Pomaly si, súdružky a súdruhovia, osvojujeme
moderné metódy riadenia. Zdokonalená sústava
riadenia ako aj súbor opatrení sa presadzuje dôsledne.
Myslím, že prijaté zásady boli premyslené,
experimentálne overené a znamenajú novú
kvalitu v riadení ekonomiky.
Problém však je v tom, a to nie je chyba novej sústavy,
že od prijatých opatrení sa reálna situácia
podstatne zmenila a zmenili sa aj reálne východiská
pre účinnejšiu realizáciu súboru
opatrení.
Musíme preto kriticky prehodnotiť, čo má
obecnú platnosť ako trvalé tendencie a to,
čo by malo mať urýchlenú adaptáciu
na nové podmienky.
Nástroje a stimuly musia zodpovedať súčasným
ekonomickým podmienkam. Nesmieme však improvizovať.
Často reagujeme na nové veci pomaly, v mnohých
oblastiach dosiahnuté výsledky sú priemerné,
pracujeme draho s nízkou rentabilitou a malým ziskom.
Keď to trochu, súdružky a súdruhovia,
preexponujeme, tak stručne možno povedať, že
sa na niektorých úsekoch pracuje pomaly, draho,
ale zato nekvalitne. Preto nie je možné platiť
pracovníkov za nekvalitnú prácu - to nie
je nehumánne, nesociálne ani nesocialistické.
Predmetom trvalej kritiky je oblasť vedeckotechnického
rozvoja. Aj keď by bolo nespravodlivé nevidieť
rad pozitívnych výsledkov v tejto oblasti.
Pre rok 1983 sa očakáva zvýšenie realizačných
výstupov o 7 % oproti roku 1982 a bude predstavovať
výnosy 12 mld Kčs. Zlepšuje sa pre rok 1983
plánovanie, organizovanie a financovanie vedeckotechnického
rozvoja vrátane výraznej diferenciácie hmotnej
stimulácie.
Rast významu vedy a techniky pre rozvoj spoločnosti
a jednotlivca uznávame v podstate všetci. Avšak
praktické využívanie vedeckotechnického
potenciálu, intelektuálneho bohatstva, ktoré
v ČSSR máme, je stále malé. Urýchlenie
vedeckotechnického rozvoja zákonite podmieňuje
úspešné budovanie rozvinutého socializmu.
Veda a technika je základný nástroj intenzifikácie
spoločenskej výroby a rozšírenej socialistickej
reprodukcie. Preto sa vedeckotechnický rozvoj dostáva
do popredia aj v rámci krajín RVHP a kladie sa taký
dôraz na prehĺbenie a rozšírenie integrácie
vo vede a technike ako nevyhnutná podmienka úspechu
socialistickej ekonomickej integrácie.
Československá ekonomika má charakter transformačnej
ekonomiky s významným podielom spracovateľského
priemyslu v podstate bez vlastných surovinových
zdrojov. Okrem toho má ďalšie zvláštnosti
v tom, že vysoký podiel národného dôchodku
sa realizuje cez zahraničný obchod. Z hľadiska
zahraničnej zmeny je naša ekonomika otvorená,
z hľadiska priemyselnej výroby, výrobnej kooperácie
je príliš uzavretá. Málo a nedostatočne
sa využíva výrobná kooperácia
hlavne so Sovietskym zväzom, ale i ostatnými socialistickými
štátmi. Chýbajú závažné
špecializačné a kooperačné dohody,
zvýšenie zodpovednosti za plnenie dohôd a zmlúv,
vrátane sankcií za hospodárske škody,
ktoré vzniknú z ich neplnenia.
V rámci RVHP treba presadzovať spoločný
a koordinovaný kurz za zvýšenie technickej
nezávislosti na vyspelých kapitalistických
štátoch. Ukazuje sa, že diskriminačné
opatrenia rieši každá krajina RVHP individuálne,
preferuje vývoz za voľné meny. Navzájom
si robíme starosti a problémy.
Treba z defenzívnej politiky nastúpiť ofenzívny
jednotný strategický postup za urýchlenie
integračných tendencií a mobilizáciu
všetkých potenciálnych zdrojov za vývoj
špičkovej techniky, progresívnej technológie
a vysokej kvality výrobkov, za vedecké metódy
riadenia ekonomických, sociálnych a spoločenských
procesov. To bude jediná účinná odpoveď
na politiku konfrontácie a hospodárskej diskriminácie
proti socialistickým štátom. Bez účinnej
medzinárodnej spolupráce nebude možné
úspešne riešiť tieto úlohy a problémy.
Rozhodujúce kritérium pre vedeckotechnickú
spoluprácu musí byť nielen nový teoretický
poznatok, ale jeho praktická hodnota, jeho využitie
v spoločenskej praxi. V spolupráci je žiadúce
preferovať také úlohy a problémy, ktoré
podmieňujú rozvoj československého
národného hospodárstva a prinesú najvyššie
ekonomické efekty. Sú to napr. nekonvenčné
konštrukčné materiály, mikroprocesorová
technika, minipočítače, robototechnológia,
optoelektronika, špeciálne chemické výrobky
(tzv. malotonážna chémia), biotechnológia,
mikrobiologická produkcia potravín, špičková
prístrojová technika pre výskum, vývoj
a spoločné poloprevádzky.
Tieto oblasti vedeckotechnickej spolupráce nemožno
robiť na úrovni vzájomných informácií
a konzultácií, ale na úrovni kooperatívneho
výskumu a záväznej deľby práce,
budovania spoločných výskumných centier,
vrátane ich experimentálnej výrobnej základne.
Riešitelia musia preberať zodpovednosť i za realizáciu
výsledkov vedeckotechnickej spolupráce, ktorú,
pochopiteľne, bude žiadúce ďalej výraznejšie
morálne i hmotne stimulovať.
Myslím si, že je mnoho demokratizmu pri vstupe jednotlivých
pracovísk do vedeckotechnickej spolupráce v rámci
členských štátov. Pri vyšších
formách spolupráce nestačí mat len
záujem o spoluprácu. Dané pracovisko musí
mat kádrové, prístrojové a priestorové
podmienky a predpoklady, musí sa objektivizovať úroveň
vedeckotechnického potenciálu, ktorým disponuje,
inak pri kooperatívnom výskume je nebezpečie,
že sa stane najslabším článkom
v riešení úloh a znehodnotí celý
efekt ostatných kooperujúcich pracovísk.
Rovnako prínos pri riešení úlohy, podiel
na výsledkoch sa musí kvantifikovať, technicky
povedané vedieť prínosy merať a vážiť,
aby sa objektivizovali ekonomické prínosy, resp.
stupeň zásluhovosti jednotlivých pracovísk
RVHP.
Už v roku 1983 sa začne pracovať na prvej variante
8. 5RP a posunie sa horizont prognóz ekonomického
a sociálneho rozvoja do roku 2000. Z hľadiska medzinárodnej
vedeckotechnickej spolupráce bude vhodné tématické
oblasti spolupráce rozdeliť do dvoch kategórií:
Prvá kategória by mala reprezentovať úlohy
a problémy, ktoré umožňujú investične
úsporný typ vedeckotechnického rozvoja a
prinášajú urýchlenie intenzifikačných
procesov, hlavne v oblasti nových technológií,
know-how a výrazné zlepšenie technických
a úžitkových vlastností výrobkov.
Druhá kategória úloh a problémov sú
úlohy, ktoré prispejú významnou mierou
k urýchleniu štrukturálnych zmien nášho
národného hospodárstva. Ich realizácia
bude vyžadovať náročnejšie investície.
Ekonomická interpretácia a ekonomické varianty
riešenia musia byť súčasťou úloh
vedeckotechnickej spolupráce.
Tretia kategória by mala reprezentovať strategické
oblasti, ktoré prinesú inovácie najvyšších
radov a budú znamenať kvalitatívne zmeny v
kľúčových odvetviach národného
hospodárstva na rozhraní roku 2000.
Bude žiadúce medzinárodnú vedeckotechnickú
spoluprácu orientovať tak, aby sa už vo výskume
zakladali perspektívne programy pre špecializáciu
a kooperáciu vo výrobe. To však vyžaduje
komplexnejšie a programovejšie pristupovať k vedeckotechnickej
spolupráci a zabezpečiť jednotné celoštátne
riadenie vedeckotechnického rozvoja v celej vertikálnej
ose: základný výskum - technický rozvoj
- spoločenská výroba a užitie produkcie.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci
Blažejovi. Slovo má poslanec Exner, připraví
se poslanec Čičmanec.
Poslanec SL F. Exner: Vážený
soudruhu generální tajemníku a prezidente,
vážený soudruhu předsedo, soudružky
a soudruzi, zemědělské výbory, kromě
dalších hlavních úkolů, soustavně
sledují otázky spojené se zvyšováním
výroby krmiv a jejich hospodárným využíváním.
Při poslaneckých průzkumech k přípravě
svých jednání věnují této
problematice mimořádnou pozornost.
Pro jednání v zemědělských
podnicích a na okresních zemědělských
správách se poslanci důkladně seznámili
s analýzou vývoje v živočišné
výrobě v sedmdesátých letech a konkrétními
úkoly, stanovenými XVI. sjezdem strany pro 7. pětiletku.
Ty předpokládají dosáhnout zásadního
obratu ve prospěch chovu skotu a výrobu jatečných
prasat a drůbeže přizpůsobit zdrojům
jadrných krmiv. Skupiny poslanců se při průzkumech
v zemědělských podnicích přesvědčily,
že bylo v duchu závěrů 4. zasedání
ÚV KSČ přistoupeno s mimořádnou
náročností k rozpracování a
uskutečňování opatření,
potřebných pro zvyšování výroby
krmiv, snižování ztrát při sklizni,
kvalitnější konzervaci a k lepšímu
hospodaření s krmivy.
Jadrná krmiva jsou zkrmována téměř
z 90 % ve formě komplexních krmných směsí
vyráběných krmivářským
průmyslem. Výhodnost této formy byla prokázána
v uplynulých letech. Přinesla národnímu
hospodářství lepší využití
živin cca o 15 % a umožnila zprůmyslnění
řadě odvětví živočišné
výroby. Další zlepšení přináší
rychlým zaváděním poznatků
vědy a dostupných nových komponentů
do krmivářské praxe na území
celé republiky.
Úkolem tohoto odvětví je dále přispívat
k lepšímu využívání živin
z dostupných krmiv o 5 %, jak to uložilo IV. plenární
zasedání ÚV KSČ. Krmivářský
průmysl má k tomu rozpracovaná opatření.
Vysoké objemy výroby krmných směsí
při omezených a nerovnoměrně získávaných
zdrojích surovin, zejména z dovozu, a při
nízkých provozních zásobách
v letních měsících, přinášejí
řadu problémů, které řeší
se svými partnery a řídícími
resorty. Cílem je vyrábět a dodávat
krmné směsi o vysoké účinnosti,
maximálně vyrovnané v obsahu živin a
při minimálních změnách komponentní
skladby.
Tato činnost je pod soustavnou kontrolou všech ošetřovatelů
hospodářských zvířat, zootechniků
a dalších orgánů řízení
a pod úřední kontrolou Ústředního
kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Na kvalitě dodávaných krmných směsí
jsou pracovníci krmivářského průmyslu
hmotně zainteresováni. Rezervy, které mobilizují,
jsou v zesílení tlaku na dodávky potřebných
komponentů, v naprosto přesném dodržování
komponentní a živinové skladby, v kvalitě
zpracování a včasnosti dodávek.
Zvyšování hospodárnosti a zhodnocování
krmiv zajišťují v největším
rozsahu zemědělské podniky řadou opatření.
