Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Doterajší vývoj stavu zásob a vývoj doby ich obratu svedči o tom, že cez všetky opatrenia najmä naše podniky a VHJ nedoceňujú dôležitosť zlepšenia využitia zásob. Zásoby ďalej rastú bez toho, aby v zodpovedajúcej miere rástli taktiež výkony. V priebehu previerok zásob a dvoch akcií vytrieďovania nevyužitých zásob v minulom roku podniky a VHJ nevyužili dostatočne príležitosť znížiť aspoň relatívne svoje zásoby, ale naopak, veľmi rýchlo zaplnili priestor uvoľnený odpredanými alebo spotrebovanými zásobami novými nákupmi, čo negatívne ovplyvňovalo účinnosť týchto akcií.

Vzhľadom ku štruktúre zásob v národnom hospodárstve si zasluhujú nepochybne hlavnú pozornosť výrobné závody, to znamená zásoby, ktoré podniky nakúpili k materiálnemu zaisteniu svojej činnosti. Objem vytriedených nevyužitých zásob k 31. 12. 1981 presiahol 8 mld Kčs a z toho približne 65 % predstavovali zásoby surovín a materiálov pre výrobu.

Je potrebné tiež pripomínať dodávateľom, že nemôžu zahájiť výrobu a pokračovať v nej naslepo bez zaisteného odbytu, aby už vo výrobe samotnej nebolo založené nebezpečie tvorby nepotrebných a bezúčelových zásob ako odbytových, tak i zásobovacích. Jedná sa totiž vždy o riadnu a úplnú štruktúru zásob v kompletnej sortimentnej skladbe a v správnych pomeroch jednotlivých položiek. Táto požiadavka zabezpečuje predovšetkým riadne prerokovanie a všestranné zvládnutie dodávateľsko-odberateľských vzťahov a dodržiavanie princípu zmluvného zaistenia najmä v súlade s ustanovením § 166 a, súčasne prijímanej novely Hospodárskeho zákonníka, podľa ktorého dodávateľské a výrobné organizácie sú povinné postupovať tak, aby do jedného mesiaca po uplynutí lehoty pre predloženie návrhu zmluvy, t. j. objednávky, mali uzavreté hospodárske zmluvy na plánovaný rozsah dodávok výrobkov na príslušné štvrťročné dodávkové obdobie. Táto požiadavka zákona presadzuje zásadu zaistenia odbytu vždy aspoň na príslušné štvrťročné dodávkové obdobie, takže výroba by za tohto stavu mala prebiehať plne v súlade s potrebami odberateľov. Na škodu veci a neprávom doposiaľ stranou tejto sústredenej pozornosti zostávajú zásoby hotových výrobkov, ktoré teraz dosiahli približne 25 % celkového stavu zásob. Na jednej strane sa nám nedarí vytvoriť pohotové odbytové zásoby u tých výrobkov, kde je to žiadúce, na druhej strane sa práve v týchto skupinách zásob najčastejšie vyskytujú materiály a výrobky označované ako "ležiaky", "pomaloobrátkové" alebo "bezobrátkové" zásoby, "ťažko predajné výrobky" a pod.

Príčiny pretrvávajúcich nedostatkov v oblasti zásob, cez rad systémových a konkrétnych opatrení, ktoré boli v posledných rokoch prijaté na dosiahnutie žiadúceho obratu, majú ťažisko predovšetkým v nedostatočnej starostlivosti o túto oblasť a v málo účinnej celkovej ekonomickej a riadiacej práci hospodárskych pracovníkov na všetkých stupňoch riadenia výroby a jej ekonomiky, materiálno-technické zásobovanie a iné. Zvýšenie efektívnosti a kvality ktorejkoľvek práce záleží i na tom, kedy chozrasčotná sféra účinne zareaguje na stav, že v zásobách sú umŕtvené a viazané značné hodnoty, na ktoré boli vynaložené mzdy a často s vysokými nákladmi vynaložené palivá, energia a suroviny.

Socialistický podnik musí zabezpečovať potreby národného hospodárstva sortimentom výrobkov, ktorý mu určuje plán. Aby zabezpečil túto výrobu, nemôže úplne a nekompromisne zabezpečovať úlohy vyplývajúce z ukazovateľa rentability výrobných fondov, dobu obratu v dňoch a hľadať cesty na zabezpečenie týchto úloh, a to zvyšovaním výkonov a preplňovaním zisku. Pre názornosť chcem uviesť príklad, akým spôsobom doterajšie predpisy nezohľadňujú náročnosť výrobného programu pri tvorbe zásob.

Zloženie zásob v roku 1982 je v Závodoch ťažkého strojárstva n. p. Dubnica nad Váhom nasledovné:

Z uvedeného vyplýva, že podstatná čast zásob v podniku je sústredená do materiálových zásob a nedokončenej výroby (94,21 %). Ostatné zásoby sú z hľadiska objemu nízke. Uvedený podnik v súčasnej dobe zabezpečuje dva nové výrobky, ktoré s prihliadnutím na ich konštrukčnú zložitosť, technologickú náročnosť a dlhý výrobný cyklus viažu značný objem zásob, čo nie je porovnateľné s doterajšou výrobou. Vzhľadom na túto skutočnosť podnik nemôže pri rozpise plánu použiť zaužívanú "indexovú" metódu. Pre rok 1982 bol nárast výkonov v tomto podniku proti skutočnosti 1981 4,6 %, plánovaný pokles zásob celkom o 0,18 %. Pri rozpise plánu na rok 1983 bolo uvažované s nárastom výkonov o 10,5 % a zásob celkom 0,53 %.

Z predchádzajúceho vyplýva, že bude potrebné zabezpečovať diferencovaný rozpis zásob na konkrétne potreby podniku (alebo VHJ), hľadať nové (zjednodušené) metódy pre normovanie zásob.

Předsedající místopředseda FS M. Žákovič: Ďakujem poslancovi Bagínovi, ktorý bol posledným z písomne prihlásených rečníkov. Pýtam sa, súdružky a súdruhovia, či niekto z vás chce ešte vystúpiť k prerokúvanému vládnemu návrhu zákona. (Nikdo.) Nikto sa nehlási.

Vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Vážené súdružky a súdruhovia, môžeme pristúpiť k záverečným slovám po skončenej rozprave k vládnemu návrhu zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1983. Žiada minister financií ČSSR súdruh Lér o záverečné slovo? (Nežádá.)

Súdruh minister sa vzdáva slova. Ďakujem.

Pýtam sa spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov súdruha poslanca Brabca, či sa hlási o slovo. (Nehlásí.)

Taktiež sa vzdáva slova.

Žiada o slovo spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanec Pavol Urban? (Nežádá.)

Vzdáva sa slova.

Vážené súdružky a súdruhovia, môžeme pristúpiť k hlasovaniu o predloženom vládnom návrhu.

Pri schvaľovaní vládneho návrhu zákona o štátnom rozpočte československej federácie platí podľa článku 42 odsek 2 písme ústavného zákona o československej federácii zákaz majorizácie. To znamená, že v Snemovni národov hlasujú oddelene poslanci zvolení v Českej socialistickej republike a oddelene poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

V zasadacej sále je prítomných 160 poslancov Snemovne ľudu, 63 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike, 64 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Podľa čl. 40 ústavného zákona o československej federácii sú obidve snemovne schopné sa uznášať.

Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s vládnym návrhom zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1983 podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Vládny návrh zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1983 schválili všetci prítomní poslanci Snemovne ľudu.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Českej socialistickej republike.

Kto súhlasí s vládnym návrhom zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1983, odporúčaným spoločným spravodajcom výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti ? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Vládny návrh zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1983 schválili všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike.

Ďalej prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov, zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s vládnym návrhom zákona uvedeným v parlamentnej tlači 76 a odporúčaným spoločným spravodajcom výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se). Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Vládny návrh zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1983 schválili aj všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Snemovňa národov schválila návrh zákona jednomyseľne.

Vzhľadom na súhlasné uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo zákon o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1983. Prerušujem rokovanie na 30 minút.

Pokračovať budeme presne o 15.15 hodín.

(Jednání přerušeno ve 14.45 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.15 hod.)

Předsedajicí místopředseda FS M. Žákovič: Súdružky a súdruhovia poslanci, pristúpime k prerokovaniu druhého bodu programu, ktorým je

Vládny návrh zákona o odvodoch do statného rozpočtu (tlač 66) a spoločná správa výborov Snemovne ľudu a výborov Snemovne národov (tlač 73).

Uvedený vládny návrh odôvodní minister financií ČSSR súdruh Leopold Lér. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předložila k projednání a schválení zákon o odvodech do státního rozpočtu, který má nahradit zákonnou úpravu přijatou v roce 1971 postupně doplněnou o dílčí změny.

