Nelze však hovořit o tom, že by se výhody
tohoto postupu setkávaly se správným jeho
pochopením. Proto očekáváme, že
v příštím roce bude tento nový
směr investiční politiky daleko více
prosazován, že investorské a spolu s nimi zejména
projekční organizace budou ze své strany
zajišťovat a provádět jen akce prokazatelně
nezbytné a přinášející
výraznější realizační
efekt. Zvláště pak, že budou důkladně
prověřovat, aby všechny modernizační
akce sloužily svým výsledným efektem
dosažení vyšší výkonnosti,
spolehlivějšímu a hospodárnějšímu
provozu a úspoře pracovních sil, a svými
účinky co nejvíce podporovaly růst
produktivity práce. V neposlední řadě
pak, že budou dbát i o to, aby s ohledem na současné
společenské potřeby byla navrhována,
projektována a realizována jednodušší
a dostupnější řešení, bez
vysokých nákladů na paliva a energii. Z podkladů
Státní energetické inspekce je např.
známo, že jen v ČSR byly v tomto směru
vzneseny závažné připomínky k
téměř 50 % investičních akcí
a že jejich uplatněním bylo možné
snížit investiční náklady zhruba
o 80 mil. Kčs.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
požadavky intenzifikace naší ekonomiky rovněž
vyžadují, aby všechny nové či modernizované
výrobní kapacity a zejména jejich moderní
vysoce výkonné mechanismy byly včas a co
nejvíce využívány. Jestliže rozpočtová
politika příštího roku obecně
zdůrazňuje potřebu výrazně
zvýšit efektivnost celého procesu investování,
pak se to podle názoru našich výborů
týká nejen fáze rozhodování
o investicích, či regulace zahajování
staveb, ale jmenovitě též potřeby uvádět
nové a modernizované kapacity do provozu v plánovaném
k tomu termínu. Vždyť v roce 1981 činil
např. výpadek hodnoty výroby ze sledovaných
kapacit, včas neuvedených do provozu, přes
18 mld Kčs a letos je očekáván přes
7 mld Kčs.
Myslíme proto, že si nemůžeme dovolovat
dále připouštět takový stav,
aby z rozpočtu i vlastních zdrojů organizací
přicházely na jedné straně nemalé
prostředky a příspěvky na výstavbu.
Na druhé straně však z těch kapacit,
které již měly být hotovy a sloužit
další výrobě, aby chyběly odpovídající
přínosy, které mají v podobě
zdrojů resp. příjmů sloužit ke
krytí jiných a zvláště rozpočtových
potřeb.
Máme proto za to, že jedním z kategorických
požadavků realizace rozpočtové politiky
roku 1983 by mělo být účinné
působení všemi dostupnými prostředky
na zkracování a dodržování lhůt
každé investiční akce. Zvláště
pak, aby všichni účastníci investičního
procesu více pociťovali svůj díl přímé
i nepřímé odpovědnosti za to, že
vynaložené prostředky budou využity v
plném souladu s principy efektivnosti a soudobými
společenskými požadavky.
To by mělo přirozeně platit i pro větší
kázeň investorů, projektantů a dodavatelů
prací v pojetí plánovaných rozpočtových
nákladů každé investiční
akce, a jejich odpovědnost za objektivitu a důsledné
dodržování těchto nákladů.
Předsedající místopředseda
FS M. Žákovič: Ďakujem poslankyni
Chodurovej, slovo má poslanec Zdeněk Laštovička,
pripraví sa poslanec Emil Hojnoš.
Poslanec SL Z. Laštovička: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, vážení hosté, rozpočet
na rok 1983 má napomáhat k realizaci cílů
a záměrů hospodářského
a sociálního rozvoje vytyčených XVI.
sjezdem KSČ a stanovených ve státním
plánu rozvoje národního hospodářství
na rok 1983.
Rozpočet vytváří ekonomický
tlak na zvyšování efektivnosti, hospodárnosti
a urychlení změn vedoucích k intenzifikaci
rozvoje národního hospodářství
zejména cestou uplatnění vědy a techniky
v praxi. Je to úkol velmi náročný.