Na základě reálných zdrojů
krmiv bylo v roce 1981 přistoupeno k omezování
stavů prasat ve výkrmu, především
v těch chovech, které dosahovaly nízké
přírůstky při nadprůměrné
spotřebě krmiv. Nižší spotřeba
krmiv byla zakotvena do plánu, soustavně vyhodnocována
a případy nehospodárnosti projednávány.
Naproti tomu byly vyzdvihovány nejlepší výsledky.
Sledování spotřeby jadrných krmiv
a dosahované užitkovosti se promítlo do soutěžení,
bylo vyhodnocováno na bleskovkách, v okresním,
krajském i celostátním tisku a sdělovacích
prostředcích - stálo pod veřejnou
kontrolou.
Zásluhou přijatých opatření,
široké iniciativy a dobré práce ošetřovatelů
hospodářských zvířat a celospolečenského
zájmu se za devět měsíců letošního
roku podařilo snížit spotřebu jadrných
krmiv proti stejnému období minulého roku
o 783,300 tun, tj. 12,5 %. Na jednotku produkce došlo ke
snížení spotřeby jadrných krmiv
téměř u všech druhů a kategorií
hospodářských zvířat.
Při celkově snížené spotřebě
jadrných krmiv na jednotku produkce zůstává
však stále největší rezerva v rozdílné
spotřebě v jednotlivých chovech. Z rozboru
za tři čtvrtletí vyplývá, že
např. u prasat ve výkrmu je průměrná
spotřeba v ČSR 3,53 kg na 1 kg živé
hmotnosti, přičemž nejnižší
spotřebu dosahuje Západočeský a Východočeský
kraj 3,46 kg a nejvyšší Středočeský
kraj 3,62 kg. U skotu ve výkrmu je průměrná
spotřeba v SSR 1,82 kg, přičemž Západoslovenský
kraj vykazuje spotřebu 1,71 kg a Východoslovenský
2,10 kg na 1 kg živé hmotnosti. U spotřeby
na 1 litr mléka je průměrná spotřeba
v ČSR 0,23 kg. Nejnižší vykazuje Jihočeský
kraj 0,20 kg a nejvyšší Severomoravský
a Východočeský kraj 0,24 kg na 1 litr.
Podstatně výraznější je diferenciace
u zemědělských podniků, kde je u prasat
v ČSR z 970 hodnocených chovů u 32 spotřeba
nad 4 kg a naproti tomu u 355 pod 3,4 kg. Dobré výsledky
vykazuje např. Společný zemědělský
podnik Rychnov n. Kněžnou, kde u 13 700 prasat je
průměrný přírůstek 637
g na kus a den při spotřebě 3,44 kg na jeden
kilogram živé hmotnosti.
Cesty k dobrému hospodaření s jadrnými
krmivy u dojnic ukazují nejen mnohé menší
chovy, ale i velkokapacitní kravíny. Ze souboru
66 těchto objektů sledovaných krmivářským
průmyslem patří mezi dobré například:
JZD Šítbořice, kde při spotřebě
0,21 kg na 1 litr mléka dosahují průměrnou
dojivost 11,29 litru na kus a den. Vyrovnávání
rozdílu ve spotřebě krmiv na jednotku produkce
je složitý proces zajišťovaný ve
spolupráci plemenářů, krmivářů,
chovatelů, odběratelů zvířat
a veterinářů. Bude pokračovat pro
naplnění úkolu, snížení
spotřeby jadrných krmiv i v příštím
období.
Zabezpečit maximální možné krytí
potřeb krmiv z vlastních zdrojů vyžaduje
souběžně s růstem produkce a dobrým
hospodařením se zrninami podstatně rychleji
zvyšovat výrobu a zhodnocovat objemná krmiva.
K realizaci tohoto úkolu je v každém zemědělském
podniku zpracován samostatný program rozvoje krmivové
základny. Nejvýznamněji musí přispět
zvyšování ploch jetelů na 17-18 % na
úkor pícnin jednoletých, zvyšování
ploch meziplodin na 10 -12 % a zvyšování výnosů
u všech trvalých travních porostů a
pícnin. Nemalou úlohu musí sehrát
snižování ztrát.
