Po nadobudnutí platnosti Zmluva
ďalej uľahčí a urýchli styk medzi
justičnými orgánmi zmluvných strán,
prispeje k zvýšeniu právnej ochrany občanov
oboch štátov nachádzajúcich sa na území
druhej zmluvnej strany, vytvorí priestor pre ďalší
rozvoj vzťahov a upevňovanie priateľstva a spolupráce
medzi ľudom oboch bratských štátov a zaradí
sa tak medzi zmluvy, ktoré - ako povedal súdruh
G. Husák na XVI. zjazde KSČ - ". . . nám
rozhodujúcim spôsobom napomáhajú riešiť
úlohy výstavby rozvinutej socialistickej spoločnosti".
Zmluva medzi Československou
socialistickou republikou a Zväzom sovietskych socialistických
republík o právnej pomoci a právnych vzťahoch
vo veciach občianskych, rodinných a trestných
významnou mierou prispeje k posilneniu právnej základne
ďalšieho rozvoja československo-sovietskych vzťahov.
Plne zodpovedá cieľom československej zahraničnej
politiky v duchu záverov XVI. zjazdu KSČ. Obsahuje
ustanovenia z oblastí ustanovených československými
zákonmi, je v plnom súlade s ústavnými
a inými právnymi predpismi ČSSR a jej uzavretie
nevyžaduje žiadne zmeny v československom právnom
poriadku.
Odporúčam preto dnešnej
spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov
Federálneho zhromaždenia, aby s ňou vyslovila
súhlas.
Předsedající
první místopředseda FS J. Marko:
Ďakujem ministrovi Chňoupkovi. Návrh prerokovali
ústavnoprávne a zahraničné výbory
oboch snemovní.
Výbory Snemovne národov
poverili funkciou spoločného spravodajcu člena
ústavnoprávneho výboru poslanca Jana Tenciana
a výbory Snemovne ľudu člena zahraničného
výboru poslanca Ladislava Stejskala. Prosím najskôr
poslanca Jana Tenciana, aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj
výborů SN poslanec J. Tencian:
Vážený soudruhu předsedo, soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, přistupujeme
k projednání a vyslovení souhlasu s mezinárodní
smlouvou nad jiné významnou, Smlouvou mezi Československou
socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik o právní pomoci a právních
vztazích ve věcech občanských, rodinných
a trestních, která byla podepsána v Moskvě
dne 12. srpna 1982.
Je to v pořadí již
druhá smlouva, která ve specifické oblasti
těchto právních vztahů vytváří
příznivé podmínky pro další
širokou a všestrannou spolupráci mezi oběma
státy a jejich národy. Její uzavření
je zcela přirozené. Nemáme přítele
a spojence věrnějšího než Sovětský
svaz. Nejednou jsme se poučili, že cesta naší
svobody, samostatnosti a svrchovanosti vede pouze přes
pevné spojenectví a přátelství
se Sovětským svazem. Směřujeme k témuž
společnému cíli, naše země budují
svůj politický a ekonomický život na
stejných základech, řídí se
týmž učením, marxismem-leninismem.
Naše vzájemná
spolupráce je nesmírně široká.
Stále více občanů jedné strany
žije a pracuje na území strany druhé,
stále více občanů jedné smluvní
strany vstupuje do určitých právních
vztahů na území nebo s občany či
organizacemi druhé smluvní strany. Prohlubují
se styky v rámci celého společenství
socialistických států, intenzívní
kooperace členských zemí Rady vzájemné
hospodářské pomoci přináší
s sebou nové formy spolupráce, a tím i vztahů
a podmínek, v nichž občané obou smluvních
stran žijí a pracují.
Je tedy nezbytné vytvořit
i v oblasti právní pomoci a právních
vztahů, týkajících se bezprostředně
občanů, takové podmínky a záruky,
které by vzájemné spolupráci napomáhaly
a usnadňovaly ji.
Předložená smlouva
je velice obsáhlá a podrobná, obsahuje celkem
93 články a jsou v ní upraveny právní
vztahy ve věcech občanských a rodinných,
uznání a výkon rozhodnutí a věci
trestní.
Velice významné je
ustanovení, které občanům a právnickým
osobám smluvních stran zaručuje stejnou právní
ochranu na území druhé smluvní strany,
kterou tato zaručuje svým občanům.
Občané obou stran jsou také oprávněni
obracet se na orgány druhé smluvní strany
volně a bez jakýchkoliv překážek
a vystupovat před nimi za stejných podmínek
jako její občané. Smlouva také překlenuje
rozdíly v právní úpravě v obou
státech tam, kde v řadě otázek jsou
v Československé socialistické republice
příslušnými orgány pouze soudy
a ve Svazu sovětských socialistických republik
nejen soudy, ale i správní orgány.
Smlouva dále stanoví,
že styk justičních orgánů při
jejím provádění budou zprostředkovávat
ministerstva spravedlnosti smluvních stran a Generální
prokuratury Československé socialistické
republiky a Svazu sovětských socialistických
republik, a to přímo, bez jakéhokoliv prostředníka.
Významné je i ustanovení, které velmi
napomáhá ochraně osobních a majetkových
práv občanů jedné strany na území
smluvní strany druhé a která říká,
že všechny listiny, které mají určitou
právní sílu na území jedné
strany, mají ji za stanovených podmínek i
na území druhé strany, aniž by musely
být zvlášť ověřovány.
Ve smlouvě je vyřešena
i otázka jazyka, užívaného ve smluvním
styku. Bude jistě ku prospěchu věci, budou-li,
tak jak je to zakotveno, obě strany užívat
při vzájemném styku svých úředních
jazyků. Dosavadní praxe potvrdila, že ke správnému
zjištění obsahu cizí písemnosti
je daleko vhodnější provádět
překlad do vlastního jazyka, než vyžadovat
tuto písemnost již přeloženou.
Důležité pro občany
je také ustanovení, podle něhož se občanům
jedné smluvní strany přiznává
bezplatná právní pomoc, jsou na území
druhé smluvní strany osvobozeni od složení
žalobní jistoty a nákladů řízení,
a to za stejných podmínek jako občané
druhé smluvní strany.
Tolik k některým zásadním
článkům smlouvy, která dále
samozřejmě řeší podrobně
např. otázku způsobilosti k právním
úkonům, prohlášení za nezvěstného
nebo mrtvého, uzavření manželství,
osobní a majetkové vztahy manželů, rozvod
a neplatnost manželství, problematiku určení
a popření otcovství, právní
vztahy mezi rodiči a dětmi, opatrovnictví,
osvojení, náhradu škody a otázky dědického
práva. Zevrubně je pak řešeno uznání
a výkon rozhodnutí.
Pokud jde o právní
pomoc ve věcech trestních, je ve smlouvě
především upraveno vydání osob
k provedení trestního stíhání
nebo k výkonu trestu a průvoz osob vydaných
třetím státem. Tato část smlouvy
respektuje mnohostrannou "Úmluvu o předávání
osob odsouzených k trestu odnětí svobody
k výkonu trestu ve státě, jehož jsou
státními občany, uzavřenou v roce
1978 v Berlíně.
Smlouva o právní pomoci
a právních vztazích ve věcech občanských,
rodinných a trestních pamatuje na širokou oblast
vztahů občanů navzájem i vztahů
občanů ke státu, tam, kde jde o trestně
právní problematiku. To vše je velmi důležité
nejenom pro věc samu, tj. pro právní pomoc,
je to však nesmírně významné
i pro rozšiřování našich vzájemných
vztahů vůbec. U této smlouvy je třeba
vidět i její mimořádný politický
význam. Je jedním z kamenů mozaiky tvořících
obraz našich vzájemných vztahů, těch
vztahů, které mají svůj historický
základ, a které jsou a vždy budou vřelé,
přátelské a spojenecké.
Přátelství našich
národů je historickým vítězstvím.
Jeho upevňování a rozvíjení
utužuje bratrství a sílu zemí socialistického
tábora, zabezpečuje vítězství
míru a sociálního pokroku.
Proto jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny národů
navrhuji, aby Sněmovna národů vyslovila s
předloženou smlouvou svůj souhlas.
Předsedající
první místopředseda FS J. Marko:
Ďakujem poslancovi Tencianovi. Prosím teraz poslanca
Ladislava Stejskala, aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj
výborů SL poslanec L. Stejskal:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, vládním návrhem, kterým
se předkládá Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou
a Svazem sovětských socialistických republik
o právní pomoci a právních vztazích
ve věcech občanských, rodinných a
trestních, který podrobně zdůvodnil
ministr zahraničních věcí soudruh
Bohuslav Chňoupek, se zabývaly rovněž
zahraniční a ústavně právní
výbory Sněmovny lidu.
Projednaly jej se stejným
přístupem, jak jej výstižně charakterizoval
společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů poslanec soudruh Tencian.
Vycházely z vědomí
různorodých vztahů mezi oběma státy,
které jsou pro naši zemi a celý náš
způsob života tak samozřejmé, že
v mnohém žijeme s našimi sovětskými
přáteli stejnými myšlenkami a prožíváme
stejné radosti i starosti.
K tomu chci ještě dodat,
že neustále sílící a rozšiřující
se úzké spojenectví se Sovětským
svazem nejen vytváří podmínky, ale
přímo si vynucuje postupnou úpravu, doplňování
a rozšiřování, krátce řečeno
zdokonalování vzájemných smluv a dohod,
pokrývajících různé oblasti
styků a jejich stav zároveň zakotvují.
Jedním z důkazů
je návrh smluvního dokumentů, který
dnes projednáváme, tj. Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik o právní pomoci a právních
vztazích ve věcech občanských, rodinných
a trestních, podepsaná v Moskvě dne 12. srpna
1982, kterou - jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu doporučuji ke schválení.
Předsedající
první místopředseda FS J. Marko:
Ďakujem poslancovi Stejskalovi. Po vypočutí
spravodajskej správy bude naše rokovanie pokračovať
rozpravou. Písomne sa do rozpravy prihlásila poslankyňa
lrena Horečná. Prosím, aby sa ujala slova.
Poslankyně SN I. Horečná:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, príležitosť prerokúvania vládneho
návrhu medzinárodno-zmluvnej povahy medzi Československou
socialistickou republikou a Zväzom sovietskych socialistických
republík, ktorého prijatie odporučili spravodajcovia
oboch snemovní na súhlas, pokladám za vhodnú
príležitosť, aby som niekoľkými slovami
spomenula jednu z najdôležitejších udalostí
vo vzťahoch medzi oboma krajinami, od ktorej sa odvíja
stále užšia a intenzívnejšia vzájomná
spolupráca a spojenectvo.
V týchto dňoch oslavuje
sovietsky ľud a s ním široká svetová
pokroková verejnosť 65. výročie najprevratnejšej
udalosti v histórii ľudstva, výročie
Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie,
kedy sa zrodil prvý štát pracujúcich
na svete a odkedy sa píše nové obdobie svetových
dejín. Ako mocne musel Veľký október
urýchliť historický proces, aby tak zásadným
spôsobom zmenil tvárnosť Ruska a celého
sveta. Vari ani v tej najvzdialenejšej časti sveta
sa nenájde človek, ktorý by o týchto
premenách pochyboval.
Mohnutná vlna Veľkej
októbrovej socialistickej revolúcie doslova vyvrátila
z koreňa monarchistické režimy v Nemecku a
Rakúsko-Uhorsku, podnietila vznik revolučných
robotníckych strán leninského typu a svojimi
hlbokými účinkami zasiahla taktiež do
osudu našich národov. Čechom a Slovákom
priniesla národnú slobodu a štátnu samostatnosť,
ktorú neskôr ohrozovala rastúca agresivita
nemeckého fašizmu.
Štát, vedený buržoáznou
vládou, vydržal iba 20 rokov. Skončil krachom
jej štátnej a zahraničnej politiky, keď
sa niekdajší spojenci spojili s nepriateľmi nášho
štátu.
V najťažšej dobe to
bol Sovietsky zväz - náš najspoľahlivejší
priateľ -ktorý vystúpil na obranu Československa,
ale jeho ponúknutú pomoc v roku 1938 čs.
buržoázna vláda odmietla. Napriek tomu bolo
oslobodenie našej vlasti zahrnuté medzi ciele Veľkej
vlasteneckej vojny sovietskeho ľudu.
Jediný Sovietsky zväz
uznal čs. zahraničnú vládu, neuznal
okupáciu Československa a v zmluve z r. 1943 garantoval
bezpečnosť našej republiky v pôvodných
hraniciach, zatiaľ čo Veľká Británia,
ktorá prišla s uznaním ako druhá, odmietla
naše predmníchovské hranice uznať.
Zo strany sovietskych národov
šlo o veľkolepý akt pomoci v boji nášho
ľudu za obnovu národnej slobody a štátnej
existencie.
Vojnové úspechy Sovietskeho
zväzu vzbudili u západných veľmocí
takú žiarlivosť, že už počas
vojny sa dohodli naďalej pokračovať v politike
antikomunizmu. Prejavili to už vtedy napríklad úplným
odmietnutím akejkoľvek pomoci Slovenskému národnému
povstaniu.
Na pomoc bojujúcemu Slovensku
prišiel jediný Sovietsky zväz, aby skrátil
utrpenie našich národov. Jeho účinná
pomoc a priateľstvo nás sprevádzajú
i po oslobodení vo všetkých etapách
vývoja našej spoločnosti. Stačí
len keď pripomeniem pohotovú a nezištnú
pomoc v dodávke obilia v ťažkom roku 1947, ktorú
nám poskytol v situácii, keď sám musel
prekonávať nepredstaviteľné ťažkosti
v zásobovaní vlastného obyvateľstva
potravinami hneď po skončení vojny.
To však bolo a je tŕňom
v očiach Západu. Preto naša krajina patrila
a patrí medzi objekty jeho diskriminačných
a diverzných akcií a pokusov o zvrátenie
vývoja našej spoločnosti.
Vďaka svojim spojeneckým
a ideologickým zväzkom so Sovietskym zväzom je
naša socialistická republika v postavení, kedy
napriek zložitej politickej a hospodárskej situácii
vo svete môže s dôverou plánovať
svoju budúcnosť. Takú istotu nám dáva
vedomie, že máme po svojom boku spoľahlivého
a v boji osvedčeného priateľa - Sovietsky zväz.
Rozsiahla hospodárska spolupráca
so Sovietskym zväzom, podložená konkrétnymi
programami výrobnej kooperácie a ostatnými
osvedčenými formami medzinárodnej socialistickej
deľby práce, je zárukou ustavičného
rozvoja nášho národného hospodárstva.
Pripomeňme si, aký ďalekosiahly význam
má pre našu ekonomiku len napríklad dovoz kovov,
ropy, zemného plynu, rôznych úzkoprofilových
materiálov, ale i priemyselných výrobkov
zo Sovietskeho zväzu, akým prínosom je stále
sa rozvíjajúca vedeckotechnická spolupráca.
Vzťahy medzi národmi
oboch krajín sa opierajú, okrem iného, taktiež
o hlboké vzájomné sympatie. V tom je naša
sila, ktorú budeme zachovávať a rozvíjať
na základe leninských zásad socialistického
internacionalizmu a priateľstva. Taký postup a taký
cieľ je hlboko zakotvený v mysliach a srdciach našich
občanov.
Zmluva vychádza práve
z týchto pozitívnych aspektov. Preto, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, sa takisto
plne pripájam k odporúčaniu, predloženú
Zmluvu so Sovietskym zväzom schváliť.
Předsedající
první místopředseda FS J. Marko:
Ďakujem poslankyni Horečnej.
Súdružky a súdruhovia,
hlási sa ešte niekto o slovo? Nehlási. Teda
vyhlasujem rozpravu za skončenú.
Žiada súdruh minister
Chňoupek záverečné slovo? (Nežádá.)
Ďakujem.
Žiadajú o slovo spravodajcovia?
(Ne.)
Môžeme teda pristúpiť
k hlasovaniu. Počet poslancov sa nezmenil, obidve snemovne
sú uznášania schopné.
V parlamentnej tlači č.
60 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča
súhlasiť s prerokúvanou Zmluvou.
Najskôr budú hlasovať
poslanci Snemovne národov.
Kto z poslancov Snemovne národov
súhlasí s vládnym návrhom podľa
odporúčania spoločného spravodajcu
výborov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania?
(Nikdo.) Nikto.
Snemovňa národov návrh
schválila.
Teraz prosím o hlasovanie
poslancov Snemovne ľudu.
Kto súhlasí s vládnym
návrhom podľa odporúčania spoločného
spravodajcu výborov Snemovne ľudu? (Hlasuje se.) Ďakujem.