Chtěla bych vyjádřit
přesvědčení, že zákon
o rodině je s těmito společenskými
záměry v plném souladu.
Současná praxe si však
přece jen vyžaduje provést v zákoně
o rodině určité úpravy, které
budou přesněji reagovat na nově vytvořenou
společenskou situaci.
I když nejde o nijak rozsáhlou
novelu zákona, domnívám se, že navrhované
změny budou pozitivně řešit řadu
problémů, se kterými jsme se při naší
poslanecké práci nejednou setkávali a také
na ně upozorňovali. Navrhované úpravy
a doplňky zákona o rodině jsou v souladu
i s našimi poznatky z volebních obvodů, a proto
se za jejich realizaci plně stavím. Zejména
bych zde chtěla vyzvednout některé z navrhovaných
změn, které mohou prohloubit kvalitu výchovy
dětí a přispějí k zintenzívnění
jejich výchovy v přirozeném rodinném
prostředí.
Mám na mysli například
úpravu § 45, který napomůže maximálně
zkrátit dobu, v níž je dítě vystaveno
negativnímu výchovnému působení.
Kladně jsme ve výboru pro sociální
politiku hodnotili i úpravu § 68. Praxe ukázala,
že stanovená roční lhůta, po
kterou se dosud hodnotil projevený zájem rodičů
o dítě, byla příliš dlouhá
a nebyla vždy ve prospěch dítěte. Oddalovala
se totiž možnost adopce, a tím i možnost,
aby dítě žilo trvale v dobrém rodinném
prostředí.
Obdobně i navrhované
znění § 74, které dovolí, aby
nezrušitelné osvojení bylo umožněno
i osamělé osobě, vytváří
nové možnosti, jak poskytnout rodinné zázemí
řadě dětí, u nichž kolektivní
výchova je obtížná. Věřím,
že i takováto forma bude plnit očekávané
společenské poslání.
Také doplnění
§ 58, myslím, správně reaguje na novou
situaci a právně ji v zákoně fixuje.
Při projednávání
návrhu novely se kladně poslanci výboru pro
sociální politiku vyjadřovali i k navrhovaným
úpravám § 92 a k vypuštění
§ 93.
V socialistické společnosti
není manželství hmotně zaopatřovací
institucí. To ale neznamená, že by manželé
i po rozvodu neměli k sobě navzájem určité
povinnosti. Je pravda, že rozvodem právní vztah
mezi manžely skončil, ale je správné
a v souladu se socialistickou morálkou, že nová
úprava umožňuje, aby rozvedenému manželovi,
který není schopen sám se živit, poskytoval
bývalý manžel příspěvek
na přiměřenou výživu, a to bez
omezení doby pěti let, jako tomu bylo až dosud.
Navrhovaná úprava je plně v souladu s poznatky
našich výborů; současné znění
uvedených paragrafů se nesetkávalo mezi občany
s dostatečným pochopením. Při projednávání
návrhu novely oba výbory vyjádřily
plný souhlas i s úpravami paragrafů 95, 100
a 103.
Domnívám se, že
navrhovaná novela zákona o rodině splňuje
společenské požadavky, které jsou na
zákon o rodině kladeny. Realizace navrhovaných
úprav a změn jistě přispěje
k vyšší účinnosti této společensky
závažné zákonné normy.
Chtěla bych proto jako společná
zpravodajka výborů pro sociální politiku
a ústavně právního výboru Sněmovny
lidu doporučit Sněmovně lidu, aby vládní
návrh - tisk 55 - v plném rozsahu schválila
s tím, že účinnost navrhované
novely zákona bude stanovena dnem 1. dubna 1983. Děkuji
za pozornost.
Předsedající
předseda SL V. David:
Děkuji společné zpravodajce výborů
Sněmovny lidu poslankyni Králíčkové.
Prosím nyní poslance Evžena Krauskopfa, aby
přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj
výborů SN poslanec E. Krauskopf:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení
hosté, dovolte mi, abych ve své zpravodajské
zprávě k vládnímu návrhu novely
zákona o rodině navázal na vystoupení
poslankyně Králíčkové a podrobněji
se zastavil u dvou ustanovení novely, která byla
při projednávání ve výborech
nejživěji diskutována.
Jedná se o § 92 a 93
zákona, jejichž podoba navrhovaná novelou,
tj. změna § 92 odst. 1 a vypuštění
§ 93, je do značné míry výsledkem
iniciativy ústavně právních výborů
a výborů pro sociální politiku obou
sněmoven. Zmíněné výbory se
problematikou úpravy vyživovací povinnosti
mezi rozvedenými manžely podrobně zabývaly
již při projednávání zásad
novely v roce 1980 a doporučily některá zpřesnění,
která byla do předkládaného návrhu
vhodným způsobem zapracována.
V naší společnosti
je žena zbavena hmotné závislosti na muži
a jsou vytvořeny předpoklady pro její zapojení
do pracovního procesu. Existují však případy,
a to zejména i po rozvodu manželství, kdy se
žena zapojuje do pracovního procesu se značnými
obtížemi. Jde především o starší
ženy, kterým právě manželství
neumožnilo zajistit si vzhledem k péči o společnou
domácnost nebo o výchovu nezletilých dětí
svou vlastní výdělečnou činností
v potřebné míře existenční
základy. V méně početných případech
může k takovéto situaci dojít i u mladších
žen, pokud nejsou z nějakého závažného
a společensky opodstatněného důvodu
schopny postarat se např. o sebe proto, že pečují
osobně o nezletilé děti z rozvedeného
manželství, nebo jsou nemocny a práce neschopny.
Podle dosavadní úpravy
může rozvedený manžel, který není
schopen sám se živit, žádat od bývalého
manžela, aby mu přispíval na nutnou výživu
podle svých schopností a možností. Nedohodnou-li
se, rozhodne soud o příspěvku na výživu
na návrh některého z nich. Tato povinnost
předchází vyživovací povinnosti
dětí či rodičů, trvá
nejdéle po dobu pěti let po rozvodu a může
být výjimečně z důležitých
důvodů prodloužena, a to i bez časového
omezení, není-li rozvedený manžel ani
po uplynutí této doby schopen sám se živit.
Praxe ovšem ukázala, že z výjimky se stávalo
pravidlo - rozvedených manželek, které žádaly
o příspěvek na výživu, bylo více,
než se předpokládalo. Z uvedených důvodů
třeba novelou navrhované vypuštění
omezující pětileté lhůty plně
uvítat a podpořit.
Dosavadní zásadnější
rozdíl mezi výživným pro nerozvedeného
manžela a příspěvkem na výživu
rozvedeného manžela dopadal po rozvodu tíživě
zejména tehdy, kdy žena rozvrat nezavinila a byla
dosud z nejrůznějších důvodů
plně odkázána na výživu svého
manžela. Proto je rovněž třeba jednoznačně
přivítat novelizaci § 92; tato úprava
umožní rozvedenému manželovi, pokud není
schopen sám se živit, žádat od bývalého
manžela příspěvek nikoli pouze na výživu
"nutnou", ale na výživu "přiměřenou".
Vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, dotkl jsem se ve svém
vystoupení pouze dvou ustanovení novely zákona
o rodině. Je možné konstatovat, že i ostatní
ustanovení obsahově korespondují požadavkům
praxe a legislativně jsou zpracována na potřebné
úrovni. Nedopatřením byla v článku
III parlamentního tisku 55 uvedena účinnost
této novely dnem 1. dubna 1982 místo správného
data 1. dubna 1983; bude proto třeba znění
citovaného článku v tom smyslu upravit.
Jako společný zpravodaj
výborů ústavně právního
a pro sociální politiku Sněmovny národů
se připojuji ke stanovisku poslankyně Králíčkové
a doporučuji Sněmovně národů,
aby vládní návrh novely zákona o rodině
v předloženém znění schválila
s tím, že nabude účinnosti dnem 1. dubna
1983.
Předsedající
předseda SL V. David:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny národů poslanci Krauskopfovi.
Po vyslechnutí zpravodajských
zpráv bude naše jednání pokračovat
rozpravou.
Písemně se do rozpravy
přihlásila poslankyně E. Silvanová.
Prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně SN E. Silvanová:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vážení
hostia! Z úvodného slova podpredsedu vlády
ČSSR súdruha akademika Laca a z vystúpenia
spoločných spravodajcov sme sa podrobne zoznámili
s obsahom novelizácie Zákona o rodine.
Súhlasne s nimi by som chcela
vyjadriť presvedčenie, že doterajšia právna
úprava rodinných vzťahov, ako je zakotvená
v zákone č. 94/1963 Zb. zásadne spĺňa
podmienky rodinnoprávných vzťahov. Zákon
je však v platnosti takmer 20 rokov. Je teda celkom prirodzené,
že jeho niektoré ustanovenia sa prežili alebo
život si vynucuje jeho spresnenie alebo doplnenie.
Ako zdravotníčku ma
zaujali najmä tie navrhované zmeny, ktoré ďalej
pozitívne ovplyvnia všestranný vývoj
dieťaťa. Medzi tieto patrí navrhovaná
úprava, ktorá dáva oveľa širšiu
možnosť pre zverenie dieťaťa do výchovy
iných osôb, a to manželským párom
a pestúnom, pokiaľ to vyžaduje výchovný
záujem dieťaťa. Týmto sa dieťaťu
z nevyhovujúceho prostredia z hľadiska výchovy
dáva možnosť všestranného vývoja
v normálnej rodinnej starostlivosti. Je to preň
oveľa priaznivejšia situácia, ktorá má
predpoklady s úspechom nahradiť chýbajúce
normálne rodinné vzťahy a tak prispievať
k všestrannému rozvoju dieťaťa.
Treba vyzdvihnúť aj to,
že nová úprava dovoľuje nariadiť
ústavnú výchovu aj v prípade, keď
tomu nepredchádzali iné výchovné opatrenia.
V minulosti bol súd viazaný vyčerpaním
najskôr iných výchovných opatrení
a až potom mohol nariadiť náhradnú výchovu.
Tým sa zbytočne predlžoval čas, v ktorom
bolo dieťa vystavované negatívným vplyvom
a v nejednom prípade sa nepodarilo eliminovať následky
škodlivých vplyvov prostredia, v ktorých dieťa
žilo. Znamená to, že sa kladie väčší
dôraz na prevenciu, čo treba v plnom rozsahu podporiť.
Počítame s tým, že zásah spoločnosti
v prospech dieťaťa bude možný už v
situácii, kedy výchova dieťaťa je iba
ohrozená a nie až v čase, kedy je už vážnejšie
narušená. Z praxe vieme, že je potrebné
vykonať urýchlene takýto zásah, aby
čo najskôr sa zabezpečila zmena nevhodného
rodinného prostredia, v ktorom dieťa musí žiť.
Vhodná zmena prostredia, ak sa vykoná operatívne,
priaznivo pôsobí na úspešný vývoj
dieťaťa po všetkých stránkach i na
jeho celkový zdravotný stav, čo môžem
ako lekárka plne potvrdiť.
Naša spoločnosť
vydáva nie malé prostriedky na výchovu a
na zdravotnícku starostlivosť o rodinu a dieťa.
Ako príklad by som chcela uviesť niektoré údaje
z hlavného mesta Slovenskej socialistickej republiky Bratislavy.
Na 1095 detí pripadá jeden detský lekár.
U každého dieťaťa do jedného roka
života sa vykoná 12,5krát lekárska preventívna
prehliadka, čo je viac ako celoštátny priemer.
Starostlivosť o novorodenca už po prepustení
z nemocnice zabezpečujú obvodné detské
sestry. Na území mesta Bratislavy je 118 jasiel,
v ktorých sa poskytuje starostlivosť 34 % detí
z populácie do 3 rokov. Materských škôl
je 183, ktoré navštevuje viac ako 80 % populácie
detí 3 až 5 ročných. V mojom volebnom
obvode v sídlisku Dúbravka sa v posledných
rokoch stabilizovala pôrodnosť, pričom sa už
rodia v rodinách prevažne druhé deti. Táto
skutočnosť sa odrazila v zníženom počte
žiadateľov o jasle a tak bola možnosť reprofylaktorizovať
niektoré jasle, napríklad na denné sanatórium
pre detí predškolského veku, ktoré opakovane
prekonali ochorenia dýchacích orgánov a ďalšie
pre mentálne a pohybovo poškodené deti.
Na starostlivosť o rodinu a
dieťa ONV Bratislava IV poskytuje viac ako 3,5 mil. Kčs
ročne.
Dôsledným plnením
imunizačného programu sa dosiahlo vysoké
percento 98,8 zaočkovanosti, čím vymizli
z detskej populácie niektoré infekčné
ochorenia, ako osýpky, detská obrna, záškrt,
čierny kašel, tetanus, kiahne.
Tieto v krátkosti uvedené
príklady dokumentujú, že starostlivosť
o harmonický a zdarný vývoj dieťaťa
a mládeže má naša socialistická
spoločnosť v popredí záujmu a vytvára
všetky podmienky preto, aby deti vyrastali v dobrom rodinnom
prostredí v zdravých a uvedomelých občanov
našej spoločnosti.
Som rada, že rodinný
kódex, ktorého novelu dnes prerokúvame, môže
k tomu pozitívne prispieť. Preto sa pripájam
k návrhu oboch spoločných spravodajcov a
odporúčam doplnok k Zákonu o rodine prijať.
Předsedající
předseda SL V. David:
Děkuji poslankyni Silvanové. Hlásí
se ještě někdo z poslanců o slovo? (Nehlásí.)
Přeje si slovo místopředseda
vlády ČSSR s. Laco? (Nepřeje.)
Žádají o slovo
zpravodajové? (Nežádají.) Děkuji.
Můžeme přistoupit
k hlasování.
V zasedacím sále jsou
přítomni 162 poslanci Sněmovny lidu, 52 poslanci
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice a 62 poslanci Sněmovny národů
zvolení ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou podle
ústavního zákona o československé
federaci usnášení schopné.
Nejdříve budou hlasovat
poslanci Sněmovny lidu.
Kdo souhlasí s návrhem
zákona podle doporučení společné
zpravodajky výborů Sněmovny lidu, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? Není
tomu tak.
Zdržel se hlasování?
Nikdo. Děkuji.
Sněmovna lidu zákon
schválila.
Nyní prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů.
Kdo souhlasí s návrhem
zákona podle doporučení společného
zpravodaje výborů Sněmovny národů,
prosím, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se hlasování?
Nikdo.
Také Sněmovna národů
zákon jednomyslně schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení
obou sněmoven konstatuji, že Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky schválilo zákon,
kterým se mění a doplňuje zákon
o rodině, s účinností od 1. dubna
1983.
Soudružky a soudruzi poslanci,
na pořadu jsou
Uvedené vládní
návrhy odůvodní místopředseda
vlády ČSSR soudruh Karol Laco. Prosím, aby
se ujal slova.
Místopředseda vlády
ČSSR K. Laco: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!
Úprava konkrétnych práv a povinností
v Občianskom zákonníku a v Zákone
o rodine, ako kódexov hmotného práva, vyjadruje
iba jednu stránku starostlivosti Komunistickej strany Československa
a socialistického štátu o optimálne
prispôsobenie právnej úpravy potrebám
každodenného života. Nemenšia starostlivosť
platí aj účinnosti procesno-právnych
predpisov. Právne predpisy, upravujúce konanie pred
súdmi, a pred inými štátnymi orgánmi,
sú totiž konkrétnou zárukou, že
sa každý, koho právo bolo porušené
alebo ohrozené, dovolá účinnej ochrany.
Občiansky súdny poriadok
i notársky poriadok sú v oblasti ochrany občianskoprávnych
vzťahov významnými zárukami zákonnosti.
Politicko-právna analýza
Občianskeho súdneho poriadku vyústila do
záveru, že v záujme dôslednej, rýchlejšej
a účinnejšej právnej ochrany a vyššieho
spoločenského účinku Občianskeho
súdneho poriadku je potrebné uskutočniť
v ňom niekoľko zmien a doplnkov.
K rovnakým záverom
dospela i politicko-právna analýza účinnosti
notárskeho poriadku.
Závery, premietnuté
do oboch návrhov, majú zrejme taký význam,
že ich realizácia je odôvodnená i v konfrontácii
s princípom stability právneho poriadku.
K vládnemu návrhu zákona,
ktorým sa mení a dopĺňa Občiansky
súdny poriadok týchto niekoľko poznámok: