Úterý 14. prosince 1982

Velmi závažným požadavkem je dalšími postupnými změnami výrobní struktury též dosáhnout, aby naše ekonomika byla lépe adaptována na soudobé vnější, vysoce náročné ekonomické podmínky a umožňovala významnou část přírůstku národního důchodu použít k podpoře vnějších vztahů a posilování jejich rovnováhy.

V podstatě považují výbory proto za správné, že státní rozpočet zintenzivňuje ve svém souhrnu a v pojetí jeho dílčích částí tlak na vyšší efektivnost a rozhodnější uplatňování všech rozhodujících faktorů intenzifikace. Zvláště pak, že zdůrazňuje také nezbytnost dosáhnout lepšího využití těch ekonomických rezerv, které tkví zejména v dosavadní úrovni využívání výrobního potenciálu, v možnostech dalšího snižování materiálové, energetické a investiční náročnosti produkce, v možnostech lepšího využívání poznatků vědy a výzkumu, uplatňování technického rozvoje a dalších faktorů podporujících růst produktivity práce. V neposlední řadě rozpočet záměry do něj zapracovanými podporuje i nastolení dále zpřísněného měřítka v pojetí otázek hospodárnosti a vyžaduje v tom směru zejména zabraňovat, aby kdekoliv či v jakékoliv formě docházelo k plýtvání hlavními činiteli výroby, či k nízkému stupni jejich užití.

Výbory spatřují ve vyrovnanosti v roce 1983 plánovaných rozpočtových příjmů a výdajů nejen povinnost založenou příslušnými ustanoveními zákona o 7. pětiletce. Spatřují v ní i logický důsledek nezbytného a přitom důsledného přizpůsobení míry společenských výdajů reálné možnosti krytí těchto výdajů dosažitelnou nyní tvorbou finančních zdrojů.

Velký výrobní potenciál našeho národního hospodářství s jeho ekonomickými rezervami, rozvinutou materiálně-technickou a vědeckotechnickou základnou a s tvůrčími schopnostmi pracujících je, soudružky a soudruzi poslanci, naší velkou ekonomickou silou. Proto v dosažení jejího optimálního využívání, spojeného s efektivní tvorbou a účinnějším hospodařením se zdroji, a v úsilí dosáhnout vyšší konečné hospodářské výsledky na každém pracovišti a v každém odvětví musíme spatřovat rozhodující podmínku rovnovážného rozpočtového hospodaření v příštím roce, a v tom i jednu ze základních podmínek zabezpečení životní úrovně a sociálních jistot našeho obyvatelstva.

Jeho splnění však vyžaduje, zabezpečovat již od samého začátku příštího rozpočtového období plánované finanční zdroje podle jejich druhu a vysoce odpovědně hospodařit v mezích jednotlivých účelových výdajů. Nežít nikde a ani vcelku, jak se říká, na dluh, a postupovat velmi uvážlivě, avšak rozhodně a cílevědomě.

Vždyť stojí např. za povšimnutí, že tento rozpočet a zákon o něm projednáváme v době, v níž nedávný XII. kongres západoevropských socialistických stran musel ve svých dokumentech konstatovat těžkou krizi, v níž se ocitla západní Evropa. V rámci Evropského hospodářského společenství pak zejména neschopnost zabránit růstu nezaměstnanosti či vzniku hluboce nevyrovnaných, schodkových rozpočtů, málo odpovídajících na potřeby obyvatelstva.

Jsme si přitom vědomi, že dosažení rozpočtové vyrovnanosti našeho státního rozpočtu na rok 1983 nelze vidět jen ve zrychlení tvorby finančních zdrojů. Bude totiž závislé také na tom, jak se podaří dále rozvíjet pozitivní prvky dosavadního hospodářského vývoje a zda některé méně příznivé poznatky, zvláště dále přetrvávající negativní jevy, se neprojeví jako případná rizika plánovaných záměrů. Výbory v této souvislosti poukazují zvláště

  1. na potřebu zabezpečení žádoucí struktury hmotných dodávek fondů spotřebního zboží pro vnitřní trh, neboť z jejich struktury a množství vychází v podobě realizované daně z obratu v rozpočtu (vedle odvodů) rozhodující masa tvorby finančních zdrojů.

