Arbitrážní orgány měly zpočátku
podobu arbitrážních komisí, které
rozhodovaly ve tří až pětičlenných
senátech. Vedle krajských arbitrážních
komisí a Ústřední arbitrážní
komise existovaly ještě tzv. arbitráže
resortní, které byly zřizovány podle
potřeby při jednotlivých hospodářských
ministerstvech.
V roce 1953 došlo ve struktuře arbitrážních
orgánů k významné změně.
Vládní nařízeni č. 47/1953
Sb., o státní arbitráži, opustilo systém
arbitrážních komisí, které v
důsledku prudkého rozvoje socialistického
hospodářství přestaly vyhovovat požadavkům
rychlého a operativního rozhodování
sporů, a zavedlo rozhodování jedním
státním arbitrem za účasti zástupců
sporných stran. Tato úprava byla v podstatě
přejata do zákona č. 121/1981 Sb., který,
zvláště po dílčích novelách
v letech 1965, 1967 a 1970, upravuje arbitrážní
orgán jako jednotný systém.
Po tomto krátkém zhodnocení vývoje
právní úpravy mi, soudružky poslankyně
a soudruzi poslanci, dovolte, abych se vrátila k nyní
předkládanému vládnímu návrhu
novely zákona o hospodářské arbitráži,
jehož obsah a záměry ve svém úvodním
slově vysvětlil a zdůvodnil místopředseda
vlády ČSSR s. akademik Laco. Dovolte mi proto pouze
připomenout, že současná podoba návrhu
je i výsledkem iniciativy výborů obou sněmoven
Federálního shromáždění.
Některé náměty a doporučení
výborů k zásadám byly do paragrafovaného
znění novely vhodným způsobem zapracovány
a domnívám se, že přispěly k
přesnosti a srozumitelnosti textu zákona. Uvedla
bych dva příklady.
V návrhu zásad zahrnovala původní
zásada 26 mezi nově upravované náklady
arbitrážního řízení také
výdaje organizací nutné v souvislosti s arbitrážním
sporem, přičemž v rámci těchto
nákladů uváděla také cestovní
výdaje. Při projednávání zásad
ve výborech sněmoven Federálního shromáždění
na přelomu minulého a letošního roku
se poukazovalo na to, že takto koncipovaná úprava
by mohla vyvolávat v aplikační praxi jednotlivých
arbitráží potíže. Mohly by také
vznikat další zbytečné spory, nehledě
ani na větší administrativní zatížení
orgánů arbitráže při rozhodování
a náhradě takto široce pojatých nákladů
řízení. Proto předkládaný
návrh novely zákona již ve svém §
44a výdaje organizací vzniklé v souvislosti
s arbitrážním sporem jako součást
nákladů řízení neuvádí.
Jako druhý příklad bych uvedla zapracování
námětu, který byl v lednu letošního
roku navržen ve zpravodajské zprávě
na schůzi ústavně právních
výborů. Jednalo se o námět, aby z
dosavadního zákona o hospodářské
arbitráži bylo vypuštěno nepoužitelné
ustanovení o resortních a družstevních
arbitrážích, které již neodpovídalo
současnému stavu. Uvedený námět
byl do návrhu zapracován v souvislosti s celkovou
úpravou dosavadního paragrafu 31, a to v bodu 26
novely.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, předložený návrh ve svém
celku velmi dobře odpovídá potřebám
praxe, je plně v souladu se záměry Souboru
opatření a také po legislativní stránce
je zpracován na patřičné úrovni.
Jako společná zpravodajka výborů Sněmovny
národů doporučuji proto této sněmovně
vyslovit s vládním návrhem novely zákona
o hospodářské arbitráži souhlas
ve znění společné zprávy výborů
pro zemědělství a výživu, pro
průmysl, dopravu a obchod, pro plán a rozpočet
a výborů ústavně právních
obou sněmoven. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji společné zpravodajce
výborů Sněmovny národů poslankyni
Bajerové. Slovo má společný zpravodaj
výborů Sněmovny lidu poslanec František
Protiva.
Společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu poslanec F. Protiva: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně
a soudruzi poslanci, vážení hosté, zkušenosti
a poznatky poslanců uplatněné při
projednávání vládního návrhu
zákona, kterým se mění a doplňují
některá ustanovení zákona o hospodářské
arbitráži, ve výboru ústavně
právním, pro plán a rozpočet, pro
průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství
a výživu ukazují, že zejména hospodářští
pracovníci na závodech a v hospodářských
organizacích mají mimořádný
zájem o navrhované úpravy a o změny,
které se mají promítnout v nejkratší
době do praxe. Všeobecně se očekává,
že napomohou zejména k celkovému zlepšení
v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů.
