Celkové výsledky zvyšovania technickej úrovne
a akosti výrobkov dosiahnuté v roku 1981 sú
v porovnaní s rokom 1980 priaznivé. To platí
z pohľadu výsledkov hodnotenia v štátnych
skúšobniach. Z hľadiska potrieb a výsledkov
zahraničného obchodu je však toto tempo nepostačujúce.
Ako sa starajú jednotlivé rezorty o kvalitu a technickú
úroveň? Federálne ministerstvo hutníctva
a ťažkého strojárstva dopracovalo komplexný
systém riadenia akosti a podľa názoru rezortu
v podstate funguje. V roku 1981 klesli straty z nekvalitnej výroby
o 16 %. Výsledky zo štátnej skúšobne
však ukazujú, že v roku 1981 bolo len 24 % z
hodnotených výrobkov zaradených do prvého
stupňa akosti, čo je pod priemerom. Priaznivejšia
situácia je u nových výrobkov, ktoré
boli hodnotené v predvýrobnej etape. Tam bolo 80
% prvej akosti. Rezort vybral 167 najvýznačnejších
výrobkových a technologických opatrení,
ktoré chce po celé obdobie až do vyriešenia
sledovať.
V podnikoch Federálneho ministerstva elektrotechnického
priemyslu boli v roku 1980 veľké straty z nekvalitnej
výroby a z reklamácií (114,8 mil. Kčs).
Najväčšia časť bola vo VHJ Tesla,
Spotrebná elektronika Bratislava (203,5 mil. Kčs)
a v tejto VHJ podnik Tesla, Orava, kde vysoké straty z
nekvalitnej výroby boli jednou z príčin nevyrovnanej
finančnej situácie tohto podniku. Po vykonaných
opatreniach klesli v roku 1981 straty nepodarkov o 21 %. Vážnym
problémom je, že straty nekvalitnej výroby
sa všeobecne prejavujú u finálnych výrobkov,
zatiaľ čo u výrobcov súčiastok
sú postihy minimálne, prevažne len z nepodarkov
vo vnútri podnikov, čo nezodpovedá skutočnému
podielu na nekvalitnej výrobe. Ministerstvo preto pokusne
prijalo opatrenia k adresnému postihovaniu podnikov, ktoré
nekvalitnú výrobu zavinili. Postih odvodzujú
od tzv. zaručenej spoľahlivosti dielcov, ktorú
zabezpečuje poverená skúšobňa.
Zatiaľ je to zavedené medzi podnikmi Tesla, Orava
a Tesla, Rožňov, kde sú vysoké objemy
dodávok. Ak sa tento spôsob osvedčí,
bude zavedený aj v iných podnikoch.
Slabou stránkou - a to u podnikov všetkých
rezortov - je veľmi nepatrný postih konkrétnych
pracovníkov, ktorí nepodarky zavinili. Tento problém,
ako sa ukazuje, nie je účinne doteraz riešený.
Federálne ministerstvo všeobecného strojárstva
vydalo s platnosťou od 1. januára 1982 opatrenie ministerstva
k dobudovaniu rezortného systému riadenia akosti.
Rezortný plán sleduje zvyšovanie objemu produkcie
prvého stupňa akosti. Medzi Federálnym ministerstvom
všeobecného strojárstva a Federálnym
ministerstvom zahraničného obchodu je uzatváraný
inovačný program na inováciu výrobkov
cestou technického rozvoja k dosiahnutiu parametrov potrebných
pre zahraničný obchod. Ak tento program bude mat
zodpovedajúci rozsah a aj pohotovosť, potom by to
mohla byt sľubná cesta k získaniu výrobkov
vysokej technickej úrovne schopných efektívneho
vývozu. Medzi vybranými sú napríklad
traktory Zetor unifikovaného radu, niektoré obrábacie
stroje, kompresorové chladničky, šporáky
a pod. Uvedenému procesu by malo pomôcť aj to,
že jedným z piatich ukazovateľov hmotnej zainteresovanosti
generálnych riaditeľov VHJ je nárast podielu
výrobkov vysokej technickej úrovne na celkovej produkcii.