Vyžaduje to v obchodě lépe poznávat směr vývoje poptávky a podle toho orientovat objednávky u výroby, důsledněji sledovat krytí dodávek zboží, i zpřísnit kvalitativní hlediska přejímky zboží. Zvláště pak dosáhnout výraznějšího zlepšení v krytí dosud nedostatkového zboží na trhu (které hrozí např. dál trvat ve spotřební elektronice), i uplatnit vhodné změny ve způsobech prodejů zboží dlouhodobého použití (jako např. u nábytku), či lépe zajišťovat potřebné velikosti v sortimentu (např. obuvi, oděvního zboží atp.). Pružněji však také řešit případy, kdy pro neodpovídající možnosti či podmínky vývozů by mohly být některé vývozní fondy lépe využity na vnitřním trhu (jako např. jízdní kola či jednostopá vozidla).

  1. Další oblastí, spojenou s možnými riziky dosažení plánovaných cílů a s nimi spojených výsledků zůstávají ekonomické vztahy s nesocialistickými zeměmi, a to v důsledku trvající v nich krize, i případů zjevné diskriminace ze strany některých zemí.

Výbory považují za správné, že za této situace zůstává naším cílem pokračovat v postupném obnovování rovnováhy těchto vztahů, a to především cestou vývozů směnitelného zboží a zvýšení efektu obchodních operací. Plánem je postaven náročný úkol dosáhnout požadované dynamiky vývozů a z hlediska náročnosti ekonomiky na dovozy udržet platební bilanci odpovídající sledovaným cílům.

Významným podnětem by k tomu mělo být nejen zvýraznění úlohy bilance v metodice našich plánů a pojetí ekonomického mechanismu, ale i experimentální ověření možnosti zvýšení účinnosti zahraničně ekonomických vztahů ve vybraných VHJ, resp. umožnění vyšší tvorby a širšího využití prostředků fondu hmotné stimulace vývozů.

  1. Nepříznivě působícím faktorem se podle letošních zkušeností může ukázat nedosažení plánovaného vývoje zásob a zrychlení jejich obrátky.

Závažnost úkolů u nich plánovaných byla již mnohokrát připomenuta a vyžaduje dosáhnout nyní nekompromisního obratu v jejich plnění. Prostředkem k němu by podle názoru výborů mělo být vyvození správných závěrů z poznatků, získaných o dosavadní tvorbě a vývoji zásob, a dále specifičnost a odlišný růst výkonů v jednotlivých oborech. Hlavně však odstranění projevů psychóz o možné nedostatkovosti výrobků, a proto nadsazování jejich požadavků, a daleko důslednější přístup jednak k plnění opatřeni, s nimiž jsme se letos v materiálech SBČs seznámili, jednak k postupu podle známé vyhlášky č. 49/1981 Sb. Vyrábět však také jen to, co má skutečně předpoklady efektivního užití a ne to, co by šlo jen do skladu.

Nikdo z těch pracovníků, který má co činit se stavem a vývojem zásob své organizace, nesmí dnes zůstat lhostejným k tomu, jaká část národního důchodu a materiálových fondů bude v důsledku jeho postupu a rozhodování zbytečně v nevyužitých zásobách umrtvována, či jinde chybět a plynulý chod výroby a investiční výstavby narušovat. Nebo, zda v případech změny výrobního programu a přesunu výroby do jiného podniku bude také řešen přesun odpovídajících výrobních zásob na nového výrobce.

  1. Po letošních zkušenostech s plněním dodávek strojů a zařízení a dále dodávek stavebních prací a výkonů je nutné také dosáhnout, aby investiční politika organizací byla důsledně podřizována zdrojům, které vyplývají ze základních proporcí a záměrů v užití národního důchodu.

V podstatě tedy, aby struktura investování byla důsledně podřízena koncepci plánu na rok 1983 a dodavatelé stavebních prací orientaci investičního programu a jeho priorit. Spolu s tím pak udržen plánovaný rozsah zahajování nových stavebních akcí, pozornost investorů a dodavatelů soustředěna na termínované dokončování rozestavěných akcí a s maximální hospodárností řešeny jednotlivé, nejnaléhavější potřeby nové výstavby.

  1. K dosažení plánované tvorby zdrojů výbory vyžadují věnovat také více pozornosti kvalitativním stránkám výroby. Příznivý vliv by na to měly mít především závěry, které vláda přijala v září t. r. k zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, a k důslednému realizování přijatých opatření.

Zejména tedy k odhalování každé nejakostní výroby a promítnutí ztrát do plnění plánu a do hodnocení hospodářské činnosti organizací a podmínek hmotné stimulace.

  1. Potřeby výraznějšího růstu efektivnosti vyžadují také obrátit velkou pozornost na úspory všeho druhu a věnovat se proto v daleko výraznější míře činiteli o tom na mnoze rozhodujícímu, tj. uplatňování poznatků vědecko technického pokroku. Jde zejména o to, dokázat jejich pomocí vyrábět produktivněji, zavádět výrobky s menší investiční, materiálovou a energetickou náročností a zvládnout přístupy k výraznějším inovacím výrobků.

