Uvědomujeme si totiž, že většina,
ne-li všechny problémy Evropy jsou soustředěny
kolem vztahů Varšavské smlouvy a NATO. Víme
také, že na starém kontinentě je shromážděno
nejvíce vojsk a výzbroje, včetně jaderné.
Proto tento stálý zdroj napětí chceme
oslabit, případně zcela odstranit. Nejen
s použitím zásad, které vytyčila
Charta OSN a Závěrečný akt z Helsinek,
rovněž odmítající vojenskou sílu
jako prostředek pro řešení sporů.
Návrh politického poradního výboru
jde totiž podstatně dál. Navrhuje zcela konkrétní
smluvně právní závazek vylučující
vojenský střet a vytváří zároveň
základnu pro nastolení ovzduší politické
důvěry jako předpokladu k dosažení
reálných výsledků v odzbrojení,
pro upevnění bezpečnosti a rozšíření
vzájemně výhodné spolupráce.
Navíc součástí smluvního závazku
nepoužít proti sobě jako první jaderné
ani konvenční zbraně je návrh zakázat
použití síly proti třetím zemím.
Zároveň jsme upozornili, že proces ozdravění
mezinárodní situace není myslitelný
bez oživení, ale hlavně dosažení
viditelného pokroku v odzbrojovacích jednáních,
především v Ženevě a ve Vídni.
Proto Politická deklarace vysoce ocenila veškeré
mírové iniciativy, které vyšly v poslední
době ze Sovětského svazu.
V jednáních politického poradního
výboru se potvrdila jednota a semknutost členských
států Varšavské smlouvy, jakož
i společné vědomí potřebnosti
účinné akce k obraně socialistického
společenství, ale i míru na celém
světě. Soužití, spolupráce, řešení
sporů jednáním, hledání záruk
stejné a rovné bezpečnosti řídí
naše kroky. Naším programem je mír, celosvětový
mír, takže sledujeme univerzální cíl,
potřebný nám stejně jako druhým.
Nehledáme výhody, nikomu nevnucujeme svůj
společenský řád, neboť věříme
ve svoji pravdu, kterou historie i budoucnost spolehlivě
potvrdí. Bude-li však třeba, přijmeme
pro zachování vojenské rovnováhy veškerá
nezbytná opatření jak v oblasti zbrojního
průmyslu, tak v našich ozbrojených silách,
především v Čs. lidové armádě,
v duchu spojeneckých závazků, v zájmu
čs. lidu při obraně hranic republiky i celého
socialistického společenství.
Je vám známo, že předsednictvo ÚV
KSČ a vláda ČSSR přijaly pověření
členských zemí Varšavské smlouvy,
aby Československá socialistická republika
informovala všechny státy zúčastněné
na konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
a další členské země OSN o výsledcích
pražského zasedání a zároveň
jim předala přesné znění Politické
deklarace. Šlo o významný, svým rozsahem
nebývalý, přitom velice náročný
úkol.
Jménem sedmi členských států
Varšavské smlouvy navštívili naši
diplomaté představitele vlád, parlamentů
a ministerstev zahraničních věci nejenom
v Evropě, ale i na ostatních kontinentech - bylo
jich více než 130 - a informovali je o pražském
jednání. Politickou deklaraci jsme současně
předávali zástupcům mezinárodních
organizací OSN a významným mluvčím
politického, hospodářského, vědeckého
a kulturního života naší zeměkoule.
Význam úkolu znásobila skutečnost,
že v průběhu návštěv byl
nově navázán či dále pokračoval
dialog s vedoucími činiteli světové
politiky o palčivých otázkách doby,
především ve věcech míru a války.
Uskutečnila se jedna z nejrozsáhlejších
diplomatických kampaní tohoto desetiletí.
Rád prohlašuji, že jsme si potvrdili, jak nejnovější
mírová iniciativa zemí Varšavské
smlouvy získala na proslulosti, přirozené
autoritě a sympatické odezvě.
Politická deklarace byla především vřele
přijata v zemích našich socialistických
přátel - na Kubě, v Mongolsku, Vietnamu,
Laosu a Kambodži, a to platí nejenom o vládách,
ale i o lidu těchto zemí. Velice ji uvítaly
i země socialistické orientace v rozvojovém
světě. Rovněž v neutrálních
a nezúčastněných státech vyvolala
Politická deklarace pozornost a přízeň
pro svoji promyšlenost, duch spolupráce, úcty
a ochoty řešit všechny složité a
sporné otázky mírovou cestou, jednáním
na zásadách rovnosti a stejné bezpečnosti.