Ve výborech bylo konstatováno, že v současné
době je takové zdokonalení potřebné
i v oblasti vztahů vyskytujících se při
realizaci funkční hospodářské
arbitráže, neboť rozvoj národního
hospodářství klade na ni zvýšené
požadavky zejména proto, že arbitráž
se specificky podílí svou činností
- ať rozhodovací nebo mimorozhodovací - na
hospodářském řízení.
Účinné uplatnění účasti
orgánů hospodářské arbitráže
na realizaci hospodářské politiky státu
(především pak na realizaci požadavků
působit ke zpřísnění disciplíny
v dodavatelsko-odběratelských vztazích) je
možné za předpokladu, že právní
úprava obsažená v zákoně o hospodářské
arbitráži vytvoří v uvedeném
směru dostatečný prostor. Novelizace tohoto
zákona už byla provedena v roce 1970, ale jejím
hlavním cílem bylo přizpůsobení
organizační struktury hospodářské
arbitráže federálnímu uspořádání
státu.
Vládní návrh, který dnes projednáváme,
má řešit současně aktuální
problémy z této oblasti.
Ze Souboru opatření ke zdokonalení plánovitého
řízení národního hospodářství
vyplývá kromě jiného úkol,
posílit kontrolní funkci hospodářské
arbitráže a zesílit její ingerenci na
rozvoj dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jako správné
opatření bylo charakterizováno rozšíření
pravomoci hospodářské arbitráže
i na tzv. "určovací spory ". Až dosud
tato oblast nebyla v zákoně řešena a
byly diskuse o objektivnosti rozhodování.
Nové znění ustanovení § 22a -
ostatní arbitrážní žádosti
- je velmi nutné pro praktický život v arbitrážních
jednáních.
Nové ustanovení o rozhodování rozhodcem,
zejména pokud jde o omezení pravomoci, je účelné
vzhledem k tomu, že zejména resortní rozhodci
nemohou v zásadních celostátních problémech
zaujímat zcela objektivní stanoviska.
Ustanovení o nákladech řízení
je vhodné vzhledem k tomu, že i touto formou je možné
působit na snížení arbitrážních
řízení, která jsou mnohdy vyvolávána
dosti lehkomyslně.
Podle hodnocení ve výborech je zařazení
nových ustanovení o pokutách a odvodu penále
dobře řešeno a je operativnější.
Je velmi správné, že s novelou zákona
o hospodářské arbitráži bude
uveden v platnost nový hospodářský
zákoník.
Výbory ve svých usneseních doporučily
předložený vládní návrh
ke schválení s drobnými úpravami,
které jsou zahrnuty ve společné zprávě
výborů.
V souladu se závěry výborů proto jako
společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu doporučuji sněmovně schválit
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňují některá
ustanovení zákona o hospodářské
arbitráži (tisk 68) ve znění
společné zprávy výborů pro
zemědělství a výživu, pro průmysl,
dopravu a obchod, pro plán a rozpočet a výborů
ústavně právních obou sněmoven
(tisk 74).
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji společnému zpravodaji
výborů Sněmovny lidu poslanci Protivovi.
Do rozpravy se nikdo písemně nepřihlásil.
Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá
o slovo. (Nikdo.) Nikdo.
Žádá o slovo místopředseda federální
vlády soudruh akademik Laco? (Nežádá.)
Nežádá. Děkuji.
Přistoupíme k hlasování o vládním
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňují některá ustanovení
zákona o hospodářské arbitráži
(tisk 68) ve znění společné zprávy
výborů Sněmovny lidu a výborů
Sněmovny národů (tisk 74).
V zasedacím sále jsou přítomni 152
poslanci Sněmovny lidu, 64 poslanci Sněmovny národů
zvolení v České socialistické republice
a 66 poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice. Obě
sněmovny jsou podle ústavního zákona
o Československé federaci schopné usnášení.
Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny
národů.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s návrhem zákona (tisk 68) ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů (tisk 74), ať zvedne ruku. (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Sněmovna národů schválila vládní
návrh zákona jednomyslně.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem
zákona (tisk 68) ve znění společné
zprávy výborů Sněmovny lidu (tisk
74), nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Také Sněmovna lidu schválila vládní
návrh zákona jednomyslně.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schválilo
zákon, kterým se mění a doplňuje
zákon o hospodářské arbitráži.
Podle schváleného pořadu nyní projednáme
Vládní návrh odůvodní ministr
financí ČSSR soudruh Leopold Lér. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, rozšiřování mezinárodní
hospodářské spolupráce a širší
zapojení Československé socialistické
republiky do mezinárodní dělby práce,
specializace a kooperace v mezinárodním měřítku
jsou hrubým předpokladem dalšího rozvoje
národního hospodářství. Nutnost
vytvářet k tomu potřebné podmínky
zahrnuje i oblast daňovou.
