Tieto činy, namierené proti socialistickej ekonomike,
tvoria už niekoľko rokov najpočetnejšiu
skupinu stíhaných trestných činov.
Podľa dlhodobej štatistiky podiel týchto previnení
reprezentuje približne 1/4 všetkých stíhaných
osôb.
Celkový vývoj počtu osôb stíhaných
pre túto trestnú činnosť je charakterizovaný
prudkým vzrastom v rokoch 1969-70 s nasledujúcou
stabilizáciou do roku 1975. Potom nastal výrazný,
až do roku 1980 trvajúci pokles. V ďalších
rokoch počet stíhaných mierne vzrástol.
Najčastejšie ide o trestné činy rozkrádania
majetku v socialistickom vlastníctve. Napríklad
v minulom roku činil podiel týchto previnení
67,7 % z celkovej hospodárskej kriminality, čo predstavuje
skoro 23 tisíc osôb. Formy rokrádania socialistického
majetku sa v podstate nemenia. Prevažujú obyčajne
krádeže.
Z hľadiska spoločenskej závažnosti treba
venovať pozornosť menej početnému rozkrádaniu
páchanému vo forme sprenevery alebo podvodu, ktoré
predstavuje o veľa vyššie škody, ktoré
sa ťažšie odhaľujú. Hlavnú príčinu
rozkrádania tvorí predovšetkým snaha
po bezpracnom zisku a najčastejšie je umožnená
nedostatočnou evidenciou, ochranou a nízkou úrovňou
kontroly.
Veľké škody vznikajú pri preprave zásielok
po železnici. Zbory ozbrojenej ochrany zabezpečujú
ochranu objektov, zariadení a majetku Československej
socialistickej republiky pred rozkrádaním, a to
jak civilným obyvateľstvom, tak aj zamestnancami rezortu
dopravy, ktorí sa najviac zameriavajú na atraktívny
tovar, ako napríklad alkohol, určitý druh
potravín, cigarety a pod. V posledných rokoch sa
rozmohlo aj rozkrádanie súčiastok z prepravovaných
osobných automobilov. Príslušníci Zboru
v snahe zabrániť týmto neduhom pravidelne sledujú
prepravovaný tovar, aby mohli vytypovať miesta, kde
najčastejšie dochádza k týmto krádežiam.
Často dochádza k škodám vznikajúcim
z nedostatkov v skladovaní výrobkov a materiálov,
v ich ochrane proti odcudzeniu, resp. poškodeniu pri preprave.
K týmto škodám najčastejšie dochádza
pri investičnej výstavbe. Lajdácky sa manipuluje
so stavebným materiálom, napr. cementom, ktorý
provizórne prikrytý zmokne na daždi, s drahými
strojnými zariadeniami, stolárskymi výrobkami
atď. Napríklad šofér so závozníkom
dovezú tehly na stavbu a kľudne ich vysypú
na kopu, pričom časť z nich sa rozbije. Ani
ich nenapadne ručne ich uložiť na skládku,
ako to dajme tomu pred pár dňami urobili na vlastnej
súkromej stavbe. Že vraj na to nemajú čas,
vraj by nezarobili. Je to možné, aby vo výkonovej
norme bolo uvažované s vysýpaním nákladu
a teda s jeho poškodením? Určite nie! Poznám
to dobre, lebo som pracoval v tejto oblasti.
Vážení poslanci, nechcem tu rozvádzať
problémy, ktoré sa vyskytujú v rôznych
formách a každý, kto chodí s otvorenými
očami, ich vidí. Nestačí však
iba ich vidieť, ale poukázať na nieje to našou
morálnou povinnosťou, a to nielen nás poslancov,
ale všetkých poctivo zmýšľajúcich
ľudí.
Odstraňovanie negatívnych javov v našom národnom
hospodárstve vyžaduje prijatie systémových
opatrení i zmenu riadiacej praxe, vyžaduje sústavné
a preventívne ovplyvňovanie riadiacich orgánov
a všetkých vedúcich pracovníkov po celej
vertikále riadenia za účelom vytvorenia účinných
bariér proti vzniku a reprodukcii nedostatkov a nežiadúcich
javov. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS M. Žákovič: Ďakujem poslancovi
Hojnošovi. Slovo má poslankyňa Jana Pekařová.
Pripraví sa poslanec Pavol Bagín.
Poslankyně SL J. Pekařová: Soudruhu
předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, při projednávání vládního
návrhu zákona o státním rozpočtu
čs. federace na rok 1983 mně dovolte obrátit
vaši pozornost k oblasti zdravotnické a sociální
politiky naší společnosti. Jak uvedl v návrhu
rozpočtu soudruh ministr Lér, při stanovení
celkového objemu neinvestičních výdajů
na služby a činnosti pro obyvatelstvo bylo spojeno
hledisko zajištění optimální
výše prostředků na udržení
a rozvoj životní úrovně s principem
rozvoje této oblasti výdajů v souladu s možnostmi
národního hospodářství.
Socialistická společnost dává každému
svému příslušníku bez rozdílu
od narození až do poslední chvíle života
jistoty a zbavuje ho tíživých starostí,
které jinde vyvolává například
hrozba vážnějšího onemocnění.
Je to projev skutečného, hlubokého humanismu
dělnické třídy, která pod vedením
komunistické strany vytváří podmínky
k tomu, že se v naší společnosti důsledně
realizují leninské principy bezplatné a každému
stejně dostupné léčebné a preventivní
péče.
Socialistická společnost má objektivní
a trvalý zájem na zdraví svých členů
a převzala na sebe odpovědnost za rozvoj každého
člena i za rozvoj budoucích generací. Ekonomická
podstata toho vyplývá z povahy socialistického
národního hospodářství. Dobré
výsledky zdravotnické péče mají
zpětně výrazný sociálně
ekonomický aspekt, protože zmnožují produktivní
sílu společnosti tím, že zachovávají
člověka zdravého nebo mu zdraví vracejí
a významně tím ovlivňují i
prodlužování lidského věku.
Úroveň zdravotnictví a sociální
péče v socialistickém státě
závisí na úrovni jeho ekonomiky. Sociálně
politická opatření, ať již dosavadní
nebo uvažovaná, musí být proto vždy
podložena potřebnou tvorbou zdrojů, v podstatě
tím, co z národního důchodu rozdělujeme
na společenskou spotřebu. Zatímco v kapitalistickém
světě v současné ekonomické
krizi, kterou tento prodělává, dochází
v sociálních výdajích k bezohledným
škrtům, které se dotýkají těch
nejpotřebnějších, a úroveň
zdravotní péče je dána tím,
kolik může člověk zaplatit, socialistické
společnosti je takový přístup cizí.
Proto i při omezenosti zdrojů společenské
práce, veškeré potřeby, které
jsou spojeny se zachováním nebo návratem
zdraví, socialistická společnost uspokojuje
přednostně. Od vytvoření sjednoceného
socialistického zdravotnictví až po současnost
zaznamenáváme rychlé tempo jeho rozvoje ve
všech ukazatelích. Přitom je nutno vidět,
že výdaje rostly i tehdy, kdy tvorba národního
důchodu nedosahovala plánované výše.
Respektovala se tedy objektivita potřeb zdravotnické
péče. Prioritní zabezpečení
těchto potřeb za socialismu vyplývá
již z jeho sociálně ekonomické podstaty
a z jeho cílů. Ekonomické rozhodování
při rozdělování výsledků
společenské práce respektuje celospolečenskou
i individuální preferenci těchto potřeb.
Z předkládaného návrhu rozpočtu
na rok 1983 vyplývá rovněž výraznější
tempo růstu neinvestičních výdajů
na zdravotnictví, což je právě dokladem
preference tohoto odvětví společenské
spotřeby.
Obdobně je tomu i v sociální péči.
Příjmy ze sociálního zabezpečení
ovlivňují životní úroveň
občanů postaktivního věku, účinně
pomáhají řešit příjmovou
situaci v rodinách s dětmi, zabezpečují
občany, kteří pro trvalou nebo dočasnou
neschopnost k práci ztratili živitele.
Jak uvedl s. ministr Lér, celkové výdaje
na sociální péči činí
v návrhu rozpočtu na rok 1983 více než
80 mld Kčs, což představuje nárůst
k letošnímu roku o 3,5 %. Z toho na důchodové
zabezpečení připadá téměř
50 mld Kčs, na nemocenské dávky necelých
7 mld Kčs, na společenskou péči o
rodiny s dětmi plánované výdaje mají
přesáhnout 20 mld Kčs.
V ústavech sociální péče pro
dospělé máme 52,5 tis. míst a jejich
počet v souladu s úkoly XVI. sjezdu strany se zvýší
nejméně o 7 tisíc. Pečovatelská
služba byla poskytována v roce 1981 pro 49 400 občanů.
Výdaje na tuto službu se zvýšily proti
roku 1976 o 39 %.
Dovolte mi uvést několik konkrétních
příkladů o rozsahu této společenské
péče z mého volebního obvodu v okrese
Kroměříž.
V roce 1981 náklady na sociální zabezpečení
z rozpočtu okresního národního výboru
představovaly částku 56,5 mil. Kčs.
Máme 9 ústavů sociální péče
s 1204 místy. Tyto ústavy byly zmodernizovány
podle požadavků současné gerontologie.
Vystavěli jsme dva domy soustředěné
pečovatelské služby, národní
výbory věnují pozornost výstavbě
malometrážních bytů pro starší
spoluobčany. Je potěšitelné, že
jejich počet v bytech lIl. a IV. kategorie se soustavně
snižuje.
Ze svých rozpočtů dále věnují
národní výbory poplatky na stravování
důchodců, na dietu u nemocných s diabetem,
lBC, na ortopedické pomůcky, na úpravy bytů,
na otop a další jednorázové finanční
příspěvky.
Že nejde o nijak zanedbatelné finanční
částky, bych chtěla doložit skutečností,
že v roce 1981 bylo formou dobrovolných dávek
sociální péče poskytnuto 376 mil.
Kčs. Z toho v mém volebním obvodu 5 mil.
Kčs. V rozpočtu národního výboru
se i nadále počítá s růstem
této výdajové položky.
Na péči o zdraví občanů a rozvoj
zdravotní péče bylo v roce 1981 vydáno
148 mil. Kčs, což je v průměru 1360
Kčs na jednoho občana. Kromě toho výdaje
na léky činily dalších 189 mil. Kčs.
Výdaje na přístroje neinvestičního
charakteru pro zdravotnictví činily 2,5 mil. Kčs
za rok. Plně máme v našem okrese pokryty požadavky
na umístění dětí v jeslích.
V dalším období počítáme
s nárůstem nákladů na zdravotní
péči až do výše 173,1 mil. Kčs
v roce 1985, tj. zvýšení o 17 %. Do konce pětiletky
zajistíme pro 75 % pracujících péči
u závodního lékaře.
Je nutno zdůraznit, že všestrannému rozvoji
soustavy sociálního zabezpečení věnují
stranické i vládní orgány trvalou
pozornost. Dokladem toho je dnes projednávaný návrh
rozpočtu na příští rok.
V materiálech XVI. sjezdu strany, kde jsou uvedeny základní
úkoly hospodářské a sociální
politiky, se zdůrazňuje dialektická spjatost
řešení ekonomických a sociálních
otázek. Také nedávné 7. zasedání
ÚV KSČ znovu poukázalo na to, že sociální
problematika nemůže být řešena
bez materiální základny.
Jak řekl ve svém závěrečném
slově na tomto zasedání generální
tajemník a prezident republiky s. Gustáv Husák,
že před námi jsou dva základní
úkoly, cituji: "Udržet a podle vytvořených
ekonomických možností zkvalitňovat dosaženou
životní úroveň lidu a další
ekonomický vzestup důsledně založit
na intenzifikaci, zvyšování efektivnosti a
kvality veškeré práce."
Dosažení dalších cílů je
v současné etapě závislé také
na tom, do jaké míry a jak rychle se nám
bude dařit uvádět výsledky vědeckotechnické
revoluce do života, jak se promítne v rozvoji výrobních
sil, jak účinně budeme schopni mobilizovat
rezervy spočívající ve využívání
základních fondů, hospodaření
s palivy a energií, surovinami, potravinami a v celém
procesu investiční výstavby. Ani lékařská
věda nemůže zůstat pozadu.
Vytvořit podmínky pro co nejúplnější
a nejdokonalejší využití potenciálu
lékařských věd ve zdravotnické
praxi bude vyžadovat racionální spojení
všech oborů a disciplín lékařských
i jiných zdravotnických činností v
jeden celek, což představuje výrazný
prostředek podstatného zvýšení
účinnosti a hospodárnosti diagnostické
a léčebné péče.
Dobře si uvědomujeme, že výše vynaložených
prostředků a kvantitativní síť
zdravotnických zařízení a jejich výkonů
je sice nezbytnou podmínkou, ale není jediným
důkazem kvality poskytované péče.
Z tohoto hlediska je rozhodující jednání
i postoje zdravotnického pracovníka, jeho zájem
o člověka, etický přístup k
němu a schopnost zmobilizovat jeho síly a vůli
k životu. Přitom na něj má silný
ideologický vliv. Jde-li o socialisticky myslícího
lékaře, vykoná velmi mnoho nejen pro nemocné,
ale i pro společnost. Jestliže je lékař
s principy socialistické společnosti vnitřně
v rozporu, přenese snadno své postoje i na nemocného.
Za politicky škodlivý jev např. je třeba
považovat praxi některých lékařů,
kteří preferují zahraniční
léky z devizové oblasti, i když je k dispozici
stejně hodnotný lék naší výroby.
Vymoženosti socialistického zdravotnictví je
také nutno chránit před zneužíváním.
Např. jde o snahy využívat práva na
pracovní neschopnost předstíraným
onemocněním některými občany.
Vysoká pracovní neschopnost působí
nepříznivě na bilanci pracovních sil.
Nemocnost představuje v průměru denně
320 tis. osob vyřazených z pracovního procesu
a odčerpává značné finanční
částky z národního důchodu.
Snížení pracovní neschopnosti třeba
o jednu desetinu procenta znamená miliónové
úspory, které by bylo možno věnovat
na jiné oblasti sociální péče.
Další značná rezerva je v hospodaření
s léky. Na tuto oblast bude třeba zaměřit
potřebnou pozornost.
Soudružky a soudruzi, sociální a zdravotnická
politika KSČ je cílevědomá činnost,
která směřuje k zajištění
optimálních životních a pracovních
podmínek občanů. Tato činnost se zaměřuje
trvale a důsledně na cíle, které vyplývají
z objektivních zájmů společnosti,
to jest zlepšit postavení člověka v
práci i v jeho životě, a to zabezpečuje
i předkládaný návrh rozpočtu
na rok 1983 a proto jej doporučuji ke schválení.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS M. Žákovič: Ďakujem poslankyni
Pekařovej, slovo má poslanec Bagín.
Poslanec SL P. Bagín: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne a súdruhovia poslanci, koncom novembra tohto
roku ÚV KSČ na svojom 7. zasadnutí, federálna
vláda a obe národné vlády prerokovali
štátny vykonávací plán na rok
1983. Opätovne sa pritom potvrdilo, že dosiahnuť
vyššiu efektívnosť spoločenskej výroby,
ale aj spotrebu je možno predovšetkým cestou
racionálnejšieho využitia surovinových,
materiálových, energetických a pracovných
zdrojov, cestou premyslených zmien štruktúry
spoločenskej výroby a zdokonaľovania systému
plánovitého riadenia národného hospodárstva.
Ďalší rast efektívneho rozvoja našej
ekonomiky je podmienený predovšetkým tým,
ako úspešne, ale tiež ako rýchlo dokážeme
odstrániť vzniknuté nedostatky a využiť
existujúce rezervy všetkého druhu.
Jednou z oblastí, kde sú sústredené
značné rezervy, je oblasť zásob. Úroveň
využitia zásob v našom národnom hospodárstve
nie je po veľa rokov uspokojivá. V zásobách
hospodárskych organizácií sú trvale
viazané značné prostriedky. Rozsah nedostatkov
vo využití zásob dokumentuje relatívne
vysoký podiel ich prírastku na vytvorenom národnom
dôchodku v porovnaní s niektorými priemyselne
vyspelými socialistickými krajinami. Tak napr. podľa
Štatistickej ročenky RVHP dosahoval v rokoch 1970-1975
podiel prírastku zásob a rezerv na vytvorenom národnom
dôchodku priemerne 5 %, zatiaľ čo v NDR činil
iba 3,6 %. Horšia efektívnosť hospodárenia
so zásobami v ČSSR oproti úrovni dosahovanej
v NDR znamená za posledných 10 rokov nahromadenie
zásob vo výške cca 35-40 mld Kčs.