Zákon nově upraví významnou oblast soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, jakou představuje vztah hospodářských organizací ke státnímu rozpočtu. Odvody do státního rozpočtu jsou důležitou složkou příjmů státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů. Výnos těchto odvodů včetně příspěvku na sociální zabezpečení podle očekávaného plnění za letošní rok již překročil částku 100 mld Kčs a bude se podílet na celkových příjmech státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů téměř jednou třetinou.

Odvody do státního rozpočtu současně vymezují podíl podniků a výrobních hospodářských jednotek, který jim zůstává k financování potřeb, a tím jsou současně kritériem hmotné zainteresovanosti zejména v tom, že vymezují prostor pro chozrasčotní hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků. Z analýz, poznatků a zkušeností za dobu téměř jedenáctiletého působení dosud platné soustavy odvodů vyplynulo, že uplatňovaný systém tohoto vztahu ke státnímu rozpočtu se v zásadě osvědčil, a to především pokud jde o základní a rozhodující odvod, kterým je odvod ze zisku.

Praktické poznatky však ukázaly i některé dílčí nedostatky a nízkou účinnost některých složek soustavy odvodů. To platí především pro již dříve zrušený odvod z objemu mezd, jakož i pro nyní ke zrušení navrhovaný odvod z jmění.

Odvod z jmění byl zaveden do soustavy odvodů jako kriteriální odvod, jímž se mělo působit na lepší využívání výrobních fondů. Tento záměr se však nepodařilo naplnit ani změnou v jeho základě přechodem od zůstatkové na pořizovací hodnotu základních prostředků.

O tom svědčí i ta skutečnost, že účinnost základních prostředků i při uplatňování takto upraveného odvodu z jmění se vyvíjela nepříznivě. Tento odvod tak působil v podstatě pouze jako forma odvodu ze zisku, navíc spojená se značnou administrativou.

Ekonomický tlak na zvýšení využití základních prostředků a zásob je proto nutno stále více orientovat na důslednou realizaci principů přijatých v rámci zdokonalené soustavy řízení, zejména na důsledné a účinné uplatňování ukazatele rentability k výrobním fondům. V tomto směru přijala vláda již celou řadu konkrétních opatření včetně důslednější regulace vývoje zásob.

Jak však ukazuje praxe a jak to zaznělo v diskusních příspěvcích k bodu jednání 1, nemůžeme se s dosaženými výsledky spokojit, stejně tak ani s opatřeními, která máme, a budeme muset velmi seriózně tuto problematiku dále analyzovat, na všech stupních řízení se zabývat těmito otázkami a hledat další řešení, která přispějí k důslednějšímu a efektivnějšímu využívání výrobních fondů.

Základní principy úpravy soustavy odvodů stanovil Soubor opatření, a to zejména formou úpravy sazeb odvodů posílit chozrasčotní charakter financování hospodářských organizací při zvýšení podílu určeného financování jejich potřeb. Soubor opatření dále stanovil úkol, posoudit racionalitu a účinnost jednotlivých druhů odvodů a současně zjednodušit celou soustavu odvodů.

Tyto základní záměry a cíle stanovené Souborem opatření jsou promítnuty do projednávaného návrhu zákona.

Z hlediska principů posílení úlohy vlastních finančních zdrojů hospodářských organizací na financování potřeb, přináší návrh zákona změny v tom směru, že se zvyšuje podíl zisku na jejich vlastních finančních zdrojích.

Přesto, že do sazeb odvodu ze zisku byl promítnut vynos odvodu z jmění i další metodické změny, zvyšují se ve srovnání s dosavadní úpravou vlastní finanční zdroje u rozhodujících odvětví národního hospodářství v podmínkách příštího roku - srovnatelně o více než 3,3 mld Kčs a v roce 1985 již o více než 4 mld Kčs.

V návrhu zákona o odvodech a zejména v sazbách se promítají reálné podmínky našeho národního hospodářství, které byly schváleny pro 7. pětiletý plán.

V sazbách odvodů se plně reaguje na plánovaný vývoj potřeb podnikové sféry, a to zejména v investiční oblasti, neboť především odvody regulují jejich finanční zdroje a zajišťují finanční a rozpočtovou rovnováhu.

Aby byly vytvořeny podmínky pro posílení chozrasčotu hned od počátku 7. pětiletky, muselo být v letech 1981 a 1982 ve značné míře využíváno zákonné zmocnění k poskytování úlev na odvodu ze zisku. Tato forma zajištění finančních potřeb organizací se nyní podstatně omezuje a nahrazuje se přímo úpravou sazeb odvodu ze zisku.