Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Boroš, Flídr, Hajn, Hruškovič, V. Hůla, Jandová, Komárek, Madarász, Nedvěd, Niedobová, Ondřich, Panster, Petřík, Potáč, Sučková, Svoboda, Švestka, Vooková, Zahradník, Zelenka, Zuska.

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Konvit, Kováčik, Kožík, Kubištová, Mrvová, Železniková

(Poslanci povstali a potleskem přivítali příchod generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR G. Husáka.)

Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, srdečně vás vítám a zahajuji 7. společnou schůzi IV. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Především upřímně vítám jménem všech přítomných generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustava Husáka. (Potlesk.)

Vítám i další vedoucí funkcionáře Komunistické strany Československa, představitele orgánů Národní fronty, společenských organizací, politických stran a členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, 10. listopadu zemřel generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, předseda prezídia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik soudruh Leonid Iljič Brežněv. Odešel důsledný pokračovatel Leninova díla, zanícený bojovník za mír a komunismus.

V paměti našeho lidu navždy zůstane soudruh Brežněv zapsán jako jeden z osvoboditelů naší vlasti a její velký přítel. Práce soudruha Brežněva je úzce spojena i s celou historií bojů československého lidu za socialismus.

Prosím vás, soudružky a soudruzi, abychom povstáním uctili světlou památku Leonida Iljiče Brežněva. (Shromáždění povstává.) Děkuji. (Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích 30. listopadu konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

Jsou k tomuto návrhu předsednictev sněmoven a k navrženému programu nějaké připomínky? (Připomínky nebyly.) Nejsou.

V zasedací síni jsou v této chvíli přítomni 174 poslanci Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů 72 poslanci zvolení v České a 67 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Prosím, aby se nejdříve hlasováním vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny národů na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu schválila návrh také jednomyslně.

Vzhledem k výsledku hlasování konstatuji, že obě sněmovny v souladu s článkem 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci se usnesly na konání společné schůze a schválily její pořad.

Přistoupíme k projednání prvního bodu, kterým je

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1983 (tisk 76).

Návrh zákona odůvodní ministr financí ČSSR soudruh Leopold Lér. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Vláda předkládá Federálnímu shromáždění návrh státního rozpočtu na rok 1983 nedlouho po tom, co 7. zasedání ÚV KSČ projednalo zprávu o státním plánu hospodářského a sociálního rozvoje na příští rok. Toto zasedání vytyčilo řadu závažných úkolů směřujících k dosažení vyššího stupně intenzifikace hospodářského rozvoje, k posílení vnější ekonomické rovnováhy a k zabezpečení životní úrovně obyvatelstva, které představují hlavní obsah hospodářské a sociální politiky současného období. Na jejich realizaci se musí významným dílem podílet i finanční politika a státní rozpočet.

Soudružky a soudruzi, letošní rok patří v důsledku řady skutečností v ekonomickém vývoji k těm nejsložitějším. V podstatě poprvé jsme se museli vyrovnávat s absolutním omezením palivoenergetických zdrojů i zdrojů některých dalších surovin a materiálů. Proto jsme byli nuceni již v plánu počítat s poměrně nízkou dynamikou rozvoje společenské výroby. Nižší než plánovaná úroda některých zemědělských plodin, zejména obilovin, vytváří složitější situaci v řešení disproporce mezi vývojem rostlinné a živočišné výroby v zemědělství. Vzrostly těžkosti v ekonomických vztazích s nesocialistickými zeměmi. Krizová situace, ve které se tyto státy nacházejí, zostřila odbytové problémy a k tomu přistoupilo i stupňování diskriminační politiky vůči socialistickým zemím v obchodní, finanční a úvěrové oblasti.

Přes všechny tyto problémy, které doléhají na naši ekonomiku intenzívněji, než jsme v plánu počítali, patří k pozitivním rysům letošního vývoje, že se hlavní záměry plánu a rozpočtu ve svém celku realizují v duchu stanovené linie.

Nastoupili jsme cestu postupné obnovy vyrovnanosti našich vnějších ekonomických vztahů ve volných měnách a dosahujeme zde lepší výsledky, než jsme uvažovali. Vyrovnáváme se - i když mnohde s potížemi - se snížením dovozu ušlechtilých paliv a některých surovin. Ve srovnání s plánem očekáváme lepší výsledky ve vývoji materiálových a celkových nákladů a tudíž i zisku. V těchto výsledcích se odráží též další rozvoj pracovní iniciativy, podnícené X. všeodborovým sjezdem, III. sjezdem SSM, a plnění závazků uzavřených na počest 65. výročí Velkého října a 60. výročí vzniku SSSR.

Nezavíráme však oči před přetrvávajícími nedostatky, které jsou v řadě oblastí - v plnění úkolů ve struktuře, v technické úrovni, kvalitě a tím i konkurenční schopnosti našich výrobků, v uvádění kapacit do provozu, v zásobách a jinde.

Dobré výsledky, ale i existující problémy se odrážejí ve finančním vývoji a v plnění státního rozpočtu. Kompenzovaně se v něm promítají výpadky v tvorbě některých finančních zdrojů s překročením jiných, či nesplněním některých výdajů, jako odraz odchylek v plnění věcných úkolů státního plánu. Celkově očekáváme, že hospodaření rozpočtu letošního roku skončí jako vyrovnané.

Ve svém souhrnu předpokládané výsledky letošního roku ukazují na schopnost naší ekonomiky postupně se vyrovnávat s novými skutečnostmi a podmínkami, i když v procesu tohoto přizpůsobování mají zatím spíše větší váhu různá omezující opatření v oblasti užití zdrojů. Z tohoto hlediska stojí před námi úkol posilovat vliv aktivních forem řešení úkolů hospodářského rozvoje, zvýšit zejména tvorbu zdrojů na základě vyššího využití faktorů intenzívního rozvoje a růstu efektivnosti. To je jeden z hlavních úkolů hospodářské politiky na rok 1983.

Vývoj hospodářství v celosvětovém měřítku prochází složitým obdobím. Pro většinu průmyslově vyspělých zemí, k nimž patří i Československo, to znamená větší tvrdost podmínek, více bariér rozvoje a vyšší požadavky na pružnost hospodářské politiky. Na novou, resp. měnící se ekonomickou realitu je nutno účinně reagovat. Plně zde platí slova s. Husáka pronesená na X. všeodborovém sjezdu: "S náročnějšími objektivními podmínkami a úkoly ve zvyšování efektivnosti a kvality práce se nevyrovnáme nářky nebo výmluvami, ale jedině náročnější prací. Přitom naše hospodářství má nezbytné předpoklady, abychom postupně novou situaci zvládli a nastoupili cestu dalšího vzestupu."

K tomu směřují i hlavní úkoly státního plánu na příští rok. Dynamika tvorby zdrojů v hlavních odvětvích národního hospodářství se má zrychlit a tak vytvořit předpoklad pro zvýšení tvorby národního důchodu o 2 %. Nejde však o jakékoliv zvýšení tvorby zdrojů. Tento požadavek spojujeme se současným zlepšením struktury zdrojů, aby odpovídala požadavkům vnitřního a zahraničního trhu, se zvýšením technické úrovně, a kvality výrobků, se zvýšením efektivnosti a hospodárnosti. Jen tak vytvoříme reálné předpoklady pro udržení dosaženého stupně životní úrovně obyvatelstva a pro další posílení rovnováhy vnějších ekonomických vztahů.

Plánovaný přírůstek zdrojů přitom umožňuje zvýšit nevýrobní spotřebu a v tom i osobní spotřebu obyvatelstva. Nepočítá se však se zvýšením objemu akumulace - naopak má dojít ke snížení celkového objemu investic v národním hospodářství. Je nezbytné, abychom vedle omezení investičních výdajů přísně regulovali i růst neinvestičních výdajů v celé rozpočtové sféře. Rovněž zde musíme se vší důsledností prosazovat hlediska co nejúčelnějšího využívání prostředků. Je to jeden z důležitých předpokladů zabezpečení vyrovnanosti rozpočtových příjmů a výdajů.

Celkový objem souhrnu státních rozpočtů, tedy státního rozpočtu čs. federace, státního rozpočtu ČSR, státního rozpočtu SSR, včetně rozpočtů národních výborů, dosáhne v příštím roce částky 309,5 mld Kčs. To představuje zvýšení o 1,9 %, tj. o 5,8 mld Kčs. Tak jako dosud tvoří rozhodující část rozpočtových příjmů - téměř 86 % - příjmy od socialistických organizací, přičemž jejich podíl na přírůstku příjmů je ještě vyšší.

Z rozpočtových výdajů připadá 17 % na dotace státním hospodářským organizacím. Téměř 47 % rozpočtových výdajů je určeno na neinvestiční výdaje ve školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení a další služby a činnosti pro obyvatelstvo. Na obranu a bezpečnost připadá 7,7 % výdajů, na investice rozpočtových organizací téměř 9 %. Další část výdajů je určena na krytí potřeb ekonomiky v oblasti rozpočtových a družstevních organizací, na rozvoj vědy a techniky, na zabezpečení státní správy, činnost soudů apod.

Dotace hospodářským organizacím z rozpočtu se podílejí na přírůstku rozpočtových výdajů pouze 6 %, takže převážná část tohoto přírůstku je určena ve prospěch rozpočtových organizací, kde se výdaje zvyšují o 2,1 %. V jejich rámci se např. zvyšují výdaje pro obyvatelstvo o 2,9 % a výdaje na vědu a techniku z rozpočtu o 6 %. Nepočítáme se zvýšením výdajů na státní správu. Přitom v osobních výdajích v této oblasti se promítají úkoly ve snižování počtu pracovníků, ve věcných výdajích jsou zabezpečeny jen nezbytné potřeby pro chod státní správy.

Příjmy federálního rozpočtu dosáhnou v příštím roce částky 171,8 mld Kčs, což ve srovnání s letošním rokem představuje zvýšení o 0,9 %. Z uvedené částky příjmů je určeno 58,2 mld Kčs na financování federálně řízených orgánů a organizací a 113,6 mld Kčs na dotace a subvence do státních rozpočtů republik.

Rozpočty národních výborů dosáhnou celkového objemu 100,3 mld Kčs a zabezpečují plánované úkoly v rozvoji odvětví společenské spotřeby obyvatelstva, bytové výstavbě a ostatních oblastech, které se významně podílejí na udržení a zkvalitňování životní úrovně obyvatelstva a podmínek jeho života.

Návrh státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů je vyjádřen v cenách roku 1982. V souladu s návrhem zákona o státním rozpočtu budou jeho údaje převedeny na velkoobchodní ceny platné od příštího roku. Přepočet bude proveden tak, aby byla zachována vyrovnanost státních rozpočtů a zabezpečeny úkoly stanovené jednotlivým odvětvím.

Soudružky a soudruzi, pro zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu, jako jednoho z hlavních úkolů finanční politiky a předpokladu posilování rovnovážnosti celkového hospodářského vývoje, mají rozhodující význam výsledky dosahované ve státních hospodářských organizacích. Ve státním rozpočtu a finančním plánu na příští rok jsou jim stanoveny náročné úkoly, které vycházejí z poznatku mnohokrát ověřeného praxí, že v podstatě jediným aktivním způsobem, kterým lze překlenout vliv obtížnějších podmínek ekonomického rozvoje, je důsledná realizace dlouhodobé strategie hospodářské politiky - boj za vyšší efektivnost, hospodárnost a kvalitu práce, převedení ekonomiky na intenzívní cestu rozvoje.

Proto je věcí politického uvědomění, profesionální cti a jistě i osobního hmotného zájmu každého pracovníka, aby ze všech svých sil se podílel na realizaci této hospodářské politiky. Novost podmínek přitom vyžaduje i novost přístupů k plnění úkolů, překonávání těch přístupů z období, kdy rozvoj ekonomiky probíhal převážně extenzívně. To již dnes ani do budoucna není a nebude možné. Proto musíme na všech úsecích našeho hospodářského života svádět boj o ekonomické myšlení odpovídající současným potřebám, do popředí stavět kritéria ekonomicky racionálního jednání, opírající se zejména o kvalitní ekonomické kalkulace a propočty, oceňovat tvůrčí přístupy, iniciativu a zdravou socialistickou podnikavost při řešení hospodářských úkolů. Jen tak mohou dostat kritéria efektivnosti potřebnou prioritu v naší práci.

V růstu efektivnosti jsme již dosáhli na některých úsecích hospodářství dobrých výsledků, ne však všude a stále ještě ne v dostatečném rozsahu.

Oceňujeme zejména, že v posledních dvou letech se podařilo v hospodářských organizacích dosáhnout významných úspor nákladů, zejména materiálových. Počítáme, že tento pozitivní vývoj bude pokračovat i v příštím roce, a že v tomto směru budou i nadále pozitivně působit pravidla hmotné zainteresovanosti plynoucí ze Souboru opatření.

Celkové náklady se mají v příštím roce snížit o 0,48 %, což v absolutním vyjádření představuje úsporu 4,8 mld Kčs. Tato úspora má být hlavním činitelem přírůstku zisku z vnitřní ekonomiky. Zisk se má zvýšit o 5,9 %, což je více než jsme dosahovali v posledních dvou letech. Tempo růstu zisku je v posledních letech ovlivněno pomalejším tempem růstu výroby, jejíž zvyšování naráží zejména na bariéru energetických, surovinových a materiálových zdrojů. Ta však představuje tvrdou ekonomickou realitu, se kterou se musíme vyrovnat. Rozvoj ekonomiky a jeho zrychlení bude stále více záviset na tom, jak dokážeme disponibilní surovinové, energetické a materiálové zdroje lépe zhodnotit. Dosažení vyšší úrovně zhodnocovacího procesu představuje těžiště našeho úsilí o zvýšení intenzifikace hospodářského rozvoje. Proto klademe takový důraz na úspory materiálových nákladů. Tyto úspory materiálových nákladů mají v příštím roce dosáhnout částky 3,8 mld Kčs, což představuje relativní snížení o 0,54 %. Kromě toho musí podniky ve svých nákladech utlumit, tak jako v předchozích letech, dvouprocentní zvýšení cen paliv a energie, to znamená cca půl miliardy Kčs.