Predovšetkým predložený
dokument výrazným spôsobom zvyšuje význam
a postavenie prokurátora aj v občianskom súdnom
konaní. Konformne s tým navrhuje rozšíriť
i jeho procesné oprávnenia. Podľa navrhovanej
úpravy by mal mať prokurátor možnosť
podať súdu návrh na začatie konania
i v tých prípadoch, v ktorých by inak muselo
súdnemu konaniu predchádzať rozhodcovské
alebo zmierovacie konanie na inom orgáne, ktoré
prokurátor sám podľa zvláštnych
predpisov nemôže vyvolať. Navrhovaná úprava
zabezpečuje prokurátorovi postavenie strážcu
socialistickej zákonnosti a rozširuje jeho procesné
oprávnenia i na prípady konaní, začatých
na jeho návrh podľa zvláštnych zákonných
predpisov, podľa ktorých prokurátor vystupuje
na základe vlastného hmotno-právneho oprávnenia,
ako napr. pri návrhu na zapretie otcovstva podľa §
62 Zákona o rodine, pri návrhu na vyslovenie pripadnutia
plnenia z neplatnej zmluvy štátu podľa §
457 Občianskeho zákonníka atď. Umožní
mu to podať v týchto konaniach odvolanie i proti rozsudku,
ktorý úplne vyhovel jeho návrhu (napr. ak
zistí po vydaní rozsudku iný skutkový
alebo skutočný stav veci).
V predloženom dokumente ďalej
predpokladáme, že prokurátor bude môcť
podať návrh na obnovu konania a návrh na nariadenie
výkonu rozhodnutia i v prípadoch, v ktorých
konanie začalo alebo mohlo začať na návrh
prokurátora, pretože to podľa neho vyžaduje
záujem spoločnosti alebo ochrana práv občanov.
Oprávnený, pravda, môže úspešne
navrhnúť zastavenie výkonu rozhodnutia v prípadoch,
v ktorých môže dokázať, že
po vydaní rozhodnutia zaniklo priznané právo.
Ďalšou navrhovanou zmenou
je úprava rozvrhnutia senátneho a samosudcovského
rozhodovania. Podľa nového rozvrhnutia sa rozširuje
pôsobnosť senátu v konaní a rozhodovaní
v prvom stupni podľa tretej časti Občianskeho
súdneho poriadku v taxatívne stanovených
veciach, v ktorých spravidla ide o zásahy do významných
záujmov občanov, prípadne so spoločenskou
závažnosťou sa často spája i zložitá
skutková problematika, a pri rozhodovaní sa môžu
dobre uplatniť bohaté životné skúsenosti
sudcov z ľudu z verejnej činnosti. Navrhované
rozšírenie senátneho rozhodovania znamená
zároveň prehĺbenie socialistickej demokracie
a prispeje i k zvýšeniu výchovného pôsobenia
súdneho konania a súdneho rozhodovania. V záujme
úspornosti a racionality konania sa oproti tomu do pôsobnosti
samosudcu zveruje rozhodovanie vecí, v ktorých ide
skôr o riešenie odborných právnych otázok;
prispeje to nepochybne i k urýchleniu konania.
Zníženie hospodárskych
nákladov, zjednodušenie a zrýchlenie súdneho
konania sleduje tiež navrhovaná úprava rozkazného
konania, ktoré umožňuje, aby sa tento skrátený
spôsob konania používal pri rozhodovaní
väčšieho počtu jednoduchých majetkových
sporov, v ktorých procesné zjednodušenie nebude
ohrozovať práva a istoty účastníkov.
Novela umožňuje súdu vydať na rozdiel
od doterajšej úpravy platobný rozkaz i bez
výslovnej žiadosti navrhovateľa a bez priloženého
dokladu o tom, že odporca bol upomínaný, aby
zaplatil. Podmienkou však je, že v návrhu na
začatie konania budú inak dostatočné
podklady pre túto formu súdneho rozhodnutia.
Významným spôsobom
sa navrhuje zmeniť úpravu výkonu rozhodnutia
zrážkami zo mzdy, a to tak, že stanovenie sumy,
slúžiacej pre výpočet nezabaviteľnej
časti mzdy a hranice, nad ktorú možno čistú
mzdu postihnúť bez obmedzovania, vypúšťa
zo zákona a vláda ČSSR sa súčasne
splnomocňuje, aby určila tieto sumy nariadením
vlády ČSSR. Táto úprava sa zavádza
v súvislosti s rastom životnej úrovne občanov,
rastom ich nárokov na základné životné
potreby a s tým spojených zmien kritérií
na nevyhnutné životné náklady. Podrobnosti
i odôvodnenie, resp. predpokladané sumy, ktoré
sa nesmú zraziť povinnému z mesačnej
mzdy, vyplývajú z vládneho návrhu,
resp. zo sprievodných materiálov. Rovnako tak sme
ich prerokúvali vo výboroch obidvoch snemovní
Federálneho zhromaždenia.
K vládnemu návrhu zákona,
ktorým sa mení a dopĺňa notársky
poriadok, stručne aspoň toto:
V konaní o dedičstve
sa navrhuje novo upraviť rozvrh rozhodovania o vyporiadaní
bezpodielového spoluvlastníctva manželov medzi
štátne notárstvo a súd tak, že
o vlastnom vyporiadaní bezpodielového spoluvlastníctva
medzi dedičmi zostavovateľa závetu a pozostalým
manželom rozhoduje samo štátne notárstvo
podľa zásad stanovených pre vyporiadanie v
Občianskom zákonníku. Podľa novej úpravy
teda odpadne možnosť, aby dediči, prípadne
pozostalý manžel, prejavili nesúhlas s rozhodnutím
štátneho notárstva o vyporiadaní. To
totiž malo za následok prerušenie notárskeho
konania a rozhodovania o vyporiadaní v konaní pred
súdom, pokiaľ účastník, ktorému
to štátne notárstvo uložilo, podal súdu
príslušný návrh. Týmto spôsobom,
t. j. na súde, sa v budúcnosti bude v I. inštancii
rozhodovať iba o tých sporných skutočnostiach
medzi účastníkmi, od ktorých závisí
rozhodnutie štátneho notárstva o vyporiadaní,
t. j. napr. o rozsahu spoločného majetku, o rozsahu
toho, čo sa vynaložilo z výlučného,
resp. oddeleného majetku jedného z manželov
na majetok spoločný a pod. Účastníkom
sa však zachová možnosť podať proti
rozhodnutiu štátneho notárstva, pokiaľ
ide o vyporiadanie bezpodielového spoluvlastníctva,
odvolanie, o ktorom rozhodne v odvolávacom konaní
krajský súd. Nová úprava je pre účastníkov
konania zrozumiteľnejšia a bude tiež viesť
k urýchleniu a zhospodárneniu konania.
V konaní o dedičstve
sa ďalej navrhuje upustiť od doterajšieho obligatórneho
niekoľkého rozhodovania štátneho notárstva
o čiastkových otázkach, čo bolo neúčelné,
ťažkopádne a aj ťažko pochopiteľné,
a zavádza sa možnosť rozhodovať jediným
sústredeným rozhodnutím o určení
všeobecnej ceny majetku zostavovateľa závetu,
o výške jeho dlhov a o čistej hodnote dedičstva
súčasne s rozhodnutím o potvrdení
nadobudnutia dedičstva alebo o vyporiadaní dedičstva,
prípadne o prenechaní zadĺženého
dedičstva na úhradu dlhov. V prípadoch, v
ktorých sa to však ukáže nevyhnutné
alebo vecne účelné, bude štátne
notárstvo i naďalej rozhodovať o každej
čiastkovej otázke samostatne.
Ide o významné zjednodušenie,
ktoré umožní racionálnejší
postup štátneho notárstva a urýchli
postup konania.
V konaní o umorovaní
listín sa navrhuje rozšíriť okruh listín,
ktoré nemožno v konaní pred štátnym
notárstvom umoriť, o listiny, s ktorými je
späté právo uhradzovať určitej
československej organizácii v tuzemsku cenu tovaru.
Úprava sa dotýka najmä odberných poukazov
Tuzexu, poukazov na odber tovaru v obchodných domoch alebo
poukazov podobného charakteru. Vzhľadom na zvláštnu
povahu týchto listín, vykazujúcich znaky
cenných papierov, je celkom odôvodnené vylúčiť
ich z možnosti umorenia, rovnako ako to je podľa súčasnej
úpravy pokiaľ ide o peniaze, lósy lotérie,
tikety na stávky a známky denného obehu.
Konanie o registrácii zmlúv
navrhujeme priblížiť občianskemu súdnemu
konaniu, a to čo sa týka začatia konania
i doručovania rozhodnutí. Má sa upresniť
úprava povinností účastníkov
pokiaľ ide o dokázanie skutočností,
rozhodných pre posúdenie platnosti, resp. účinnosti
zmluvy. Ide najmä o dokázanie oprávnenia nakladať
s nehnuteľnosťou a o predloženie potrebných
rozhodnutí, prípadne súhlasov, ktoré
sú potrebné pre platnosť, alebo účinnosť
zmluvy. Súčasne sa upresňuje súčinnosť
národných výborov so štátnym
notárstvom pri registrácii zmlúv a v záujme
zjednodušenia sa upúšťa od požadovania
stanoviska národného výboru v prípadoch,
v ktorých nemôže nastať narušenie
záujmov sledovaných národným výborom.
Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky, vážení
súdruhovia, potreba komplexného pohľadu na
občianskoprávne predpisy, na celé toto právne
odvetvie, tvoriace základnú štrukturálnu
súčasť nášho socialistického
právneho poriadku, vzájomná vecná
i časová spojitosť všetkých štyroch
civilných justičných kódexov, teda
Občianskeho zákonníka, Zákona o rodine,
Občianskeho súdneho poriadku a notárskeho
poriadku, i význam procesných predpisov, vyžadoval
rovnakú náročnosť a dôslednosť
v politickoprávnych analýzach hmotného práva
ako procesného práva.
Táto skutočnosť
oprávňuje, že navrhované zmeny a doplnky
v ustanoveniach Občianskeho súdneho poriadku a notárskeho
poriadku sa stretávajú s kladným prijatím
v právnej praxi i vo verejnosti, že sa dobre chápe
zmysel a poslanie týchto úprav, t. j., že majú
upevniť právne istoty a oprávnené záujmy
občanov v súlade so záujmami spoločnosti
a socialistického štátu, zabezpečiť
týmto právam a záujmom účinnejšiu
a rýchlejšiu ochranu. Iste prispejú aj k zvýšeniu
výchovnej funkcie konania pred súdom a štátnym
notárstvom k tomu, aby občania uvedomelo zachovávali
zákony a pravidlá socialistického spolunažívania
a svoje povinnosti plnili dobrovoľne.
Prijatie vládnych návrhov
novely Občianskeho súdneho poriadku a novely notárskeho
poriadku bude rovnako ako prijatie novely Občianskeho zákonníka
a Zákona o rodine prínosom pre zdokonalenie nášho
právneho poriadku.
V mene vlády ČSSR odporúčam,
súdruh predseda, súdružky poslankyne, súdruhovia
poslanci, aby ste s predloženými návrhmi prejavili
súhlas.
Předsedající
předseda SL V. David:
Děkuji místopředsedovi federální
vlády soudruhu Lacovi za výklad k projednávaným
vládním návrhům.
Oba návrhy byly přikázány
k projednání ústavně právním
výborům obou sněmoven, které pověřily
funkcí zpravodajů poslankyni Hanu Kantorovou a poslance
Josefa Bartončíka. Uděluji slovo zpravodajce
ústavně právního výboru Sněmovny
národů poslankyni Haně Kantorové.
Zpravodajka výboru ústavně
právního SN poslankyně H. Kantorová:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, místopředseda vlády ČSSR
s. akademik Laco zdůvodnil vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
občanský soudní řád a vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o státním notářství
a o řízení před státním
notářstvím (notářský
řád).
Po dohodě se zpravodajem ústavně
právního výboru Sněmovny lidu s. poslancem
Bartončíkem se ve své zpravodajské
zprávě zaměřím zejména
na novelu posléze uvedeného zákona. Pracuji
na státním notářství ve Žďáru
nad Sázavou a proto je mi tato oblast právní
úpravy blízká.
Předkládaný
návrh této novely odráží v sobě
neustálý růst významu notářské
činnosti v naší společnosti. Celkovým
zvyšováním životní úrovně
dochází k rozšiřování
majetkové sféry občanů a úměrně
s tím se neustále rozšiřuje okruh působnosti
státních notářství. Navrhovaná
novelizace má upřesněním a prohloubením
dosavadní úpravy přispět k zjednodušení
řízení u státních notářství
a napomoci k odstranění dílčích
obtíží, které se při praktické
aplikaci některých ustanovení notářského
řádu vyskytovaly.
Jako státní notářka
považuji za rozhodující klad nové právní
úpravy to, že veškeré navrhované
změny a doplňky vzešly z požadavků
praxe.
Příkladem je ustanovení
§ 14 odst. 3 druhá věta notářského
řádu - ustanovení tzv. kolizního opatrovníka
nezletilému dítěti. Podle doslovného
znění tohoto ustanovení mohl být kolizním
opatrovníkem ustanoven pouze národní výbor.
V praxi bylo ovšem v řadě případů
třeba ustanovit opatrovníkem nezletiletého
dítěte pro řízení před
státním notářstvím občana.
Významného zjednodušení
doznává právní úprava dědického
řízení, a to zejména navrhovaným
odstraněním jeho povinné fázovitosti,
která představovala v praxi určitou těžkopádnost.
Navržená změna umožní státnímu
notáři vyřešit všechny rozhodné
otázky pozůstalosti v jediném rozhodnutí.
To povede ke zrychlení a zjednodušení řízení,
aniž tím budou dotčena práva účastníků.
Státnímu notářství zůstává
přitom zachována možnost rozhodovat podle povahy
konkrétního případu o každé
z dílčích otázek samostatně,
což bude praktické např. v případech
rozporů mezi účastníky.
Krokem vpřed je i změna
dosavadního § 35 notářského řádu.
Dosavadní značně extenzívní
výklad nachází nyní oporu ve výslovném
znění zákona. Doplněním tohoto
ustanovení se navíc řeší dosud
velmi sporná problematika dalšího majetku náležejícího
do bezpodílového spoluvlastnictví manželů,
který se objeví ještě během řízení
o dědictví po právní moci rozhodnutí
o vypořádání tohoto majetku.
K důležitým změnám
dochází v úpravě registračního
řízení, kde se do jisté míry
promítá i změna hmotněprávního
pojetí registrace smluv navrhovaná v občanském
zákoníku. Současná úprava řízení
o registraci je v notářském řádu
pouze rámcová a její aplikace působí
proto v praxi někdy potíže. Vzhledem k významu
vztahů k nemovitostem zakládaným smlouvou
registrovanou státním notářstvím
zpřesňuje předpokládaná novela
v zájmu posílení právní jistoty
občanů právní úpravu a podrobněji
upravuje nejen povinnosti notářů na tomto
úseku činnosti, ale i povinnosti účastníků
registračního řízení. Dosavadní
úprava mnohdy neúčelně zatěžovala
práci státních notářství.
Ukázalo se např. zbytečné, aby v případech,
kdy smlouvou převáděné nemovitosti
leží v obvodech několika státních
notářství, rozhodovalo o registraci každé
notářství. Navrhované řešení,
aby o registraci v takovém případě
rozhodovalo pouze notářství, které
nejdříve zahájí řízení,
třeba v zájmu zjednodušení uvítat.
Obdobný cíl sleduje i vypuštění
povinnosti státního notářství
zabývat se otázkou dalšího trvání,
resp. zániku omezení převodu nemovitostí.
Plně třeba souhlasit
s navrhovanou změnou, aby po registrování
smlouvy zasílalo státní notářství
její prvopis s doložkou o registraci vždy tomu
účastníku, kterému ze smlouvy vznikají
práva k nemovitosti. V praxi totiž vznikaly občas
potíže tím, že nabyvatel někdy
nedostal k dispozici registrovaný doklad o svém
právu k nemovitosti, protože dosavadní úprava
vyžadovala zasílat tento doklad pouze ohlašovateli
registrace, kterým mohl být i převodce.
Novelou se navrhuje částečně
pozměnit i úpravu notářských
úschov. Nedůvodné směsování
úpravy rozdílných druhů úschov
vedlo při výkladu a užívání
těchto ustanovení k potížím,
zejména pří přijímání
a likvidaci úschov. Proto se dosud značně
rámcová úprava zpřesňuje a
jednotlivé druhy úschov se vzhledem k poněkud
odlišnému právnímu režimu systematicky
zařazují do příslušných
částí notářského řádu,
případně do jednacího řádu
pro státní notářství. Třeba
ovšem zdůraznit, že celkově v úpravě
úschov nedochází k zásadním
změnám.
Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
stejně jako novela notářského řádu,
tak i vládní návrh novely občanského
soudního řádu jsou podle mého názoru
zpracovány velmi kvalitně a jejich přijetí
bude znamenat pro praxi nesporný přínos.
Oba návrhy byly přikázány ústavně
právním výborům a projednány
v nich bez připomínek. Závěrem své
zpravodajské zprávy doporučuji proto Sněmovně
národů vyslovit s oběma vládními
návrhy v předloženém znění
souhlas.
Předsedající
předseda SL V. David:
Děkuji zpravodajce výboru ústavně
právního Sněmovny národů poslankyni
Kantorové. Dále má slovo zpravodaj výboru
ústavně právního Sněmovny lidu
poslanec Josef Bartončík.
Zpravodaj výboru ústavně
právního SL poslanec J. Bartončík:
Vážený soudruhu předsedo Federálního
shromáždění, vážené
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté. Soudružka poslankyně Kantorová
hovořila k vládním návrhům
novely občanského soudního řádu
a novely notářského řádu. Dovolte
mi, abych se v návaznosti na její vystoupení
zmínil o některých konkrétních
souvislostech předkládané novelizace občanského
soudního řádu.
Stěžejní předpis
našeho civilního práva procesního -
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, byl za dobu své účinnosti
několikrát novelizován. Nebylo to ovšem
způsobeno potřebou nápravy jeho nedostatků,
naopak, v souvislosti s rozvojem socialistického práva
jako aktivního nástroje řízení
společnosti, bylo třeba operativně přizpůsobit
znění některých ustanovení
občanského soudního řádu změnám
v jiných právních předpisech.
Tak zákonem č. 36/1967
Sb. bylo upraveno ustanovení o znalcích a tlumočnících,
zákonem č. 158/1969 Sb. byly provedeny úpravy,
reagující na federativní uspořádání
státu a novelizaci zákoníku práce,
zákonem č. 20/1975 Sb. byly provedeny další
změny vyvolané novelizací zákoníku
práce. Četnější, i když
nikoli zásadní změny byly provedeny zákonem
č. 49/1973 Sb., které byly vedeny především
snahou urychlit a zhospodárnit občanské soudní
řízení.
Soudružky a soudruzi poslanci,
zmíněné úpravy byly dílčího
rázu a základní struktury zákona se
nedotkly. Jak vyplynulo z jednání ve výborech
i z dnešního odůvodnění místopředsedy
vlády Československé socialistické
republiky s. akad. Laca, obdobnou tendenci sleduje i tato novelizace,
jejíž přijetí by mělo občanský
soudní řád ještě více
přiblížit potřebám praxe.
Tak především
v souladu s pojetím prokuratury v socialistické
společnosti se posiluje a upřesňuje postavení
prokurátora v civilním procesu tak, aby prokurátor
mohl důsledně plnit své poslání
strážce socialistické zákonnosti při
soudním projednávání nejen trestních,
ale i občanskoprávních záležitostí.
Za plně opodstatněné
je třeba považovat, že novelizace občanského
soudního řádu upřesňuje úpravu
senátního a samosoudcovského rozhodování,
jinak řečeno, že v souladu s jedním
z hlavních principů socialistické justice
povolává soudce z lidu k řízení
u soudu prvého stupně v některých
dalších závažnějších
případech, které dosud řešil
samosoudce, a ve kterých mohou soudci z lidu uplatnit své
životní zkušenosti. Naopak, zavádí
samosoudcovské rozhodování tam, kde senátní
rozhodování se ukázalo být zbytečným,
jako je tomu např. v případech zastavení
výkonu rozhodnutí apod.