V těchto státech dobře totiž pochopili,
že návrhy zemí Varšavské smlouvy
jsou seriózní alternativou proti válce.
Oceňujeme, že i v závěrečných
dokumentech 7. vrcholové konference Hnutí nezúčastněných,
která v těchto dnech proběhla v hlavním
městě Indie, se prosadily protiimperialistické
postoje většiny zde shromážděných
zemí. A zároveň byla vyjádřena
touha po míru, znepokojení nad zostřením
politické situace ve světě, nad pokračujícím
zbrojením, prostě vůle řešit
stávající konflikty politickými prostředky
a aktivně se účastnit na přestavbě
mezinárodních hospodářských
vztahů na spravedlivém a demokratickém základě.
Velice si vážíme porozumění,
s kterým reagovala na pražskou Politickou deklaraci
mírumilovná veřejnost kapitalistických
zemí, zejména těch, které jsou členy
Severoatlantického paktu. U našich kapitalistických
sousedů roste mezi prostými lidmi přesvědčení,
že raketové zbrojní plány Západu
jsou zkázonosné. Proto na pochodech míru,
na statisícových demonstracích, při
různých dalších příležitostech
protestují a žádají od svých
vlád realisticky myslet a mírově jednat.
Na Západě se ozvaly mnohé hlasy, že
Politická deklarace je vypočítána
na rozum a především city lidových mas,
že právě tam hledá podporu a spojence.
Jistě, i tak tomu je. Opravdu chceme získat sympatie
lidu Západu, ale nejen to, chceme získat podporu
lidí dobré vůle všude na světě,
protože věc míru je univerzální,
všelidský úkol.
Představitelé západních zemí
- především vlády států
Severoatlantického paktu - se ocitli v krajně obtížné
situaci. Hlavně je zaskočilo ucelené pojetí
Politické deklarace, která vychází
z předchozích iniciativ, ale zároveň
je dotváří novými návrhy v
opravdový program míru osmdesátých
let. Nemohou totiž nadále vystačit s tím,
co dělali po léta: pouze odmítat naše
návrhy.
Měli jsme proto možnost slyšet i na této
úrovni přiznání závažnosti
návrhů deklarace Varšavské smlouvy a
ujištění, že bude důkladně
prostudována. Dokonce jsme slyšeli, že návrhy
přicházejí v pravý čas, že
mohou vést k jednání, k oživení
dialogu Východ - Západ. Věříme,
že právě tak tomu bude.
Říkáme, že letošní rok bude
v jistém slova smyslu rozhodující, alespoň
v otázkách, míru a bezpečnosti nejen
Evropy, ale celého světa. Jsme přesvědčeni,
že zároveň dobře víme, co se
na zahraničním poli od nás, naší
diplomacie a veškerých zahraničních
služeb očekává. Konečně
naše příští záměry
výstižně shrnuje návrh Prohlášení
Federálního shromáždění
k Provolání Nejvyššího sovětu
SSSR a ústředního výboru KSSS, který
dnes máme předložen k projednání.
Soudružky a soudruzi, dovolte, abych v závěru
zprávy o plnění programového prohlášení
federální vlády upřímně
poděkoval všem našim občanům, kteří
svou poctivou prací přispívají ve
všech oblastech společenského života k
naplňování závěrů XVI.
sjezdu KSČ, k překonávání současných
obtíží a k zabezpečování
dalšího společenského rozvoje.
Po zásluze patří náš dík
všem organizacím Národní fronty, národním
výborům a jejich širokému aktivu za
všechno, co dělají pro plnění
úkolů sedmé pětiletky, pro rozvíjení
užitečné aktivity a iniciativy našich
občanů.
K úkolům a cílům, které jsme
si vytyčili, přistupujeme všichni s vědomím,
že míra jejich naplňování neúprosně
určuje i možnosti uspokojování potřeb
každého jednotlivce i celé společnosti,
že ovlivní základnu, na níž můžeme
stavět naše záměry pro nejbližší
i vzdálenější budoucnost.
Ujišťuji vás, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, že i v nadcházejícím
období bude federální vláda v úzké
spolupráci s vládami republik usilovat o důsledné
uskutečňování závěrů
XVI. sjezdu naší komunistické strany, jejichž
hlavním smyslem je soustavně upevňovat sociální
jistoty našich pracujících a vytvářet
podmínky pro jejich spokojený život.
Dovolte, abych jménem federální vlády
poděkoval i vám za pochopení, za účinnou
pomoc a podporu, kterou Sněmovna lidu a Sněmovna
národů i jejich orgány vládě
dávají. Chci zároveň vyslovit přesvědčení,
že tato plodná součinnost s orgány Federálního
shromáždění bude trvat i nadále
ve společném úsilí o další
rozvoj naší krásné země - Československé
socialistické republiky. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji předsedovi
federální vlády soudruhu Štrougalovi.
Soudružky a soudruzi, 1. března na svých schůzích
navrhla předsednictva obou sněmoven, aby pro vypracování
návrhu usnesení k tomuto bodu pořadu byla
zvolena komise v tomto složení:
- za Sněmovnu lidu poslanci: Richard Nejezchleb, Václava
Kuželová a Stanislav Toms,
- za Sněmovnu národů poslanci: Vladimír
Vedra, Miloslav Dočkal a Magdaléna Vojteková.
Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky?
(Ne.) Nejsou.
Podle účasti jsou obě sněmovny usnášení
schopné.
Prosím nejdříve o hlasování
poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na složení návrhové komise? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo. Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Nyní prosím o vyjádření poslance
Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva?
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
I Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Komise pro vypracování návrhu usnesení
byla oběma sněmovnami schválena.
Soudružky a soudruzi, do rozpravy k tomuto bodu se přihlásili
poslanci: Josef Puchmeltr, Jaroslav Navrátil, František
Kliha, Gejza Mede, Ján Rábel, Ferdinand Tomášik,
Oldřiška Mikundová, Valja Stýblová,
Ján Lichner, František Samec, Otakar Svěrčina
a František Veselý.
Zahajuji rozpravu a uděluji slovo poslanci Puchmeltrovi.
Připraví se poslanec Navrátil.
Poslanec SL J. Puchmeltr: Vážený soudruhu
generální tajemníku a prezidente ČSSR,
vážený soudruhu předsedo, soudružky
a soudruzi poslanci, na XVI. sjezdu KSČ byl pro oblast
řídící a hospodářské
činnosti vytyčen úkol, vytvořit uskutečňováním
uceleného souboru opatření, přijatých
ke zdokonalení soustavy plánovitého řízeni
a jeho dalším rozvíjením předpoklady,
které jsou nezbytné pro důslednější
prosazování výrazné intenzifikace,
efektivnosti a exportní výkonnosti naší
ekonomiky.
Ve zprávě, kterou přednesl soudruh předseda
vlády, bylo ukázáno, jak vláda sleduje
postupnou realizaci souboru těchto opatření,
jak hodnotí program rozvoje řízení
a jaké záměry si na základě
získávaných poznatků vytyčuje
k dalšímu zdokonalení plánovitého
řízení.
Dovolte mi k tomu připojit několik poznámek.
Podle poznatků z našich volebních obvodů
můžeme především konstatovat, že
soubor zmíněných opatření vytvořil
mnoho podnětů ke změně dřívějšího
přístupu hospodářské praxe
k ekonomickému myšlení a rozhodování.
Svými principy a jejich úzkou vazbou na dosahované
hospodářské výsledky a na oblast hmotné
zainteresovanosti si doslova vynucuje praktické uplatňování
těchto principů.
Opatření v hospodářské sféře,
která se již uskutečnila, přinášejí
své konkrétní výsledky, a to v určitých
pozitivních tendencích a některých
příznivých výsledcích, které
v národním hospodářství zejména
zlepšením kvalitativních stránek výroby
dosahujeme. Mám v tom směru na mysli zejména
růst míry zhodnocování materiálových
a energetických zdrojů ve výrobních
procesech, rychlejší tempo snižování
celkových a materiálových nákladů
výroby, příznivější tendence
v technické úrovni a kvalitě výroby,
nebo růst rentability výroby a výrobních
fondů a snižování ztrát z nekvalitní
výroby. Pozitivní je i částečné
zmírnění tlaku na růst počtu
pracovníků a zlepšené uplatňování
zásady odměňování pracovních
zásluh, i posílení chozrasčotních
principů tvorby a užití zdrojů zvláště
v oblasti mezd a investic.
Neméně významným je, že uplatnění
principů hospodárnosti nachází svůj
odraz též v celé řadě oblastí
nevýrobní sféry.
To vše jsou jistě skutečnosti významné
pro dosažení výraznější
efektivnosti společenské práce. Přesto
bych však nechtěl jejich dosah, či zatím
dosahovanou míru účinnosti působení
principů souboru nějak přeceňovat.