V průběhu letošního roku bylo přistoupeno
k naplňování přijatých programů.
Přes nepříznivé klimatické
podmínky v řadě oblastí naší
republiky se podařilo dosáhnout zlepšení
výroby objemných krmiv a zabezpečit jejich
vyšší kvalitu.
Pokud jde o změnu struktury ploch, nedaří
se zabezpečit strategický cíl rozšíření
víceletých pícnin zejména proto, že
v minulých letech nebyla dobrá výroba osiv.
Pěstování víceletých pícnin
dosáhlo v roce 1982 14,63 %. Podstatně lepší
letošní výroba osiv jetelovin vytváří
hlavní předpoklad dosáhnout potřebné
strukturální změny v příštím
roce. Meziplodiny byly letos osety na 12,9 % ploch orné
půdy. Vývoj porostu však v některých
oblastech v důsledku sucha nesplnil očekávání.
Přesto je splnění tohoto úkolu dobrým
nástupem k rozvoji výroby objemných krmiv,
k boji proti plevelům a k zvyšování
úrodnosti půdy využitím zeleného
hnojení.
Výroba sena probíhala v období přísušků,
a to se odrazilo v rychlém průběhu prací
a dobré kvalitě sena. Je však nižší
a dosahuje cca 80 % loňské skutečnosti. Rychlé
změně u technologie sušení pícnin
neodpovídaly dodávky techniky. Rozšíření
ploch k výrobě sena nebylo zajištěno
zejména dostatkem obracečů, shrnovačů
a pohrabovačů. Nedostatek nepřekonala ani
iniciativa zemědělských podniků, které
samy různé typy těchto zařízení
vyráběly.
Výroba senáže a siláže proběhla
vcelku lépe, než bylo v letošním období
vzhledem k suchu očekáváno. Přispělo
k tomu zejména překročení výroby
silážní kukuřice na 130,4 %. Tím
se podařilo snížit předpokládaný
6 % výpadek objemných krmiv a podle současných
odhadů bude dosaženo téměř plánované
výroby.
Pro snižování ztrát při konzervaci
objemných krmiv přijaly jednotlivé kraje
a okresy program výstavby seníků, silážních
žlabů a dalších zařízení.
Tyto programy přispívají ke snižování
ztrát konzervovaných krmiv. V letošním
roce probíhala konzervace za klimaticky příznivých
podmínek a dařilo se zvyšovat odbornost při
těchto pracech. To se projevuje ve vyšší
kvalitě konzervovaných krmiv. Dalšímu
snížení ztrát by významně
pomohl dostatek kvalitních konzervačních
prostředků. Letošní nedostatek byl mimořádně
zabezpečen dovozem z kapitalistických států.
Pro příští období je cílem
zabezpečit konzervační prostředky
v rámci dodávek našeho průmyslu.
Celková výroba objemných krmiv byla negativně
ovlivněna srážkovým deficitem. Ten byl
také hlavní příčinou velkých
místních a oblastních rozdílů
ve výrobě objemných krmiv, které jsou
v současné době velmi draho a pracně
vyrovnávány přesuny zvířat
a krmiv tak, aby došlo ke zmírnění negativních
dopadů v oblastech nejvíce postižených
suchem.
Zemědělské podniky rozpočítaly
svoji krmivovou základnu a dbají, aby byla zkrmována
co nejhospodárněji. Provádějí
úpravu a míchání objemných
krmiv s cílem zabezpečit vyrovnanou výživu
zvířat. Spolu s lepším zajištěním
krmivové základny se to odráží
v příznivém vývoji užitkovosti
v současné době, jak o tom svědčí
vývoj dojivosti, která je veřejností
nejvíce sledována. V živočišné
výrobě jde o to, udržet tento dobrý
stav v celém zimním období a vytvořit
tak podmínky pro splnění náročných
úkolů v příštím roce.
Předseda FS A. lndra: Děkuji poslanci
Exnerovi.
Jako poslední v dopolední části dnešní
společné schůze vystoupí poslanec
Čičmanec.