Uvedené úkoly jsou náročné,
ale splnitelné. Mezinárodní srovnání
ukazuje, že energetická i materiálová
náročnost naší výroby - i přes
určité zlepšení - zůstává
i nadále vyšší než ve vyspělých
státech. Na využití této rezervy musíme
soustředit pozornost řídících
článků, rozvíjet podnikový
i vnitropodnikový chozrasčot, zdokonalovat normy
spotřeby surovin a materiálů a orientovat
tímto směrem i využívání
nejnovějších poznatků vědy a
techniky.
Významným činitelem při využívání
těchto rezerv je i zaměření iniciativy
pracujících k dosažení nadplánovaných
úspor energie, paliv a kovů v rozsahu 0,5 %, ke
kterému daly podnět orgány Revolučního
odborového hnutí.
Pro příští rok počítáme
s předstihem růstu produktivity práce před
průměrnými výdělky. To se projevuje
i v plánovaném snížení mzdových
nákladů na jednotku výroby o 0,81 %, což
má přinést úsporu ve výši
1,4 mld Kčs.
Splnění tohoto úkolu vyžaduje lépe
organizovat práci, zajišťovat plynulý
chod výroby, důsledně využívat
pracovní dobu, zdokonalovat výkonové normy,
zejména pak posílit diferenciaci vývoje mezd
v závislosti na konkrétních výsledcích
práce. Růst produktivity práce musí
stále více vytvářet předpoklady
pro uvolňování pracovních sil pro
oblast služeb, jejichž rozvoj zaostává
za potřebami.
V příštím roce má být
objem finanční potřeby na investiční
výstavbu ve státních hospodářských
a v rozpočtových organizacích v souhrnu nižší
o 1,5 % proti letošnímu roku. Toto zpomalení
přispívá ke zlepšení rovnovážnosti
našeho ekonomického vývoje, a to jak ve vnitřních
tak i v zahraničních vztazích.
Současně vytváří předpoklady,
aby se řešily vleklé problémy investiční
činnosti, zejména aby se zkrátila neúměrně
dlouhá doba výstavby objektů, snížila
rozestavěnost, zlepšila projekční příprava.
Určité zlepšení, kterého jsme
dosáhli, má zatím jen dílčí
význam.
Vzhledem k tomu, že při zpomalení investiční
činnosti musíme zabezpečit růst investic
do palivoenergetické základny, omezují se
možnosti investovat v ostatních odvětvích
i v infrastruktuře. Proto více než kdy jindy
musíme velmi pečlivě posuzovat, které
z investičních možností využít
a volit takové, které přinesou národnímu
hospodářství největší
efekt, preferovat modernizační akce před
výstavbou nových objektů.
Mimořádně náročné úkoly
stojí před námi v příštím
roce v oblasti vnějších ekonomických
vztahů. Přitom nemůžeme počítat
se zlepšením podmínek pro náš zahraniční
obchod, zejména pokud jde o obchod s nesocialistickými
zeměmi.
Krizový vývoj v těchto zemích, spojený
se stagnací světového obchodu, vede k poklesu
investiční činnosti na celém světě.
Růst životních nákladů a vysoký
stupeň nezaměstnanosti v kapitalistických
zemích prohlubuje i pokles poptávky po spotřebním
zboží. Proto se na světových trzích
stupňuje konkurence a zvyšuje náročnost
světového obchodu na kvalitu vyvážených
strojů i spotřebního zboží.
Výhodně lze prodat jen zboží prvotřídní
kvality, vysoké technické úrovně,
s odpovídajícím servisem, náhradními
díly, zkrátka zboží charakterizované
vysokou úrovní výrobní činnosti,
prodejních a poprodejních služeb.
K tomu také směřují opatření,
která přijímáme ke zlepšení
a upevnění spolupráce výroby a zahraničního
obchodu, k prohloubení jejich hmotné zainteresovanosti
i zvýšení odpovědnosti za dosahované
výsledky.
Vycházíme z toho, že je třeba více
a účinněji než dosud kombinovat centrální
rozhodnutí o změnách struktury výroby
a zahraničního obchodu s dílčími
změnami struktury prováděnými z iniciativy
a v pravomoci VHJ, podniků a organizací zahraničního
obchodu. Rozhodnutí vyvozované ze znalostí
celkových ekonomických podmínek je nutno
doplňovat rozhodnutími vycházejícími
z konkrétních znalostí podmínek jednotlivých
oborů i jednotlivých trhů.
Svou účast na mezinárodní dělbě
práce opíráme o spolupráci se socialistickými
státy, zejména se Sovětským svazem.
Vytváříme zde předpoklady pro posílení
dlouhodobosti a stability této spolupráce cestou
rozvoje socialistické ekonomické integrace, rozvoje
specializace a kooperace výrob, společným
podnikáním, společnou výstavbou objektů,
na kterých má zájem více zemí.
Realizace řady již uzavřených dohod
a ekonomická spolupráce zemí RVHP je důležitým
činitelem stability našeho ekonomického vývoje.
To je mimořádně důležité
v dnešních složitých podmínkách
světové ekonomiky a v situaci, kdy i nadále
musíme počítat se zhoršováním
směnných relací vývozu a dovozu, což
patří k základním problémům
našeho hospodářského vývoje.
Aktivní způsob řešení je v zásadě
možný jen na základě dynamizace exportu
a především zvýšení jeho
efektivnosti. Stále více se ukazuje, že zvýšení
úrovně efektivnosti celé ekonomiky závisí
na vysokém stupni na zvýšení efektivnosti
vývozu. Musíme porovnávat naše vyvážené
výrobky s výrobky špičkové konkurence
jak v kvalitě, technické či estetické
úrovni výrobků, tak v dosahovaných
cenách. Teprve dosažení cen špičkové
konkurence může být důkazem, že
jsme se vyrovnali s náročnými podmínkami
světových trhů a že naše výrobní
i vývozní organizace pracují na světové
úrovni.
V zabezpečování přechodů k
intenzívnímu hospodářskému
rozvoji, v dosahování vyššího stupně
efektivnosti v oblasti výrobní spotřeby,
investic, zahraniční směny a na dalších
úsecích neustále roste význam vědeckotechnického
rozvoje, jeho urychlení a zvýšení účinnosti.
Je to nejdůležitější intenzifikační
faktor rozvoje, a proto na něj klade hospodářská
politika takový důraz.
Celkový objem neinvestičních prostředků,
který do této oblasti v příštím
roce vložíme, má dosáhnout 17,7 mld
Kčs, což je o 3,5 % v souhrnu více než
letos. Přitom z prostředků podniků
a jejich nadřízených orgánů
má být vynaloženo 10,4 mld Kčs a ze
státního rozpočtu 7,3 mld Kčs.
Jestliže podíl prostředků vyčleněných
pro vědecko-technický rozvoj je srovnatelný
s průmyslově vyspělými státy,
pak na druhé straně - i přes dílčí
zlepšení - nemůžeme být spokojeni
s přínosy pro ekonomiku. Proto musíme vynaložené
investiční a neinvestiční prostředky
do této oblasti více spojovat s dosahováním
konečných přínosů pro podnik,
resort, celé hospodářství, rychleji
zavádět výsledky technického rozvoje
i poznatky vědy do praxe a odstraňovat všechny
překážky, které tomu brání.
Daleko větší úlohu zde musí sehrát
technická inteligence a lepší využití
odměňování skutečně
tvůrčí práce. Také konkrétní
zaměření finanční, úvěrové
a cenové politiky musí více napomáhat
ke zvýšení technické úrovně
národního hospodářství.
Další oblastí, kde již delší
dobu nemůžeme být rovněž spokojeni
s dosahovanými výsledky, je vývoj zásob.
V příštím roce počítáme
s jejich zvýšením jen o 0,7 %. Při tom
v průmyslu a stavebnictví byl stanoven velmi mobilizační
úkol zrychlit obrátku o 3,1 dne, což znamená
snížit zde stav zásob o 1 % , tj. o 2 mld Kčs.
