Zejména nyní, po 6. zasedání ÚV
KSČ, je třeba věnovat mimořádnou
pozornost tomu, aby k negativním jevům nedocházelo
nejen ve vlastní činnosti orgánů a
aparátu národních výborů a
v práci jimi řízených organizací,
ale aby se vůbec situace zlepšovala na všech
úsecích.
Národní výbory prakticky řeší
většinu problémů, které denně
ovlivňují život občana. Hospodářství
národních výborů je počtem
pracovníků po průmyslu ve většině
krajů největší. V našem kraji se
jedná o 75 tis. lidí. Zahrnuje placené a
neplacené služby, rozvoj bydlení, zásobováni
obyvatelstva, dopravu, veřejné stravování
a nevýrobní sféru, školstvím
počínaje, kulturou a sociálním zabezpečením
konče. Jde o velmi složitý mechanismus.
Občanu je jedno, kdo je kým řízen,
že například jedna samoobsluha podléhá
předsedovi spotřebního družstva a jiná
řediteli Potravin, že za restaurace odpovídá
ONV a za městskou dopravu MNV, ale jde mu především
o to, aby vše dobře fungovalo, aby lidé k němu
byli zdvořilí a ochotní nejenom v obchodě,
ale i na úřadě, prostě všude.
Proto je naléhavě třeba, aby dále
rostla společenská úloha národních
výborů jako orgánů státní
moci a správy, jako prostředníka vlády
lidu v územních obvodech. V tomto směru je
opravdu co napravovat, řešit problémy, které
pracující oprávněně kritizují.
Často, i opakovaně, jsou zjišťovány
nedostatky v používání prostředků
rozpočtu, v ochraně národního majetku,
prosazování skupinových i osobních
zájmů. Nejen to, platí se za nízkou
kvalitu práce, trvají nepořádky a
nízká úroveň obsluhy ve veřejném
stravování, ve službách, nepoctivost
v obchodě, nedodržování pracovní
doby, jízdních řádů, stížnosti
na bytovou politiku, na dlouhé lhůty ve zdravotnictví,
na necitlivé jednání s lidmi. Když se
něco udělá málo kvalitně a
za rok vkládáme do téhož úseku
prostředky znovu, mám na mysli komunikace, právem
to lze nazývat škodami v národním hospodářství.
Pak se nelze divit, že to občany roztrpčuje
a také znehodnocuje celkové výsledky naší
socialistické společnosti.
Například loni podali občané národním
výborům a jimi řízeným organizacím
v našem kraji 3129 stížností, oznámení
a podnětů, to je o 488 více než v roce
1981 a více než 50 % stížností
bylo oprávněných.
Výbory lidové kontroly uplatnily v našem kraji
429 postihů s finančním dopadem 814 tis.
Kčs, čtyři případy řešila
až prokuratura, v devíti případech byly
provedeny kádrové závěry a ve dvaceti
třech případech bylo pozastaveno nesprávné
rozhodnutí.
Je proto nezbytné zvýšit úroveň
ochrany proti neoprávněnému obohacování,
posílení prevence a důslednější
uplatňování sankcí. To musí
garantovat v národních výborech i volené
orgány. Dále pak prohloubit kontrolní činnost
směrem k hospodářství, které
bezprostředně řídí, i směrem
k práci aparátu národního výboru.
Kázeň, disciplína a pořádek
nejsou pro socialismus cizí prvky, ale naopak jsou mu vlastní.
Za jejich prosazování je třeba svést
účinný boj, a to všude. Nikdo nekritizuje,
že bychom měli málo řídících
a kontrolních orgánů. Jde však o jejich
účinnost a skutečné výsledky
v ochraně a prohlubování socialistické
zákonnosti.
K účinnějšímu boji za nápravu
těchto a dalších problémů a k
účinnější práci národních
výborů si však potřebujeme i nadále
"uvolnit ruce" a jako jeden z prostředků
k tomu vidím v účelné racionalizaci
práce a v dalším snižování
administrativy.
O řadě těchto otázek jednaly ústavně
právní výbory Federálního shromáždění,
např. i o přetížení funkcionářů
národních výborů administrativní
agendou, která je odvádí od hlavního
poslání, tj. od práce s lidmi.
Z centra až dolů přežívají
zaběhnuté přístupy, návyky,
resortnost, a to brání účinněji
překonávat byrokratismus v praxi. Stále je
snaha všechno řídit, určovat a sledovat.
Potvrzují se i tzv. "vzorové" náplně
jednotlivých odborů krajských národních
výborů, které některá ministerstva
doporučují. Ale proti stávajícím
náplním se prakticky nic nemění.
