Společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů poslanec Z. Vomastek: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, Smlouva mezi Československou socialistickou
republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení
dvojího zdanění v oboru daní z příjmu
a z majetku je jednou z dalších smluv tohoto druhu,
předkládaných Federálnímu shromáždění
ČSSR k vyslovení souhlasu podle ústavního
zákona o československé federaci.
Postup při plnění těchto smluv byl
již praxí ověřen a je spojen s poznáním,
že přístup k jejich pojetí a uplatňování
se plně osvědčuje.
Pro naše posouzení je proto důležité,
že předložená Smlouva mezi ČSSR
a Spolkovou republikou Německa, kterou podepsali v Praze
ministři zahraničních věcí
obou států dne 19. prosince 1980, je založena
na stejných principech jako smlouvy obdobné, dříve
projednané. Svým celkovým pojetím
i obsahem jednotlivých ustanovení je výrazem
snahy upravit postup, který by podporoval rozvoj vzájemných
styků v těch oblastech, kde na tom mají obě
smluvní strany zájem.
Na základě rovnosti a vzájemnosti konkrétně
určuje, která ze smluvních stran bude oprávněna
vybírat daň z jednotlivých ve smlouvě
specifikovaných druhů příjmů
nebo z majetku, a stanoví postup v daňovém
řízení. Příslušná
ustanovení smlouvy přitom sledují zamezit,
aby tyto příjmy či majetkové hodnoty
nebyly zdaňovány dvakrát, nebo nebyly zdaňovány
vůbec, popř. docházelo k daňovému
úniku.
Vztahuje se jak na fyzické osoby, které mají
na území smluvních stran trvalé bydliště,
tak i na organizace, resp. týkají se jak daní
existujících, tak daní budoucích.
Upravuje se způsob zdaňování zisků
plynoucích z činnosti průmyslové či
obchodní, příjmů v námořní
a letecké dopravě a způsoby zdaňování
poplatků licenčních a příjmů
z dividend, úroků a pracovních poměrů,
jakož i příjmů umělců
a sportovců.
Ustanovení smlouvy vycházejí přitom
ze zásad úzké vzájemné spolupráce
a výměny informací mezi ministerstvy financí
obou zemí a rovného nakládání
s fyzickými a právnickými osobami, majícími
bydliště či sídlo v ČSSR a Spolkové
republice Německa.
Význam předložené smlouvy podtrhuje
zejména ta skutečnost, že Spolková republika
Německa je v oblasti našich vnějších
ekonomických vztahů k nesocialistickým zemím
jedním z největších partnerů.
Její podíl na čs. vývozu dosahuje
zhruba 6-7 % a na dovozu 5-6 %. Celková bilance výměny
zboží byla při obratu roku 1981 zhruba ve výši
9,5 mld Kčs, z naší strany aktivní.
Právem proto předpokládáme, že
smlouva může být významným příspěvkem
k podpoře příznivého rozvoje vzájemných
hospodářských vztahů a povede k posílení
smluvních vztahů mezi Československou socialistickou
republikou a Spolkovou republikou Německa.
Proto ve shodě se stanovisky výborů Sněmovny
národů, které byly pověřeny
posouzením této smlouvy, doporučuji jako
jejich společný zpravodaj, aby Sněmovna národů
vyslovila s návrhem vlády souhlas.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji společnému zpravodaji
výborů Sněmovny národů poslanci
Vomastkovi.
Slovo má společná zpravodajka výborů
Sněmovny lidu poslankyně Alžběta Mičinová.
Společná zpravodajka výborů Sněmovny
lidu poslankyně A. Mičinová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, v súvislosti s vládnym
návrhom Zmluvy o zamedzení dvojitého zdanenia
medzi ČSSR a NSR, ktorý dnes prerokúvame,
sa Zahraničný výbor Snemovne ľudu zaujímal
o vývoj vzťahov medzi obidvoma krajinami v poslednom
desaťročnom období.
Konštatoval, že od prijatia dvoch základných
dokumentov, a to Zmluvy o vzájomných stykoch medzi
oboma krajinami z roku 1973 a Spoločnej deklarácie
podpísanej v roku 1978 pri oficiálnej návšteve
generálneho tajomníka ÚV KSČ a prezidenta
republiky súdruha Gustáva Husáka v Bonne,
možno vzájomné styky medzi oboma krajinami
hodnotiť veľmi pozitívne. Uvedené dokumenty
upravili cestu k obojstranne výhodnej spolupráci
v duchu dobrého susedstva a sú aktívnym nástrojom
pre rozvoj vzťahov i za situácie, keď v NSR došlo
k zmene spolkovej vlády.
Pokračujú pravidelné konzultácie medzi
ministerstvami zahraničných vecí na úrovni
námestníkov a stretnutia ministrov zahraničných
vecí, dochádza ku kontaktom medzi členmi
vlády i parlamentov, k pravidelným zasadnutiam Zmiešanej
komisie obidvoch štátov pre rozvoj hospodárskej,
priemyselnej a technickej spolupráce a konečne k
postupnému rozširovaniu stykov medzi odborovými,
mládežníckymi a športovými organizáciami.
Hospodárske styky - do ktorej oblasti prerokúvaný
návrh zmluvy patrí - majú vo vzájomných
vzťahoch oboch krajín významné miesto.
Z vyspelých kapitalistických krajín máme
najviac kooperačných dohôd s Nemeckou spolkovou
republikou (29) a taktiež veľmi úspešnú
spoluprácu na tretích trhoch. NSR sa na našom
zahraničnom obchode s vyspelými kapitalistickými
štátmi podieľa zhruba 25 percentami.
Pri vcelku pozitívnom hodnotení bilaterálnych
vzťahov, ako som už uviedla - výbor však
konštatoval, že sa z tohto rámca trochu vymyká
zmluvne právna oblasť. Aj keď je NSR naším
susedným štátom, máme s ňou uzatvorené,
okrem už zmienenej zmluvy o vzájomných vzťahoch,
len tri dohody. Je to :
- Dohoda o ďalšom rozvoji hospodárskej, priemyselnej
a technickej spolupráce z roku 1975
- Kultúrna dohoda z roku 1978
- a Zmluva o zamedzení dvojitého zdanenia, ktorú
práve prerokúvame.
V čom je príčina? Spočíva v
tom, že určitou prekážkou pri uzatváraní
ďalších dohôd medzi oboma štátmi
je kategorické trvanie vlády NSR na rozširovaní
platnosti každého navrhovaného zmluvného
dokumentu taktiež na Západný Berlín.
A to i v takých prípadoch, kedy príslušnú
dohodu možno v Západnom Berlíne uskutočňovať,
lebo jej rozšírenie je nelogické a z hľadiska
medzinárodného zmluvného práva neopodstatnené,
lebo je v rozpore so Štvorstrannou dohodou o Západnom
Berlíne z 3. decembra 1971.
Pri prerokúvaní tohto dokumentu sa zahraničný
výbor oboznámil s dôvodovou správou
a dnes nám k nemu podal výklad minister financií
súdruh Leopold Lér.
Súdružky a súdruhovia, pokladám za vhodné
pri tejto príležitosti pripomenúť pasáž
zo správy ministra zahraničných vecí
Bohuslava Chňoupka, ktorú Federálne zhromaždenie
pred mesiacom prerokúvalo, že sme pozorne zaznamenali
vyhlásený úmysel novej vlády Nemeckej
spolkovej republiky ďalej usilovať o pokračovanie
dialógu a spolupráce so socialistickými krajinami
na základe uzatvorených zmlúv, ale že
budú prirodzene rozhodovať konkrétne činy.
Vychádzame z hospodárskeho a politického
záujmu nášho štátu rozvíjať
vzťahy s našou susednou krajinou s rozdielnym spoločenským
zriadením, pretože sme toho názoru, že
práve v súčasnom období, kedy sa medzinárodnopolitický
vývoj silne zostruje, rozvoj vzťahov a konštruktívnej
spolupráce s NSR, spočívajúci na rovnoprávnom
základe pri vzájomnom rešpektovaní a
nezasahovaní do vnútorných záležitostí,
prispeje k pokračovaniu celoeurópskeho procesu uvoľňovania
napätia.
Zmluvný dokument, ktorý máme pred sebou,
prerokovali v Snemovni ľudu výbory zahraničné,
ústavnoprávne a výbor pre plán a rozpočet.
Ako ich spoločná spravodajkyňa odporúčam,
aby so Zmluvou o zamedzení dvojitého zdanenia v
odbore daní z príjmu a z majetku medzi vládou
ČSSR a vládou NSR vyslovila Snemovňa ľudu
súhlas.
Předsedajicí místopředseda FS J.
Srb: Děkuji společné zpravodajce výborů
Sněmovny lidu poslankyni Mičinové.
Do rozpravy se nikdo písemně nepřihlásil.
Žádá však někdo z poslanců
přesto o slovo? (Nikdo se nehlásil.) Nežádá.
Chce soudruh ministr Lér využít závěrečného
slova? (Nechce.) Ne. Děkuji.
Nyní přikročíme k hlasování.
V zasedací síni je přítomno 156 poslanců
Sněmovny lidu, 64 poslanci Sněmovny národů
zvolení v České socialistické republice
a 65 poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice. Obě
sněmovny jsou usnášení schopné.
Ptám se nejdříve poslanců Sněmovny
lidu, zda souhlasí s návrhem usnesení obsaženým
v tisku 77 a doporučeným společnou zpravodajkou.
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také nikdo. Děkuji.
Sněmovna lidu s návrhem souhlasí.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s návrhem usnesení, které je obsaženo
v parlamentním tisku 77 a bylo doporučeno společným
zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Také nikdo.
I Sněmovna národů souhlasí s návrhem
usnesení.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky souhlasí
se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou
a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího
zdanění v oboru daní z příjmu
a z majetku, podepsanou v Praze dne 19. prosince 1980.