Vždyť v mnoha případech jde zatím
jen o dopad aktivního využití těch rezerv,
které bylo možno snáze mobilizovat. Nelze také
přehlédnout, že soubor opatření
položil důraz i na dosažení plynulejší
a rovnoměrnější výroby, na včasnost
plnění stanovených dodávek, na pohotová
zavádění výsledků vědeckotechnického
rozvoje do praxe a na dosažení vyššího
stupně využívání všech základních
prostředků výroby. Známé přetrvávající
problémy v těchto oblastech zatím spíše
svědčí o tom, že zejména faktor
času, jako nezastupitelný činitel uskutečňování
sjezdového programu, rozhodný pro tempo postupu
intenzifikace naší ekonomiky není ještě
plně respektován.
Nelze rovněž nevidět, že i výsledky
realizace souboru opatření ještě jsou
z hlediska jednotlivých odvětví, oborů
a podniků rozdílné a s větší
důsledností a naléhavostí realizovány
jen v ekonomických a méně v ostatních
útvarech organizací.
Nepochybně má na tom svůj díl i kvalita
jejich řízeni a míra zdravé iniciativy
a podnikavosti jejich vedení, a to vedle takových
objektivních vlivů, jimiž může
být např. nepříznivý vývoj
na zahraničních trzích v kapitalistických
státech, či míra provázanosti úkolů
plánu a kvality jejich rozpracovanosti, včetně
dodavatelského a technického zajištění.
Souhlasím proto se závěry, které zatím
nepovažují dosahované výsledky za nějaký
zásadní zvrat v realizaci toho základního
úkolu, o němž jsem se v úvodu zmínil,
tj. prosazení výraznější intenzifikace
naší ekonomiky, ale za nástup k tomuto cíli.
Vážené soudružky a soudruzi, v "Hlavních
směrech hospodářského a sociálního
rozvoje na léta 1981-1985" bylo mimo jiné uloženo
prohloubit účast pracujících na plánovitém
řízení naší ekonomiky a k tomu
cíli vytvářet zvláště
při tvorbě, realizaci a kontrole plnění
plánu odpovídající podmínky.
Především tedy dovádět jednotlivé
dílčí úkoly plánu a s nimi
spojená kritéria a pravidla stimulace až na
jednotlivá pracoviště a formou vstřícného
plánování dosahovat překonání
rozepsaných ukazatelů a zkvalitněni výroby.
S uspokojením můžeme dnes např. konstatovat,
že z iniciativy podniků a VHJ se při sestavování
loňského plánu podařilo zvýšit
touto vstřícnou cestou upravené vlastní
výkony o 3,5 mld Kčs. Nebo např. na dolech
Nástup v Tušimicích v Severočeském
hnědouhelném revíru zvýšit plán
těžby uhlí až na 21 232 tis. tun. V Chemických
závodech ČSSP v Litvínově docílit
absolutní přírůstek těchto
výkonů o 814 mil. Kčs, tj. nárůst
o 45,6 %. Naším severočeským krajským
výborem strany byly zobecněny trvale dobré
výsledky Děčínských kovohutí,
které našly své vyjádření
v rozsáhlé iniciativě severočeských
pracujících o jednodenní překročení
výrobních úkolů z ušetřených
surovin, energií a mezd.
Víme však, že takovéto mobilizační
úkoly ještě nevedly k výraznějšímu
posílení celoresortních úkolů.
Soudruzi ministři jsou si jistě vědomi toho,
že přínosy vstřícného
plánování byly namnoze zkompenzovány
již tím, že požadovaný objem a kvalitu
úkolů nezajistily jiné organizace resortu.
Nebo že část organizací ještě
setrvala na takových postupech, které dostatečně
neodrážely vliv podstatných změn vnitřních
a vnějších podmínek reprodukce. Výsledky
vstřícného plánování
byly také oslabeny všude tam, kde principy souboru
nebyly ve srozumitelné formě a důsledně
dováděny až do vnitropodnikových útvarů
a jejich chozrasčotního a prémiového
systému.
Důležité však je pro nás poznání,
že podniky se ke vstřícnému plánování
i přes různé problémy, tkvící
např. ve hmotném zabezpečení výroby,
hlásí. Bylo by však úlohou hlubší
analýzy poznat, na kolik je takový přístup
motivován snahou podniků o dosažení
většího objemu prostředků na
mzdy, či podložen tím, že podle vládou
požadovaného vytváření reálné
normativní základny dochází ve vnitropodnikových
útvarech ke zpevnění norem a úkolů.