Velmi závažným požadavkem je dalšími
postupnými změnami výrobní struktury
též dosáhnout, aby naše ekonomika byla
lépe adaptována na soudobé vnější,
vysoce náročné ekonomické podmínky
a umožňovala významnou část přírůstku
národního důchodu použít k podpoře
vnějších vztahů a posilování
jejich rovnováhy.
V podstatě považují výbory proto za
správné, že státní rozpočet
zintenzivňuje ve svém souhrnu a v pojetí
jeho dílčích částí tlak
na vyšší efektivnost a rozhodnější
uplatňování všech rozhodujících
faktorů intenzifikace. Zvláště pak,
že zdůrazňuje také nezbytnost dosáhnout
lepšího využití těch ekonomických
rezerv, které tkví zejména v dosavadní
úrovni využívání výrobního
potenciálu, v možnostech dalšího snižování
materiálové, energetické a investiční
náročnosti produkce, v možnostech lepšího
využívání poznatků vědy
a výzkumu, uplatňování technického
rozvoje a dalších faktorů podporujících
růst produktivity práce. V neposlední řadě
rozpočet záměry do něj zapracovanými
podporuje i nastolení dále zpřísněného
měřítka v pojetí otázek hospodárnosti
a vyžaduje v tom směru zejména zabraňovat,
aby kdekoliv či v jakékoliv formě docházelo
k plýtvání hlavními činiteli
výroby, či k nízkému stupni jejich
užití.
Výbory spatřují ve vyrovnanosti v roce 1983
plánovaných rozpočtových příjmů
a výdajů nejen povinnost založenou příslušnými
ustanoveními zákona o 7. pětiletce. Spatřují
v ní i logický důsledek nezbytného
a přitom důsledného přizpůsobení
míry společenských výdajů reálné
možnosti krytí těchto výdajů
dosažitelnou nyní tvorbou finančních
zdrojů.
Velký výrobní potenciál našeho
národního hospodářství s jeho
ekonomickými rezervami, rozvinutou materiálně-technickou
a vědeckotechnickou základnou a s tvůrčími
schopnostmi pracujících je, soudružky a soudruzi
poslanci, naší velkou ekonomickou silou. Proto v dosažení
jejího optimálního využívání,
spojeného s efektivní tvorbou a účinnějším
hospodařením se zdroji, a v úsilí
dosáhnout vyšší konečné
hospodářské výsledky na každém
pracovišti a v každém odvětví musíme
spatřovat rozhodující podmínku rovnovážného
rozpočtového hospodaření v příštím
roce, a v tom i jednu ze základních podmínek
zabezpečení životní úrovně
a sociálních jistot našeho obyvatelstva.
Jeho splnění však vyžaduje, zabezpečovat
již od samého začátku příštího
rozpočtového období plánované
finanční zdroje podle jejich druhu a vysoce odpovědně
hospodařit v mezích jednotlivých účelových
výdajů. Nežít nikde a ani vcelku, jak
se říká, na dluh, a postupovat velmi uvážlivě,
avšak rozhodně a cílevědomě.
Vždyť stojí např. za povšimnutí,
že tento rozpočet a zákon o něm projednáváme
v době, v níž nedávný XII. kongres
západoevropských socialistických stran musel
ve svých dokumentech konstatovat těžkou krizi,
v níž se ocitla západní Evropa. V rámci
Evropského hospodářského společenství
pak zejména neschopnost zabránit růstu nezaměstnanosti
či vzniku hluboce nevyrovnaných, schodkových
rozpočtů, málo odpovídajících
na potřeby obyvatelstva.
