Za první dva roky je úkol plněn, měrná
spotřeba je snížena ve výrobě
elektřiny z pevných paliv asi o 1,5 %. Rovněž
začátek letošního roku ukazuje, že
i v roce 1983 bude snížena měrná spotřeba
paliv v našich tepelných parních elektrárnách.
K tomu je samozřejmě třeba řady opatření
technických nebo organizačních, z nichž
bych alespoň některá uvedl. Jde o rekonstrukci
chladicích systémů našich elektráren,
rekonstrukci kotelního hospodářství.
Při této příležitosti bych chtěl
na jinou dnešní otázku odpovědět,
že celou záležitost kotelního hospodářství
nejen ve velké energetice, ale také pro výrobu
tepla pro obyvatelstvo jsme už na základě podnětů
z 2. schůze Sněmovny lidu z října
loňského roku projednávali a v pololetí
podle rozhodnutí předsedy vlády s. Štrougala
bude vláda posuzovat zásadní směry
a přijímat rozhodnutí ke změně
v celé tendenci našeho dosavadního vývoje
kotelního hospodářství. Je tu ještě
řada jiných opatření, týkajících
se regulace, měření, plynulého čištění
kondenzátorů a řady dalších věcí.
Závěrem k prvním dvěma otázkám
bych chtěl říci ještě jednu poznámku.
Na 2. schůzi Sněmovny lidu dne 16. října
loňského roku byla posuzována celá
oblast hospodaření s palivy a energiemi, včetně
státního cílového programu a jeho
osmi dílčích částí.
Přitom dvě oblasti - hutnická oblast a oblast
energetických spotřeb - byly podrobně na
schůzi Sněmovny lidu posuzovány.
Třetí a poslední otázka se týkala
společenské prověrky. V této odpovědi
budu poněkud předcházet její závěry.
Máme dohodnuto, že celkové shrnutí provedeme
12. dubna v komisi vlády pro zabezpečování
národního hospodářství palivy
a energiemi. Avšak už z dnešního hodnocení,
které předložily krajské národní
výbory a řada resortů, vyplývají
čtyři předběžné závěry
ze společenské prověrky.
První je, že se potvrzuje možnost získávání
zdrojů a úspor na dílnách, provozech,
střediscích, tedy v drobnějších
oblastech, které zpravidla státní cílový
program nezahrnuje, poněvadž ten započítává
jmenovité akce, které mají úsporu
od 500 tun měrného paliva výše. Ukazuje
se, že drobná úspornost je velmi podstatná
v hospodaření podniků, závodů,
jednotných zemědělských družstev
či na jiných místech našeho národního
hospodářství.
Za druhé jsou získávány poznatky,
které nemohou být okamžitě navrhovateli
uplatňovány nebo využívány ve
chvíli, kdy vznikají, ale které vyžadují
projekční, konstrukční či jinou
technickou přípravu a které bychom mohli
zahrnout do pojmu "větší technické
racionalizace", čili ukazují se zdroje pro
období příští, dnes ještě
nevyužívané.
Dosavadní výsledky potvrzují jednoznačně,
že donedávna zpochybňovaný racionalizační
úkol hospodářského plánu na
rok 1983 (t. j. 2,8 mil. tun měrného paliva) bude
splněn. To je třetí velmi konkrétní
poznatek a závěr.
Celé hnutí za společenskou prověrku,
jak všichni dobře víme, vzniklo po schůzi
předsednictva ÚV KSČ v polovině října
loňského roku. Chtěli bychom doporučit,
aby nově vzniklé (kromě profesně dříve
pracujících) závodní komise nebo pracovní
skupiny na jednotlivých provozech zůstaly dále
v činnosti, abychom uzavřením společenské
prověrky ke konci března letošního roku
nechápali záležitost jako uzavřenou,
ale naopak jako podnět proto, abychom stejným způsobem
pokračovali v dalším období.
Výsledky hodnocení společenské prověrky
budou posouzeny v dubnu ve vládě, v předsednictvu
ÚV KSČ, spolu se státním cílovým
programem, který bude znovu předložen na schůzi
vlády a který bude posuzován nejen jako rozhodující
oblast technické racionalizace, ale také ve druhé
působící oblasti, t. j. v oblasti řízení,
plánování a ekonomické stimulace,
ať jde o oblast financování, cen, investiční
výstavby, nebo oblast související s energetickou
situací, oblast odměňování,
hmotné stimulace atd.
Na závěr bych chtěl poslanci Medemu poděkovat
za předloženou otázku, poněvadž
jsem tím dostal příležitost vrátit
se ke 2. schůzi Sněmovny lidu, kde jsem se jménem
vlády zavázal k tomu, že postupně bude
Sněmovna lidu informována o vládou přijatých
opatřeních, ke kterým se sněmovna
v říjnu loňského roku plně
přihlásila.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Gerlemu.
Ptám se poslance Medeho, jestli je spokojen s odpovědí.
Poslanec SN G. Mede: Áno.
Předseda FS A. Indra: Prosím předsedu
federální vlády s. Štrougala o závěrečné
slovo.
Předseda vlády ČSSR L. Štrougal:
Vážený soudruhu předsedo Federálního
shromážděni, soudružky a soudruzi poslanci,
po naší téměř jednodenní
rozpravě ke zprávě o činnosti vlády
za uplynulý rok a výhledech na příští
období můžeme říci, že mezi
námi je jednota. Jednota úkolů i jednota
starosti o jejich zabezpečení je pochopitelně
diferencována v tom směru, že my v centru,
ve vládě, se na některé základní
otázky díváme z poněkud obecnějšího
pohledu. Vyvozujíce poučení z minulosti děláme
závěry pro budoucnost. Vy ve svých diskusních
příspěvcích mnohem konkrétněji
a tedy někdy vůči zprávě o
činnosti vlády i konfliktněji a kritičtěji
rozebíráte konkrétní problémy
v jednotlivých oblastech, ať v plnění
sociálně ekonomického programu, tak v kultuře
a školství, v mezinárodně politické
oblasti i pokud jde o obrannou schopnost státu.
Myslím, že to je logické a je to pro nás
také poučení. Z vašich závěrů,
z vašich rozborů - byly zde předneseny některé
velmi kvalifikované diskusní příspěvky
- je třeba vycházet z toho, jak dále postupovat,
jak formulovat některá rozhodnutí v nejrůznějších
oblastech vládní činnosti.
Vstoupili jsme do roku 1983 Je to třetí rok pětiletky,
blížíme se k její polovině. To
je vždy rozhodující rok. Nesmíme si
zakrývat, soudružky a soudruzi poslanci, že dvě
uplynulá léta se nám plně nevydařila.
V dynamice růstu národního hospodářství
jsme nedosáhli cílů, které vytyčil
XVI. sjezd KSČ. Přitom víte, že jsme
si v tomto směru určili minimální
hranici v zákoně o pětiletém plánu.
Z výkladu soudruha ministra Léra na prosincové
plenární schůzi Federálního
shromáždění o návrhu státního
rozpočtu na rok 1983 znáte, že jsme si stanovili
určitou dynamiku, která je podle našeho názoru
reálná a dosažitelná. Ovšem za
předpokladu, že přidáme do kroku. V
čem byl rok 1982 zvlášť poučný?
Nelze kritizovat to, že některé výrobní
resorty nesplnily plán výroby, plán výkonů.
Ale kritizovat musíme, že nesplnily ani plán
odbytu, to znamená, že část produkce
nenalezla odbyt na vnitřním a zahraničním
trhu nebo v investiční výstavbě. To
jsem zdůvodňoval také ve zprávě
o činnosti vlády. To je, soudruzi, činnost
absolutně neodpovědná, činnost, se
kterou nemůžeme souhlasit, poněvadž příslušné
podniky, organizace a VHJ vyrábějí pro určitý
účel, pro člověka, pro rozvoj země,
pro zahraniční obchod, pro odbyt a ne pro to, aby
jejich produkce ležela ve skladech, v zásobách,
abychom pak nevěděli, co s tím. Důsledkem
pak je ztráta národního důchodu, ztráta
dynamiky rozvoje hospodářství.
V tomto směru je třeba se poučit i systémově.
Jsou různé návrhy, jak na věc reagovat.
Je tu otázka, zda vlastní výkony vyjadřují
dostatečně tlak na to, aby byla vyráběna
produkce, která je užitečná, o kterou
je zájem, či zda nemáme přejít
na tzv. realizované výkony. To je ovšem věc
nesmírně složitá, nechci ji v této
rozpravě řešit, nechci ji zamítat ani
se k ní přiznávat. Skutečností
zůstává, že v tomto roce, poněvadž
systém nelze měnit z měsíce na měsíc,
je základ v konkrétní odběratelsko-dodavatelské
činnosti. Zde příslušní řídící
pracovníci musí pracovat tak, aby vyráběli
zboží, pro které naleznou odbyt na vnitřním
trhu, v zahraničním obchodě, v investiční
výstavbě, prostě v celém reprodukčním
procesu. Rozšiřování zásob znamená
ochuzování této země, ochuzování
tohoto národa. Je to v podstatě neplnění
úkolů pětiletky, je to cesta, jak negovat
směry, které jsme si založili na XVI. sjezdu
komunistické strany.
Je známo, že připravujeme otázky vědeckotechnického
rozvoje a že nejvyšší orgány komunistické
strany, její ústřední výbor,
se mají v době, kdy věci budou dopracovány,
otázkami vědeckotechnického rozvoje zabývat.
Podle našeho názoru je to ústřední
otázka, otázka, ,která rozhoduje o tom, jak
se přizpůsobíme tomu, co se ve světě
děje v osmdesátých letech. Změny ve
světovém hospodářství ovšem
nezačaly až osmdesátými lety, ale ve
druhé polovině sedmdesátých let, a
to i v socialistickém společenství. Dynamika,
rychlost strukturálních změn, kvalitativních
a technických změn se neobyčejně zrychluje.
Nám nezbývá nic jiného, než tyto
společenské reality, reality jak socialistického
společenství, tak vyspělých průmyslových
kapitalistických zemí i rozvojového světa
vzít v úvahu, reagovat na ně a přizpůsobit
se jim. Náš výrobně technický
potenciál není malý, lidský potenciál
rovněž, máme velice schopné, velice
erudované lidi. Je však otázka, jak ho řídit,
abychom jej optimálně využívali, jak
od nejvyšších článků až
po nejnižší tento proces adaptability zvládáme,
k čemuž soudruh Husák neustále v závěrech
na zasedáních ÚV komunistické strany
vyzývá. Tento úkol musíme brát
vážně, tento proces nemůžeme nechat
jít mimo nás a myslet si, že svět a
objektivní vývoj nějak obejdeme. Neobejdeme
ho. Reálný vývoj je takový, jaký
je. Vyžaduje jinou strukturu výroby, rychlejší
technickou obměnu, rychlejší inovaci, levnější
výrobky, tzn. s menší materiálovou spotřebou.
Soudruh Gerle zde výstižně mluvil o některých
energetických a surovinových úsporách.
To je cesta, jak hospodařit správně s deficitními
materiály, na které tato země, která
v podstatě 40 % národního důchodu
dosahuje prostřednictvím mezinárodní
směny zboží, je odkázána, z kterých
je živa. Proto otázky technického rozvoje jsou
v podstatě rozhodující.
Nejde jenom o inovační řády nejvyššího
stupně. Československo se vždy bude na inovačních
řádech vysokého stupně jenom podílet
v kooperaci se Sovětským svazem nebo s dalšími
zeměmi socialistického společenství.
Jen mimořádně, v ojedinělých
případech budeme iniciátory inovačních
řádů nejvyššího stupně.
Jen když jde o inovaci výrobkovou, prostou inovaci
stávající výroby, resp. výroby,
která se strukturálně musí přizpůsobit
daným potřebám produkce, se ve světě
můžeme uplatnit. Tomu se musí podniky, VHJ
i výzkumné organizace v předvýrobní
etapě přizpůsobit, to musí zvládat.
V tom je příčina, že první dva
měsíce letošního roku náš
vývoz, jestliže mluvím otevřeně,
nevypadá příznivě. Vím, že
dva měsíce nic neznamenají. Březen,
jak mi soudruzi ministři říkají, vypadá
mnohem lépe. Ale musíme si uvědomit, že
usilujeme-li o rovnoměrné plnění plánu,
jsme závislí na určitých dovozech
a dovozy jsou závislé na vývozech. Jestliže
nebudeme efektivně vyvážet, budeme-li naopak
vyvážet se ztrátami, potom nemůžeme
ani dovážet to, co výroba potřebuje,
co potřebuje vnitřní trh a rozvoj naší
životní úrovně, rozvoj našeho hospodářství.
V oblasti technického rozvoje další pokrok
nerozlučně souvisí se strukturálními
změnami, s určitou exportní ofenzívou
a rychlejší výměnou zboží
v rámci socialistického společenství,
ale i rozvojových zemí a kapitalistických
zemí. Jsou to základní otázky, které
musíme řešit denně na každém
pracovišti. Rezervy jsou neohraničené, velké,
musíme k nim ovšem aktivně přistupovat.
Domnívám se, že tím, co jsme udělali
v systému řízení z hlediska odměňování
a normování, mám na mysli třeba přechod
od hrubé výroby na tzv. vlastní výkony,
některé experimenty v oblasti investic zahraničního
obchodu a technického rozvoje, i když to není
dokonalé, vytváříme daleko dokonalejší
podmínky, tlaky a podněty k tomu, abychom v kvalitativních
změnách v národním hospodářství
postupovali v roce 1983 mnohem rychleji a dali si cíl letošní
plán v každém podniku nejenom splnit, ale i
překročit. Překračovat ho ovšem
z hlediska užití produkce a nikoliv výrobou,
která nenalezne užití. Myslím, že
pro takový cíl - překročit plán
roku 1983 z hlediska vnitřního i zahraničního
užití - máme možnosti a síly a
že bychom o to měli usilovat. Kdybychom si takový
cíl všichni dali jako vnitřní úkol
na svých pracovištích i v rámci svých
poslaneckých obvodů, v rámci svých
odborností, profesí, v rámci své odpovědnosti,
svých funkcí, myslím, že bychom mohli
značně pomoci naší republice ke splnění
této pětiletky, ke splnění úkolů
XVI. sjezdu KSČ.
Děkuji vám za vaše připomínky
a slibuji vám, že je důkladně využijeme.
(Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Štrougalovi.
Prosím předsedu námi zvolené návrhové
komise poslance Nejezchleba, aby nás seznámil s
návrhem usnesení.
Místopředseda SL R. Nejezchleb: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia, k správe vlády ČSSR
o plnení jej programového vyhlásenia návrhová
komisia predkladá tento návrh na uznesenie:
"Federálne zhromaždenie ČSSR prerokovalo
na 8. spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne
národov dňa 16. marca 1983 správu vlády
ČSSR o plnení jej programového vyhlásenia,
prednesenú predsedom vlády súdruhom Lubomírom
Štrougalom. Federálne zhromaždenie
1. konštatuje, že vláda ČSSR v
náročnejších podmienkach usiluje v súlade
so závermi XVI. zjazdu KSČ o splnenie svojho programu.
2. vyjadruje presvedčenie, že vláda
ČSSR bude tiež v ďalšom období vyvíjať
maximálne úsilie pre zabezpečenie plánovaného
hospodárskeho, kultúrneho a sociálneho rozvoja
ČSSR.
3. ukladá poslancom Federálneho zhromaždenia,
aby svojim politickým a organizátorským pôsobením
všestranne napomáhali pri plnení závažných
úloh budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti."
Předseda FS A. Indra: Děkuji za předložení
návrhu. Jsou k němu nějaké připomínky
nebo dotazy, soudružky a soudruzi? (Nikdo se nehlásil.)
Nejsou.
Děkuji návrhové komisi i jejímu předsedovi
poslanci Nejezchlebovi.
Můžeme přistoupit k hlasování.
V této chvíli je v zasedací síni přítomno:
ve Sněmovně lidu 161 poslanec, ve Sněmovně
národů 68 poslanců zvolených v České
socialistické republice a 65 poslanců zvolených
ve Slovenské socialistické republice. Obě
sněmovny jsou tedy usnášení schopné.
Nejprve prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
předloženým návrhem usnesení?
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem
usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikoliv.
I Sněmovna národů návrh usnesení
schválila.
Konstatuji, že obě sněmovny Federálního
shromáždění jednomyslně schválily
návrh usneseni ke zprávě vlády Československé
socialistické republiky o plnění jejího
programového prohlášení.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jak už
jsem uvedl, z iniciativy zahraničních výborů
obou sněmoven vám byl rozdán návrh
Prohlášení Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky k
Provolání Nejvyššího sovětu
Svazu sovětských socialistických republik
a ústředního výboru Komunistické
strany Sovětského svazu k parlamentům, vládám,
politickým stranám a národům světa.
Písemné připomínky k návrhu
prohlášení nedošly. Přesto se ptám:
Má někdo nějaké připomínky?
(Nikdo.) Nikoliv.
Doporučuji, soudružky a soudruzi, aby o návrhu
prohlášení hlasovaly obě sněmovny
společně. Jsou proti tomuto návrhu nějaké
námitky? (Nebyly.) Nikoliv.