Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem podpredsedovi vlády súdruhovi Lacovi za odôvodnenie vládneho návrhu.

Návrh prerokovali všetky výbory oboch snemovní, okrem výborov mandátových a imunitných.

Výbory Snemovne ľudu poverili prednesením spravodajskej správy člena výboru pre priemysel, dopravu a obchod poslanca Stanislava Tichavského, výbory Snemovne národov členku výboru pre plán a rozpočet poslankyňu Boženu Fuchsovú. Udeľujem slovo poslancovi Tichavskému.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec S. Tichavský: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník (tisk 69) projednal výbor ústavně právní, výbor zahraniční, výbor branný a bezpečnostní, výbor pro plán a rozpočet, výbor pro zemědělství a výživu, výbor pro kulturu a výchovu, výbor pro sociální politiku a výbor pro průmysl, dopravu a obchod.

Dovolte, abych Vás seznámil s obsahem rozpravy a se závěry výborů.

Při jednání bylo oceněno, že předložený návrh zákona vychází ze závěrů XVI. sjezdu strany, kde bylo řečeno, že současně s rozvíjením soustavy plánovitého řízení je třeba zdokonalovat soustavu hospodářských právních předpisů a dále ze Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, z níž jsou odvozeny úpravy hospodářského zákoníku.

O aktuálnosti problémů řešených v předloženém návrhu svědčí nejen bohatá rozprava, ale i řada dotazů, námětů a doplňků. Je třeba vyzvednout, že při projednávání návrhu zásad se ukázala možnost zlepšení připravovaného paragrafovaného znění a řada připomínek poslanců byla v konečném návrhu zákona vzata v úvahu a akceptována.

Bylo konstatováno, že návrh zákona obsahuje řadu pozitivních prvků, které ve stávajícím hospodářském zákoníku nebyly řešeny, anebo byly řešeny neúplně. Kladně lze hodnotit znění § 32 a 33, kde se formuluje postavení a poslání výrobně hospodářských jednotek jako celku, který je vybaven prostředky k zajištění uceleného hospodářského procesu a rozvoje soustředěné výroby. Je správné, že při vytváření výrobně hospodářských jednotek se vychází nejen z hospodářské účelnosti, ale i z hlediska technologické návaznosti výrob, sepětí výzkumu s výrobou a z obchodně technických a územních hledisek. Nutno ocenit, že vládní návrh zákona vymezuje právní postavení VHJ, jako základního článku řízení a přitom ponechává podrobnější úpravu výrobně hospodářských jednotek a jejich forem na řízení a posouzení vládě ČSSR, což umožňuje další vývoj v této oblasti.

V souvislosti s těmito možnými změnami organizace trustů se naskýtá i otázka chráněných názvů našich organizací v zahraničí. Při eventuálních změnách názvů by zřejmě musela být obnovena patentová práva v zahraničí a zaplaceny příslušné poplatky. Je třeba s touto eventualitou v prováděcích předpisech uvažovat.

Již delší dobu prosazovanou změnu přinese hospodářský zákoník v oblasti dlouhodobosti hospodářských smluv. Je prokázáno, že struktura a sortiment jsou ovlivňovány efektivněji dlouhodobými smlouvami, zejména přípravného charakteru. Vychází se z toho, že dlouhodobá smlouva není jen právní kategorií, ale také důležitým nástrojem informací, nezbytných zejména pro tvorbu plánu.

Řada diskusí se týkala i rozpracování a doplnění § 125 týkajícího se povinnosti změnit nebo zrušit závazky z hospodářské smlouvy. Potvrdilo se, že v návrhu jsou poměrně přesně formulovány důvody i způsob řešení, posuzovány náklady, jež bude příslušná organizace muset druhé organizaci zaplatit za vzniklé dopady, zda jako škody, či to půjde k tíži zisku. Byl podtržen i význam ustanovení o pokrytí plánů uzavřených hospodářskými smlouvami § 166 písm. e). Tato povinnost je sice zakotvena i ve stávajícím hospodářském zákoně, nikoliv však pod hrozbou sankcí, což vede k vyhýbání se uzavírání hospodářských smluv zejména v oblasti úzkoprofilových materiálů.

Je rovněž správné, že bude posílen systém sankcí. Jde o zásadu, podle níž při zjištění, že penále nebylo vymáháno a právo na něj zaniklo, uloží hospodářská arbitráž každé z obou organizací odvést do státního rozpočtu částku, která měla být na penále zaplacena.

Pozitivní je v návrhu zákona, že nově je postavena povinnost zabezpečování realizace výzkumu a vývoje nových výrobků nebo nové technologie formou smluv, které budou upraveny jednotně.

Významná je ta skutečnost, že ve smlouvě o zabezpečení realizace a užití výsledků výzkumu a vývoje se bude realizátor a organizace, která přichází v úvahu jako uživatel, zavazovat k časově a věcně vymezené spolupráci.

Celkově bylo ve výborech velmi kladně hodnoceno, že v návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník, je vidět snahu o odstranění dosavadní roztříštěnosti a snahu o to, aby ze základního zákona, jímž je hospodářský zákoník, vycházel ucelený soubor předpisů (např. § 391 a následující), a to v souladu s dalšími připravovanými novelami.

Výbory však doporučují, aby zbývající připravované prováděcí předpisy byly zpracovány včas a srozumitelně, aby vedly k efektivnímu jednání a rozhodování v souladu s potřebami a v zájmu naší společnosti.

Na závěr svých jednání výbory doporučily přijetí a schválení předloženého návrhu s drobnými úpravami, které jsou obsaženy ve společné zprávě těch to výborů.

V souladu s usneseními výborů jako společný zpravodaj výborů ústavně právního, zahraničního, branného a bezpečnostního, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství a výživu, pro kulturu a výchovu a pro sociální politiku proto doporučuji Sněmovně lidu schválit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník (tisk 69) ve znění společné zprávy výborů pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství a výživu, pro kulturu a výchovu, pro sociální politiku a výborů ústavně právních obou sněmoven (tisk 75). Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnému spravodajcovi výborov Snemovne ľudu poslancovi Tichavskému. Udeľujem slovo spoločnej spravodajkyni výborov Snemovne národov poslankyni Fuchsovej.

Společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně B. Fuchsová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, hospodářské právo představuje jeden z důležitých nástrojů v řízení našeho národního hospodářství. Oceňujeme zejména jeho aktivní funkci při vytváření vzájemných ekonomických vztahů, které toto právo žádoucím směrem usměrňuje a podle jednotlivých zásad hospodářské politiky ovlivňuje.

Pro jeho účinné působení je důležité, aby jeho celkové pojetí a jeho co nejširší znalosti přispívaly na každém stupni řízení k plynulému chodu jednotlivých procesů v národním hospodářství, byly jednotným nástrojem regulování různých dodavatelsko-odběratelských vztahů a podporovaly v duchu přijaté hospodářské soustavy prosazování celospolečenských zájmů.

Není proto jen pouhým souhrnem určitých právních předpisů, ale slouží jako významný prostředek souběžného respektování právních předpisů socialistické zákonnosti a uskutečňování zásad státní hospodářské politiky.

Předložený návrh dalších změn a doplňků hospodářského zákoníku vychází zejména z potřeby dosáhnout, aby hospodářský zákoník v dalším vývoji plnil účinněji a důsledněji úlohu významného integrujícího činitele naší ekonomiky a poskytoval spolehlivý zákonný podklad pro koordinované vydávání prováděcích předpisů.

Výbory při jednání o tomto návrhu konstatovaly, že představuje právní úpravu hospodářských vztahů na kvalitativně vyšším stupni. Jí vytváří předpoklady k tomu, aby hospodářský kodex byl v podmínkách současného ekonomického rozvoje účinnějším nástrojem hospodářské politiky, zvyšoval úlohy smluvního systému jistoty odběratelů výrobků, rozšířil vynutitelnost některých smluv a napomáhal čelit některým společensky nežádoucím jevům v naší ekonomické praxi.

Dovolte mně v tom směru např. uvést, že jsou v něm zakotveny tzv. přípravné dodavatelsko-odběratelské smlouvy, jako významný prostředek sloužící k tomu, aby hospodářské subjekty měly včas předem mezi sebou vyjasněno, co bude potřebovat odběratel, a co by mu dodavatel měl nejenom na jediné plánovací období, ale na delší dobu dopředu svými dodávkami zajišťovat. V praxi to znamená, že v oblasti těchto citlivých vztahů by měli oba partneři hledat společné řešení, odpovídající jejich potřebám a možnostem a navíc tak činit s větším časovým předstihem.