Československá socialistická republika proto
podobně jako jiné socialistické státy
i vyspělé nesocialistické státy i
státy rozvojové sjednává smlouvy o
zamezení dvojího zdanění a tím
odstraňuje v mezinárodních hospodářských
vztazích nadměrné daňové zatížení,
která je výsledkem dvojího zdanění,
to je současného zdanění jak ve státě
sídla poplatníka, tak i ve státě zdroje,
odkud plyne jeho příjem.
Předkládaná Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa
o zamezení dvojího zdanění v oboru
daní z příjmu a z majetku je již šestnáctou
dvoustrannou smlouvou o zamezení dvojího zdanění,
kterou Federální shromáždění
projednává. Smlouva je založena na stejných
principech jako obdobné dříve schválené
smlouvy s evropskými hospodářsky vyspělými
státy.
Význam této smlouvy je zvýrazněn tím,
že Spolková republika Německa zaujímá
první místo v zahraničním obchodu
ČSSR s nesocialistickými státy a jeho obrat
v roce 1981 činil téměř 10 miliard
Kčs. Vzájemné hospodářské
styky se vyznačují jak širokou výměnou
zboží, tak i nákupy a prodeji průmyslových
licencí a prováděním montážních
a stavebních prací.
Smlouva vyloučí dvojí zdanění
a tím i nadměrné daňové zatížení,
které může být výsledkem dvojího
zdanění. Smlouva dále omezí možnost
zdanění občanů a organizací
v druhém smluvním státě. Tím
se usnadní kalkulace podniků, protože daňové
předpisy druhých států jsou vždy
složité a pro časté změny nepřehledné.
Zjednoduší se i daňové řízení.
Smlouva zaručuje československým občanům
a československým organizacím rovné
postavení v daňovém řízení
ve Spolkové republice Německa s občany a
podniky třetích států a tím
rovné soutěžní podmínky v hospodářské
oblasti.
Článek 28 úmluvy předpokládá
její rozšíření na Západní
Berlín v souladu se Čtyřstrannou dohodou
ze dne 3. září 1971. Znamená to, že
žádné ustanovení Smlouvy mezi ČSSR
a NSR o zamezení dvojího zdanění v
oboru daní z příjmu a z majetku nemůže
být prováděno v Západním Berlíně
v rozporu se Čtyřstrannou dohodou z 3. září
1971.
Vláda ČSSR vychází z toho, že
vůči každému čs. občanu
a organizaci, která podléhá zdanění
v Západním Berlíně a podle čl.
4 smlouvy tam má bydliště nebo sídlo,
se bude postupovat podle daňového práva platného
v Západním Berlíně.
Rozšíření smlouvy na Západní
Berlín je v souladu se smluvní praxí SSSR,
který je signatářem Čtyřstranné
dohody o Západním Berlíně ze dne 3.
září 1971, jakož i s praxí ostatních
socialistických států. Neznamená uznání,
že Západní Berlín je součástí
NSR. Vychází ze zmíněné Čtyřstranné
dohody, podle které lze rozšířit na
Západní sektory Berlína mezinárodní
dohody a úmluvy, uzavřené NSR za předpokladu,
že zůstávají nedotčeny záležitosti
bezpečnosti a statutu Západního Berlína.
Vláda ČSSR vychází ze vzájemné
shody obou smluvních stran, že československé
organizace a českoslovenští občane se
budou v Západním Berlíně podílet
na daňových preferencích podle všeobecných
podmínek tam platných.
Smlouva se nedotýká výsad a imunit, které
náleží členům diplomatických
misí a konzulárních úřadů
na základě obecných pravidel mezinárodního
práva nebo zvláštních dohod.
Uplatňování smlouvy nebude mít přímý
dopad na státní rozpočet, protože daňová
osvobození a jiné úlevy, na které
budou mít v ČSSR nárok fyzické a právnické
osoby mající bydliště nebo sídlo
ve Spolkové republice Německa, budou v podstatě
vyváženy obdobnými daňovými osvobozeními
a úlevami, které smlouva zajišťuje československým
občanům a organizacím ve Spolkové
republice Německa.
Vzhledem k tomu, že smlouva přispěje k vytvoření
podmínek pro další rozvoj obchodu a hospodářské
spolupráce se Spolkovou republikou Německa, doporučuji,
abyste, vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vyslovili se smlouvou souhlas. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji ministrovi Lérovi za výklad
k předloženému vládnímu návrhu.
Návrh byl přikázán k projednání
výborům ústavně právním,
pro plán a rozpočet a zahraničním
obou sněmoven.
Přednesením společných zpravodajských
zpráv byli pověřeni: za výbory Sněmovny
národů člen výboru pro plán
a rozpočet poslanec Zdeněk Vomastek a za výbory
Sněmovny lidu členka zahraničního
výboru poslankyně Alžběta Mičinová.
Slovo má společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů poslanec Zdeněk Vomastek.