Na 7. plenárním zasedání ÚV
KSČ byl velmi výstižně charakterizován
takto: "Náročnost úkolů intenzifikace
národního hospodářství cestami
uplatňování vědy a techniky a socialistické
ekonomické integrace lze srovnávat jen s takovým
řešením, jako byla industrializace a kolektivizace."
To tedy znamená, že jeho řešení
je nejenom záležitostí ekonomiky, ale celé
naší společnosti, všech oblastí
její činnosti a záležitostí každého
našeho občana.
Vědeckotechnický rozvoj musí být orientován
na rozšiřováni technické modernizace,
racionalizace, zdokonalování organizace řízení,
k řešení výrobně technické
a sociálně ekonomické stránky budoucího
rozvoje.
Rozvíjení a rychlejší využívání
vědeckotechnického rozvoje a zavádění
výsledků do praxe vyžaduje jeho prosazení
do hospodářských plánů s větší
provázaností na všech úrovních
řízení a s širokým využíváním
iniciativy pracujících, vynálezectví
a zlepšovatelského hnutí.
Jak je to s uplatňováním výsledků
vědeckotechnického rozvoje ve státním
plánu na rok 1983 a v plánech podniků a organizací?
Věcnou náplň prováděcího
státního plánu technického rozvoje
na rok 1983 tvoří téměř 92
% úkolů, které přecházejí
z roku 1982 a předcházejících let.
Tedy nových úkolů se tam dostalo opravdu
málo. Nebyly splněny úkoly směrnice.
Prakticky nedochází ke zkrácení doby
řešení u předcházejících
úkolů. Příčina nižšího
podílu nově zařazených úkolů
do státního plánu je zejména v tom,
že nebyly ze strany koordinačních ústředních
orgánů včas připraveny. Také
VHJ nejsou ještě dost zainteresovány na zavádění
technického pokroku.
Pro nově zařazované úkoly stanovila
vláda zásadu dbát na to, aby doba řešení
od zahájení vývoje až po úpravu
dokumentace pro ověřovací sérii nepřesáhla
tři roky. Pouze polovina nově zařazených
úkolů však vyhovuje této zásadě.
Pokud se týká vlastní realizace výsledků
v plánech výroby podniků, je i zde oproti
směrnici o 15 % nižší objem. Z uvedených
údajů tedy vyplývá, že se nám
zatím nedaří urychlovat cyklus výzkum
- vývoj - výroba a je také zřejmé,
kde máme nedostatky.
Přitom je nesporné, že urychlování
vědeckotechnického rozvoje je nejmocnějším
zdrojem růstu produktivity společenské práce.
Není to věcí jenom vědců. O
realizaci se rozhoduje na závodech. Rozhodují o
tom konkrétní lidé, pracovní kolektivy,
brigády socialistické práce, komplexní
racionalizační brigády, ovšem také
vynálezci a zlepšovatelé, jejichž návrhy
se někdy rovnají výsledkům rozvoje
a je proto třeba s nimi i tak nakládat.
Vážené soudružky a soudruzi, abych mluvil
konkrétně se znalostí věci, dovolte
mi, abych prospěšnost a efektivnost uplatnění
progresivních výsledků vědeckotechnického
rozvoje v praxi ukázal na několika příkladech
z mého pracoviště - Výzkumného
ústavu výživy zvířat v Pohořelicích
na okrese Břeclav. Ústav se zabývá
výživou skotu, prasat a drůbeže, problematikou
organizace a ekonomiky krmivové základny a řešením
naléhavých otázek konzervace krmiv. Ve své
činnosti tedy postihuje v současné době
velmi citlivou a prioritní oblast naší zemědělské
výroby.
Na základě řady ověřovacích
pokusů v jednotlivých zemědělských
závodech byl v roce 1981 poprvé plošně
aplikován nový konzervační prostředek
SlLKO. Tímto konzervantem bylo ošetřeno téměř
500 tis. tun bílkovinných a polobílkovinných
siláží v ČSR. Snížením
ztrát z běžných 30 na 20 % - tedy o
10 % - bylo pro živočišnou výrobu k dispozici
navíc minimálně 50 tis. tun siláží,
přičemž úsporu vlastních nákladů
snížením ztrát lze odhadnout na 6,3
mil. Kčs.
Nezanedbatelné jsou rovněž sekundární
přínosy aplikace Silka, které spočívají
především v možnosti zvýšení
produkce mléka a jatečného skotu.
S velkým zájmem zemědělců v
posledních dvou letech se setkalo rovněž použití
probiotického přípravku Lactisil k ošetření
glycidových siláží. Aplikace Lactisilu
umožňuje zvýšení obsahu škrobových
jednotek v 1 tuně siláže z 90 na 100. Tím
bylo získáno pro živočišnou výrobu
navíc minimálně 15 mil. škrobových
jednotek při současném snížení
nákladů na 1 škrobovou jednotku u ošetřené
siláže o 0,25 Kčs. Celková úspora
vlastních nákladů byla vyčíslena
na téměř 38 mil. Kčs. Dalším
dopadem aplikace Lactisilu je stejně jako u Silka nezanedbatelné
zvýšení živočišné produkce
v podnicích, které tuto novou technologii využívaly.
Další cestou pro zajištění plánované
produkce živočišné výroby je vedle
snižování ztrát krmiv dosažení
maximální produkce živin z jednotky plochy.
Tato snaha vedla k rozpracování realizačních
výstupů, zaměřených na nové
způsoby sklizně a využití kukuřice.
Přínos realizačního výstupu
"Uplatnění kukuřice CCM v zemědělských
závodech" spočívá ve zvýšení
produkce škrobových jednotek na 1 ha plochy, oseté
kukuřicí o 270 škrobových jednotkách
při využití nové technologie výroby
kukuřičného krmiva CCM, kde je využito
zahraničních poznatků. V porovnání
se starou technologií pěstování kukuřice
na zrno je umožněno snížení vlastních
nákladů na 1 škrobovou jednotku v průměru
o 0,14 Kčs. Dalším přínosem realizace
této nové technologie je výhodné uplatnění
kukuřičného krmiva CCM při výkrmu
prasat, přičemž je část jadrných
krmiv (krmné směsi) nahrazena krmivem CCM. Např.
na Státním statku Mikulov při výkrmu
5500 ks prasat ročně bylo touto technologií
dosaženo finanční úspory vlastních
nákladů v roce 1981 335 tis. Kčs, přičemž
bylo ušetřeno 814 tun krmné směsi; úspora
vlastních nákladů na 1 kg živé
hmoty prasat činí 0,76 Kčs.
Ústav poskytuje od roku 1981 konzultační
a metodickou pomoc při zavádění poznatků
výzkumu na okrese Kroměříž. Za
spolupráce řešitelského kolektivu a
okresní výrobní zemědělské
správy v Kroměříži při
zavádění diferencovaných systémů
výživy pro průmyslové formy chovu skotu
včetně konzervace, skladování a úpravy
krmiv s cílem maximální soběstačnosti,
včetně racionalizace spotřeby jádra,
v okrese Kroměříž se v roce 1981 zvýšila
v porovnání s rokem 1980 produkce mléka o
776 tis. litrů při současném snížení
spotřeby jadrných krmiv na 1 litr mléka o
0,06 kg. Při produkci mléka byly současně
sníženy náklady ve výši 6,4 mil.
Kčs. Spotřeba jadrných krmiv na 1 kg přírůstku
jatečného skotu na okrese Kroměříž
byla snížena o 0,45 kg. Při dosažené
produkci 6970 tun v roce 1981 představovala úspora
vlastních nákladů 6,3 mil. Kčs.