V roku 1982 by podľa programu malo mať v podnikoch ministerstva
všeobecného strojárstva už 8 % výrobkov
vysokú technicko-ekonomickú úroveň
a do konca päťročnice 15 %.
Na príklade týchto troch rezortov som ukázala
rôzne prístupy k tejto problematike. Je fakt, že,
každý z nich má konkrétny a v celku
dobrý program. Len váhavo sa do práce ministerstiev
dostáva väčší podiel konkrétnych
opatrení k nárastu kvality a technickej úrovne
výrobkov. Nestretla som sa však s tým, že
by sa zásadne v niektorom rezorte riešili také
opatrenia, ako výrazné zvýšenie účinnosti
a technickej úrovne práce konštruktérov,
zabezpečovanie informácií pre ich prácu
o najnovších technických riešeniach, diferenciácia
v ich mzdovom hodnotení, ako to predpokladalo už 3.
zasadnutie Ústredného výboru Komunistickej
strany Československa po XV. zjazde strany. To je predsa
len dôležitý článok zvyšovania
technickej úrovne výrobkov. So záujmom som
si prečítala článok v Spravodajovi
zahraničného obchodu, ktorý hodnotil súčasný
stav československých obrábacích a
tvarovacích strojov z pohľadu medzinárodného
veľtrhu v Hanoveru, ktorý sa konal na jeseň
minulého roku. Tento veľtrh poskytol prehľad
o 95 % svetovej produkcie kovoobrábacích strojov.
Je samozrejmé, že pre konštruktéra je
to najlepšia príležitosť na mieste si overiť,
ako inde vyriešili problémy, na ktoré sám
naráža. Bohužiaľ, nepodarilo sa mi zistiť
konkrétne, koľko tvorivých konštruktérov
obrábacích strojov v Hanoveru bolo - len viem, že
ich bolo veľmi málo a predovšetkým veľmi
malý počet československých odborníkov.
To je škoda, a vidím to aj ako nedostatok práce
rezortov. Azda by v tomto prípade stálo za to, aspoň
dodatočne podrobne zoznámiť konštruktérov
s poznatkami tých, ktorí tam boli. Uvádzam
to len ako príklad typického všeobecného
nedostatku, s ktorým sme sa stretli takmer vo všetkých
závodoch rôznych odborov.
Ďalšou zanedbávanou oblasťou v práci
ministerstiev, ktorá sa dotýka technickej úrovne
výrobkov, ich exportnej schopnosti a atraktívnosti
na vnútornom trhu, je starostlivosť o design. Je všeobecne
známe, že nielen spotrebný tovar sa nakupuje
podľa vzhľadu výrobkov a jeho praktičnosti
pri používaní. A to je úloha designu.
Preto sa design musí stať nevyhnutnou súčasťou
konštrukcie, projekcie a vývoja nových výrobkov
- tak ako je tomu všade u špičkových výrobcov.
Zdá sa, že Federálnemu ministerstvu pre technický
a investičný rozvoj, ktoré sa má metodicky
o design starať sa nedarí systematicky zabezpečovať
túto dôležitú oblasť exportnej schopnosti
našich výrobkov.
Vážené súdružky a súdruhovia,
vo svojom vystúpení som sa zmienila o niektorých
nedostatkoch a rezervách, ktoré sú aj v práci
ministerstiev, tak ako ich vidíme vo výboroch pre
priemysel, dopravu a obchod, pri vytváraní podmienok
pre rýchlejší rast technickej úrovne
a kvality výrobkov ako nutného predpokladu pre ďalší
dynamický rozvoj národného hospodárstva
a celej našej socialistickej vlasti. Máme už
rad dobrých príkladov, ktoré ukazujú,
že máme dosť zdrojov, rezerv a predpokladov.
To všetko ukazuje na to, že naše názory
sú reálne. Napríklad trvale výbornú
akosť od roku 1974 vykazujú šijacie stroje z
Elitexu Boskovice, ktoré pre svoje úžitkové
vlastnosti sú trvale úspešne predávané
do zahraničia. Alebo od roku 1977 sa na vysokej technickej
úrovni udržiavajú asynchrónne motory
z MEZ Mohelnice. Z nových výrobkov je to elektrická
kompresorová chladnička M 50 R zo Zlatých
Moraviec. Podobne niektoré výrobky ťažkého
strojárstva sú aj v zahraničí už
uznávané pre svoju kvalitu a spoľahlivosť
v prevádzke.
Nesmieme však premeškať čas a zanedbať
ani tú najmenšiu príležitosť. Preto
by som bola rada, keby aj námety, odporučenia a
kritické pripomienky, ktoré som uviedla, nezapadli
a boli využité. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kontríkové.
Po polední přestávce jako první pokračující
v rozpravě vystoupí poslanec Brabec. Jednání
bude řídit místopředseda Federálního
shromáždění a předseda Sněmovny
národů soudruh Hanes.
Zahájíme, soudružky a soudruzi, ve 13.15 hod.
(Jednání přerušeno ve 12.08 hod.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.15 hod.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
Federálního shromáždění
a předseda Sněmovny národů D. Hanes.)
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia
poslanci, budeme pokračovať v rozprave k vládnemu
návrhu uznesenia o štátnom záverečnom
účte československej federácie za
rok 1981. Dávam slovo poslancovi Jaroslavovi Brabcovi,
pripraví sa poslanec Rudolf Říman.
Poslanec SN J. Brabec: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, z podkladů za první rok 7. pětiletky
vyplývá, že peněžní výdaje
našeho obyvatelstva v něm dosáhly celkově
355 mld Kčs. Představuje to 2,5% nárůst
proti roku 1980, ale jen 99,2 % plánovaných předpokladů.
V rámci těchto výdajů zůstal
totiž za předpoklady plánu nejen nárůst
nákupu zboží obyvatelstvem v maloobchodní
síti, ale zejména nárůst jeho výdajů
za placené služby. Celkové výdaje obyvatelstva
dosáhly na tomto politicky a ekonomicky citlivém
úseku národního hospodářství
jen 49,8 mld Kčs, tj. 3248 Kčs na obyvatele a zůstaly
tak zhruba o 3,4 bodu za úrovní uvažovanou
v plánu.
V "Hlavních směrech", přijatých
na XVI. sjezdu KSČ pro hospodářský
a sociální rozvoj do roku 1985, je obsažen
záměr docílit při uspokojování
služeb obyvatelstvu, zejména pak v jejich rozšiřování
a zkvalitňování, podstatný krok, a
to zejména díky zvýšené iniciativě
národních výborů, výrobních
družstev a těch resortů, jejichž podniky
tyto služby poskytují nebo je jinak ovlivňují.
Na různé příčiny dosud neuspokojivého
stavu v této oblasti kriticky poukázalo nedávné
6. zasedání ÚV KSČ. Za hlavní
z nich pak označilo zejména nízkou úroveň
řízení, jeho nepružnost, administrativní
náročnost a zbytečnou nákladovost.
Mohu z tohoto místa i jako předseda MěNV
jen potvrdit, že dosud používaný mechanismus
plánování a financování příliš
nerespektoval potřebným způsobem konkrétní
podmínky jednotlivých služeb. Podněcoval
např. místní orgány a hospodářské
organizace vysokým meziročním přírůstkem
zisků spíše k takové činnosti,
která jim takový úkol pomohla naplňovat,
a neorientoval je k přednostnímu uspokojování
potřeb obyvatelstva.
Na základě poznatků praxe bych mohl obdobně
poukazovat také na to, jak systém odměn za
práci byl málo propojen s hmotnou zainteresovaností
pracovníků, kteří služby přímo
vykonávají. Nebo kolik připomínek
bylo vzneseno k nezdůvodněné režii,
zvláště u zakázkových služeb,
či k rentabilitě nebo ztrátovosti některých
služeb, působící na jejich zaostávání.
Kolik připomínek se týkalo oblasti jejich
materiálně technického zásobování,
složitého pro potřebu mnoha drobných
náhradních dílů a součástek,
či náročného z hlediska specifických
potřeb technického vybavení malých
provozoven. Kolik jich směřovalo také k tomu,
aby národní výbory ve městech a střediskových
obcích měly více možností a mohly
tuto ekonomickou oblast při její různé
integraci ve svém územním celku lépe
řídit a více koordinovat.
Za velmi vážnou otázku zlepšování
úrovně služeb považuji dostatek náhradních
dílů. I když se v posledních letech
situace čas od času zlepší, jde o zlepšení
dílčí, krátkodobé, bez delšího
trvání. Například v našem autoopravárenství
chybí dlouhodobě víčka rozdělovačů,
pastorky a spínací cívky startérů
Škoda, náhradní díly pro brzdné
systémy, dílce karosérií atd. Autoopravny
potom neprovádějí opravy jednotlivých
agregátů a zařízení, ale mění
je za nové celky. Pro držitele motorových vozidel
to znamená zvýšené náklady na
opravu a pro národní hospodářství
plýtvání materiálem a prací.
Považuji proto za velmi významné, že v
duchu přijatého již usnesení vlády,
které vytyčilo zásady účinnějšího
řízení a pružnějšího
zabezpečování rozvoje placených služeb,
bylo přistoupeno k velmi závažnému zjednodušení
systému plánování a řízení
služeb a s nimi spojených finančních,
úvěrových a daňových nástrojů.
Dále pak, že byly vytvořeny též
příznivější podmínky k
dosažení větší pružnosti v
tomto řízení a uplatnění účinnějších
ekonomických podnětů k rozšiřování
a zkvalitňování služeb.
Mohu zde dnes s plnou odpovědností říci,
že všechna tato opatření byla veřejností
příznivě přijata. Jejich příprava
a provedení si však vyžádají, jak
to již ukazují naše první zkušenosti,
postupovat na úrovni národního výboru
či družstevní organizace velmi aktivně
a iniciativně a nalézat přitom také
pochopení centra.
Jedním z měřítek kvality tohoto postupu
totiž bude, aby ekonomický zájem místního
orgánu se mohl plně koncentrovat na uspokojování
denních služeb obyvatelstvu a nebyl oslabován
orientací, kterou nelze považovat za prvořadé
či hlavní poslání příslušné
organizace služeb. Je to základní podmínka
toho, aby se mohly výrazně zvýšit podíly
tržeb od obyvatelstva na celkových tržbách
těchto organizací, neboť zatím dosáhly
překvapivě nízké úrovně.
Celostátně u místního průmyslu
jen 12 %, u komunálních služeb 30 %, u výrobních
družstev 15 % a v místním stavebnictví
údajně jen 0,3 %.
Zejména v místním stavebnictví vidím
velmi vážný problém. Např. na
našem okrese se okresní stavební podnik dobře
vyrovnává s globálními úkoly
plánu. Ale podíváme-li se na jeho skladbu,
neplní údržbu a drobné investiční
akce v souladu s potřebami.
Do plánu jsou na jednotlivé roky zařazovány
investiční akce z občanské vybavenosti
sídlišť, které velké stavebnictví
nezajistilo. A tak opravy bytového fondu činí
z ročního plánu jen 8,5 %, tržby od
obyvatel 3,6 %. Stavebníci rodinných domků
marně shánějí obkládačské,
klempířské a pokrývačské
práce. Stejná situace je i u budov a zařízení,
které jsou ve správě národních
výborů a jsou to budovy sloužící
školství, zdravotnictví, kultuře i samotným
národním výborům. Péče
o tato zařízení není z kapacitních
důvodů na potřebné úrovni,
a to je třeba co nejdříve změnit,
také tím, že samotné národní
výbory přizpůsobí těmto potřebám
činnost okresních stavebních podniků.
Bude neméně důležité, aby odstranění
dosavadních překážek pružnější
cenové politiky a aktualizování cen s rentabilitou
10 až 15 % nevedlo k takových cenovým pohybům,
které by byly ovlivněny přežíváním
nedostatků v organizaci, neopodstatněnými
náklady a zbytečně drahou technikou, či
které by nepřihlížely k ceně
hotových výrobků.
Všeobecně vítaným opatřením
se ukazuje zavedení ukazatele redukovaných výkonů,
protože se dá jednodušeji aplikovat na vnitropodnikový
chozrasčot provozoven. Ve mzdové oblasti pak propojení
pohyblivé složky mezd na zajištění
žádoucí míry služeb pro obyvatelstvo,
a dále nastolení celkově jednodušších
forem hmotné zainteresovanosti a odpovědnosti. V
zásobovací oblasti je zejména vítáno
vytváření stejných podmínek
jako pro jiná odvětví a v investiční
oblasti zabezpečení potřebného rozvoje
cestou zvláštního fondu, mimo rámec
plánovaných limitů.
Nemálo zájmu a výměny názorů
je stále kolem ekonomicky a společensky účelné
formy tzv. doplňkových služeb, spojených
s novými formami pracovního poměru a možnostmi
pronájmu. Při realizaci tohoto záměru
bude zřejmě hlavně záležet na
tom, jaký vztah k tomu národní výhory
naleznou, jak pružně si poradí s místními
podmínkami a osobní iniciativou, a jak touto cestou
odstraní živnou půdu pověstnému
melouchaření.
Výzva 6. zasedání ÚV KSČ k
aktivnímu, lepšímu využívání
všech hmotných a finančních zdrojů
a místních možností k lepšímu
uspokojování potřeb našeho obyvatelstva
ve sféře služeb se pro naše národní
výbory stala závažným politickým
úkolem a jejich úloha při nástupu
k jeho zabezpečování v roce 1982 nezastupitelnou.
V další praxi by se to mělo projevit hlavně
tím způsobem, že odborná hlediska nebudou
převládat nad politickými a že úsilí
o naplnění ekonomických ukazatelů
nebudou opomíjet potřeby lidí, které
rostou v objemu i kvalitě, v souvislosti s dále
postupujícím rozvojem životní úrovně.
Projevit by se mělo rovněž tím, že
zásady známého "Souboru opatření"
budou ve směru k efektivním výsledkům
činnosti, měřeným hlavně spokojeností
lidí a hospodárným využíváním
všech zdrojů a prostředků, tvořivě
uplatňovány.
Očekávám, že svých možností
při rozvíjení služeb různých
druhů dokáží správně využít
též organizace výrobního, spotřebního
a bytového družstevnictví a že otázku
služeb nebudou vidět jen pře s ukazatele plánu
a jejich plnění, ale především
přes dosahované výsledky, podmiňující
spokojenost obyvatelstva.
Osobně pak doporučuji, aby otázkám
rozvoje služeb v duchu přijatých k tomu zásad
bylo nyní věnováno také v naší
informační soustavě podstatně více
místa a soustavné pozornosti. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslancovi Brabcovi. Udeľujem slovo poslancovi
Rudolfovi Římanovi. Do rozpravy sa pripraví
poslanec Jan Tencian.
Poslanec SL R. Říman: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, při projednávání
státního závěrečného
účtu československé federace za rok
1981 se dostávají do popředí otázky
dalšího zvyšování efektivnosti
a intenzity všech odvětví našeho národního
hospodářství. Platí to v plné
míře i pro resort zemědělství,
který v důsledku nepříznivých
klimatických podmínek, ale i dalších
faktorů, nesplnil plánované úkoly
prvého roku 7. pětiletky, a to hlavně v rostlinné
výrobě. Tyto horší výsledky spolu
s dalším nárůstem materiálových
i mzdových nákladů se zákonitě
projevily i v ekonomice zemědělských závodů,
kde například míra rentability v družstevním
sektoru ČSR dosáhla 7,4 % a v SSR dokonce jen 4,3
% a obdobně je tomu i u státního sektoru.
4. zasedání ÚV KSČ podrobně
analyzovalo současnou situaci a ukázalo na cesty
dalšího dynamického rozvoje československého
zemědělství i ve složitějších
podmínkách. V prvé řadě půjde
o rychlejší využívání všech
rezerv přímo v zemědělských
závodech. Zde na přední místo jistě
patří a bude i nadále patřit i při
dalším rozvoji vědy a techniky přístup,
odpovědnost, aktivita a iniciativa lidí, jejich
organizační a řídící
schopnosti i umění vedoucích pracovníků
směrovat kolektivy i jednotlivce k plnění
rozhodujících úkolů.