Středa 15. prosince 1982

Arbitrážní orgány měly zpočátku podobu arbitrážních komisí, které rozhodovaly ve tří až pětičlenných senátech. Vedle krajských arbitrážních komisí a Ústřední arbitrážní komise existovaly ještě tzv. arbitráže resortní, které byly zřizovány podle potřeby při jednotlivých hospodářských ministerstvech.

V roce 1953 došlo ve struktuře arbitrážních orgánů k významné změně. Vládní nařízeni č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, opustilo systém arbitrážních komisí, které v důsledku prudkého rozvoje socialistického hospodářství přestaly vyhovovat požadavkům rychlého a operativního rozhodování sporů, a zavedlo rozhodování jedním státním arbitrem za účasti zástupců sporných stran. Tato úprava byla v podstatě přejata do zákona č. 121/1981 Sb., který, zvláště po dílčích novelách v letech 1965, 1967 a 1970, upravuje arbitrážní orgán jako jednotný systém.

Po tomto krátkém zhodnocení vývoje právní úpravy mi, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, dovolte, abych se vrátila k nyní předkládanému vládnímu návrhu novely zákona o hospodářské arbitráži, jehož obsah a záměry ve svém úvodním slově vysvětlil a zdůvodnil místopředseda vlády ČSSR s. akademik Laco. Dovolte mi proto pouze připomenout, že současná podoba návrhu je i výsledkem iniciativy výborů obou sněmoven Federálního shromáždění. Některé náměty a doporučení výborů k zásadám byly do paragrafovaného znění novely vhodným způsobem zapracovány a domnívám se, že přispěly k přesnosti a srozumitelnosti textu zákona. Uvedla bych dva příklady.

V návrhu zásad zahrnovala původní zásada 26 mezi nově upravované náklady arbitrážního řízení také výdaje organizací nutné v souvislosti s arbitrážním sporem, přičemž v rámci těchto nákladů uváděla také cestovní výdaje. Při projednávání zásad ve výborech sněmoven Federálního shromáždění na přelomu minulého a letošního roku se poukazovalo na to, že takto koncipovaná úprava by mohla vyvolávat v aplikační praxi jednotlivých arbitráží potíže. Mohly by také vznikat další zbytečné spory, nehledě ani na větší administrativní zatížení orgánů arbitráže při rozhodování a náhradě takto široce pojatých nákladů řízení. Proto předkládaný návrh novely zákona již ve svém § 44a výdaje organizací vzniklé v souvislosti s arbitrážním sporem jako součást nákladů řízení neuvádí.

Jako druhý příklad bych uvedla zapracování námětu, který byl v lednu letošního roku navržen ve zpravodajské zprávě na schůzi ústavně právních výborů. Jednalo se o námět, aby z dosavadního zákona o hospodářské arbitráži bylo vypuštěno nepoužitelné ustanovení o resortních a družstevních arbitrážích, které již neodpovídalo současnému stavu. Uvedený námět byl do návrhu zapracován v souvislosti s celkovou úpravou dosavadního paragrafu 31, a to v bodu 26 novely.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předložený návrh ve svém celku velmi dobře odpovídá potřebám praxe, je plně v souladu se záměry Souboru opatření a také po legislativní stránce je zpracován na patřičné úrovni.

Jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů doporučuji proto této sněmovně vyslovit s vládním návrhem novely zákona o hospodářské arbitráži souhlas ve znění společné zprávy výborů pro zemědělství a výživu, pro průmysl, dopravu a obchod, pro plán a rozpočet a výborů ústavně právních obou sněmoven. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji společné zpravodajce výborů Sněmovny národů poslankyni Bajerové. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec František Protiva.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec F. Protiva: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, zkušenosti a poznatky poslanců uplatněné při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži, ve výboru ústavně právním, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu ukazují, že zejména hospodářští pracovníci na závodech a v hospodářských organizacích mají mimořádný zájem o navrhované úpravy a o změny, které se mají promítnout v nejkratší době do praxe. Všeobecně se očekává, že napomohou zejména k celkovému zlepšení v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů.

Ve výborech bylo konstatováno, že v současné době je takové zdokonalení potřebné i v oblasti vztahů vyskytujících se při realizaci funkční hospodářské arbitráže, neboť rozvoj národního hospodářství klade na ni zvýšené požadavky zejména proto, že arbitráž se specificky podílí svou činností - ať rozhodovací nebo mimorozhodovací - na hospodářském řízení.

Účinné uplatnění účasti orgánů hospodářské arbitráže na realizaci hospodářské politiky státu (především pak na realizaci požadavků působit ke zpřísnění disciplíny v dodavatelsko-odběratelských vztazích) je možné za předpokladu, že právní úprava obsažená v zákoně o hospodářské arbitráži vytvoří v uvedeném směru dostatečný prostor. Novelizace tohoto zákona už byla provedena v roce 1970, ale jejím hlavním cílem bylo přizpůsobení organizační struktury hospodářské arbitráže federálnímu uspořádání státu.

Vládní návrh, který dnes projednáváme, má řešit současně aktuální problémy z této oblasti.

Ze Souboru opatření ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství vyplývá kromě jiného úkol, posílit kontrolní funkci hospodářské arbitráže a zesílit její ingerenci na rozvoj dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jako správné opatření bylo charakterizováno rozšíření pravomoci hospodářské arbitráže i na tzv. "určovací spory ". Až dosud tato oblast nebyla v zákoně řešena a byly diskuse o objektivnosti rozhodování.

Nové znění ustanovení § 22a - ostatní arbitrážní žádosti - je velmi nutné pro praktický život v arbitrážních jednáních.

Nové ustanovení o rozhodování rozhodcem, zejména pokud jde o omezení pravomoci, je účelné vzhledem k tomu, že zejména resortní rozhodci nemohou v zásadních celostátních problémech zaujímat zcela objektivní stanoviska.

Ustanovení o nákladech řízení je vhodné vzhledem k tomu, že i touto formou je možné působit na snížení arbitrážních řízení, která jsou mnohdy vyvolávána dosti lehkomyslně.

Podle hodnocení ve výborech je zařazení nových ustanovení o pokutách a odvodu penále dobře řešeno a je operativnější. Je velmi správné, že s novelou zákona o hospodářské arbitráži bude uveden v platnost nový hospodářský zákoník.

Výbory ve svých usneseních doporučily předložený vládní návrh ke schválení s drobnými úpravami, které jsou zahrnuty ve společné zprávě výborů.

V souladu se závěry výborů proto jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji sněmovně schválit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži (tisk 68) ve znění společné zprávy výborů pro zemědělství a výživu, pro průmysl, dopravu a obchod, pro plán a rozpočet a výborů ústavně právních obou sněmoven (tisk 74).

Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Protivovi. Do rozpravy se nikdo písemně nepřihlásil. Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo.) Nikdo.

Žádá o slovo místopředseda federální vlády soudruh akademik Laco? (Nežádá.) Nežádá. Děkuji.

Přistoupíme k hlasování o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži (tisk 68) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a výborů Sněmovny národů (tisk 74).

V zasedacím sále jsou přítomni 152 poslanci Sněmovny lidu, 64 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice a 66 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o Československé federaci schopné usnášení.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s návrhem zákona (tisk 68) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů (tisk 74), ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna národů schválila vládní návrh zákona jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem zákona (tisk 68) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu (tisk 74), nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také Sněmovna lidu schválila vládní návrh zákona jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o hospodářské arbitráži.

Podle schváleného pořadu nyní projednáme

VII

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 19. prosince 1980 (tisk 77).

Vládní návrh odůvodní ministr financí ČSSR soudruh Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, rozšiřování mezinárodní hospodářské spolupráce a širší zapojení Československé socialistické republiky do mezinárodní dělby práce, specializace a kooperace v mezinárodním měřítku jsou hrubým předpokladem dalšího rozvoje národního hospodářství. Nutnost vytvářet k tomu potřebné podmínky zahrnuje i oblast daňovou.

Československá socialistická republika proto podobně jako jiné socialistické státy i vyspělé nesocialistické státy i státy rozvojové sjednává smlouvy o zamezení dvojího zdanění a tím odstraňuje v mezinárodních hospodářských vztazích nadměrné daňové zatížení, která je výsledkem dvojího zdanění, to je současného zdanění jak ve státě sídla poplatníka, tak i ve státě zdroje, odkud plyne jeho příjem.

Předkládaná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku je již šestnáctou dvoustrannou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, kterou Federální shromáždění projednává. Smlouva je založena na stejných principech jako obdobné dříve schválené smlouvy s evropskými hospodářsky vyspělými státy.

Význam této smlouvy je zvýrazněn tím, že Spolková republika Německa zaujímá první místo v zahraničním obchodu ČSSR s nesocialistickými státy a jeho obrat v roce 1981 činil téměř 10 miliard Kčs. Vzájemné hospodářské styky se vyznačují jak širokou výměnou zboží, tak i nákupy a prodeji průmyslových licencí a prováděním montážních a stavebních prací.

Smlouva vyloučí dvojí zdanění a tím i nadměrné daňové zatížení, které může být výsledkem dvojího zdanění. Smlouva dále omezí možnost zdanění občanů a organizací v druhém smluvním státě. Tím se usnadní kalkulace podniků, protože daňové předpisy druhých států jsou vždy složité a pro časté změny nepřehledné. Zjednoduší se i daňové řízení. Smlouva zaručuje československým občanům a československým organizacím rovné postavení v daňovém řízení ve Spolkové republice Německa s občany a podniky třetích států a tím rovné soutěžní podmínky v hospodářské oblasti.

Článek 28 úmluvy předpokládá její rozšíření na Západní Berlín v souladu se Čtyřstrannou dohodou ze dne 3. září 1971. Znamená to, že žádné ustanovení Smlouvy mezi ČSSR a NSR o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku nemůže být prováděno v Západním Berlíně v rozporu se Čtyřstrannou dohodou z 3. září 1971.

Vláda ČSSR vychází z toho, že vůči každému čs. občanu a organizaci, která podléhá zdanění v Západním Berlíně a podle čl. 4 smlouvy tam má bydliště nebo sídlo, se bude postupovat podle daňového práva platného v Západním Berlíně.

Rozšíření smlouvy na Západní Berlín je v souladu se smluvní praxí SSSR, který je signatářem Čtyřstranné dohody o Západním Berlíně ze dne 3. září 1971, jakož i s praxí ostatních socialistických států. Neznamená uznání, že Západní Berlín je součástí NSR. Vychází ze zmíněné Čtyřstranné dohody, podle které lze rozšířit na Západní sektory Berlína mezinárodní dohody a úmluvy, uzavřené NSR za předpokladu, že zůstávají nedotčeny záležitosti bezpečnosti a statutu Západního Berlína. Vláda ČSSR vychází ze vzájemné shody obou smluvních stran, že československé organizace a českoslovenští občane se budou v Západním Berlíně podílet na daňových preferencích podle všeobecných podmínek tam platných.

Smlouva se nedotýká výsad a imunit, které náleží členům diplomatických misí a konzulárních úřadů na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo zvláštních dohod.

Uplatňování smlouvy nebude mít přímý dopad na státní rozpočet, protože daňová osvobození a jiné úlevy, na které budou mít v ČSSR nárok fyzické a právnické osoby mající bydliště nebo sídlo ve Spolkové republice Německa, budou v podstatě vyváženy obdobnými daňovými osvobozeními a úlevami, které smlouva zajišťuje československým občanům a organizacím ve Spolkové republice Německa.

Vzhledem k tomu, že smlouva přispěje k vytvoření podmínek pro další rozvoj obchodu a hospodářské spolupráce se Spolkovou republikou Německa, doporučuji, abyste, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vyslovili se smlouvou souhlas. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji ministrovi Lérovi za výklad k předloženému vládnímu návrhu.

Návrh byl přikázán k projednání výborům ústavně právním, pro plán a rozpočet a zahraničním obou sněmoven.

Přednesením společných zpravodajských zpráv byli pověřeni: za výbory Sněmovny národů člen výboru pro plán a rozpočet poslanec Zdeněk Vomastek a za výbory Sněmovny lidu členka zahraničního výboru poslankyně Alžběta Mičinová.

Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Zdeněk Vomastek.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP