Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Baruš, Boroš, Flídr, Hajn, Hruškovič, V. Hůla, Jandová, Kalkus, Kapek, Madarász, Malejovský, Malíková, Malý, Nedvěd, Niedobová, Obzina, Ondřich, Panster, Pešek, Petřík, Sučková, Svoboda, Švestka, Vooková, Zelenka

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Blahník, Hájek, Kabrhelová, Samec, Švestka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Čičmanec, Konvit, Kováčik, Kubistová, Mrvová, Šalgovič (Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů D. Hanes.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia, otváram druhý deň rokovania spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky. Konštatujem účasť:

Prítomných je: 154 poslancov Snemovne ľudu, 66 poslancov Snemovne národov v českej časti, 64 poslancov Snemovne národov v slovenskej časti. Snemovne sú spôsobilé sa uznášať.

Podľa schváleného programu prerokujeme najskôr

Vládny návrh zákona odôvodní minister financií ČSSR súdruh Leopold Lér. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předložila k projednání a schválení návrh zákona o důchodové dani, který má nahradit zákonnou úpravu platnou od roku 1972.

Tato daň plní v soustavě plánovitého řízení národního hospodářství obdobné funkce jako systém odvodů do státního rozpočtu. Dosavadní systém zdaňování značně širokého okruhu poplatníků důchodové daně se v předchozích podmínkách v zásadě osvědčil. Došlo především k sjednocení zdaňování organizací s relativně stejnými ekonomickými podmínkami, přiměřeně byly zdaňovány příjmy společenských organizací z trvalé hospodářské činnosti a zvýšila se i účinnost této daně ve vztahu k subjektům se sídlem v cizině.

U rozhodujících skupin poplatníků byly vytvořeny podmínky pro plynulé financování plánovaných potřeb, včetně zajištění vlastních finančních zdrojů pro uplatnění hmotné zainteresovanosti na dosahování lepších hospodářských výsledků. Současný objem důchodové daně spolu s příspěvkem na sociální zabezpečení činí ročně více než 8 mld Kčs. Průměrné daňové zatížení zisku touto daní činí 55 % při přiměřené diferenciaci mezi jednotlivými organizacemi.

Dosavadní poznatky však nasvědčují tomu, že v některých oblastech je uplatňovaný daňový systém již překonán a neodpovídá novým podmínkám. To se vztahuje především na progresivní zdaňování zisku podle dosažené rentability, které nevytváří dostatečný ekonomický tlak na efektivnost a hospodárnost. Navíc rozdílný systém zdanění ve srovnání s lineárním odvodem ze zisku podle zákona o odvodech do státního rozpočtu neodpovídá u některých skupin poplatníků daným podmínkám.

Z provedených analýz rovněž vyplynulo, že uplatňovaná forma slev, vyjadřující společenskou preferenci zaměřenou na přednostní rozvoj služeb již dostatečně nereaguje na soustavné prohlubování důchodové diferenciace ovlivněné především rozdílnou úrovní cen služeb a místní výroby. To platí zvlášť pro organizace s vyšším podílem služeb, u nichž se dosahuje zpravidla nižší rentability, v důsledku čehož jsou i poskytované slevy výrazně nižší než u organizací dosahujících vyšší míry zisku při nižším podílu služeb. Tyto organizace jsou přitom neúměrně daňově zvýhodňovány, protože slevy jsou jim poskytovány z vyššího zisku vytvořeného v oblasti místní výroby. To namnoze mohlo vést i k tomu, že tyto organizace neměly ekonomický zájem na zvyšování podílu služeb s nižší cenovou úrovní, resp. s menším objemem zisku.

Současný systém daňových slev k podpoře služeb je administrativně náročný a pokud jde o slevy na výchovu učňů, i málo účinný. Dosavadní právní úprava si vyžaduje i změny pokud jde o zdaňování ve vztahu k cizině.

Jako problematická z hlediska tvorby cen se ukázala i rozdílná výše příspěvku na sociální zabezpečení, a to zejména ve srovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství. To mimo jiné zkresluje dosahovanou rentabilitu a efektivnost služeb i objektivizaci nákladů na živou práci.

Získané poznatky a provedené rozbory rovněž potvrdily, že i přes dříve provedená opatření lze tuto daň dále zjednodušit a její vybírání zracionalizovat. Současně je přitom třeba zajistit návaznost na provedené úpravy v soustavě plánovitého řízení a provést i žádoucí další úpravy této daně.

V důvodové zprávě jsou podrobně rozvedeny základní záměry a cíle navrhované zákonné úpravy. Proto ve svém vystoupení chci zdůraznit pouze její některé aspekty.

Projednávaný návrh plně respektuje požadavky vyplývající ze závěrů 6. pléna ÚV KSČ a z usnesení vlád ke službám, jakož i ze Souboru opatření. Ve své podstatě navazuje na celkový systém nové právní úpravy odvodů do státního rozpočtu.

Této dani bude i nadále podléhat značně široký okruh poplatníků, kteří se zabývají různými činnostmi, a to s rozdílnými organizačními a ekonomickými podmínkami. Zdaňování jednotlivých skupin subjektů této daně přitom musí vycházet z požadavku vytvoření relativně stejných daňových povinností, z potřeby orientace organizací na plnění jejich základního poslání, vyvíjení ekonomického tlaku na efektivnost a hospodárnost a respektování maximální jednoduchosti této daně.

Rozhodující skupinu poplatníků důchodové daně tvoří podniky místního hospodářství řízené národními výbory a výrobní družstva. Tyto organizace se zabývají jak výrobní činností, tak i službami, a to při velmi rozdílných ekonomických podmínkách, zejména v oblasti cen.

Šesté plenární zasedání ÚV KSČ zdůraznilo však potřebu přednostního rozvoje a zkvalitňování služeb. Ve zprávě předsednictva ÚV KSČ, přednesené na tomto zasedání, se uvádí, že "jednou z hlavních příčin neuspokojivé situace ve službách je nízká úroveň řízení, které je nákladné, administrativně náročné a nepružné. Přitom jedinou možností zlepšení situace ve službách je zjednodušení celého systému řízení a plánování, finančních, úvěrových a daňových nástrojů, vytvoření podmínek k pružnějšímu řízení služeb a uplatnění silnějších ekonomických podnětů k rozšíření těchto služeb".

Potřebě podpory přednostního rozvoje a zkvalitňování služeb odpovídá navrhovaný systém zdaňování, který vychází především z nutnosti větší objektivizace zdaňování výrobních činností při výraznějším daňovém zvýhodnění služeb. U této skupiny organizací se proto navrhuje uplatnit lineární zdanění doplněné slevami na služby, jejichž výše bude odstupňována progresivně podle podílu služeb. To znamená, že u organizací, které se zabývají službami, bude v podstatě uplatněno progresivní zdanění vázané však na dosahovaný podíl služeb z celkových redukovaných výkonů.

Navrhovaná lineární sazba daně ze zisku ve výši 75 % vychází z úrovně obecně platné výše sazby odvodu ze zisku, vztahující se na převážnou část státních hospodářských organizací. Její výše odpovídá jak průměrné úrovni cen platných pro místní výrobu, tak i celkové finanční situaci této skupiny organizací. Oproti dosavadnímu stavu to znamená, že u těchto organizací již nebude při zdaňování přiblíženo k výši dosažené rentability, která namnoze byla negativně ovlivňována i různými nedostatky v oblasti řízení a hospodárnosti, ale pouze k dosaženému podílu služeb.

Uplatnění lineární sazby daně ze zisku i na tomto úseku národního hospodářství má vést k vyvíjení většího ekonomického tlaku na soustavné zvyšování efektivnosti a hospodárnosti i zkvalitňování řízení. Spolu s dalšími nástroji řízení má výrazně působit i na žádoucí strukturální změny.

Slevy a služby, které budou poskytovány organizacím v zájmu podpory dalšího rozvoje a zkvalitňování služeb, se podle nové úpravy ve srovnání se současným stavem téměř zdvojnásobí, což znamená, že celkový objem těchto slev se zvyšuje v podmínkách příštího roku z 370 mil. Kčs na cca 725 mil. Kčs. Tím je reagováno i na nižší úroveň rentability obsažené v cenách služeb. Progresivní odstupňování slev podle podílu služeb má vést k tomu, aby při žádoucích strukturálních změnách ve prospěch rozvoje služeb nebyla příslušná organizace ekonomicky znevýhodňována, a to ani při dosahování nižší rentability u služeb.

Z provedených propočtů vyplývá, že při zabezpečení většího rozsahu služeb na úkor ostatních činností i při dosahování nižší než poloviční rentability u služeb ve vztahu k rentabilitě ostatních činností bude mít příslušná organizace při navrhovaném zdanění více zisku k použití, než kdyby se zabývala převážně výrobní činností. Tak například organizaci, která zvýší podíl služeb na celkových redukovaných výkonech z 50 % na 75 %, i při dosažení pouze poloviční rentability za rozšířené služby ve vztahu k průměrné rentabilitě dosahované z místní výroby, se zvýší její celkový objem zisku po zdanění téměř o 17 %. Při zvýšení služeb na 100 % to v daném případě znamená zvýšení zisku po zdanění téměř o 30 %. U organizací, které budou zabezpečovat výhradně jen služby, bude daňové zatížení zisku činit pouze 22,5 %.

Tyto skutečnosti zdůrazňuji proto, že otázkám zdaňování organizací místní výroby a služeb byla věnována mimořádná pozornost. Za velmi pozitivní je nutno pokládat i to, že část uvedených slev (30 %) bude účelově používána přímo v pravomoci podniků na zlepšení materiálně technické základny služeb, a to prostřednictvím "fondu oprav a modernizace" zřizovaného u podniků místního hospodářství od 1. ledna 1983. Obdobně by se mělo postupovat i v oblasti výrobního družstevnictví.

Současně považuji za účelné uvést, že vlády přijaly opatření, podle něhož budou k financování ztrátových a málo rentabilních služeb poskytovány dotace ze státních rozpočtů svazům výrobních družstev. Pro rok 1983 se předpokládá dotace ve výši 90 mil. Kčs pro Český svaz výrobních družstev a 30 mil. Kčs pro Slovenský svaz výrobních družstev. U podniků místního hospodářství bude tato problematika řešena v rámci přerozdělování finančních prostředků prováděného příslušnými národními výbory, k čemuž navrhovaná zákonná úprava vytváří dostatečný finanční prostor. V této souvislosti je však nutno zdůraznit potřebu prohloubení řízení a chozrasčotu i v této oblasti tak, aby byly plánovitě vytvářeny podmínky pro přednostní rozvoj a zkvalitňování služeb těmito podniky včetně postupné realizace žádoucích strukturálních změn.

U nově tvořených malých družstev služeb se navrhuje uplatnit lineární sazba daně ze zisku ve výši 50 %, bez poskytování slev na služby. U těchto družstev je nutno přitom předpokládat dosažení vyšší rentability i zisku, a to především omezením režijních nákladů v důsledku zjednodušeného systému jejich řízení při výrazném omezení administrativy.

Progresivní zdanění se ponechává pouze u spotřebních družstev z obdobných důvodů jako u státních obchodních organizací, které provádějí odvod ze zisku s tím, že rozdílná intenzita zdanění těchto družstev respektuje jejich rozdílné podmínky vyplývající především ze zásobování venkovského obyvatelstva.

Navrhované sazby daně ze zisku vycházejí z podrobných kvantifikací jednotlivých skupin poplatníků. Jejich výše odpovídá nejen zajištění plynulého financování plánovaného reprodukčního procesu, ale i potřebám dalšího posílení chozrasčotních zásad. Snížení sazeb u poplatníků se sídlem v cizině sleduje především vytvoření příznivých podmínek pro další rozvoj mezinárodní hospodářské spolupráce.

K výraznému zjednodušení zdanění dochází i u bytových družstev a u společenských organizací zabývajících se trvalou hospodářskou činností. Návrh zákona obsahuje i celou řadu racionalizačních opatření, obdobně tak, jako je tomu v zákoně o odvodech do státního rozpočtu. I přes uvedené změny se předpokládá, že výnos této daně zůstane v podstatě zachován.

Chtěl bych při této příležitosti poděkovat všem poslancům a orgánům Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady za náměty a připomínky, které přispěly ke zkvalitnění projednávaného návrhu zákona.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh zákona o důchodové dani splňuje záměry stanovené usnesením 6. zasedání ÚV KSČ, stanovené Souborem opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení a přináší řadu výrazných zjednodušení i snížení administrativní náročnosti. Proto vám doporučuji jménem vlády Československé socialistické republiky jeho schválení. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi Lérovi za odôvodnenie návrhu.

Návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod a pre sociálnu politiku v obidvoch snemovniach.

Výbory Snemovne ľudu poverili za svojho spoločného spravodajcu poslanca Františka Sodomu, výbory Snemovne národov poslankyňu Margitu Kondrčíkovú. Poslanec František Sodoma je člen výboru pre plán a rozpočet, poslankyňa Kondrčíková je členka ústavnoprávneho výboru príslušnej snemovne.

Prosím teda najprv poslanca Františka Sodomu o prednesenie spravodajskej správy.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec F. Sodoma:

Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, důchodová daň představuje závažnou součást našeho systému odvodů a daní, významnou zvláště z toho hlediska, že upravuje finanční vztahy poměrně velkého okruhu různých organizací k celé naší rozpočtové soustavě, tj. ke státním rozpočtům a rozpočtům národních výborů.

Šíře tohoto okruhu je dána charakterem a ekonomickými podmínkami činnosti tak rozdílných organizací, jaké představuje sektor různých výrobních, spotřebních a bytových družstev, nebo hospodářských organizací místní výroby, služeb a stavebnictví v působnosti národních výborů a dále různých našich společenských a jiných socialistických organizací, resp. nesocialistických organizací a subjektů sídlících v cizině.

Zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení respektoval v době jeho přijetí v roce 1971 požadavky, kladené na tehdejší finanční vztahy. Jeho realizací byly vytvářeny podmínky pro aktivní působení těchto vztahů na efektivní rozvoj sledovaných činností a spolu s dalšími nástroji řízení vytvářen u příslušných organizací tlak na zvyšování efektivnosti a hospodárnosti.