Vývoj v tejto oblasti je dlhodobé neuspokojivý.
Nepodarilo sa splniť plánované zámery
zásob niekoľko päťročníc.
Tieto negatívne tendencie mali za následok, že
na jednotku nových vytvorených hodnôt bol
viazaný neustále väčší objem
zásob. Napr. v 4. päťročnici bolo viazané
na 1 Kčs vytvoreného národného dôchodku
65 halierov zásob, v 5. päťročnici už
68 halierov a v 7. päťročnici dokonca 71 halierov.
Takáto výška zásob, ktorú si
"praje" naša ekonomika, je nadmerná.
Nežiadúce tendencie z minulých rokov pokračovali
aj v roku 1981 a v tomto roku. Sústreďujú sa
predovšetkým do oblasti zásob v priemysle a
v stavebníctve. V roku 1981 bol v týchto sektoroch
národného hospodárstva prekročený
plánovaný prírastok zásob o 5,6 mld
Kčs a miesto plánovaného zrýchlenia
o 1,7 dňa sa ich obrátka ďalej spomalila o
1,8 dňa. Za 9 mesiacov tohto roka dosiahol skutočný
prírastok v priemysle a v stavebníctve 4,4 mld Kčs
zásob oproti plánovanému zníženiu
0,6 mld Kčs, čo sa prejavilo v spomalení
obratu zásob o 0,9 dňa.
K dosiahnutiu žiadúceho obratu vo vývoji zásob
boli uplatnené niektoré systémové
opatrenia už v závere 6. päťročnice.
Boli vydané zásady pre preverenie a spresnenie noriem
zásob, zavedený ukazovateľ doby obratu zásob
ako záväzná úloha pre organizácie
v priemysle a v stavebníctve, posilnená hmotná
zainteresovanosť zodpovedných pracovníkov a
upravené podielové krytie zásob vlastnými
zdrojmi organizácií.
Rad ďalších opatrení bol uplatnený
v Súbore opatrení k zdokonalenej sústave
plánovitého riadenia národného hospodárstva
pre obdobie po roku 1980. K prehĺbeniu zainteresovanosti
na vývoji zásob je stanovená povinnosť
organizácií prekračujúcich trvale
plánovaný rast zásob preniesť zodpovedajúcu
časť prostriedkov na krytie nadplánovaného
prírastku z fondu rozvoja, a týmto obmedziť
prostriedky určené na investičný rozvoj
a naopak. Novým bol zavedený ukazovateľ rentability
výrobných fondov, ktorého zložkou sú
i zásoby. Jeho vývoj ovplyvňuje možnosti
čerpania pohyblivej zložky miezd.
Ďalšie opatrenia boli prijaté i v úverovej
politike. Bol zavedený sankčný postih pri
nadplánovanom vývoji zásob, ktorý
ovplyvňuje čerpanie mzdových prostriedkov,
úvery sú poskytované len do výšky
plánovaného prírastku zásob. Od roku
1982 boli jednotné úrokové sadzby nahradené
úrokovým rozpätím a pri konkrétnej
sadzbe sa prihliada k efektívnosti hospodárenia
so zásobami. Od roku 1983 sa táto diferencia ďalej
prehĺbi. Ďalej sa zvýši dopad sankčných
úrokov na možnosti čerpania miezd. U organizácií
s trvalými nedostatkami uplatní banka konsolidačný
režim, v rámci ktorého poskytne úver
pri značne zvýšenom úroku s podmienkou,
že príslušná VHJ vypracuje konkrétny
termínovaný konsolidačný plán.
Záväzná úloha plánu vo vývoji
zásob bude uplatnená i voči odbytovým
organizáciám. V minulom roku i v tomto roku bolo
prikročené k previerkam nevyužitých
zásob.