Ako spoločný spravodajca
výborov Snemovne národov preto odporúčam,
aby so Zmluvou o právnej pomoci medzi Československou
socialistickou republikou a Cyperskou republikou vyslovila Snemovňa
národov súhlas.
Předsedající
místopředseda FS B. Kučera:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny národů poslanci Bačíkovi
a uděluji slovo společné zpravodajce výborů
Sněmovny lidu poslankyni Molnárové.
Společná zpravodajka
výborů SL poslankyně A. Molnárová:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, ministr zahraničních věcí
ČSSR s. Bohuslav Chňoupek odůvodnil vládní
návrh, kterým se předkládá
k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou
republikou a Kyperskou republikou o právní pomoci
ve věcech občanských a trestních,
podepsaná v Nikosii dne 23. dubna 1982.
Jde o významnou smlouvu, která
řeší spolupráci obou států
v oblastech upravených řadou československých
zákonů - občanským zákoníkem,
občanským soudním řádem, zákonem
o rodině, trestním zákonem a trestním
řádem. Smlouva nejen usnadní a urychlí
poskytování právní pomoci mezi státními
orgány obou zemí, ale bude rovněž znamenat
účinnější právní
ochranu československých státních
občanů v Kyperské republice.
Smlouva nebude vyžadovat žádnou
změnu československého právního
řádu, ani se nedotkne závazků ze smluv,
kterými je Československá socialistická
republika vázána.
Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, smlouvu projednaly výbory ústavně
právní a zahraniční Sněmovny
lidu a doporučily ji schválit v předloženém
znění. Doporučuji proto jako společná
zpravodajka těchto výborů, aby v souladu
s článkem 36 odst. 3 ústavního zákona
o čs. federaci vyslovila Sněmovna lidu se smlouvou
svůj souhlas, aby tato mohla být ratifikována
prezidentem Československé socialistické
republiky.
Předsedající
místopředseda FS B. Kučera:
Děkuji poslankyni Molnárové.
Písemné přihlášky
do rozpravy nedošly. Ptám se proto, zda někdo
z poslanců žádá o slovo. (Nikdo.) Není
tomu tak.
Přeje si slovo soudruh ministr
Chňoupek? (Nepřeje.) Ne, děkuji.
Můžeme tedy přistoupit
k hlasování o návrhu usnesení k projednávané
smlouvě.
V zasedací síni je
přítomno 136 poslanců Sněmovny lidu,
57 poslanců Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice a 57 poslanců
Sněmovny národů zvolených ve Slovenské
socialistické republice.
Obě sněmovny jsou tedy
usnášení schopné.
Nejdříve budou hlasovat
poslanci Sněmovny lidu.
Kdo z poslanců souhlasí
s vládním návrhem podle doporučení
společné zpravodajky, ať zvedne ruku. (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.) Nikdo.
Sněmovna lidu návrh
schválila.
Nyní hlasují poslanci
Sněmovny národů.
Kdo z poslanců této
sněmovny souhlasí s vládním návrhem,
doporučeným společným zpravodajem,
nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování?
(Nikdo.) Nikdo.
Také Sněmovna národů
návrh schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení
obou sněmoven konstatuji, že Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí se Smlouvou mezi
Československou socialistickou republikou a Kyperskou republikou
o právní pomoci ve věcech občanských
a trestních, podepsanou v Nikosii dne 23. dubna 1982.
Nyní projednáme
Návrh odůvodní
jménem federální vlády ministr dopravy
ČSSR soudruh Vladimír Blažek. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr dopravy ČSSR V.
Blažek: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, v roce 1980 vyslovila federální
vláda ve svém usnesení č. 405 souhlas
s tím, aby se Československá socialistická
republika stala smluvní stranou Úmluvy o mezinárodní
železniční přepravě známé
pod zkratkou COTIF. V závěru téhož roku
zmocnil prezident republiky velvyslance ČSSR ve Švýcarsku,
aby úmluvu - s výhradou ratifikace -podepsal s tím,
že bude ratifikována po vyjádření
souhlasu Federálního shromáždění.
O těchto základních
faktech, jakož i o obsahu úmluvy byla většina
poslanců již informována na jednáních
výborů obou sněmoven Federálního
shromáždění i v České
národní radě a Slovenské národní
radě, takže ve svém výkladu se mohu
omezit na připomenutí hlavních myšlenek
k projednávanému dokumentu.
Přepravně právní
režim mezinárodní železniční
dopravy mezi evropskými státy je v současné
době upraven především dvěma
mezinárodními úmluvami, sjednanými
v Bernu v roce 1970.
Jde o úmluvy o železniční
přepravě zboží, známé
pod zkratkou CIM, a o přepravě cestujících
a zavazadel (ClV). Oba tyto dokumenty byly často revidovány,
čímž z právního hlediska vznikaly
vždy nové mezinárodně právní
dokumenty, podléhající zdlouhavému
ratifikačnímu řízení.
Tento stav byl shledán v poslední
době jako neúnosný, vybízející
k účelnému sloučení všech
tzv. bernských úmluv v jeden právní
dokument, který by jako celek nepodléhal pravidelným
revizím. Osmá revizní diplomatická
konference na jaře 1980 v Bernu tyto záměry
uskutečnila, přičemž zároveň
zrevidovala ta ustanovení bernských smluv, která
v oblasti mezinárodní železniční
přepravy byla vývojem překonána. Výsledkem
jednání bylo přijetí textu nové
Úmluvy o mezinárodní železniční
přepravě, která v první řadě
sloučila všechny dosavadní bernské úmluvy
v jeden mezinárodně právní dokument
a současně oddělila ustanovení veřejně
právního charakteru od ustanovení upravujících
vlastní přepravní právo.
Vážené soudružky
a soudruzi, nová úmluva, kromě realizace
strukturální přestavby mezinárodního
železničního přepravního práva,
obsahuje také celou řadu materiálních
změn přepravně právních ustanovení,
odpovídajících rozvoji mezinárodní
železniční přepravy.
O které změny jde především?
Je to např. úprava přepravních povinností
a zkrácení dodacích lhůt železnice
při zavedení tzv. garantovaných dodacích
lhůt. Dále je to částečná
úprava odpovědnosti železnic za přepravní
škody, a vyjádření limitu náhrady
těchto škod. Závažnou změnou je
také zrušení komerční pokuty
při překročení dodací lhůty.
Je nutné zdůraznit,
že některé z těchto změn přepravního
práva jsou důsledkem tlaku zemí EHS, které
na revizní konferenci včetně Jednotných
právních předpisů ClM/CIV zajišťuje
dosavadní postavení Československa jako tranzitní
evropské velmoci.
Kromě těchto přímých
ekonomických výhod a dopadů museli bychom
- v případě nepřijetí nové
úmluvy - řešit také značně
komplikované situace ať již v oblasti přepravně
právních nebo přepravně provozních
vztahů. Všechna jednání o vzájemné
železniční přepravě, která
ČSSR uzavřela se sousedními kapitalistickými
státy, vycházejí totiž z předpokládaného
členství Československa na této úmluvě,
stejně jako meziželezniční ujednání
a smlouvy pro jednotlivé pohraniční přechody.
Všechny tyto dokumenty by musely být změněny
a nově přijímaná ustanovení
by rozhodně nebyla pro ČSSR ekonomickým přínosem.
Těchto několik závažných
důvodů zcela jasně dokazuje, že pro
Československo je ekonomicky nezbytné, aby se stalo
smluvní stranou Úmluvy o mezinárodní
železniční přepravě (COTIF).
Dovolte mi proto, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, závěrem vyjádřit
přesvědčení, že k ratifikaci
nové úmluvy COTIF zaujmete kladné stanovisko.
Předsedající
místopředseda FS B. Kučera:
Děkuji ministru Blažkovi. Vládní návrh
projednaly výbory ústavně právní,
zahraniční a výbory pro průmysl, dopravu
a obchod obou sněmoven. Výbory Sněmovny lidu
pověřily přednesením společné
zpravodajské zprávy člena výboru pro
průmysl, dopravu a obchod, poslance Jana Zubíka.
Poslankyně Irena Pažická, členka ústavně
právního výboru, byla schválena společnou
zpravodajkou za výbory Sněmovny národů.
Nejdříve uděluji
slovo společnému zpravodaji poslanci Janu Zubíkovi.
Společný zpravodaj
výborů SL poslanec J. Zubík:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté. Osmá revizní diplomatická konference
provedla revizi platných mezinárodních smluv,
upravujících přepravně právní
revizi mezinárodní železniční
přepravy mezi evropskými státy (s výjimkou
Sovětského svazu a Albánie). Na závěr
konference byl přijat text Úmluvy o mezinárodní
železniční přepravě (COTIF).
Text úmluvy je formálně
uspořádán tak, že jej tvoří
1. Základní úmluva
obsahující ustanovení veřejně
právního, zejména institucionálního
charakteru.
2. Protokol o výsadách
a imunitách Mezinárodní organizace pro mezinárodní
železniční přepravu.
3. Přípojek A - Jednotné
právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní
železniční přepravě cestujících
a zavazadel (CIV).
4. Přípojek B - Jednotné
právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní
železniční přepravě zboží
(ClM) a jejich přílohy.
Všechny tyto části
tvoří formálně jeden dokument - č.
4 základní úmluvy. Účast Československa
na úmluvě COTlF je nezbytná a výhodná
z grafické polohy. Československá socialistická
republika, jako vnitrozemský stát, je přirozenou
křižovatkou mezinárodních přepravních
cest a zaujímá přední místo
v mezinárodní železniční tranzitní
přepravě.
Přijaté znění
úmluvy COTIF vytváří předpoklady
pro zajištění přepravních potřeb
československého národního hospodářství
v dovozu a vývozu zboží ve styku s kapitalistickou
cizinou.
V opačném případě,
kdyby se Československo nestalo smluvní stranou
COTIF, mohlo by to znamenat vyloučení přímých
mezinárodních provozních přeprav přes
území Československé socialistické
republiky mezi členskými státy úmluvy
COTlF, a tím drastický pokles devizových
příjmů.
Pro Československou socialistickou
republiku je tedy vhodné, aby se stala smluvní stranou
Úmluvy o mezinárodní železniční
přepravě COTIF.
Při podpisu úmluvy
nebo při uložení listin o její ratifikaci
si může každý stát vyhradit právo
nepoužívat některá ustanovení.
Vláda Československé
socialistické republiky si vyhradila právo nepoužívat
veškeré ustanovení o odpovědnosti železnic
za usmrcení a zranění cestujících,
pokud se bude jednat o občany ČSSR a cestující,
mající v ČSSR trvalý pobyt, jestliže
k úrazu došlo na jejím území.
Tato výhrada umožňuje, aby Československá
socialistická republika na svém území
aplikovala vnitrostátní právní režim
a odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění
jednotné pro všechny své občany, bez
ohledu na to, zda jsou přepravováni ve vnitrostátní
či mezinárodní přepravě. Výbory
ústavně právní, zahraniční
a výbory pro průmysl, dopravu a obchod posoudily
podrobně i tyto otázky a došly shodně
k závěru, že uplatněná výhrada
je správná.
Jako společný zpravodaj
výborů ústavně právního,
zahraničního a pro průmysl, dopravu a obchod
Sněmovny lidu navrhuji Sněmovně lidu - v
souladu s usneseními výborů: "Souhlasit
s Úmluvou o mezinárodní železniční
přepravě (COTIF), přijatou v Bernu dne 9.
května 1980, s tím, že podle článku
12 § 3 úmluvy COTIF a podle článku 3
§ 1 přípojku A - Jednotné právní
předpisy pro smlouvu o mezinárodní přepravě
cestujících a zavazadel (CIV) -nebude Československá
socialistická republika používat článek
12 § 1 úmluvy COTIF a veškerá ustanovení
o odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění
cestujících, pokud se bude jednat o občany
ČSSR a cestující mající v ČSSR
trvalý pobyt, jestliže k úrazu došlo na
jejím území." Děkuji za pozornost.
Předsedající
místopředseda FS B. Kučera:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny lidu poslanci Zubíkovi. Slovo má
společná zpravodajka výborů Sněmovny
národů poslankyně Irena Pažická.
Společná zpravodajka
výborů SN I. Pažická:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky poslankyne a vážení súdruhovia
poslanci, prerokúvaný Dohovor o medzinárodnej
železničnej preprave (COTIF) znamená bezpochyby
modernizáciu medzinárodného železničného
prepravného práva. Vo svojich jednotlivých
ustanoveniach upravujúcich vzťahy v medzinárodnej
železničnej preprave rieši dôležité
aspekty spojené so vznikom a plnením prepravnej
zmluvy, ale predovšetkým problematiku zodpovednosti
železnice za prepravné škody. Okrem toho nový
Dohovor COTIF bude mať za následok racionálnejšie
prerokúvanie jeho zmien. Odpadajú doterajšie
periodické revízie, ktoré sa vždy po
piatich rokoch opakovali a mali za následok zdĺhavé
ratifikačné konanie.
Dojednanie Dohovoru bolo zložitou
a náročnou záležitosťou predovšetkým
preto, že doterajšie tri medzinárodné
zmluvy boli zlúčené v jeden dokument, takže
odpadá celý rad duplicitne sa opakujúcich
ustanovení.
Spoločný spravodajca
výborov Snemovne ľudu už predomnou poukázal
na dôležitosť týchto úprav. Nepovažujem
preto za nutné ich opakovať. Chcem však pre úplnosť
uviesť, že možno pokladať za určitý
nedostatok nového Dohovoru COTIF, že do neho neboli
z objektívnych dôvodov premietnuté všetky
požiadavky socialistických krajín.
Československo ako tranzitne
- železničná veľmoc nemôže
stáť stranou mimo jednotný medzinárodný
železničný režim, pretože takáto
situácia by viedla k značným devízovým
stratám. Podrobné čísla boli uvedené
vo vystúpení ministra dopravy.
Na záver môžem
teda konštatovať, že Dohovor prispieva k upevňovaniu
vzájomnej spolupráce medzi štátmi a
je prospešný pre náš štát.
Preto ako spoločná spravodajkyňa Ústavnoprávneho
výboru, Zahraničného výboru a Výboru
pre priemysel, dopravu a obchod Snemovne národov odporúčam
Snemovni národov schváliť predložený
vládny návrh, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej
republiky na súhlas Dohovor o medzinárodnej železničnej
preprave (COTIF).
Předsedající
místopředseda FS B. Kučera:
Děkuji společné zpravodajce výborů
Sněmovny národů poslankyni Pažické.
Do rozpravy k tomutu bodu se nikdo
písemně nepřihlásil. Přeje
si někdo slovo? (Nikdo se nehlásil.)
Přeje si závěrečné
slovo soudruh ministr Blažek? (Nepřeje.)