Podobně bych chtěla poukázat též na institut hospodářských pokut, jako na významný právní prostředek upevňování plánovací, smluvní a finanční kázně a v praxi některých socialistických zemí již používaný prostředek společenské ochrany před nehospodárným jednáním podniků a jejich řídících orgánů. Na rozdíl od sankcí, které představují určitou paušální náhradu škod, vznikajících porušením uzavřených smluvních závazků organizací, budou tyto pokuty podle svého charakteru v podstatě trestem za porušení a narušení celospolečenských zájmů.

Právem od tohoto opatření výbory zejména očekávají, že bude důsledně používán v případech nezbytného postihu takových případů závažného, opětovného a proti zájmům společnosti působícího jednání hospodářských organizací, které dosud nepodléhá žádné sankci a přitom dlouho již přetrvává a negativně působí na plynulost, efektivnost a hospodárnost reprodukčního procesu. Např. vědomé nadsazování požadavků v plánovacím procesu, nebo jednostranné vypouštění výrobků z programu výroby, či soustavné dodávání vadných výrobků, nebo provedení dovozu zařízeni, jehož využití nebylo předem zajištěno. Ustanovení pojatá v tom směru do příslušné části zákona ve svých celkem 14 bodech dostatečně charakterizují podle názoru výborů známé a nejzávažnější případy, a ustanovení o výši pokut odstupňovatelných od 10 tis. do 1 mil. Kčs závažnost takových případů. Účinnost působení tohoto druhu sankcí bude pochopitelně záviset na tom, jak se důsledky pokut promítnou i do oblasti hmotné zainteresovanosti podniků a jejich pracovníků.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, výbory sněmovny ocenily při pojednávání návrhu tohoto zákona zvláště skutečnost, že jeho pečlivé zpracování se mohlo opírat o mnoho poznatků praxe a o jejich důkladnou analýzu. Ocenily rovněž, že po publikování úplného znění bude hospodářský zákoník přehledným základním předpisem hospodářského práva a pořádku jím sledovaného.

Výbory vyhověly při projednávání zákona požadavku vlády, aby účinnost zákona byla stanovena již od 1. 1. 1983, neboť se jim dostalo ujištění, že jeho ustanovení se stala předmětem projednávání na mnoha místech a se Širokým aktivem lidí, kteří je budou především v praxi plnit.

Jako společná zpravodajka výborů proto doporučuji vyslovit ve Sněmovně národů s návrhem tohoto zákona, jehož pojetí není spojeno s dopadem na státní rozpočet, souhlas, a to ve znění přihlížejícím k vyjádření z porady poslanců-zpravodajů s odborníky vědy a praxe ze dne 17. listopadu 1982.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnej spravodajkyni výborov Snemovne národov poslankyni Fuchsovej. Následuje rozprava. Písomne sa do nej prihlásil poslanec Josef Martinec. Udeľujem mu slovo.

Poslanec SL J. Martinec (v. o. 20): Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, naše hospodářská veřejnost po dlouhou dobu kritizuje nedostatky na úseku dodavatelsko-odběratelských vztahů. Poznatky, které jsme jako poslanci Federálního shromáždění získali, nám potvrdily oprávněnost této kritiky. Skutečnost je převážně taková, že naše výrobní dodavatelské organizace - i když především z pozice odběratelů si stěžují, že jen s velkými potížemi zabezpečují potřebné poddodávky pro svoji výrobu, ale z pozice dodavatelů často jednají stejným způsobem. Vyhýbají se včasnému uzavírání hospodářských smluv a snaží se dodávat - v řadě případů bez ohledu na potřeby odběratelů - zejména ten sortiment, kterým nejsnadněji plní své plánované úkoly.

A právě v této souvislosti jsem přesvědčen, že můžeme kladně hodnotit předkládanou novelu hospodářského zákoníku. Novela totiž přináší celou řadu opatření, která vytvářejí předpoklady pro postupné zlepšování dodavatelsko-odběratelských vztahů, pro postupné naplňování jednoho ze základních cílů našeho snažení v hospodářské oblasti, kterým je lepší uspokojování potřeb.

Nových opatření je celá řada. Navzájem se doplňují, i - pokud jde o účinné působení - podmiňují. Ve svém příspěvku bych chtěl vyzvednout, jak připravená novela naplňuje úkol posílit funkci hospodářských smluv a účinněji využívat hospodářské smlouvy ke zkvalitnění řízení a ke zlepšování dodavatelské disciplíny.

Je dobře známo, že informace o celkovém splnění plánu dodavatele je sice velmi cenná, ale často nevyjadřuje uspokojování potřeb odběratelů. Pod tímto celkovým splněním se může skrývat i to, že dodávky byly realizovány v jiném sortimentním členění, než jaké odběratelské organizace potřebují k tomu, aby mohly hospodárně plnit své navazující plánované úkoly, mohou být realizovány v jiném časovém rozvržení, než jaké odběratelé potřebovali, na jiná místa určení, apod.

Odpověď na tyto skutečnosti, tolik důležité pro naše celkové hospodářské výsledky, nám může dát sledování toho, jak jsou plněny hospodářské smlouvy. Přitom ovšem máme na mysli jen takové hospodářské smlouvy, které jsou uzavřeny na sortimentní skladbu a časové rozvržení dodávek v souladu s odůvodněnými potřebami odběratele.

Již při projednávání zásad novely hospodářského zákoníku a nyní opět při projednávání návrhu paragrafovaného znění ve výborech federálního shromáždění jsme těmto souvislostem věnovali značnou pozornost. Nová úprava vede účinně dodavatelské výrobní podniky k tomu, aby se dlouhodobě připravovaly na to, aby sortimentním a časovým potřebám odběratelů byly připraveny vyhovět, aby si připravovaly svá výrobní zařízení tak, aby mohly vyrábět požadovaný sortiment a aby si v tomto směru též zajišťovaly potřebné poddodávky. Je možno očekávat, že v tomto směru sehraje významnou novou roli smlouva o přípravě dodávek a propojení závazků z této smlouvy na práce při přípravě ročních prováděcích plánů. Bez včasného propojení do prováděcích plánů, a to i u subdodavatelů, by smlouva o přípravě dodávek nesplnila své poslání. Rovněž je třeba souhlasit s ustanovením, které ukládá dodavatelským výrobním organizacím postupovat tak, aby smlouvy na dodávku uzavíraly v souladu s potřebami odběratelů včas a na celý rozsah dodávek plánovaných na příslušné dodávkové období.

Od této povinnosti-zákonem striktně vyslovené-očekáváme podstatné zlepšení dodavatelské disciplíny. Bude však též naší povinností sledovat v rámci poslaneckých průzkumů, jak se tato zákonná povinnost v praxi uplatňuje a zejména jak jsou ze strany orgánů řízení vytvářeny předpoklady, aby se uplatňovala. Mám na mysli například jednoznačné vyhlášení technicky zdůvodněných objednacích lhůt, tedy lhůt ve srovnání s dosavadními objednacími lhůtami podstatně zkrácených, a to zejména u strojírenských a technologických výrobků. Dále jde o přijetí účinnějších opatření v oblasti hmotné zainteresovanosti ve prospěch povinnosti uzavírat hospodářské smlouvy. V současné době je tomu často naopak, neboť pro dodavatelskou organizaci je zpravidla výhodnější, když hospodářskou smlouvu neuzavírá, neboť v takovém případě jí nehrozí majetkové důsledky pro případ, že by svůj smluvní závazek nesplnila, nebo splnila nekvalitně.

Mé odborné zaměření mě samozřejmě vedlo k tomu, abych si zvlášť pozorně ověřoval, jak novela zabezpečuje dodávky v oblasti investiční výstavby a dodávky potřebné k zajištění obranyschopnosti státu. Rád konstatuji, že dosavadní úprava kontraktační povinnosti je významně posílena. Navržené úpravy se vztahují i na povinné uzavírání smluv o přípravě dodávek. Tím z hlediska věcného zabezpečení dosavadní úprava výrazně posiluje, protože - i když doposud zákon ukládal například dodavatelské organizaci povinnost uzavřít smlouvu na ZÚ investiční výstavby nebo na dodávku výrobků potřebných pro zabezpečení obranyschopnosti státu, přece jenom nemohla včas zabezpečit potřebné dodávky, jestliže dodavatel nebyl na jejich výrobu připraven. Tím, že se ukládá povinnost uzavřít na dodávky též smlouvy o přípravě dodávek, dává se zejména složkám, které tyto dodávky zabezpečují, nejen právo, ale i povinnost, aby této nové úpravy využívaly k vytvoření předpokladů pro úspěšnější plnění úkolů.