Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

K vládnemu návrhu, ktorý sa týka Občianského zákonníka, dovoľte prosím, s poukazom na podrobné prerokúvanie predložených dokumentov vo výboroch oboch snemovní, vybrať zo všetkých problémov a návrhov len niektoré a uviesť stručne len toto:

K neplatnosti právnych úkonov.

Právny poriadok musí spájať s vadami právneho úkolu jeho neplatnosť. Čo však už nie je podľa skúseností a poznatkov nutné, je skutočnosť, že súčasný právny stav - až na jedinú výnimku - nerozlišuje medzi jednotlivými dôvodmi neplatnosti právneho úkonu pokiaľ ide o silu dôsledkov. S dôvodmi, uvedenými v zákone, spája vždy absolútnu neplatnosť, na ktorú súd musí prihliadať z úradnej povinnosti i vtedy, ak ju neuplatnil ani jeden z účastníkov právneho vzťahu, resp. ani prokurátor. Táto úprava nevyhovuje, pretože neumožňuje prihliadať na to, či účastníci, alebo niektorý z nich, konali v dobrej viere a či v konkrétnom prípade je spoločenský záujem trvať na dôsledkoch neplatností právneho úkonu. K tomu pristupuje skutočnosť, že podľa súčasnej právnej úpravy sa možno neplatnosti právneho úkonu, až na uvedenú výnimku týkajúcu sa neplatnosti závetu, dovolať prakticky bez časového obmedzenia, čo nie je vždy v súlade s právnou istotou. Návrh novely v tomto prípade ráta do budúcnosti s tým, že v určitých stanovených dôvodoch neplatnosti, v ktorých nie je spoločenský záujem na to, aby sa s nimi spájali dôsledky absolútnej neplatnosti, alebo v ktorých vystačíme s ochranou spoločenských záujmov, na základe práva prokurátora, podať návrh na vyslovenie dôsledkov neplatnosti, bude sa môcť dôvodov neplatnosti v lehote troch rokov dovolávať iba ten, koho sa dotýka neplatnosť úkonu.

K problematike susedských práv.

Vláda ČSSR navrhuje rozšíriť ustanovenia o tzv. susedských právach v súlade s jednoznačnou požiadavkou praxe dovolávajúcou sa širšej a podrobnejšej úpravy. Okrem všeobecného ustanovenia o vzájomne vyvážených právach a povinnostiach zo susedských vzťahov navrhuje rozšíriť výpočet prípadov a príkladov zásahov do práv susedov, ktoré právo zakazuje. Tým právna úprava výstižnejšie vyjadrí potreby, ktoré sú v majetkovej oblasti spojené s nerušeným zabezpečovaním osobného rodinného života občanov, najmä v oblastiach bývania, odpočinku po práci a ďalšieho rozvoja osobných schopností občanov v súlade s princípmi socialistického životného štýlu a s pravidlami socialistického spolunažívania. Takéto pojatie tzv. susedských práv, za predpokladu správneho uplatňovania predovšetkým zo strany národných výborov a súdov, sa bude môcť stať jedným z účinných nástrojov upevnenia právneho vedomia občanov, menovite čo do úcty k právam spoluobčanov a právam spoločnosti.

K držbe a vydržaniu.

Návrhy úpravy oprávnenia, ktoré vznikajú pri uspokojovaní osobných a rodinných potrieb občanov užívaním hnuteľností a nehnuteľností k nevýrobnej spotrebe, ktoré možno stručne označiť pojmom držby a vydržania a ktoré zodpovedajú súčasným spoločensko-ekonomickým podmienkam, majú všetky predpoklady pozitívne sa prejaviť na kvalite občianskoprávnych vzťahov. K týmto navrhovaným zmenám a doplnkom súčasnej úpravy treba zdôvodniť, že ich možno posudzovať a hodnotiť iba v súvislosti so spoločenskými zmenami, ku ktorým došlo najmä v etape budovania vyspelej socialistickej spoločnosti. Funkciu držby a vydržania tak, ako ju má zakotviť navrhovaná úprava, nemožno vyvodiť iba z "klasickej" definície tohto pojmu, ako sa to ešte často traduje medzi občanmi. V súčasnosti, na rozdiel od tejto "klasickej" definície, ide predovšetkým o vyjadrenie odrazu tej ekonomickej a politickej skutočnosti, že občania užívajú hnuteľnosti i nehnuteľnosti, vrátane niektorých pozemkov, vyčlenených a slúžiacich ako pozemky pre výstavbu rodinných domov, chát a garáží alebo využiteľných ako záhradky, v prevažnej miere iba k spotrebným, nie k výrobným účelom. Na tomto nemení nič ani skutočnosť, že v niektorých prípadoch na základe svojej záujmovej činnosti môžu i priamo uspokojovať určitý diel spoločenskej potreby, napríklad tým, že svoje prebytky z pestovania na záhradkách dodajú na verejný trh. Podstata novej úpravy je v tom, že umožní zodpovedajúco vybaviť rad problémov, vznikajúcich pri užívaní týchto hnuteľných alebo nehnuteľných vecí. Zodpovedajúco vybaví i rad prípadov tzv. nedoložených právnych vzťahov.

K vecným bremenám.

Navrhované nové ustanovenia o vecných bremenách, ktoré budú mať široké uplatnenie pri regulácii niektorých susedských vzťahov, majú predpoklady uplatnenia predovšetkým vo vzťahoch medzi blízkymi osobami. V týchto vzťahoch doterajšie právne prostriedky celkom nevyjadrovali potreby každodenného života a nezodpovedali mu. Návrh napríklad v súvislosti s prevodmi (predajom, darovaním) rodinných domov a iných nehnuteľností, slúžiacich osobnej a rodinnej potrebe, zriadil v prospech prevoditela právo doživotného užívania časti alebo i celej nehnuteľnosti. Toto právo bude pôsobiť nielen proti bezprostrednému nadobúdateľovi, ako doteraz, ale i proti každému, kto by ďalej nadobudol nehnuteľnosť. Podľa tejto úpravy rodičia, ktorí napríklad darujú svoj domček deťom, budú si môcť právne, zákonne zabezpečiť nerušené doživotné bývanie v domčeku. Budú chránení i vtedy, keby sa uskutočnil ďalší prevod z detí na tretiu osobu.

K dedeniu a vydedeniu.

Spoločensky závažnou navrhovanou úpravou je zavedenie inštitúto vydedenia, ktorý patrí medzi ustanovenia, upravujúce dedenia majetku v osobnom vlastníctve. Tejto úpravy sa občania už dlho domáhali. Sľubujeme si od nej, že vo vzťahoch medzi príbuznými posilní všetky tie prvky, ktoré by podľa mravného kódexu občana socialistického štátu mali byť samozrejmosťou, v praxi sa však nie vždy rešpektujú, a to i vtedy, ak ide o právom uloženú povinnosť.

Vláda ČSSR navrhuje doplniť úpravu poskytovania vecných plnení výkonov občanmi na základe povolenia príslušného štátneho orgánu. Ide o jednu z foriem doplnkových služieb obyvateľstvu. Od tejto úpravy, ktorú majú v podrobnostiach vyjadriť najmä zákony národných rád, očakávame plnšie uspokojovanie niektorých každodenných potrieb občanov. Služby poskytované socialistickým i organizáciami majú, samozrejme, naďalej svoje zákonné právne zabezpečenie poslania a funkcie a želáme si, aby v tomto zmysle pôsobili efektívnejšie, dôkladnejšie, vôbec plnšie a adekvátnejšie. Na doterajšom inštitúte občianskej výpomoci navrhujeme zmenu. Predmet novej úpravy sa výrazne odlíši od občianskej výpomoci v tom, že občianska výpomoc zostane naďalej prevažne bezplatná, oproti tomu vecné plnenie a výkony poskytované občanmi na základe povolenia budú za úplatu, so všetkými dôsledkami z toho, napr. v daňovej oblasti.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, toľko celkom stručne o predloženom vládnom návrhu novely a doplnenia Občianskeho zákonníka. O úpravách, i o ďalších ustanoveniach, ktoré sú ich obsahom, i keď som ich nespomenul, možno už teraz povedať, že sú v zhode s právnym vedomím širokých vrstiev občanov. Podľa našich spoločných poznatkov ich občania považujú za správne a potrebné, majú o ne záujem.

Tento záujem, záujem širokej verejnosti je dokladom toho, že socialistické právo a socialistický právny poriadok nie je občanom cudzí, naopak, občania sledujú jeho rozvoj a prajú snahám o jeho priebežné systematické zdokonaľovanie. To je cenný vklad, na ktorý by sme mali nadviazať pri uvádzaní nových právnych úprav do praxe, pri ich vysvetľovaní a presadzovaní do každodenného správania ľudí, do ich postojov, názorov i orientácie v osobnom, rodinnom a občianskom živote. Uplatnením socialistického právneho poriadku, uplatňovaním socialistického právneho vedomia môžeme dosiahnuť veľa v prospech cieľov socialistickej spoločnosti.

Dovoľte prosím, vysloviť presvedčenie, že predložený návrh novely a doplnenia Občianskeho zákoníka, pripravený po starostlivých úvahách, po starostlivom vyhodnotení poznatkov a skúseností dlhšieho obdobia účinnosti súčasnej právnej úpravy, stane sa účinným nástrojom rozvoja a uplatňovania občianskoprávnych vzťahov, v súlade so zámermi budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti, že sa stane nástrojom rešpektovania práv spoluobčanov a spoločnosti.

V mene vlády ČSSR odporúčam, aby Federálne zhromaždenie ČSSR schválilo predložený návrh a dalo mu ústavnú sankciu.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem podpredsedovi vlády poslancovi Lacovi za odôvodnenie vládneho návrhu.

Za výbory Snemovne ľudu bol poverený funkciou spoločného spravodajcu predseda ústavnoprávneho výboru poslanec Zdeněk Češka a za výbory Snemovne národov člen ústavnoprávneho výboru poslanec Ladislav Kupčík.

Prosím nejprv poslanca Zdeňka Češku, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec Z. Češka: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! Občanský zákoník je jedním z nejvýznamnějších a také nejrozsáhlejších československých zákonů. Upravuje závažná majetková a osobnostní práva občanů, jinak řečeno, řídí se jím majetkové vztahy jednak mezi občany navzájem, jednak mezi občany na straně jedné a socialistickými organizacemi na straně druhé. Právem uvedl místopředseda vlády ČSSR soudruh akademik Laco, že se s ustanoveními občanského zákoníku setkávají občané v každodenním životě. Občanskoprávní vztahy hrají nemalou roli při uspokojování osobních potřeb občanů a při zabezpečování jejich sociální a právní jistoty, kterým byla zvláštní pozornost věnována i na XVI. sjezdu Komunistické strany Československa.

Jestliže má občanský zákoník takovýto právněpolitický význam, pak je nezbytně třeba, aby byl plně na výši doby, správně odrážel danou ekonomickou i společenskou skutečnost, a aby jeho ustanovení také podporovala další rozvoj naší socialistické společnosti.

Bylo nesporně záslužné, a neuplynula od toho dlouhá doba, že se Federální shromáždění na společné schůzi svých sněmoven zabývalo stavem a dodržováním socialistické zákonnosti na úseku občanskoprávních vztahů. Jak příprava společné schůze, tak rozprava na schůzi sněmoven se těšily mimořádnému zájmu poslanců i veřejnosti, což samo o sobě svědčí o tom, jak jsou otázky občanskoprávních vztahů v naší společenské praxi živé.

Značnou pozornost věnovali poslanci Federálního shromáždění, ale i jejich voliči také projednávání zásad novelizace občanského zákoníku. Platný občanský zákoník byl spolu s dalšími významnými předpisy, jako např. zákonem o rodině, občanským soudním řádem a notářským řádem vypracován a schválen začátkem šedesátých let. Přinesl do úpravy občanskoprávních vztahů řadu účinných progresívních prvků a zjednodušením této úpravy je více přiblížil občanům. Není bez zajímavosti, že ze zkušeností z přípravy nového československého občanského zákoníku čerpalo i pozdější zákonodárství socialistických zemí, zejména zákonodárství NDR. Lze konstatovat, že se občanský zákoník po dobu své dosavadní účinnosti v podstatě osvědčil. Vývoj naší společnosti se však ubírá vpřed rychlým tempem, a proto některé právní instituty nutně zastarávají a objevují se i mezery v právní úpravě. Něco lze samozřejmě překonat náležitým výkladem příslušného právního předpisu, avšak nevystačí-li se již s výkladem a platná právní úprava by se stala brzdou dalšího vývoje, pak je nutno přistoupit k její novelizaci. Stalo se tak i v případě občanského zákoníku. Lze vyslovit plný souhlas s tím, že se včas přistoupilo ke zkoumání účinnosti občanského zákoníku v praxi a že se poslancům Federálního shromáždění dostalo příležitosti brát na uvedeném průzkumu svůj podíl. Vládě ČSSR a její Legislativní radě pak nutno vyslovit poděkování za citlivý přístup k přípravě novely občanského zákoníku i za respektování připomínek poslanců, ve kterých byly tlumočeny též názory a podněty z řad jejich voličů.

Máme tedy dnes před sebou vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy. Odůvodnění základních doplňků a změn provedl již soudruh místopředseda vlády. Mně budiž proto dovoleno konstatovat, že novela občanského zákoníku povede k dalšímu rozšíření a prohloubení práv občanů v občanskoprávních vztazích včetně posílení záruk jejich realizace, bude znamenat přínos z hlediska úplnosti úpravy občanskoprávních vztahů, provede nezbytnou korekturu některých právních institutů a přispěje ke koordinaci občanskoprávní úpravy s právní úpravou jiných oblastí, zejména s úpravou pracovně právní. Odrazí se v ní bohaté zkušenosti více než osmnáctileté praxe i přání občanů, kteří v průběhu doby upozorňovali např. na to - hovořil už o tom soudruh akademik Laco - že by bylo žádoucí upravit v občanském zákoníku podrobněji sousedská práva, pamatovat i na věcná břemena, oprávněnou držbu a s ní souvisící vydržení, nevynechávat z právní úpravy dědění tradiční institut vydědění a vrátit se při právní úpravě náhrady škody, způsobené několika občany či organizacemi k tzv. solidární odpovědnosti, při níž poškozený může požadovat na každém ze škůdců náhradu celé škody a vzájemné vypořádání škůdců podle jejich podílu na způsobené škodě se ponechává samotným škůdcům.

V souladu s právním vědomím našich občanů je nepochybně též navržená úprava právních důsledků neoprávněné stavby i zavedení nového právního režimu stran věcí, u nichž se jejich vlastník natrvalo zbavil v důsledku svého protiprávního jednání možnosti obvyklým způsobem je užívat.

Souhlas nutno vyslovit také s upřesněním úpravy neplatnosti právních úkonů, převodu spoluvlastnického podílu, vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů i práva osobního užívání pozemku, dále s upřesněním úpravy určení ceny služeb tam, kde v době od uzavření smlouvy do jejího splnění došlo ke změně cenového předpisu, stanovení odpovědnosti organizace za poškození nebo zničení stavby až do jejího převzetí a prodloužení záruční doby u zhotovení stavby na tři roky, jakož i s přizpůsobením rozsahu náhrady škody podle občanského zákoníku příslušné pracovně právní úpravě. Konečně nutno uvítat též nově zařazenou právní úpravu služeb, jež na základě potřebného povolení budou poskytovat občané jiným občanům, popřípadě též socialistickým organizacím, jak o tom bylo jednáno i na 6. plenárním zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Rovněž paragrafované znění vládního návrhu zákona, jehož základním účelem je změna, popřípadě doplnění ustanovení občanského zákoníku, bylo odpovědně projednáno s přihlédnutím k tomu, jak bylo naloženo s připomínkami, přednesenými v rámci jednání o zásadách chystané novelizace.

Jako společný zpravodaj ústavně právního výboru, výboru pro průmysl, dopravu a obchod i výboru pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu, aby schválila vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, a to v předloženém znění.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Češkovi. Dávam slovo teraz poslancovi Ladislavovi Kupčíkovi.

Spelečný zpravodaj výborů SN poslanec L. Kupčík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych ve své zpravodajské zprávě navázal na podrobné zdůvodnění vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, místopředsedou vlády Československé socialistické republiky soudruhem akademikem Lacem, jakož i na zpravodajskou zprávu soudruha poslance prof. Češky a doplnil je některými informacemi z projednávání v orgánech Federálního shromáždění a národních rad.

V červnu roku 1980 projednaly ústavně právní výbory, výbory pro průmysl, dopravu a obchod a výbory pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů zásady novelizace občanského zákoníku a vyslovily s nimi souhlas s doporučením drobných změn a úprav při přípravě paragrafovaného znění. Při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, ve výborech obou sněmoven v září a říjnu t. r. bylo možno konstatovat, že vláda přihlédla k doporučením výborů a u těch, které nebyly akceptovány, bylo podáno místopředsedou vlády ČSSR soudruhem akademikem Lacem podrobné odůvodnění a vysvětlení.

Domnívám se, že naše připomínky byly užitečné a při přípravě paragrafovaného znění pomohly k dopracování návrhu jak z hlediska věcného, tak i legislativního.

Pokud jde o ústavně právní stránku vládního návrhu novely občanského zákoníku, podle článku 37 odstavce 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb. přijímá Federální shromáždění zákony, u nichž - s výjimkami stanovenými ústavními zákony - patří výkon v plném rozsahu orgánům republik, mezi jinými i občanský zákoník včetně jeho novelizace. Je tedy předložená novelizace občanského zákoníku po této stránce v pořádku.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, byl projednán ve výborech ústavně právních, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu obou sněmoven Federálního shromáždění a byl s ním vysloven souhlas bez dalších připomínek. Rovněž výbory České národní rady a Slovenské národní rady vládní návrh zákona schválily v předloženém znění.