Velký zájem zemědělských podniků
je zaměřen rovněž na využívání
nových, netradičních bílkovinných
krmiv tuzemského původu. Zavedením výsledků
výzkumu ve Společném zemědělském
podniku jižní Morava ve Velkých Bílovicích
byla zahájena výroba sušených viničných
kvasničných kalů, které jsou vysoce
kvalitním bílkovinným krmivem. Tento zemědělský
podnik ročně vyrábí 300 tun tohoto
netradičního krmiva, které bylo dříve
odpadem, přičemž zisk této výroby
v tomto podniku činí více než 5,7 mil.
Kčs ročně.
Vážené soudružky a soudruzi, uvedené
příklady naprosto přesvědčivě
zdůrazňují, že prosazování
vědeckotechnického rozvoje do praxe je a musí
být neoddělitelnou součástí
řídící činnosti všech
hospodářských článků
a nemůže být chápáno pouze jako
záležitost výzkumných nebo technických
složek. Současný ekonomický rozvoj se
musí opírat o poznatky vědy a techniky, být
s nimi bezprostředně spojen při výkonu
jakékoliv řídící činnosti
ve výrobní i nevýrobní sféře.
To musí platit pro myšlení a hlavně
jednání na všech úrovních řízení.
Jedině tak se stane rozhodujícím faktorem
intenzifikace rozvoje národního hospodářství
a trvalým zdrojem pro uspokojování potřeb
naší socialistické společnosti.
Věřím, že i rozpočet na rok 1983
bude platným nástrojem pro rychlejší
uplatňování výsledků vědy
a techniky v praxi.
Vážené soudružky a soudruzi, závěrem
mi dovolte, abych jménem poslanců - členů
Československé strany lidové - doporučil
Federálnímu shromáždění
vládní návrh zákona o státním
rozpočtu československé federace na rok 1983
ke schválení. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS M. Žákovič: Ďakujem poslancovi
Laštovičkovi. Udeľujem slovo poslancovi Emilovi
Hojnošovi, pripraví sa poslankyňa Jana Pekařová.
Poslanec SN E. Hojnoš: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci. Štatistická ročenka
požiarnosti uvádza, že následkom vzniklých
požiarov sa denne ukrajuje a stráca z nášho
spoločného krajca chleba za vyše 1 mil. Kčs.
Zničenie a únik už vytvorených prostriedkov
musí mrzieť každého z nás, keďže
na ich získanie bola vynaložená ľudská
práca, um a hodnoty, ktoré mohli slúžiť
pre naše životné potreby. Napriek tomu občas
sa stáva, že vznikol požiar alebo havária
z rôznych malicherných príčin, čím
vznikli niekedy obrovské materiálne škody a
straty na životoch. Sú to škody, ku ktorým
pri väčšej pozornosti a predvídavosti
nemuselo dôjsť.
Dovoľte, aby som zameral vašu pozornosť na túto
oblasť a poukázal na to, ako uplatňujeme známu
zásadu "Každý hospodárom na svojom
pracovisku".
Straty spôsobené požiarmi sú veľké,
aj keď v 6. 5RP bol ich rast pomalší. Najväčšie
straty vznikli na majetku v socialistickom vlastníctve.
Ak začneme skúmať ich dôvody, zistíme
súvislosť medzi zmenami v materiálnej základni
a trendom požiarnosti. Koncentrácia a špecializácia
výroby urýchľuje tieto tendencie. V budúcnosti
bude tu potrebné hľadať nové formy ochrany.
Podľa štatistickej ročenky vzniklo na území
ČSSR v roku 1981 celkom 5172 požiarov s priamou škodou
243 mil. Kčs, pri ktorých prišlo o život
148 ľudí a 665 ľudí bolo zranených.
V porovnaní s rokom 1980 je to viac o 435 požiarov,
avšak priame škody boli nižšie o 69 mil. Kčs.
Počet usmrtených osôb sa zvýšil
o 10 a počet zranených o 19. Väčšinou
išlo o prestarnuté osoby a deti. Okrem priamych škôd
zapríčinených požiarmi vznikajú
aj škody nasledovné. Napr. v 6. 5RP boli vyčíslené
vo výške 1,893 mil. Kčs, zatiaľ čo
priame škody činili 1,255 mil. Kčs, pri ktorých
prišlo o život 632 osôb a 3560 bolo zranených.
Sú to varovné čísla predstavujúce
obrovské hodnoty, ktoré nám unikli.
Typickými príčinami požiarov, výbuchov
a havárií sú ľahostajnosť a nezodpovednosť
pracovníkov, ktorí nedodržujú predpísaný
technologický postup a protipožiarne predpisy, ďalej
neznalosť príslušných noriem pre obsluhu
technických zariadení, ich zlý technický
stav, nedôsledná príprava technológie
výroby, nedostatočná údržba atd.
Najviac nedostatkov sa zistilo v skladovom hospodárstve
pri manipulácii s horľavinami a v ich uskladňovaní,
v inštalácii elektrických rozvodov, pri zváraní
a manipulácii s otvoreným ohňom, v porušovaní
zákazu fajčenia a pod.
Asi 28 % všetkých priamych škôd v roku
1981 spôsobili tri veľké požiare, každý
so škodou nad 10 mil. Kčs, v rezortoch Federálneho
ministerstva hutníctva a ťažkého strojárstva,
Federálneho ministerstva všeobecného strojárstva
a Ministerstva priemyslu ČSR.
V roku 1981 bolo pre trestné činy, ktoré
zapríčinili požiare, výbuchy a havárie,
stíhaných 1300 osôb. Oproti predchádzajúcemu
roku je to menej o 4,1 % a oproti roku 1979 o 6,2 %.
Boli odhalené a potrestané škody zapríčinené
požiarmi, ktoré spôsobili ľudia slúžiaci
nepriateľom našej republiky.
Časté požiare sú v poľnohospodárstve
a ich priama výška je vysoká. V roku 1981 ich
bolo 533, čo je 13,8 % z celkového počtu.
lch príčiny sú stále rovnaké
- pri nedodržovaní predpisov skladovania zhorí
stoh slamy, sena či ďateliny.
Nemôžem z tohto miesta podrobne rozoberať kde,
koľko a z akých príčin vznikli požiare
a aké škody zapríčinili. Podrobnú
analýzu nájdeme v príslušných
štatistikách. Vo svojom vystúpení sa
chcem zamerať na ochranu a prevenciu pred nimi. Je všeobecne
známe, že v požiarnej ochrane u nás, aj
keď je na vysokom stupni, sa ešte vyskytujú základné
a opakujúce sa nedostatky v oblasti prevencie, ochrany,
riadiacej práce a kontroly, a to aj tam, kde sa už
v minulosti vyskytli požiare. Pri zabezpečovaní
tejto činnosti sa občas vyskytujú vážne
nedostatky aj na jednotlivých stupňoch riadenia
národného hospodárstva. Príslušní
hospodárski pracovníci, nedôsledne presadzujú
konkrétne protipožiarne opatrenia a nie sú
dostatočne nároční na výkon
podriadených orgánov, technických komisií
požiarnych technikov a príslušníkov požiarnych
jednotiek. Odporúčania orgánov požiarnej
ochrany zdĺhavo realizujú. Vedúci hospodárski
pracovníci ich nedostatočne kontrolujú a
zo zistených nedostatkov nie sú vyvodzované
patričné závery a postihy.
Vážení poslanci, ochrana československej
socialistickej ekonomiky, najmä ochrana majetku v socialistickom
vlastníctve, vyžaduje nemenej pozornosti. Federálna
vláda i vlády republík prijali rad uznesení,
ktoré tvoria komplex vzájomne koordinovaných
opatrení zameraných na ochranu socialistického
vlastníctva. Problémom však zostáva
realizácia uvedených opatrení. Niektoré
poznatky z kontrol naznačujú ľahostajnosť
spoločnosti k rozkrádaniu, neplnenie povinností
riadiacich a kontrolných orgánov ohlásiť
podozrenia z možnosti trestného činu. Zvyšuje
sa počet prípadov korupcie, porušovanie hospodárskych
predpisov i rozkrádania organizovaného skupinami
páchateľov, nezriedka z radov zodpovedných
hospodárskych pracovníkov.