Při posuzování reálnosti tohoto úkolu
jsme vycházeli z poznatku, že nesplněním
úkolu zrychlování doby obratu zásob
v minulých letech vznikly v zásobách značné
nevyužité rezervy.
Obtížnost úkolu zrychlit obrátku zásob
je zvyšována tím, že ve struktuře
zásob zůstává řada problémů.
Převažují sice nadměrné zásoby
některých materiálů, rozpracované
výroby i hotových výrobků, ale stavy
některých sortimentů zásob jsou nízké,
což ohrožuje plynulost výrobního procesu.
Proto úkol celkové mobilizace prostředků
vázaných v zásobách musí být
spojován se zlepšením struktury zásob.
Komplexním vyjádřením zvýšeného
tlaku, který vytváříme ve státním
rozpočtu a ve finančním plánu na oblast
hospodářských organizací je, že
saldo reálných finančních zdrojů,
které mají vytvořit a výdajů,
které použijí pro své účely,
se má zpevnit o 6,4 mld Kčs, tj. o 10 % a když
vyloučíme vliv dopadů ze zahraničního
obchodu do finančního hospodaření,
dokonce o 20 %.
S růstem složitosti ekonomických podmínek
a náročnosti plnění úkolů
stanovených k jejich překonávání
zcela zákonitě narůstá význam
subjektivního činitele - konkrétních
výsledků práce každého pracovníka.
Tím více to platí o řídící
práci a celkové úrovni a účinnosti
řízení. Dobré řízení
je jedním z rozhodujících předpokladů
dosahování dobrých a vynikajících
výsledků. Naopak špatné řízení
oslabuje i dobré výsledky práce a může
zmařit úsilí a iniciativu pracujících.
Zatím se ještě nedaří - tak jak
to předpokládá Soubor opatření
- v potřebné míře uplatňovat
kvalitativně nové, náročnější
a tvůrčí přístupy k plnění
úkolů hospodářské politiky.
Mnohde ještě převládají překonané
metody práce, rutina, pohodlnost, snaha přenášet
rozhodnutí o řešení problémů
na vyšší úroveň. Problémy
však nelze obcházet, neboť potom se hromadí
a jejich řešení se stává složitější
a těžší.
V procesu zvyšování úrovně řízení
patří významné místo prohlubování
podnikového a vnitropodnikového chozrasčotu.
Nestačí však, aby jeho principy znali
jen řídící pracovníci. Je třeba,
aby se staly konkrétním pojmem pro každého,
kritériem činnosti, aby ovlivňovaly chování
všech pracovníků ve směru utváření
jejich aktivního postoje k plnění hospodářských
úkolů, k hospodaření s materiálem,
energií, pohonnými hmotami, ke zvyšování
produktivity práce.
Mobilizovat subjektivní činitel zároveň
znamená starat se o rozvoj chozrasčotu brigád,
vstřícného plánování,
socialistického soutěžení, hnutí
brigád socialistické práce, komplexních
racionalizačních brigád, vynálezeckého
a zlepšovatelského hnutí. To vše jsou
formy, jimiž péče o efektivnost účelně
prostupuje celým hospodářským děním,
a proto jim poskytujeme všestrannou podporu.
Naopak musíme nesmiřitelně bojovat s podprůměrnou,
nedbalou a nekvalitní prací, s různými
projevy nepořádku a neodpovědnosti. Proto
je také na místě náročnější
přístup k dodržování plánovací
a finanční kázně.
Soudružky a soudruzi, k oblastem, kde se nám podařilo
dosáhnout určitých pozitivních výsledků,
patří upevnění hospodárnosti.
Nechceme však výsledky přecenit, neboť
jsme si vědomi, že hospodárnost ať již
v tvorbě zdrojů, nebo při jejich užití
prosazujeme zatím hlavně direktivními opatřeními.
Jsme však na začátku procesu, který
postupně s větší důsledností
i pod větší kontrolou musí vést
každou organizaci i každého pracovníka
k tomu, aby hospodárnost jako princip prostupovala veškerou
ekonomickou činností.
V minulém roce jsme schválili program hospodárnosti
na období 7. pětiletky, který stanovil konkrétní
úkoly ve snižování počtu pracovníků
na úseku řízení a správy, v
prohloubení hospodárnosti v oblasti autoprovozu,
v dalším snižování některých
neproduktivních nákladů a další.
Podrobnější hodnocení jeho plnění
bude vám předloženo v souvislosti s vypracováním
státního závěrečného
účtu za rok 1982. Přesto bych se chtěl
zastavit u jednoho z hlavních úkolů, tj.
snížení počtu pracovníků
v oblasti řízení a správy. V ústředních
orgánech a národních výborech se má
do konce roku 1985 snížit počet těchto
pracovníků o 12 % a v přímo řízených
organizacích správy o 5-10 %. V každém
roce, počínaje rokem 1982, má být
splněna nejméně čtvrtina stanoveného
úkolu. Tato úspora pracovníků je promítnuta
v rozpočtu na rok 1983. Celkové splnění
tohoto významného úkolu programu hospodárnosti
vyžaduje aktivní přístup a důslednou
kontrolu.
Program hospodárnosti, jak bylo zdůrazněno
při jeho projednávání, byl koncipován
jako otevřený. Z toho vycházejí i
konkrétní opatření na rok 1983, která
byla schválena vládou. Tak např. byl snížen
limit na propagaci o dalších 10 % proti letošnímu
limitu a ostatní limity na vybrané nákladové
položky byly stanoveny na úrovni roku 1982. Nedochází
k žádnému růstu. K prohloubení
programu hospodárnosti byla přijata opatření
zaměřená na omezení výplat
odměn za práce konané mimo pracovní
poměr, na zamezení dalšího růstu
režijních nákladů a na dosažení
úspor v této oblasti. Bude prověřena
účinnost provozních norem spotřeby
pohonných hmot. Rovněž bude provedena prověrka
opodstatněnosti účelových organizací
přímo řízených resorty.
Soudružky a soudruzi, zrychlení ekonomického
rozvoje ve srovnání s léty 1981-1982, se
kterým v plánu na rok 1983 počítáme,
vytváří příznivější
předpoklady pro splnění stěžejního
cíle naší hospodářské
politiky, tj. zabezpečování a zkvalitňování
dosažené vysoké životní úrovně
obyvatelstva i jeho sociálních jistot. V existujících
ekonomických podmínkách to je velmi obtížný
úkol jak sám o sobě, tak i proto, že
souběžně jsme nuceni řešit závažné
problémy i na jiných úsecích.
Peněžní příjmy obyvatelstva se
zvýší o 2 % , z toho mzdové příjmy
o 1,3 %, přičemž průměrná
mzda bude vyšší o 1 %.
Při předpokládaném vzestupu maloobchodního
obratu o 2 % se počítá se zvýšením
prodeje průmyslového zboží o 2,7 % a
potravinářského zboží o 1,2 %.
Složitost těchto úkolů spočívá
především v tom, že v obou skupinách
zboží je nutno dosáhnout vyššího
stupně uspokojování poptávky ve struktuře,
kde máme stále ještě řadu nedostatků,
které musí výroba a obchod společnými
silami účinněji a rychleji řešit.
Obdobně tomu je v oblasti placených služeb
pro obyvatelstvo. K jejich rozšíření
a zlepšení úrovně byl přijat
celý komplex opatření podle závěrů
6. zasedání ÚV KSČ. K tomuto cíli
směřují i projednávané změny
daňových zákonů.
Objem výdajů na společenské služby
a činnosti pro obyvatelstvo dosáhne v příštím
roce 159,9 mld Kčs, tj. 51,7 % celkových výdajů
rozpočtu. Z toho připadá na investice 14,8
mld Kčs a na investiční výdaje 145
mld Kčs. Znamená to, že tyto neinvestiční
výdaje vzrostou o 2,9 %, což je rychlejší
tempo ve srovnání s národním důchodem.
I ve složitých ekonomických podmínkách
tedy přednostně zabezpečujeme tento důležitý
úsek sociálních jistot obyvatelstva. Je to
náš dlouhodobý program, který zároveň
ukazuje na rozhodující význam zrychlení
tvorby zdrojů jako základního ekonomického
předpokladu uspokojování stále rostoucích
potřeb obyvatelstva na úseku společenské
spotřeby.
Na sociální zabezpečení má
být v příštím roce vynaloženo
81,1 mld Kčs, tj. o 3,5 %, resp. o 2,7 mld Kčs více
než letos. Z celkové částky je určeno
49,5 mld Kčs na důchodové zabezpečení,
26,1 mld Kčs na nemocenské pojištění
pracovníků a 5,5 mld Kčs bude vydáno
z rozpočtů národních výborů
většinou na nemocenské zabezpečení
družstevníků a na sociální péči.
Výdaje do sociální oblasti představují
jednu z hlavních forem zajišťování
sociálních jistot obyvatelstva, přičemž
počet obyvatel, na něž se vztahuje, neustále
roste. Lze to např. dokumentovat na tom, že v příštím
roce bude vypláceno 3 mil. 930 tis. důchodů
a přídavky na 3 mil. 875 tis. dětí.
V podstatě se tedy jen tyto dvě uvedené formy
týkají poloviny obyvatel našeho státu.
Na školství bude v roce 1983 vynaloženo 23,6
mld Kčs a na zdravotnictví 22,2 mld Kčs,
což představuje zvýšení o 1,5 %,
resp. o 3,3 %. Vyšší růst výdajů
na zdravotnictví souvisí s výdaji na léky
a speciální zdravotnický materiál,
které již dosáhnou více než 6 mld
Kčs, tj. více než čtvrtinu rozpočtu
zdravotnictví, a rostou o 7 %.
Výdaje na kulturu zůstávají prakticky
na úrovni letošního roku a dosáhnou
3,9 mld Kčs. Mimo tento objem počítáme
tak jako v minulých letech s účelovými
prostředky na rekonstrukci a dostavbu Národního
divadla a na zahájení jeho provozu.
V příštím roce má být
ve všech formách bytové výstavby dokončeno
95,7 tis. bytů, to je o něco méně
než letos. Proto i celkový objem rozpočtových
výdajů na bytovou výstavbu a bytové
hospodářství, který bude činit
23,4 mld Kčs, je o 1,3 % nižší než
letos. V uvedené částce jsou zahrnuty investiční
výdaje ve výši 12,2 mld Kčs, státní
příspěvky na družstevní a individuální
výstavbu ve výši 5 mld Kčs, úhrada
podílů na družstevní stabilizační
výstavbu ve výši 450 mil. Kčs a další
výdaje včetně ztráty podniků
bytového hospodářství, na jejíž
úhradu bude vynaloženo téměř
4,7 mld Kčs.
V souhrnu lze říci, že i při relativně
nízké dynamice rozpočtových příjmů
jsme věnovali podstatnou část - 70,4 % -
jejich přírůstku na zvýšení
výdajů ve prospěch obyvatelstva. Je však
nezbytné s vyčleněným objemem prostředků
hospodařit účelně a hospodárně
a přednostně zabezpečovat ty potřeby,
které jsou nejdůležitější
z hlediska celé společnosti.
Soudružky a soudruzi poslanci, rozvíjíme naši
ekonomiku již řadu let ve velmi složitých
podmínkách, které se spíše dále
komplikují než zjednodušují. Doba vyžaduje,
abychom rychleji přizpůsobili strukturu a zejména
výkonnost a úroveň řízení
kvalitativně novým požadavkům, zrychlenému
tempu vědecko-technického rozvoje, jakož i
nezbytnosti hlubšího a efektivnějšího
zapojení se do mezinárodní dělby práce.
Opětně byl tento přístup potvrzen
na 7. zasedání ÚV KSČ.