Svým dílem by k tomu měl přispět předpokládaný rozvoj tvorby a realizace vynálezů a zlepšovacích návrhů, programově navazující na potřeby a úkoly technického rozvoje. Naší pozornosti si v tom směru jistě zaslouží, že vyřešení takovýchto úkolů, orientovaných hlavně na snížení nároků na různé zdroje a na zvyšování kvality výrobků a úrovně technologií, či úkolů přispívajících k soběstačnosti ve výživě a k prohloubení péče o zdraví a životní prostředí, by mělo přinést v příštím roce společenský prospěch, ohodnotitelný cca 10 mld Kčs.

Právem bychom měli také očekávat, že k lepšímu přístupu a plnění úkolů na dnes vysoce exponovaném vědeckotechnickém úseku přispějí svými výsledky též experimentální opatření, sledující urychlení vědeckotechnického pokroku. Dále výsledky prověrek vědeckovýzkumných základen a navazujících útvarů přípravy výroby, mající za cíl výrazně zvýšit účinnost práce v těchto oblastech.

Výbory pro průmysl, dopravu a obchod by při tom uvítaly, kdyby mohly být se zkušenostmi o těchto opatřeních v II. polovině roku informativně seznámeny.

  1. Výbory bylo rovněž zdůrazněno, že předpokladem dosažení všech plánovaných rozpočtových záměrů musí být také trvalé zlepšování všech forem řídící práce a důsledné uplatňování prostředků kontroly a souboru nových zásad a pravidel, přijatých zvláště pro oblast řízení, plánování, organizace a odměňování.

Sledují tím nejen potřebu aktivizovat na všech stupních řízení mobilizovatelné rezervy ekonomiky. Mají na zřeteli dosažení neadministrativních přístupů k realizování plánovaných záměrů, i energičtější prosazování linie efektivnosti, kvality a hospodárnosti a řešení problémů (včetně jejich zbytečného přenášení na vyšší orgán), i uplatňování náročnějších kritérií hodnocení kvality dosahovaných výsledků.

V rámci toho podporují též opatření přijatá vládou v rámci státního rozpočtu federace na rok 1983, počítaje v to i nutnost provést analýzu tvorby a použiti odpisů jako zdrojů financování investičních potřeb v nových podmínkách vývoje.

V přijatém stanovisku výbory tím pověřené, tj. výbory ústavně právní a výbory pro plán a rozpočet za účasti delegátů ostatních výborů vyslovily souhlas se zněním vládního návrhu rozpočtového zákona a doporučily Sněmovně národů jeho přijetí.

Dovolte mně k naplnění tohoto zákona závěrem připomenout slova soudruha prezidenta, který na nedávném III. sjezdu SSM řekl, že nyní je zapotřebí "lépe řídit, lépe vyrábět a lépe hospodařit". Tato nutnost v podstatě odezněla i v závěrech právě konaného 7. zasedání ÚV KSČ a měla by nyní být hlavním cílem a bezprostředním zájmem centra, i každé výrobní a podobně i nevýrobní organizace, a stát se tou nejlepší vizitkou každého pracovního kolektivu.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Brabcovi. Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji rozpravu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Do této chvíle se do rozpravy písemně přihlásili tito poslanci: Anton Blažej, František Exner, Jaromír Čičmanec, Drahomíra Chodurová, Zdeněk Laštovička, Emil Hojnoš, Jana Pekařová, Pavol Bagín.

Jako první vystoupí poslanec Blažej, připraví se poslanec Exner.

Poslanec SN A. Blažej: Vážený súdruh generálny tajomník ÚV KSČ a prezident ČSSR, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia, tradične na záver kalendárneho roka prerokúvame vo Federálnom zhromaždení návrh štátneho rozpočtu. Tak je to i na dnešnej spoločnej schôdzi oboch snemovní, keď sa vyjadrujeme k návrhu rozpočtu na rok 1983. Budúci rok má určité špecifiká z hľadiska ekonomickosociálneho rozvoja, ktoré dávajú nášmu rokovaniu osobitný význam, ako sme počuli i v správe prednesenej ministrom financií súdruhom Lérom. Rok 1983 z hľadiska národohospodárskeho rozvoja predstavuje športovo povediac prvý polčas realizácie ekonomicko-sociálneho programu XVl. zjazdu KSČ v 7. 5RP a vstup do druhej polovice.

Vidíme výraznejšiu preferenciu a orientáciu na kvalitatívne stránky rozvoja spoločnosti. Zámery a ciele vykonávacieho plánu obnovujú dynamiku rozvoja národného hospodárstva. Objavujú sa niektoré kvalitatívne nové tendencie v intenzifikácii ekonomického rozvoja, keď prvýkrát v našej hospodárskej politike rast národného dôchodku je rýchlejší ako tvorba úhrnného spoločenského produktu a rast výrobnej spotreby je nižší ako rast národného dôchodku. Predpokladá sa rýchlejší rast poľnohospodárskej výroby (2,7 %) , ako priemyselnej výroby (2,4 %).

Preto sme my, poslanci FZ ČSSR s veľkou pozornosťou sledovali 7. zasadnutie ÚV KSČ, preštudovali sme správu o štátnom pláne hospodárskeho a sociálneho rozvoja ČSSR na rok 1983, prednesenú súdruhom Potáčom, oboznámili sme sa s diskusiou, ako aj zásadným vystúpením generálneho tajomníka súdruha Husáka na záver diskusie. Nielen že sa hlásime, nielen že podporujeme uznesenia 7. zasadnutia ÚV KSČ, ale budeme aktívne a angažovane prispievať k jeho dôslednej realizácii. Vecne, otvorene a kriticky sa zhodnotili výsledky dosiahnutého hospodárskosociálneho rozvoja v rokoch 1981-82. Myslím, že sa reálne zhodnotila situácia a prijali sa reálne východiská pre ekonomický, sociálny a kultúrny rozvoj v roku 1983.

Dokázali sme udržať pozitívny ekonomický rozvoj za veľmi zložitých podmienok medzinárodného politického vývoja krízových javov svetovej ekonomiky a vnútorných problémov v hospodárskom vývoji niektorých socialistických krajín.

Pritom sa relatívne v krátkom časovom úseku museli riešiť aj u nás niektoré závažné úlohy a problémy, ako sú napríklad menšie zdroje palív, surovín a materiálov, obnovenie rovnováhy vonkajších ekonomických vzťahov, dôslednejší nástup k štrukturálnym zmenám v čs. národnom hospodárstve, riešenie dlhodobej disproporcie medzi rastlinnou a živočíšnou výrobou, nepriaznivé klimatické podmienky v poľnohospodárstve v prvých dvoch rokoch 7. 5RP, ako aj dôraznejší prechod na intenzifikačné faktory rozvoja, zvýšenie efektívnosti, hospodárnosti a kvality celého reprodukčného procesu.

My, ako poslanci, môžeme počuť zľahčovanie alebo aj spochybňovanie dosiahnutých ekonomických výsledkov. Bolo by nesprávne, aby sme dokazovali, že všetko, čo sme dosiahli, je optimálne. Niekedy musíme odmietať aj demagogický kriticizmus a odmietanie pozitívneho hodnotenia vývoja v prvých dvoch rokoch 7. 5RP.

To však neznamená, že by sme mali byť za odmietanie kritiky. Sme si vedomí, že vytvorenie spoločenských zdrojov mohlo byť vyššie, že účinnosť a výkonnosť našej ekonomiky mohla byť lepšia, že adaptabilita národného hospodárstva na nové podmienky mohla byť rýchlejšia a intenzifikácia ekonomického rozvoja dôslednejšia. Je objektívnou pravdou, že tieto otázky aj úlohy musia byť v popredí nielen centrálnych orgánov, ale aj stredného článku riadenia, podnikovej sféry, pracovných kolektívov aj každého jednotlivca, kde sú najväčšie zdroje pre realizáciu týchto zámerov.

V oblasti priemyselnej výroby treba veľmi zásadne riešiť základný problém disproporcie medzi štruktúrou výroby na strane jednej a jej užitím na strane druhej. Prejavuje sa to negatívne na vysokom podiele zásob hotovej produkcie, ťažkostiach pri vývoze do nesocialistických krajín, nerovnováhou na vnútornom trhu medzi ponukou a dopytom, v zmene štruktúry dopytu v prospech preferencie potravín pri aj tak vysokej energetickej hodnote stravovania v Československu.

Výroba na sklad, bez použitia, pri nedostatku zdrojov energie a surovín je spoločensky nezodpovedná a neprijateľná v budúcich rokoch. Nie je možné prijímať filozofiu využitia výrobných kapacít za každú cenu, teda i za cenu výroby na sklad.

Nezáujem o niektoré priemyselné výrobky pri tak vysokej kúpnej sile obyvateľstva a tým neplnenie dane z obratu znehodnocuje úsilie hospodárskych organizácií pri prekračovaní tvorby zisku, ktorý kompenzuje zníženie dane z obratu a znižuje sa tým tvorba národného- dôchodku.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP