V této chvíli je v
zasedací síni přítomno 147 poslanců
Sněmovny lidu, 58 poslanců Sněmovny národů
zvolených v České socialistické republice
a 63 poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou v
souladu s článkem 40 ústavního zákona
o československé federaci schopné se usnášet.
Nejdříve budou hlasovat
poslanci Sněmovny národů.
Kdo z poslanců této
sněmovny souhlasí s vládním návrhem
doporučeným společnou zpravodajkou, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se hlasování?
(Nikdo.) Děkuji.
Sněmovna národů
návrh schválila.
Nyní budou hlasovat poslanci
Sněmovny lidu.
Kdo z poslanců souhlasí
s vládním návrhem podle doporučení
společného zpravodaje, ať zvedne ruku. (Hlasuje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.) Děkuji.
Také Sněmovna lidu
návrh schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení
obou sněmoven konstatuji, že Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí s Úmluvou
o mezinárodní železniční přepravě
(COTlF), přijatou v Bernu dne 9. května 1980, s
tím, že podle článku 12 § 3 ústavy
COTIF a podle článku 3 § 1 přípojku
A - Jednotné právní předpisy pro smlouvu
o mezinárodní přepravě cestujících
a zavazadel (CIV) - nebude Československá socialistická
republika používat článek 12 §
1 úmluvy COTIF a veškerá ustanovení
o odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění
cestujících, pokud se bude jednat o občany
ČSSR a cestující mající v ČSSR
trvalý pobyt, jestliže k úrazu došlo na
jejím území.
Dále je na pořadu
Vládní návrh
odůvodní ministr dopravy ČSSR soudruh Vladimír
Blažek, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr dopravy ČSSR V.
Blažek: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, úmluva o mezinárodním
civilním letectví má téměř
celosvětovou působnost a Československo k
ní přistoupilo v roce 1947. Jde o základní
dokument v civilním letectví, který se zároveň
stal i statutem mezinárodní organizace pro civilní
letectví - lCAO.
Úmluva stanoví základní
podmínky a zásady pro mezinárodní
leteckou dopravu a kromě jiného ukládá
i povinnosti státu, který letadla registruje na
úseku letecké navigace i rádiové výstroje
letadel a současně stanoví povinnosti pro
vydávání osvědčení o
způsobilosti k letu a vydávání průkazů
leteckého personálu.
Právě tyto povinnosti,
vztahující se zásadně na stát
registrace letadla, se v poslední době dostaly do
určitého nesouladu s rozvíjející
se prací v mezinárodním civilním letectví,
kdy letecké společnosti se sídlem v různých
zemích si vzájemně najímají,
pronajímají nebo vyměňují na
různě dlouhá údobí svá
letadla. Tím může docházet k situacím,
kdy stát registrace letadla formálně ručí
za splnění svých závazků, které
pro něj vyplývají z úmluvy, avšak
jen s velkými obtížemi může fakticky
zabezpečovat jejich plnění.
K odstranění tohoto
nesouladu byl navržen dodatek k úmluvě označený
jako článek 83 bis/. Jeho smyslem je umožnit
smluvním státům úmluvy, aby část
závazků, které pro ně - jako pro státy
registrace letadla vyplývají - přenesly na
stát, v němž má sídlo nebo bydliště
skutečný provozovatel letadla.
Text protokolu o dodatku ke jmenované
úmluvě přijalo ICAO před dvěma
léty a na začátku letošního roku
doporučila vláda ČSSR prezidentu republiky,
aby jej po vyslovení souhlasu Federálním
shromážděním ratifikoval. Vláda
ČSSR má zájem na ratifikaci protokolu z několika
důvodů. Především proto, že
Dohoda o společném provozu mezinárodních
leteckých linek, sjednaná v Moskvě v roce
1979 uvažuje s možným zřízením
společného leteckého podniku členských
států RVHP. Pokud by sídlo společného
podniku mělo být mimo území ČSSR
a čs. letadla byla tomuto podniku pronajímána,
bude pro ČSSR, jako pro stát registrace, výhodné
uzavírat smlouvy se státem sídla podniku
právě podle nového článku 83
bis/.
Vzhledem k určitému
nadbytku letadlové kapacity nelze rovněž vyloučit,
že ČSA budou mít v budoucnu zájem pronajímat
některá letadla cizím leteckým dopravcům.
I v takovém případě se může
pro ČSSR ukázat jako výhodné uzavřít
se státem sídla cizího leteckého dopravce
smlouvu podle citovaného článku.
Tolik - vážené
soudružky a soudruzi poslanci - ke stručnému
vysvětlení základního smyslu nového
článku 83 bis/ v Úmluvě o mezinárodním
civilním letectví.
Dovolte mi závěrem
vyslovit přesvědčení, že k předkládanému
protokolu vyjádříte své stanovisko.
Děkuji za pozornost.
Předsedající
místopředseda FS B. Kučera:
Děkuji soudruhu ministru Blažkovi za odůvodnění
návrhu.
Protokol o dodatku k Úmluvě
o mezinárodním civilním letectví byl
přikázán k projednání těmto
výborům obou sněmoven: ústavně
právním, zahraničním a výborům
pro průmysl, dopravu a obchod.
Výbory Sněmovny národů
schválily společným zpravodajem člena
výboru pro průmysl, dopravu a obchod poslance Ladislava
Mráze a výbory Sněmovny lidu členku
ústavně právního výboru poslankyni
Evu Kokavcovou. Uděluji slovo poslanci Mrázovi.
Společný zpravodaj
výborů SN poslanec L. Mráz:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky a súdruhovia, Protokol o dodatku k
Dohovoru o medzinárodnom civilnom letectve rieši v
podstate jeden celkom logický problém. Je to úprava
zodpovednosti za prevádzku lietadiel, vrátane dôsledkov
vyplývajúcich z leteckej prevádzky. Doteraz
- podľa platných dohôd - štát, v
ktorom je lietadlo registrované, má plnú
zodpovednosť, nech je užívateľom ktokoľvek,
teda aj iný štát, ktorý si dané
lietadlo prenajme. Vzhľadom na to, že sa veľmi
rozšíril medzinárodný prenájom
lietadiel, stala sa otázka zodpovednosti za prevádzku
lietadla z tohto hľadiska aktuálna.
Predložený dodatok k
Dohovoru stanovuje, že štát, v ktorom je lietadlo
registrované, môže na základe dohody
s iným štátom, ktorý si lietadlo prenajme,
previesť na tento štát všetky alebo časť
tých fukcií a povinností, ktoré mu
ako štátu registrácie náležia k
danému lietadlu.
Z uvedených hľadísk
posudzovali výbory ústavnoprávne, výbory
zahraničné a výbory pre priemysel, dopravu
a obchod vládou predložený Protokol o dodatku
k Dohovoru. Výbory považujú navrhnutý
postup za správny a odporučili snemovni vysloviť
s dodatkom súhlas.
Ako spoločný spravodajca
Ústavnoprávneho výboru, Výboru zahraničného
a Výboru pre priemysel, dopravu a obchod Snemovne národov
preto v súlade s uzneseniami výborov odporúčam
snemovni súhlasiť s Protokolom o dodatku k Dohovoru
o medzinárodnom civilnom letectve (článok
83 bis/) podpísaným v Montreali dňa 6. októbra
1980.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající
místopředseda FS B. Kučera:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny národů poslanci Mrázovi.
Uděluji nyní slovo společné zpravodajce
výborů Sněmovny lidu poslankyni Evě
Kokavcové.
Společná zpravodajka
výborů SL poslankyně E. Kokavcová:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky poslankyne a vážení súdruhovia
poslanci, Dohovor o medzinárodnom civilnom letectve bol
dojednaný takmer pred 40 rokmi, a preto nemôžu
všetky jeho ustanovenia celkom vyhovovať terajšej
praxi v civilnom letectve, ktorá sa vyvinula v poslednom
čase. To platí okrem iného aj pre otázky
spojené s nájmom, prenájmom a výmenou
lietadiel medzi dopravcami so sídlom v rôznych krajinách.
Je celkom logické, že
ak je lietadlo registrované v jednom štáte,
potom pri jeho dlhodobom prenájme do iného štátu
treba preniesť aj povinnosti spojené s registráciou.
Inak by dochádzalo k neodôvodneným požiadavkám
na prenajímujúceho dopravcu, ktoré by z jeho
strany boli veľmi ťažko plniteľné.
Tieto skutočnosti si výbory
znova pripomenuli pri prerokúvaní predloženého
vládneho návrhu, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej
republiky na súhlas Protokol o dodatku k Dohovoru o medzinárodnom
civilnom letectve (článok 83 bis/) a najmä
tú okolnosť, že týmto novým článkom
boli vyriešené problémy, ktoré vznikli
nájmom a prenájmom a výmenou lietadiel v
medzinárodnej leteckej doprave a že je jeho zmyslom
umožniť zmluvným štátom Dohovoru,
aby časť svojich záväzkov, ktoré
pre ne z Dohovoru vyplývajú, preniesli medzinárodnou
zmluvou na štát, v ktorom má sídlo alebo
bydlisko skutočný užívateľ lietadla.
Pri rokovaní vo výboroch
sme hrali zreteľ aj na to, že Protokol je v plnom súlade
s prehlbujúcou sa integráciou v odbore civilného
letectva medzi členskými štátmi RVHP.
Ak táto integrácia
predpokladá vznik vzťahov, ktoré sú
v Protokole upravené, tak je celkom na mieste Protokol
schváliť. Tým budú vytvorené
právne predpoklady pre to, aby bolo možné v
civilnom letectve vytvárať integrované medzinárodné
hospodárske organizácie.
Spoločný spravodajca
výborov Snemovne národov, ktorým bol Dohovor
prikázaný na prerokúvanie, už predomnou
podrobne odôvodnil, prečo ho navrhuje na schválenie.
Pretože ide o Dohovor, ktorý
prispieva k posilneniu zmluvných vzťahov a k upevňovaniu
spolupráce v medzinárodnom letectve, odporúčam,
ako spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne ľudu, aby Snemovňa ľudu vyslovila s
vládnym návrhom, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej
republiky na súhlas Protokol o dodatku k Dohovoru o medzinárodnom
civilnom letectve (článok 83 bis/), súhlas.
Předsedající
místopředseda FS B. Kučera:
Děkuji společné zpravodajce výborů
Sněmovny lidu poslankyni Kokavcové.
Zjišťuji, že do rozpravy
není písemně přihlášen
žádný z poslanců. Přihlašuje
se někdo dodatečně? (Nikdo.) Není
tomu tak.
Přeje si soudruh ministr Blažek
slovo? (Ne.) Děkuji.
Prosím tedy poslance obou
sněmoven o hlasování o návrhu usnesení
uvedeném v parlamentním tisku 45, kterým
se navrhuje souhlasit s Protokolem o dodatku k Úmluvě
o mezinárodním civilním letectví.
Ze Sněmovny lidu je přítomno
150 poslanců, ze Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice je přítomno
58 poslanců a 62 poslanci zvolení ve Slovenské
socialistické republice. Obě sněmovny jsou
tedy usnášení schopné.
Nejdříve hlasují
poslanci Sněmovny lidu.
Kdo z poslanců souhlasí
s vládním návrhem podle doporučení
společné zpravodajky, nechť zvedne ruku. (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.) Nikdo.
Sněmovna lidu tedy návrh
schválila.
Nyní budou hlasovat poslanci
Sněmovny národů.
Kdo z poslanců této
sněmovny souhlasí s vládním návrhem
doporučeným společným zpravodajem,
nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování?
(Nikdo.) Nikdo.
I Sněmovna národů
návrh schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení
obou sněmoven konstatuji, že Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí s Protokolem o
dodatku k Úmluvě o mezinárodním civilním
letectví (článek 83 bis/), podepsaným
v Montrealu dne 6. října 1980.
Podle schváleného pořadu
nyní projednáme
Vládní návrh
odůvodní ministr financí Československé
socialistické republiky soudruh Leopold Lér. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr financí ČSSR
L. Lér: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci. Plnění úkolů
XVI. sjezdu KSČ a 7. pětiletky vyžaduje na
úseku vnějších ekonomických vztahů
účinnější zapojení československé
ekonomiky do mezinárodní dělby práce,
široké uplatnění specializace a kooperace.
Významným partnerem
ČSSR na úseku mezinárodní dělby
práce je tradičně Socialistická federativní
republika Jugoslávie. Základem hospodářské
spolupráce mezi ČSSR a Jugoslávií
jsou dlouhodobé dohody. Hospodářská
spolupráce s Jugoslávií má vzestupný
trend. Dlouhodobá obchodní dohoda na léta
1981 - 1985 představuje vzájemný objem výměny
zboží, služeb a kooperace ve výši
7 miliard dolarů, což je o 37 % více než
dosažená skutečnost za léta 1976 - 1980.
Velký význam přikládáme
rozvíjení kooperace mezi podniky. V současné
době je v platnosti téměř 30 kooperačních
smluv. Dobrou úroveň má vědeckotechnická
spolupráce, vzájemná spolupráce se
rozvíjí i v dalších oblastech.
Rozvíjení mezinárodní
hospodářské a kulturní spolupráce
vyžaduje řešení daňové problematiky
i ve vztahu mezi všemi socialistickými státy.
Vzhledem k tomu, že Socialistická
federativní republika Jugoslávie nepřistoupila
k mnohostranným smlouvám o zamezení dvojího
zdanění mezi členskými státy
RVHP, bylo nutno na přechodné období řešit
částečně tuto problematiku vzájemnou
dohodou ministerstev financí obou států.
Další prohloubení
hospodářské i kulturní spolupráce
si však vyžaduje, aby předmětná
problematika byla řešena komplexně, a to formou
mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího
zdanění ve všech oblastech.
Smluvní řešení
zaručuje rovné postavení občanů
a organizací obou států a zmocňuje
ministerstva financí, aby neformální dohodou
řešila spory o výklad a aplikaci smlouvy.