Složitý byl i rozpočtový systém
a účetnictví nižších stupňů
národních výborů, složitý
byl například schvalovací systém při
dosavadním sdružování prostředků.
Oceňuji zjednodušení, které již
bylo nastoleno a ještě se přimlouvám,
aby odpovídající resortní prostředky
byly zajištěny v plánu současně
s prostředky národních výborů.
Mnoho akcí v minulosti ztroskotalo na tom, že několik
podniků bylo ochotno přispět třeba
na výstavbu společné kotelny, ale každému
dal jeho nadřízený orgán prostředky
na jiný rok nebo dokonce jinou pětiletku. A než
se to dá dohromady, odmítne se nebo není
již stavební kapacita.
Prohlubuje se spolupráce s ústředně
řízenými organizacemi. Dobré přístupy
z obou stran ukázal v kraji celokrajský aktiv funkcionářů
národních výborů a Národní
fronty, vedoucích pracovníků průmyslu
a zemědělství a tento aktiv také ukázal
rezervy na obou stranách, v národních výborech,
ale i v ústředně řízených
podnicích.
Nejde však jen o složité systémy, ale
i o byrokratické přístupy. Někdy se
divíme, kolik pracovníků zastupuje jednu
instituci na určitém jednání, ale
žádný koneckonců nemá kompetenci
se na místě s konečnou platností rozhodnout.
Ale hlavně je to důkaz, že problém neznají
a proto si s sebou mnozí i vedoucí pracovníci
berou štáb svých pracovníků.
Ze svých vlastních zkušeností mohu uvést,
že závěry 6. pléna ústředního
výboru strany v našem kraji byly odpovědně
rozpracovány na všech stupních národních
výborů a také pochopeny a jsou již některé
pozitivní výsledky, zejména v práci
střediskových obcí.
Snižuje se i písemný styk z kraje až na
ONV a odtud až na základní články.
Prosazuje se osobní styk funkcionářů
a aparátu. Méně se hovoří o
úředních hodinách a záležitosti
občanů na národních výborech
se řeší podle časových možností
občanů. Východiska se nacházejí
ve snížení administrativní náročnosti,
např. jen na finančním odboru KNV byly zrušeny
154 výkazy, hlášení, přehledy
a tabulky. V praxi ještě bylo realizováno 137
návrhů. Mohu potvrdit, že to nezhoršilo
ani kontrolu, ani řízení. Je až s podivem,
že se bez tak velkého množství různých
výkazů a hlášení můžeme
nyní obejít. Jsou připraveny i další
náměty, které budou s některými
resorty diskutovány.
Stálo by za uvážení, zda nyní
v etapě naplňování závěrů
6. pléna ústředního výboru
strany, a to v celém komplexu, nezaměřit
pozornost na důslednou realizaci - přijímat
méně dalších usnesení, směrnic
či jiných norem. Máme dost usnesení
nebo směrnic, ale je k nim malá úcta, a to
na všech úrovních řízení.
A usnesení i směrnice jsou přijímány
proto, aby se plnily, aby řešily potřebný
stav věci. I v tomto směru musíme prosadit
důsledné dodržování stranické
i státní disciplíny.
Na závěr mi dovolte, abych vyjádřil
plný souhlas závěrům obsaženým
ve zprávě vlády Československé
socialistické republiky.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Samcovi.
Prosím poslance Svěrčinu, připraví
se poslanec Veselý.
Poslanec SL O. Svěrčina: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych se ve svém
vystoupení vyjádřil k závěrečné
části projevu předsedy vlády Československé
socialistické republiky, v níž se zabýval
plněním programového prohlášení
federální vlády v oblasti mezinárodních
vztahů.
Lidé na celém světě jsou dnes vážně
znepokojeni nebezpečným vývojem mezinárodní
situace. Boj za mír nabývá na ostrosti. Proti
kursu socialistických zemí, zaměřenému
na omezení zbrojení, posílení míru
a obranu suverenity a svobody národů, stojí
kurs agresívních kruhů imperialismu reprezentovaný
USA. Tyto kruhy usilují o podkopání uvolnění,
o konfrontaci a bezuzdné zbrojení. Vládnoucí
kruhy Spojených států se otevřeně
vměšují do vnitřních záležitostí
států usilující o likvidaci národně
osvobozeneckého boje.
Skutečnost, že se Spojené státy vměšují
do záležitostí svrchovaných států,
není nic nového. Nové je však to, že
vláda Spojených států dnes oficiálně
prohlašuje, že hodlá vnucovat ostatnímu
světu americké pořádky jako jedině
možné a závazné.
Soudobý imperialismus, jeho nejreakčnější
agresívní kruhy nemají co předložit
proti mírovým konstruktivním návrhům
socialistických zemí. Američané a
jejich satelité v Londýně, v Bonnu, v TelAvivu
a v dalších západních zemích
nejsou schopni předložit národům nic
jiného než válečné přípravy,
pomluvy, rasistickou ideologii a praxi. A všude, kde jen
mohou, hledají prostor k tomu, aby udusili jakýkoli
projev společenského pokroku, aby v samém
zárodku zmařili nejzákladnější
touhu člověka po lidském, spravedlivém
a svobodném životě.
Soudružky a soudruzi poslanci, jsme velmi rozhořčeni
teroristickou činností kontrarevoluční
organizace UNITA, která za přímé podpory
a z popudu rasistické Jihoafrické republiky a USA
provádí diverzní činnost proti budovatelskému
úsilí angolského lidu. Rozhodně odsuzujeme
poslední zločin těchto Američany vydržovaných
teroristů, kteří 13. března zajali
v Angolské lidové republice skupinu československých
odborníků i s jejich rodinami.
Odsuzujeme mezinárodní terorismus a žádáme
bezodkladné propuštění našich občanů,
kteří pomáhali angolskému lidu plnit
náročné ekonomické úkoly.
Spojené státy se staly kosmopolitním teroristou,
který organizuje na území cizích zemí
a kontinentů rozbroje a napětí, z nichž
se snaží těžit mocensky, politicky, ekonomicky
i vojensky. Tato politika, která způsobila a stále
působí národům mnoha zemí nesmírné
škody a útrapy, je již dnes na pranýři
odsouzena mezinárodním tribunálem světového
veřejného mínění.
Národy světa nemohou zapomenout na utrpení
a prolitou krev během imperialistických válek.
Ani my nemůžeme zapomenout na hrůzy způsobené
fašismem, k jehož nástupu dopomohly před
50 lety stejné síly, které dnes připravují
lidstvu ještě hroznější jadernou
katastrofu.
Jsme proto právem znepokojeni oživováním
revanšistických tendencí u našeho západního
souseda - v Německé spolkové republice.
Soudružky a soudruzi, včera bylo 15. března.
15. březen 1939 v historii našich národů
něco znamená. Byl to varovný mezník
našich dějin. Nezapomeneme, i když uplynulo již
44 let, jak naše národní svrchovanost byla
pokořena a zdeptána fašistickým okupantem.
Nezapomeneme, i když uplynulo již 44 let, jak byla korunována
zrada západních spojenců naší
první republiky. Nezapomínáme ani na americké
agrese po druhé světové válce v Koreji,
v Indočíně či v Latinské Americe.
Na této politice Spojených států se
nic nezměnilo. Viceprezident USA pan Busch, ministr zahraničních
věcí pan Schultz objíždějí
svět a snaží se přimět své
spojence k tomu, aby souhlasili s tzv. nulovým řešením,
aby podpořili rozmístění nových
jaderných raket středního doletu v západní
Evropě. Propagují Reaganovu doktrínu omezené
jaderné války. To není nic jiného
než jaderný terorismus a jaderné vydírání
národů, ale i amerických spojenců.
Co však mohou američtí politikové svým
partnerům a koupeným "přátelům"
nabídnout? Jedině snad to, že realizace dalších
zbrojních programů jim pomůže alespoň
na určitou dobu zaměstnat několik desítek
tisíc lidí z dlouhé řady miliónů
nezaměstnaných. Podle oficiálních
odhadů má nezaměstnanost v nejvyspělejších
kapitalistických zemích dosáhnout v letošním
roce zhruba 32 mil. lidí. A pokud tedy někteří
z nich získají práci, pak to znamená,
že nebudou vytvářet žádné
nové hodnoty ku prospěchu společnosti, ale
budou vyrábět prostředky určené
na likvidaci hodnot, na likvidaci života na naší
planetě.
Taková je nabídka imperialismu!
Co nabízí lidstvu Sovětský svaz, jaké
jsou návrhy našeho, socialistického světa?
Sovětský svaz od konce druhé světové
války předložil 150 mírových
návrhů. Již v roce 1946 to byl návrh
konvence o zákazu použití, výroby a
skladování a o zničení jaderných
zbraní. V dalších letech předkládal
Sovětský svaz další konstruktivní
návrhy: pakt na obranu míru, návrh na svolání
světové konference o odzbrojení, návrhy
na vytvoření systému kolektivní bezpečnosti,
na zničení všech zásob jaderných
zbraní, na okamžité zastavení zkoušek
jaderných a vodíkových zbraní atd.
XXIV. sjezd sovětských komunistů schválil
program boje za mír a mezinárodní spolupráci,
za svobodu a nezávislost národů.
XXV. sjezd KSSS předložil memorandum o zastavení
horečného zbrojení a odzbrojení.
A XXVl. sjezd KSSS schválil novou mírovou iniciativu:
vyhlásit moratorium na umísťování
nových raket středního doletu členských
zemí NATO a SSSR v Evropě; konkrétně
jednat o opatřeních důvěry na Dálném
východě; obnovit jednání SSSR a USA
o omezení strategických zbraní a o jejich
snižování a další návrhy.
Členské státy Varšavské smlouvy
nejednou zdůraznily, že není takového
druhu zbraní, o jehož omezení nebo snížení
by nebyly ochotny jednat. Předložily komplexní
plán na vojenské uvolnění a odzbrojení
v Evropě.
Předkládané návrhy provázely
známé konkrétní kroky a opatření,
jako bylo například jednostranné snížení
sovětských vojsk a bojové techniky na území
Německé demokratické republiky a zejména
jednostranný závazek Sovětského svazu,
že nepoužije jako první jaderných zbraní.
Generální tajemník ÚV KSSS soudruh
Jurij Andropov, jakož i lednové zasedání
politického poradního výboru členských
států Varšavské smlouvy v Praze předložili
světu další odzbrojovací návrhy.
Týkají se strategických zbraní, jaderných
zbraní a raket středního doletu, ale zahrnují
rovněž konvenční zbraně a usilují
o snížení ozbrojených sil a výzbroje
ve střední Evropě.
Rok 1983 je do značné míry rokem rozhodujícím.
V letošním roce chtějí Spojené
státy a NATO zahájit rozmísťování
nových amerických jaderných zbraní
středního doletu v západní Evropě.
Tedy také v naší bezprostřední
blízkosti. Doslova na našich hranicích mají
být umístěny tyto smrtonosné zbraně.
Dobře víme, že naše západní
hranice nejsou jen pouhou dělicí čarou mezi
sousedními státy. Jsou hranicemi dvou rozdílných
politických a společenských systémů.
Československo je nejzápadnější
výspou reálného socialismu. A to nás
bezesporu zavazuje vyvinout takové úsilí,
jež pomůže spoutat ruce hazardérům
s osudy lidstva.
V tom smyslu bezvýhradně podporujeme dnešní
prohlášení předsedy vlády ČSSR,
ve kterém se říká, že "bude-li
třeba, přijmeme pro zachování vojenské
rovnováhy veškerá nezbytná opatření
v duchu spojeneckých závazků a v zájmu
čs. lidu při obraně hranic republiky i celého
socialistického společenství". Uvědomujeme
si dobře a s upřímnou vděčností,
že pokojná práce a život našeho lidu
je zajištěn bezpečnou ochranou našich
nejbližších přátel, Sovětského
svazu, bezpečnou ochranou sovětských ozbrojených
sil proti hrozbám jaderného terorismu.
Nechť i dnešní jednání našeho
nejvyššího zákonodárného
sboru, jakož i navrhované, prohlášení
Federálního shromáždění
znovu potvrdí, že naše země, Československá
socialistická republika, je pevnou součástí
a pevným pilířem socialistického společenství,
politicky, ekonomicky i vojensky.
Soudružky a soudruzi poslanci, jadernou válku nelze
připustit - ani malou, ani velkou, ani omezenou, ani totální.
Připomínám slova našeho prezidenta soudruha
Gustava Husáka, přednesená letos 24. února:
"Odvrátit válečné nebezpečí
je reálné. Existují předpoklady k
tomu, aby mír byl nejen uhájen, ale i pro příští
generace zajištěn".
Sovětský svaz i celé mezinárodní
socialistické společenství neúnavně,
trpělivě a důsledně uskutečňují
mírový program. Výrazem historické
odpovědnosti je i politická deklarace, již
přijal politický poradní výbor členských
států Varšavské smlouvy na svém
lednovém zasedání v Praze.
Návrhy, s nimiž přichází svět
socialismu, dokazují, že mír a socialismus
jsou neodlučitelné. Věříme,
že i letošní celosvětové shromáždění
za mír a život, proti jaderné válce,
které se v červnu uskuteční v našem
hlavním městě, bude dalším výrazným
přínosem v současné mírové
ofenzívě protiválečného hnutí.
Náš lid důstojně uvítá
bojovníky za mír z celého světa a
znovu tak dokáže své místo a svůj
podíl na světovém zápase o šťastnou
budoucnost lidstva.