Jsme si přitom vědomi, že dosažení
rozpočtové vyrovnanosti našeho státního
rozpočtu na rok 1983 nelze vidět jen ve zrychlení
tvorby finančních zdrojů. Bude totiž
závislé také na tom, jak se podaří
dále rozvíjet pozitivní prvky dosavadního
hospodářského vývoje a zda některé
méně příznivé poznatky, zvláště
dále přetrvávající negativní
jevy, se neprojeví jako případná rizika
plánovaných záměrů. Výbory
v této souvislosti poukazují zvláště
- na potřebu zabezpečení žádoucí struktury hmotných dodávek fondů spotřebního zboží pro vnitřní trh, neboť z jejich struktury a množství vychází v podobě realizované daně z obratu v rozpočtu (vedle odvodů) rozhodující masa tvorby finančních zdrojů.
Vyžaduje to v obchodě lépe poznávat
směr vývoje poptávky a podle toho orientovat
objednávky u výroby, důsledněji sledovat
krytí dodávek zboží, i zpřísnit
kvalitativní hlediska přejímky zboží.
Zvláště pak dosáhnout výraznějšího
zlepšení v krytí dosud nedostatkového
zboží na trhu (které hrozí např.
dál trvat ve spotřební elektronice),
i uplatnit vhodné změny ve způsobech prodejů
zboží dlouhodobého použití (jako
např. u nábytku), či lépe zajišťovat
potřebné velikosti v sortimentu (např. obuvi,
oděvního zboží atp.). Pružněji
však také řešit případy,
kdy pro neodpovídající možnosti či
podmínky vývozů by mohly být některé
vývozní fondy lépe využity na vnitřním
trhu (jako např. jízdní kola či jednostopá
vozidla).
- Další oblastí, spojenou s možnými riziky dosažení plánovaných cílů a s nimi spojených výsledků zůstávají ekonomické vztahy s nesocialistickými zeměmi, a to v důsledku trvající v nich krize, i případů zjevné diskriminace ze strany některých zemí.
Výbory považují za správné, že
za této situace zůstává naším
cílem pokračovat v postupném obnovování
rovnováhy těchto vztahů, a to především
cestou vývozů směnitelného zboží
a zvýšení efektu obchodních operací.
Plánem je postaven náročný úkol
dosáhnout požadované dynamiky vývozů
a z hlediska náročnosti ekonomiky na dovozy udržet
platební bilanci odpovídající sledovaným
cílům.
Významným podnětem by k tomu mělo
být nejen zvýraznění úlohy
bilance v metodice našich plánů a pojetí
ekonomického mechanismu, ale i experimentální
ověření možnosti zvýšení
účinnosti zahraničně ekonomických
vztahů ve vybraných VHJ, resp. umožnění
vyšší tvorby a širšího využití
prostředků fondu hmotné stimulace vývozů.
- Nepříznivě působícím faktorem se podle letošních zkušeností může ukázat nedosažení plánovaného vývoje zásob a zrychlení jejich obrátky.
Závažnost úkolů u nich plánovaných
byla již mnohokrát připomenuta a vyžaduje
dosáhnout nyní nekompromisního obratu v jejich
plnění. Prostředkem k němu by podle
názoru výborů mělo být vyvození
správných závěrů z poznatků,
získaných o dosavadní tvorbě a vývoji
zásob, a dále specifičnost a odlišný
růst výkonů v jednotlivých oborech.
Hlavně však odstranění projevů
psychóz o možné nedostatkovosti výrobků,
a proto nadsazování jejich požadavků,
a daleko důslednější přístup
jednak k plnění opatřeni, s nimiž jsme
se letos v materiálech SBČs seznámili, jednak
k postupu podle známé vyhlášky č.
49/1981 Sb. Vyrábět však také jen to,
co má skutečně předpoklady efektivního
užití a ne to, co by šlo jen do skladu.
Nikdo z těch pracovníků, který má
co činit se stavem a vývojem zásob své
organizace, nesmí dnes zůstat lhostejným
k tomu, jaká část národního
důchodu a materiálových fondů bude
v důsledku jeho postupu a rozhodování zbytečně
v nevyužitých zásobách umrtvována,
či jinde chybět a plynulý chod výroby
a investiční výstavby narušovat. Nebo,
zda v případech změny výrobního
programu a přesunu výroby do jiného podniku
bude také řešen přesun odpovídajících
výrobních zásob na nového výrobce.
- Po letošních zkušenostech s plněním dodávek strojů a zařízení a dále dodávek stavebních prací a výkonů je nutné také dosáhnout, aby investiční politika organizací byla důsledně podřizována zdrojům, které vyplývají ze základních proporcí a záměrů v užití národního důchodu.
V podstatě tedy, aby struktura investování
byla důsledně podřízena koncepci plánu
na rok 1983 a dodavatelé stavebních prací
orientaci investičního programu a jeho priorit.
Spolu s tím pak udržen plánovaný rozsah
zahajování nových stavebních akcí,
pozornost investorů a dodavatelů soustředěna
na termínované dokončování
rozestavěných akcí a s maximální
hospodárností řešeny jednotlivé,
nejnaléhavější potřeby nové
výstavby.
- K dosažení plánované tvorby zdrojů výbory vyžadují věnovat také více pozornosti kvalitativním stránkám výroby. Příznivý vliv by na to měly mít především závěry, které vláda přijala v září t. r. k zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, a k důslednému realizování přijatých opatření.
Zejména tedy k odhalování každé
nejakostní výroby a promítnutí ztrát
do plnění plánu a do hodnocení hospodářské
činnosti organizací a podmínek hmotné
stimulace.
- Potřeby výraznějšího růstu efektivnosti vyžadují také obrátit velkou pozornost na úspory všeho druhu a věnovat se proto v daleko výraznější míře činiteli o tom na mnoze rozhodujícímu, tj. uplatňování poznatků vědecko technického pokroku. Jde zejména o to, dokázat jejich pomocí vyrábět produktivněji, zavádět výrobky s menší investiční, materiálovou a energetickou náročností a zvládnout přístupy k výraznějším inovacím výrobků.
Svým dílem by k tomu měl přispět
předpokládaný rozvoj tvorby a realizace vynálezů
a zlepšovacích návrhů, programově
navazující na potřeby a úkoly technického
rozvoje. Naší pozornosti si v tom směru jistě
zaslouží, že vyřešení takovýchto
úkolů, orientovaných hlavně na snížení
nároků na různé zdroje a na zvyšování
kvality výrobků a úrovně technologií,
či úkolů přispívajících
k soběstačnosti ve výživě a k
prohloubení péče o zdraví a životní
prostředí, by mělo přinést
v příštím roce společenský
prospěch, ohodnotitelný cca 10 mld Kčs.
Právem bychom měli také očekávat,
že k lepšímu přístupu a plnění
úkolů na dnes vysoce exponovaném vědeckotechnickém
úseku přispějí svými výsledky
též experimentální opatření,
sledující urychlení vědeckotechnického
pokroku. Dále výsledky prověrek vědeckovýzkumných
základen a navazujících útvarů
přípravy výroby, mající za
cíl výrazně zvýšit účinnost
práce v těchto oblastech.
Výbory pro průmysl, dopravu a obchod by při
tom uvítaly, kdyby mohly být se zkušenostmi
o těchto opatřeních v II. polovině
roku informativně seznámeny.
- Výbory bylo rovněž zdůrazněno, že předpokladem dosažení všech plánovaných rozpočtových záměrů musí být také trvalé zlepšování všech forem řídící práce a důsledné uplatňování prostředků kontroly a souboru nových zásad a pravidel, přijatých zvláště pro oblast řízení, plánování, organizace a odměňování.
Sledují tím nejen potřebu aktivizovat na
všech stupních řízení mobilizovatelné
rezervy ekonomiky. Mají na zřeteli dosažení
neadministrativních přístupů k realizování
plánovaných záměrů, i energičtější
prosazování linie efektivnosti, kvality a hospodárnosti
a řešení problémů (včetně
jejich zbytečného přenášení
na vyšší orgán), i uplatňování
náročnějších kritérií
hodnocení kvality dosahovaných výsledků.
V rámci toho podporují též opatření
přijatá vládou v rámci státního
rozpočtu federace na rok 1983, počítaje v
to i nutnost provést analýzu tvorby a použiti
odpisů jako zdrojů financování investičních
potřeb v nových podmínkách vývoje.
V přijatém stanovisku výbory tím pověřené,
tj. výbory ústavně právní a
výbory pro plán a rozpočet za účasti
delegátů ostatních výborů vyslovily
souhlas se zněním vládního návrhu
rozpočtového zákona a doporučily Sněmovně
národů jeho přijetí.
Dovolte mně k naplnění tohoto zákona
závěrem připomenout slova soudruha prezidenta,
který na nedávném III. sjezdu SSM řekl,
že nyní je zapotřebí "lépe
řídit, lépe vyrábět a lépe
hospodařit". Tato nutnost v podstatě odezněla
i v závěrech právě konaného
7. zasedání ÚV KSČ a měla by
nyní být hlavním cílem a bezprostředním
zájmem centra, i každé výrobní
a podobně i nevýrobní organizace, a stát
se tou nejlepší vizitkou každého pracovního
kolektivu.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci
Brabcovi. Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji rozpravu
k vládnímu návrhu zákona o státním
rozpočtu. Do této chvíle se do rozpravy písemně
přihlásili tito poslanci: Anton Blažej, František
Exner, Jaromír Čičmanec, Drahomíra
Chodurová, Zdeněk Laštovička, Emil Hojnoš,
Jana Pekařová, Pavol Bagín.
Jako první vystoupí poslanec Blažej, připraví
se poslanec Exner.
Poslanec SN A. Blažej: Vážený
súdruh generálny tajomník ÚV KSČ
a prezident ČSSR, vážený súdruh
predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky a súdruhovia, tradične na záver
kalendárneho roka prerokúvame vo Federálnom
zhromaždení návrh štátneho rozpočtu.
Tak je to i na dnešnej spoločnej schôdzi oboch
snemovní, keď sa vyjadrujeme k návrhu rozpočtu
na rok 1983. Budúci rok má určité
špecifiká z hľadiska ekonomickosociálneho
rozvoja, ktoré dávajú nášmu rokovaniu
osobitný význam, ako sme počuli i v správe
prednesenej ministrom financií súdruhom Lérom.
Rok 1983 z hľadiska národohospodárskeho rozvoja
predstavuje športovo povediac prvý polčas realizácie
ekonomicko-sociálneho programu XVl. zjazdu KSČ v
7. 5RP a vstup do druhej polovice.
Vidíme výraznejšiu preferenciu a orientáciu
na kvalitatívne stránky rozvoja spoločnosti.
Zámery a ciele vykonávacieho plánu obnovujú
dynamiku rozvoja národného hospodárstva.
Objavujú sa niektoré kvalitatívne nové
tendencie v intenzifikácii ekonomického rozvoja,
keď prvýkrát v našej hospodárskej
politike rast národného dôchodku je rýchlejší
ako tvorba úhrnného spoločenského
produktu a rast výrobnej spotreby je nižší
ako rast národného dôchodku. Predpokladá
sa rýchlejší rast poľnohospodárskej
výroby (2,7 %) , ako priemyselnej výroby (2,4 %).
Preto sme my, poslanci FZ ČSSR s veľkou pozornosťou
sledovali 7. zasadnutie ÚV KSČ, preštudovali
sme správu o štátnom pláne hospodárskeho
a sociálneho rozvoja ČSSR na rok 1983, prednesenú
súdruhom Potáčom, oboznámili sme sa
s diskusiou, ako aj zásadným vystúpením
generálneho tajomníka súdruha Husáka
na záver diskusie. Nielen že sa hlásime, nielen
že podporujeme uznesenia 7. zasadnutia ÚV KSČ,
ale budeme aktívne a angažovane prispievať k
jeho dôslednej realizácii. Vecne, otvorene a kriticky
sa zhodnotili výsledky dosiahnutého hospodárskosociálneho
rozvoja v rokoch 1981-82. Myslím, že sa reálne
zhodnotila situácia a prijali sa reálne východiská
pre ekonomický, sociálny a kultúrny rozvoj
v roku 1983.
Dokázali sme udržať pozitívny ekonomický
rozvoj za veľmi zložitých podmienok medzinárodného
politického vývoja krízových javov
svetovej ekonomiky a vnútorných problémov
v hospodárskom vývoji niektorých socialistických
krajín.
Pritom sa relatívne v krátkom časovom úseku
museli riešiť aj u nás niektoré závažné
úlohy a problémy, ako sú napríklad
menšie zdroje palív, surovín a materiálov,
obnovenie rovnováhy vonkajších ekonomických
vzťahov, dôslednejší nástup k štrukturálnym
zmenám v čs. národnom hospodárstve,
riešenie dlhodobej disproporcie medzi rastlinnou a živočíšnou
výrobou, nepriaznivé klimatické podmienky
v poľnohospodárstve v prvých dvoch rokoch 7.
5RP, ako aj dôraznejší prechod na intenzifikačné
faktory rozvoja, zvýšenie efektívnosti, hospodárnosti
a kvality celého reprodukčného procesu.
My, ako poslanci, môžeme počuť zľahčovanie
alebo aj spochybňovanie dosiahnutých ekonomických
výsledkov. Bolo by nesprávne, aby sme dokazovali,
že všetko, čo sme dosiahli, je optimálne.
Niekedy musíme odmietať aj demagogický kriticizmus
a odmietanie pozitívneho hodnotenia vývoja v prvých
dvoch rokoch 7. 5RP.
To však neznamená, že by sme mali byť za
odmietanie kritiky. Sme si vedomí, že vytvorenie spoločenských
zdrojov mohlo byť vyššie, že účinnosť
a výkonnosť našej ekonomiky mohla byť lepšia,
že adaptabilita národného hospodárstva
na nové podmienky mohla byť rýchlejšia
a intenzifikácia ekonomického rozvoja dôslednejšia.
Je objektívnou pravdou, že tieto otázky aj
úlohy musia byť v popredí nielen centrálnych
orgánov, ale aj stredného článku riadenia,
podnikovej sféry, pracovných kolektívov aj
každého jednotlivca, kde sú najväčšie
zdroje pre realizáciu týchto zámerov.
V oblasti priemyselnej výroby treba veľmi zásadne
riešiť základný problém disproporcie
medzi štruktúrou výroby na strane jednej a
jej užitím na strane druhej. Prejavuje sa to negatívne
na vysokom podiele zásob hotovej produkcie, ťažkostiach
pri vývoze do nesocialistických krajín, nerovnováhou
na vnútornom trhu medzi ponukou a dopytom, v zmene štruktúry
dopytu v prospech preferencie potravín pri aj tak vysokej
energetickej hodnote stravovania v Československu.
Výroba na sklad, bez použitia, pri nedostatku zdrojov
energie a surovín je spoločensky nezodpovedná
a neprijateľná v budúcich rokoch. Nie je možné
prijímať filozofiu využitia výrobných
kapacít za každú cenu, teda i za cenu výroby
na sklad.
Nezáujem o niektoré priemyselné výrobky
pri tak vysokej kúpnej sile obyvateľstva a tým
neplnenie dane z obratu znehodnocuje úsilie hospodárskych
organizácií pri prekračovaní tvorby
zisku, ktorý kompenzuje zníženie dane z obratu
a znižuje sa tým tvorba národného- dôchodku.