Středa 23. června 1982

Soudružky a soudruzi, závěrečný účet, který projednáváme, odráží výsledky činnosti všech článků národního hospodářství. Nepovažujeme jej za prostý účetní dokument loňských rozpočtových výsledků, ale za podklad, ze kterého lze na finančním úseku vyvodit, co a kde se daří, kde je třeba přidat, jaké problémy z minula musíme letos řešit, abychom splnili cíle, které jsme si stanovili.

Právě z těchto hledisek se v minulém roce projevil nejen pozitivní vývoj, ale i řada slabých míst naší ekonomiky.

Podle předběžných údajů za 5 měsíců objem průmyslové výroby stoupl o 1,3 % a upravené vlastní výkony o 4,2 %. Je to rychleji, než stanoví státní plán. Je to vyšší tempo, než jsme si stanovili, ale nemůžeme s tím být úplně spokojeni, pokud jde o strukturu a efektivnost. Bohužel, stavebnictví zůstává pod úrovní celoročního plánu a nedokázalo se vyrovnat s novými podmínkami a změnami ve struktuře stavebních prací. V zemědělství bude zejména třeba překlenout vliv zaorávek, které bylo třeba letos provést ve větším rozsahu než odpovídá víceletým průměrům.

Finanční vývoj probíhá zatím v tendencích minulého roku. Hospodářské organizace splnily do konce dubna 31,5 % celoročně plánovaného zisku, což lze považovat za relativně dobré plnění plánu a také vývoj nákladů se zatím výrazněji neodchyluje od celoročně plánovaných záměrů. Neuspokojivý zůstává vývoj zásob. Jejich využití se dále snížilo.

Hlavní problém plnění letošního plánu spočívá v oblasti zahraničního obchodu. Zatímco ve vztahu k socialistickým zemím probíhá vývoj v zásadě v plánovaných směrech, neplní se plánované záměry ve vztahu k nesocialistickým zemím. V I. čtvrtletí letošního roku pokračoval též pro nás celkově nepříznivý vývoj dovozních a vývozních cen.

V souhrnu se tedy ukazuje, že ke splnění letošních úkolů bude třeba vyvinout maximální úsilí na všech úsecích, ve všech podnicích a VHJ. Je to nezbytné nejen z hlediska roku 1982, ale i v zájmu vytvoření pevné základny pro přípravu státního plánu a státního rozpočtu na rok 1983 a další léta této pětiletky, kdy chceme zrychlit rozvoj národního hospodářství.

Toho lze dosáhnout pouze mobilizací všech politických i ekonomických zdrojů a rezerv k rychlému zvýšení výkonnosti a intenzifikace naší ekonomiky. Plně zde platí myšlenka uvedená ve společném komuniké vydaném na závěr oficiální přátelské návštěvy stranické a vládní delegace ČSSR v Sovětském svazu, že přechod národního hospodářství na cestu intenzívního rozvoje si vyžaduje další zdokonalování hospodářského mechanismu na základě plného uplatnění ekonomických zákonů socialismu, nových přístupů k řízení společenské výroby, zvyšování úrovně řízení hospodářské činnosti, dalšího rozmachu společenské aktivity pracujících a rozšiřování jejich bezprostřední účasti na řešení nejzávažnějších sociálně ekonomických problémů.

S ohledem na současnou situaci v národním hospodářství musíme věnovat zvláštní pozornost důslednému plnění stanovených úkolů vývozu a lepšímu uspokojování potřeb vnitřního obchodu. Aniž bych chtěl opomenout řadu dalších závažných úkolů, důležitých nejen pro splnění plánu roku 1982, ale i celé pětiletky, považuji za potřebné položit důraz zejména na dva mimořádně aktuální úkoly.

Zanedlouho vstoupíme do vrcholného období zemědělských prací. Musíme mobilizovat všechny síly venkova i měst, abychom včas a beze ztrát sklidili vše co se urodilo a vytvořili tak základní předpoklad pro zabezpečení výživy lidu. Je to vpravdě celonárodní úkol, protože nemůžeme spoléhat, že případné výpadky sklizně budeme řešit dovozem.

Současně musíme zajistit dobrou přípravu hospodářství na zimní období, v níž mají klíčové místo paliva a energie. K tomu vsak nestačí zabezpečit plnění velmi náročných úkolů v těžbě uhlí, ale nemenší význam má i dosažení konkrétních úspor ve spotřebě paliv a energie. K tomu přispívá i výzva X. všeodborového sjezdu k překročení úspor paliv, energie a kovů o 1/2 % proti plánovaným záměrům na tuto pětiletku. Avšak ani plnění ostatních úkolů stanovených na letošní rok nemůže zůstat stranou, protože pouze komplexní plnění plánu může zabezpečit plynulý chod národního hospodářství.

Musíme orientovat činnost ve všech článcích národního hospodářství na aktivní způsoby řešení současných problémů, na vyšší využívání všech materiálních zdrojů pracovních sil a základních prostředků, které máme k dispozici. Možnosti zvyšovat výkon a efektivnost jsou všude a je možné a nutné je lépe a pružně využívat. V tomto směru musíme všichni zvýšit účinnost své práce. Zavazují nás k tomu závěry vyplývající z jednání ÚV KSČ, jejichž realizace je rozhodující podmínkou naplnění cílů stanovených XVI. sjezdem KSČ. To je ekonomická i politická povinnost každého pracovníka i každé organizace.

Vážené soudružky a soudruzi, státní závěrečný účet i jeho jednotlivé kapitoly byly důkladně projednány ve výborech obou sněmoven Federálního shromáždění. Děkuji jménem vlády všem poslancům za tvůrčí přístup k tomuto projednávání a za řadu cenných připomínek a podnětů, které využijeme při své práci.

Závěrem mi dovolte jménem vlády Československé socialistické republiky navrhnout, aby Federální shromáždění schválilo návrh státního závěrečného účtu čs. federace za rok 1981, aby ho schválilo tak, jak ho vláda předložila Federálnímu shromáždění. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji s. Lérovi.

Jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu československé federace byly projednány ve všech výborech sněmoven, kromě výborů mandátových a imunitních. Výbory obou sněmoven pověřily úkolem společných zpravodajů členy výborů pro plán a rozpočet.

Prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Tichý.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec R. Tichý: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci. V přístupu k odpovědnému hodnocení výsledků hospodaření podle státního rozpočtu federace, které nám podává příslušný státní závěrečný účet, navazujeme vždy na souhrnné poznatky o celkovém hospodářském a sociálním vývoji během rozpočtového období a na výsledky jejich analýzy.

Dovolte mi proto připomenout, že hlavním cílem státního plánu přijatého na rok 1981 a státním rozpočtem finančně zabezpečeného bylo, dosáhnout hlavně zvyšováním efektivnosti dalšího proporcionálního vzestupu naší ekonomiky a vytvořit potřebné hmotné a finanční zdroje pro udržení a upevnění životní úrovně a sociálních jistot našeho obyvatelstva. V politicko-hospodářských závěrech bylo tehdy zdůrazněno, že při realizaci základních úkolů plánu na rok 1981 bude nutno dosáhnout, aby se řídící a plánovací činnost všech stupňů soustředila mnohem cílevědoměji a energičtěji na prosazení kursu intenzifikace a efektivnosti a na účelné využití existujících rezerv ekonomiky.

Náročnost plánovaných úkolů roku spočívala zejména v nutnosti dosáhnout potřebného tempa růstu produkce a přírůstku tvorby národního důchodu v podstatě bez zvýšení nároků na další surovinové a energetické zdroje. Neméně závažným faktorem byly důsledky stále se zhoršujícího hospodářského vývoje v nesocialistických zemích, stagnace konjunktury, zostření boje na trzích a další růst dovozních cen a úrokových sazeb. Zhoršovaly se též přírodní podmínky pro těžbu a získávání domácích paliv a surovin a zvláště podmínky pro dosažení plánované zemědělské produkce.

