickém sektoru dosáhla v loňském
roce 2,5 biliónů Kčs. To představuje
značný ekonomický potenciál jak ve
výrobní, tak i v nevýrobní sféře.
Zejména ve výrobní sféře máme
relativně vysokou vybavenost práce základními
prostředky. V průmyslu připadlo v loňském
roce na jednoho pracovníka v průměru 335
tis. Kčs základních prostředků,
což je téměř o 10 % více než
v roce 1980. To se však neprojevuje v odpovídajícím
růstu produktivity práce. Účinnost
základních prostředků soustavně
klesá vlivem nízké směnnosti, nedostatků
v organizaci práce a řízení, v loňském
roce i vlivem zpomalení hospodářského
rozvoje. K dlouhodobým závažným problémům
patří růst rozpočtových nákladů
staveb a skutečnost, že na nových kapacitách
není často dosahováno projektovaných
technicko-ekonomických parametrů.
Otázky efektivnosti investiční výstavby
souvisejí též s cílevědomým
vytvářením předpokladů v oblasti
specializace a zhromadňování výroby,
se širokým zapojením do mezinárodní
dělby práce a integrace v rámci RVHP. Jen
při splnění těchto podmínek
můžeme efektivně přistoupit k širšímu
využívání automatizace, robotizace,
výpočetní techniky v řízení
výrobních procesů a k uplatnění
všech důležitých složek probíhající
vědeckotechnické revoluce.
Již dlouhodobě se nám nedaří
zlepšit využití zásob v plánovaném
rozsahu. Také v loňském roce byl jejich plánovaný
přírůstek překročen o 6,6 mld
Kčs. Přesto však ve vývoji zásob
se projevilo na řadě úkolů zlepšení
a částečně se zlepšila struktura
rozložení přírůstku zásob
na jednotlivá odvětví. Tak např. v
průmyslu se v loňském roce srovnatelně
zrychlila obrátka zásob o 0,4 dne, což je sice
méně než se plánovalo, ale ve srovnání
s předchozími lety je to určitý pokrok.
K lepšímu využívání zásob
je třeba důsledně realizovat řadu
již dříve přijatých opatření,
soustavně zlepšovat jejich strukturu, vytřiďovat
nepoužitelné zásoby a zpružňovat
dodavatelsko-odběratelské vztahy.
Celkově je možno shrnout: jestliže chceme dále
zabezpečovat vysokou životní úroveň
a upevňovat životní jistoty obyvatelstva, pokročit
ve splácení našich úvěrových
závazků do zahraničí, překlenout
objektivní vlivy nepříznivého vývoje
světových cen a přitom zabezpečit
další rozvoj našeho národního hospodářství,
musíme ve všech článcích národního
hospodářství, na každém pracovišti
více než dosud, stavět do popředí
kritéria efektivnosti. Důsledněji je třeba
podporovat všechny pozitivní tendence, které
vedou k růstu efektivnosti a na druhé straně
prosazovat hospodárnost ve všech výdajích
a postihovat neefektivnost. Tímto směrem musí
více působit i finanční a úvěrová
politika i finanční kontrola.
Soudružky a soudruzi, strategie intenzifikace hospodářského
rozvoje klade vysoké požadavky na úroveň
řízení, a to jak na koncepční
činnost, tak i přímou řídící
práci. Ve změněných a v mnoha směrech
nových podmínkách hospodářského
a sociálního rozvoje nelze setrvat u stávajících,
i když třeba lety vyzkoušených metod,
které se však již přežily. Zvýšení
účinnosti řídící práce
dnes vyžaduje v souladu se závěry XVI. sjezdu
KSČ nově, tvořivě a s vyšší
odpovědností řešit ekonomické
problémy na celé řídící
ose.
Již dva roky uplatňujeme v praxi Soubor opatření
ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení
národního hospodářství, jehož
působení věnujeme soustavnou pozornost, jehož
působení soustavně analyzujeme. Získali
jsme řadu zkušeností a poznatků o tom,
která z opatření působí v žádoucím
směru, kde jsme však dosud na počátku
a musíme zintenzivnit náš postup a kde je nutno
ověřit nová řešení v zájmu
dosažení vyšších konečných
efektů. Usilujeme o zkvalitnění plánovací
činnosti na všech úrovních, rozvinuly
se práce na dlouhodobém výhledu, šířeji
se začíná prosazovat vstřícné
plánování. Vytvářejí
se podmínky pro posílení chozrasčotu
na úrovni VHJ, podniků, vnitropodnikových
útvarů, jakož i pro posílení
principu zásluhovosti v zainteresovanosti osobní,
kolektivní i podnikové.
Podíl podnikové sféry na vytvořených
finančních zdrojích, zejména na zisku,
se zvýšil a v důsledku toho se zvýšil
i její podíl na financování potřeb,
především investic. Snížil se rozsah
přerozdělovacích vztahů ve státním
rozpočtu směrem k podnikům. Přestavba
velkoobchodních cen přispěla ke zreálnění
hodnotových vztahů v ekonomice a umožnila snížit
neinvestiční dotace ze státního rozpočtu.
V oblasti zahraničně ekonomických vztahů
ověřujeme hlubší ekonomické i
organizační propojení výroby se zahraničním
obchodem.