Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikoliv.
Konstatuji, že Prohlášení Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky k Provolání Nejvyššího
sovětu Svazu sovětských socialistických
republik a ústředního výboru Komunistické
strany Sovětského svazu bylo schváleno jednomyslně.
(Potlesk.)
Na pořadu máme
Uvedený vládní návrh zdůvodní
ministr zahraničních věcí Československé
socialistické republiky soudruh Bohuslav Chňoupek.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr zahraničních věcí ČSSR
B. Chňoupek: Vážený súdruh
predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, Zmluva o priateľstve
a spolupráci medzi Československou socialistickou
republikou a Líbyjskou arabskou ľudovou socialistickou
džamahíriou, ktorá sa dnes predkladá
spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov
Federálneho zhromaždenia na schválenie, bola
podpísaná generálnym tajomníkom ÚV
KSČ a prezidentom republiky Gustávom Husákom
a vodcom líbyjskej revolúcie plukovníkom
Muamarom Kaddáfím 9. septembra 1982 pri návšteve
najvyššieho líbyjského predstaviteľa
v Československu.
Žiada sa pri tejto príležitosti zdôrazniť,
že československý ľud vždy podporoval
spravodlivý boj líbyjského ľudu za národné
a sociálne oslobodenie. S úprimnými sympatiami
sme privítali víťazstvo revolúcie 1.
septembra 1969, ktorým sa začal búrlivý
proces pokrokových premien v krajine, korunovaný
pozoruhodnými úspechmi v oblasti politickej, hospodárskej,
sociálnej a kultúrnej. Nie s menším
záujmom sledujeme úsilie tejto spriatelenej arabskej
krajiny o vybudovanie novej spoločnosti na sociálne
spravodlivých základoch, založené na
práve slobodne využívať národné
bohatstvá a výsledky práce v prospech pracujúcich.
Vysoko oceňujeme pokrokovú zahraničnú
politiku líbyjskej arabskej džamáhírie,
ktorá je dôsledne zameraná proti imperializmu,
kolonializmu a neokolonializmu, sionizmu a rasizmu. Vážime
si skutočnosť, že líbyjské vedenie
od počiatku 70. rokov prešlo na základe vlastných
skúseností k postupnému zbližovaniu
a utužovaniu spolupráce s krajinami socialistického
spoločenstva. Práve pre túto nezávislú
politiku si táto krajina získala veľkú
medzinárodnú autoritu. Na druhej strane sa však
stala súčasne terčom nevyberaných
útokov imperializmu. Nedávne protilíbyjské
provokácie amerických ozbrojených síl
- mimochodom odsúdené v Rade bezpečnosti
ako akcie expanzionizmu a hegemonizmu USA na Blízkom východe
- sú toho názorným dôkazom.
Styky medzi našimi krajinami majú mnohoročnú
tradíciu. Nikdy však neboli také intenzívne
a na takej vysokej politickej úrovni, ako v poslednom období.
Pripomeňme si oficiálnu priateľskú návštevu
plukovníka Muamara Kaddáfího u nás
v júni 1978, návštevu súdruha Gustáva
Husáka v Líbyi v septembri 1981, ktorá výrazne
prispela k ďalšiemu prehľbeniu zväzkov československo-líbyjskej
spolupráce na protiimperialistických základoch.
A hlavne však uvedené rokovania najvyšších
československých a líbyjských predstaviteľov
vlani v Prahe, o ktorých súdruh Gustáv Husák
prehlásil, že: "jednoznačne potvrdili
obojstranný záujem na ďalšom rozvíjaní
a prehlbovaní vzájomne výhodných stykoch,
odhodlanie hľadať a v plnom rozsahu využívať
možnosti, ktoré v tomto smere existujú".
Výsledky rozhovorov na tejto najvyššej politickej
úrovni vytvárajú potom spoľahlivú
základňu a dobré východisko pre rozšírenie
a dynamický rozvoj všestrannej spolupráce.
Pokiaľ ide o jej hospodársky a vedeckotechnický
aspekt, treba zdôrazniť, že Československo
v Líbyi už tradičně považujú
za dobrého hospodárskeho a obchodného partnera.
Úroveň spolupráce v tejto oblasti dokumentuje
výška čs.-líbyjského obchodného
obratu, ktorý napr. v roku 1982 dosiahol 223 miliónov
amerických dolárov.
Charakter a dosiahnutý stupeň vzájomných
vzťahov medzi obidvoma krajinami teda umožnili prikročiť
k podpísaniu takého závažného
zmluvného dokumentu, akým je Zmluva o priateľstve.
Vychádza z osvedčených zásad, zakotvených
v zmluvách o priateľstve, ktoré boli uzatvorené
v posledných rokoch s Afgánistánom, Socialistickou
Etiópiou, Jemenskou ľudovodemokratickou republikou
a Angolskou ľudovou republikou. Teda zo zásad, na
ktorých sa rozvíja spolupráca medzi socialistickými
krajinami a pokrokovými rozvojovými krajinami.
Za významnú považujeme tak isto skutočnosť,
že podpísaná zmluva bola prvým dokumentom
tohto druhu, ktorý Líbya uzatvorila s krajinami
socialistického spoločenstva. A tiež dôležitým
krokom, odrážajúcim ceľkové úsilie
líbyjského vedenia o upevnenie zväzku s krajinami
socialistického spoločenstva v protiimperialistickom
zápase pokrokových síl sveta.
To, že k podpisu tohto významného dokumentu
došlo v dobe zvlášť nebezpečných
útokov imperializmu a sionizmu proti ľudu arabských
krajín, presvedčivo potvrdzuje, že pokrokové
sily tejto časti sveta majú v československom
ľude a jeho krajine skutočných priateľov
a spojencov.
Predkladaná Zmluva o priateľstve a spolupráci
medzi Československou socialistickou republikou a Líbyjskou
arabskou ľudovou socialistickou džamahíriou zodpovedá
cieľom československej zahraničnej politiky
v duchu XVI. zjazdu KSČ a predstavuje ďalší
prínos v rozvoji priateľstva a spolupráce obidvoch
štátov a k upevneniu zomknutosti krajín socialistického
spoločenstva s pokrokovými rozvojovými krajinami.
Jej uzatvorenie je v plnom súlade s našimi ústavnými
predpismi a nevyžiada si žiadne zmeny v našom právnom
poriadku. Preto odporúčam, aby spoločná
schôdza Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia s touto Zmluvou vyslovila súhlas.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu ministru
Chňoupkovi.
Projednávaný návrh byl přikázán
k posouzení výborům ústavně
právním a zahraničním v obou sněmovnách.
Výbory Sněmovny lidu pověřily funkcí
společného zpravodaje člena zahraničního
výboru poslance Stanislava Tomse a výbory Sněmovny
národů člena ústavně právního
výboru poslance Jána Šebestiana.
Prosím, aby se nejprve ujal slova společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Toms.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
S. Toms: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci. Nová etapa v moderních dějinách
Libye, zářijová revoluce z roku 1969, která
svrhla monarchistický režim a vyhlásila republiku,
otevřela i široký prostor pro rozvoj československo-libyjské
spolupráce. Byly pro ni vytvořeny kvalitativně
nové podmínky, založené na oboustranné
důvěře, výhodnosti a vzájemném
respektování. Tyto vztahy a styky se rozšířily
zejména v posledním období, po vzájemných
návštěvách předsedů vlád
a hlav států obou zemí a byl jim dán
konkrétní výraz podpisem Smlouvy o přátelství
a spolupráci mezi Československou socialistickou
republikou a Libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamáhírijí.
Libye se stala výrazným faktorem světové
protiimperialistické fronty a národně osvobozeneckého
hnutí. Aktivně působí v hnutí
nezúčastněných zemí a hraje
významnou úlohu v arabském světě,
kde usiluje o spravedlivé urovnání krize
na Blízkém východě, zajištění
zákonných práv arabského lidu Palestiny
a osvobození všech arabských území
okupovaných Izraelem.
Podílí se na boji pokrokových sil za uhájení
světového míru, za zastavení zbrojení
a za odzbrojení. Rozšiřuje spolupráci
se zeměmi socialistického tábora, s nimiž
zaujímá stejná nebo blízká
stanoviska k hlavním mezinárodním problémům.
Generální tajemník ÚV KSČ a
prezident republiky Gustav Husák o tom řekl při
návštěvě plukovníka Muamara Kaddáfího
loňského roku v Praze toto: "Vážíme
si rovněž aktivního přínosu Libyjské
džamáhírije ke společnému zápasu
pokrokových, protiimperialistických a demokratických
sil za spravedlivé řešení závažných
otevřených otázek současného
světa."
Spolupráce Československa s Libyí se však
neuskutečňuje jen v politické oblasti, ale
je velmi významná i po ekonomické stránce
a mezi oběma zeměmi existují již léta
velmi čilé a důležité styky kulturní,
školské, vědecké a na základě
dlouhodobé dohody ze září roku 1981
i spolupráce v oblasti zdravotnické. Víme,
že naši přátelé v Libyi si těchto
rozsáhlých styků a spolupráce velmi
váží, protože jim pomáhá
při rozvoji jejich země, v budování
nové sociálně spravedlivé společnosti
a k možnostem stále více a svobodně
využívat bohatství jejich země I na
našich vysokých školách studují
libyjští studenti a uskutečňují
se výměnné stáže vědeckých,
pedagogických, kulturních a zdravotnických
pracovníků.
Libye totiž vidí v širokém zprostředkování
moderního vědění klíč
k řešení náročného programu
hospodářského a sociálního
rozvoje. Proto již od revoluce před čtrnácti
lety je přičítán velký význam
nejen soustavnému odstraňování negramotnosti
a zajištění všech základních
stupňů školského systému, ale
i budování odborných a vysokých škol.
Vždyť v roce revoluce měla Libye jen jedinou
univerzitu s fakultami v Tripolisu a Bengází s celkovým
počtem 3956 posluchačů. Od té doby
nastal obrovský rozvoj tohoto nejvyššího
školského systému, vznikly další
univerzity s mnoha fakultami a hlavně vysoké školy
technického směru. V Tripolisu byl založen
ropný institut a fakulta pro petrochemii na univerzitě
Al-Fatah. Dnes studuje na libyjských univerzitách
a dalších vysokých školách na 15
tis. mladých lidí a plán rozvoje na léta
1981 až 1985 se zaměřil zejména na výuku
technických disciplín. Plukovník Muamar Kaddáfí
položil například v listopadu roku 1981 základní
kámen první technické univerzity v přístavním
městě Marsá al-Bréka, která
bude zaměřena na otázky petrochemie a přijme
asi 1700 posluchačů.
Zemědělská fakulta univerzity Kár-Júnis
v městě Bajda má zahájit činnost
koncem tohoto roku a přijmout 1500 posluchačů.
Počet vysokoškolských studentů má
podle plánu stoupnout do roku 1985 na 30 tis. tak, aby
si Libye mohla vychovat další potřebné
kádry pro rozvoj země.
Vážené soudružky poslankyně a poslanci,
považoval jsem za nutné zmínit se ve své
zprávě i o těchto skutečnostech, jež
dokumentují vůli a snahu Libye o rychlé překonání
pozůstatků koloniální nadvlády
a vytvoření spolehlivého základu pro
nezávislý a opravdu pokrokový rozvoj země.
Pomáhat tomuto rozvoji, udržovat dobré vzájemné
styky a posilovat spolupráci mezi socialistickými
a pokrokovými rozvojovými zeměmi, to je smyslem
smlouvy, která byla podepsána na závěr
loňské návštěvy plukovníka
Muamara Kaddáfího v Praze.
Vzhledem k významu této smlouvy pro náš
stát a další spolupráci obou našich
zemí doporučuji jako společný zpravodaj
výborů Sněmovny lidu Federálního
shromáždění, aby Sněmovna lidu
vyslovila s vládním návrhem Smlouvy o přátelství
a spolupráci mezi Československou socialistickou
republikou a Libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamáhírijí
svůj souhlas.
Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci
Tomsovi. Slovo má společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů poslanec Šebestian.
Společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů poslanec J. Šebestian: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,
predložený vládny návrh, ktorým
sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej
socialistickej republiky na súhlas Zmluva o priateľstve
a spolupráci medzi Československou socialistickou
republikou a Líbyjskou arabskou ľudovou socialistickou
džamahíriou, predstavuje významný prínos
pre ďalší pozitívny vývoj vzájomných
vzťahov medzi Československou socialistickou republikou
a Líbyjskou arabskou ľudovou socialistickou džamáhíriou.
Dohodnutie tohto významného dokumentu zmluvno-právnej
povahy je výrazom dosiahnutej úrovne vzájomnej
spolupráce medzi obidvoma krajinami, avšak i výrazom
ich záujmu a presvedčenia tieto vzťahy spolupráce
a priateľstva prehlbovať a rozvíjať. Dohodnutím
zmluvy bola vytvorená dlhodobá zmluvná základňa
pre rozvoj vzájomných vzťahov v oblasti národného
hospodárstva, vedeckotechnickej spolupráce, obchodnej
spolupráce, ale takisto v oblasti vedy, školstva,
kultúry, zdravotníctva, oznamovacích prostriedkov
a v ďalších.
Jej medzinárodnopolitický význam však
nie je daný len prijatím záväzkov v
bilaterálnej spolupráci, ale i tým, že
obidve krajiny v rade ustanovení deklarovali svoje zásadné
stanoviská k hlavným otázkam súčasného
medzinárodného vývoja, akými sú
najmä zachovanie medzinárodného mieru a bezpečnosti,
uvoľňovanie napätia, odzbrojenie a definitívne
odstránenie kolonializmu.
Zmluva vychádza z osvedčených princípov,
na ktorých sa rozvíjajú vzťahy spolupráce
medzi socialistickými krajinami a pokrokovými rozvojovými
krajinami. Stala sa jednoznačným vyjadrením
dlhodobého a perspektívneho charakteru spolupráce
oboch krajín, založenej na odhodlaní naďalej
pokračovať v boji proti imperializmu, príspevkom
k posilneniu pozícií krajín socialistického
spoločenstva v Líbyjskej arabskej džamáhírii.
S predloženou Zmluvou vyslovil súhlas ústavnoprávny
výbor a zahraničný výbor Snemovne
národov. Preto ako spoločný spravodajca Snemovne
národov odporúčam schváliť vládny
návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu
zhromaždeniu Československej socialistickej republiky
na súhlas Zmluva o priateľstve a spolupráci
medzi Československou socialistickou republikou a Líbyjskou
arabskou ľudovou socialistickou džamáhíriou
v predloženom znení. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny národů
poslanci Šebestianovi.
Do rozpravy k tomuto bodu se písemně nikdo nepřihlásil,
přesto se ptám: Přeje si někdo slovo?
(Nikdo.) Nikoliv.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
V zasedací síni je přítomno 145 poslanců
Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů
66 poslanců zvolených v České socialistické
republice a 62 poslanci zvolení ve Slovenské socialistické
republice. Obě sněmovny jsou podle ústavního
zákona o československé federaci usnášení
schopné.
V parlamentním tisku č. 79 se navrhuje usnesení,
kterým se doporučuje souhlasit s projednávaným
vládním návrhem.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení podle
doporučení společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikoliv.
Sněmovna lidu návrh usnesení jednomyslně
schválila.
Nyní prosím o vyjádření poslance
Sněmovny národů.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení podle doporučení
společného zpravodaje výborů Sněmovny
národů? (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.