Nyní projednáme
Návrh odůvodní jménem federální
vlády ministr práce a sociálních věcí
ČSSR soudruh Michal Štanceľ.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSSR M. Štanceľ: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, vláda ČSSR predkladá
Federálnemu zhromaždeniu, v zmysle čl. 19 ústavy
Medzinárodnej organizácie práce, Dohovor
o starších pracovníkoch, prijatý v roku
1980 na 66. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce.
O prijatie tohto Dohovoru usilovali predovšetkým pokrokové
sily v Medzinárodnej organizácii práce, aby
jednotlivé opatrenia aspoň čiastočne
chránili starších pracovníkov v kapitalistických
štátoch, pomáhali ich zotrvaniu v pracovnom
procese čo najdlhšie a uľahčili im prechod
do dôchodku. Dohovor vychádza zo skutočnosti,
že v mnohých krajinách sveta niektorí
pracovníci starší 45 rokov nestačia
vysokému pracovnému tempu, často strácajú
i zamestnanie a ťažko hľadajú inú
prácu.
Dohovor sa snaží riešiť nedostatky kapitalistickej
spoločnosti; vyzýva členské štáty,
aby zabránili diskriminácii starších
pracovníkov v zamestnaní a umožnili im pracovať
v podmienkach, ktoré vzhľadom k ich vyššiemu
veku im lepšie vyhovujú.
Celkom iná situácia je v našej socialistickej
spoločnosti, kde zabezpečenie všetkých
pracovníkov, rovnako ako zabezpečenie v starobe,
sú základné ústavné práva
našich občanov. Náš právny poriadok
u dospelých pracovníkov nerozlišuje ich zapojenie
do pracovného procesu podľa veku a umožňuje
im slobodnú voľbu zamestnania; obsahuje i predpisy
v sociálnej oblasti, ktoré hmotne zabezpečujú
pracovníkov v starobe, pri nemoci alebo pri zmenách
ich pracovných schopností. Systém ochrany
všetkých občanov ČSSR prevyšuje
opatrenia uvedené v Dohovore Medzinárodnej organizácie
práce a vyplýva zo samej podstaty socialistickej
spoločnosti, kde je rozhodujúcou silou robotnícka
trieda.
Porovnanie s našimi predpismi i s praxou, ako je uvedené
v predloženom vládnom návrhu ukazuje, že
netreba, aby ČSSR prijímala Dohovor Medzinárodnej
organizácie práce.
Prosím, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, aby ste s predloženým
vládnym návrhom vyslovili súhlas.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji soudruhu ministru Štanclovi.
Vládní návrh projednaly výbory ústavně
právní, zahraniční a výbory
pro sociální politiku obou sněmoven.
Výbory Sněmovny lidu pověřily přednesením
společné zpravodajské zprávy člena
výboru pro sociální politiku poslance Jiřího
Nového.
Poslankyně Elena Bónová, členka zahraničního
výboru, byla schválena společnou zpravodajkou
za výbory Sněmovny národů.
Nejdříve uděluji slovo společnému
zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci
Jiřímu Novému.
Společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu poslanec J. Nový: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci. Ústavně
právní, zahraniční a výbor
pro sociální politiku Sněmovny lidu projednaly
text doporučení č. 162 o starších
pracovnících spolu se stanoviskem vlády ČSSR.
Náměty, které zmíněné
doporučení obsahují, mají pokrokový
charakter a proto jejich projednávání na
Mezinárodní konferenci práce v Ženevě
narazilo na odpor kapitalistických států
a mohlo být přijato pouze ve formě doporučení.
Pokud by kapitalistické státy byly vůbec
ochotny realizovat obsah tohoto doporučení alespoň
částečně, přineslo by to pro
starší pracovníky přece jen určité
výhody a některá opatření by
přispěla k zmírnění jejich
životních nejistot. Je dobře známo,
že starší pracovníci spolu s mládeží
jsou nejvíce postihováni bezohlednou politikou svých
vlád, která ve svých důsledcích
vede k dalšímu prohlubování nezaměstnanosti.
U nás je ale zcela jiná situace, neděláme
rozdíly mezi pracovníky podle věku. Ústava
zaručuje právo na práci všem a naši
pracující nejsou v tomto právu nijak omezováni.
Naopak. Zákon o sociálním zabezpečení
a prováděcí předpisy z toho to zákona
plynoucí počítají s pracovní
aktivitou i po dosažení důchodového
věku.
Více než 850 tisíc pracujících
by už mohlo být na zaslouženém odpočinku
a pobírat důchod. Ale přesto se dále
zapojují do pracovní aktivity. Např. v loňském
roce jich z tohoto počtu více než 80 % vykonávalo
zaměstnání dělnického charakteru,
včetně práce ve službách. Vytvářeli
nové společenské hodnoty, a to je oboustranně
výhodné jak pro společnost, tak i pro starší
občany, kterým pracovní aktivita přináší
i důležitý pocit, že jsou ještě
společnosti prospěšní, že socialistická
společnost stojí o jejich dovednost, um a o zkušenosti,
které získali celoživotní prací
i společenskou aktivitou.