V takto složitých podmínkách roku se naše ekonomika rozvíjela ve srovnání s rokem 1980 pomaleji a celková výše národního důchodu dosáhla, když výpadek zemědělské produkce a výkonů stavebnictví se odrazil v nenaplnění celého plánovaného přírůstku národního důchodu, 454 mld Kčs, tj. méně, než odpovídá záměrům vytyčeným na XVI. sjezdu KSČ.

Jestliže se i za takto ztížených podmínek podařilo udržet vyvážeností vnitřního procesu reprodukce a vnějších ekonomických vztahů proporcionalitu vývoje ekonomiky, pokračovat v jejím rozvoji a určitou měrou i posilovat životní úroveň obyvatelstva, došly výbory sněmoven ve svých stanoviscích k názoru, že dosažené výsledky lze pokládat za uspokojivé. Např. dynamika národního hospodářství se zvýšila, došlo k úsporám materiálových a celkových nákladů na výrobu a bylo dosazeno též vnější ekonomické rovnováhy. V oblasti rozdělování se dále zvýšily reálné příjmy obyvatelstva, mzdy pracujících a osobní a společenská spotřeba.

Je třeba ocenit, že naši pracující tato pozitiva podpořili zejména svým iniciativním přístupem k plnění náročnějších úkolů a pozorností, k níž je podněcovaly principy Souboru opatření, přijatého ke zdokonalení plánovitého řízení po roce 1980. Jmenovitě je třeba ocenit zejména stále vysokou pracovní aktivitu a obětavost horníků, kteří v mimořádných směnách vytěžili na 3,8 mil. tun uhlí, které představují 3,1 % celkové jeho těžby, resp. 7 % těžby hlubinné.

Při tomto hodnocení nepřihlížíme, že např. struktura produkce ještě plně neodpovídala potřebám vnitřního a zahraničního obchodu, či potřebám investiční výstavby; že nebylo v plném rozsahu dosaženo záměrů, týkajících se růstu produktivity práce, úspor paliv, energie a kovů podle státních cílových programů; vyššího tempa inovačních procesů a míry uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje, a že nebylo také dosaženo výrazného zlepšení dodavatelskoodběratelských vztahů a uspokojivého vývoje zásob. V důsledku takovýchto vlivů přetrvávaly některé problémy, jejichž společnou podstatu je nadále nutno spatřovat hlavně v míře účinnosti řídící a organizátorské práce na různé úrovni národního hospodářství.

Výbory sněmoven věnovaly při jednání o státním závěrečném účtu a jeho kapitolách takovýmto skutečnostem nemalou pozornost a zabývaly se zejména těmi nedostatky, které se souhrnně projevovaly v neuspokojivém využívání intenzívních faktorů růstu.

Například otázka vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy nabyla na svém významu zejména z hlediska výsledků dosažených při prosazování větší hospodárnosti ve všech druzích výrobní a nevýrobní spotřeby. K podpoře úspor cestou racionalizačních opatření poskytla SBČS zvláštní úvěry, které se přiblížily částce 4 mld Kčs. Zvýšené nároky na úsporu paliv, energie a kovů si vyžádaly přehodnotit racionalizační programy jejich úspor a přednostně je zabezpečovat vydělenými investičními prostředky.

Při dnešním zasedání můžeme ocenit každý přínos, který dobře sloužil sledovanému účelu. Např. i výsledky XII. ročníku tématické soutěže o racionální využívání paliv a energie, které přineslo na 359 mil. Kčs úspor, růst počtu účastníků soutěžení a téměř 300 tis. tun uspořeného měrného paliva.

Vcelku však náročných cílů státních programů úspory paliv, energie a kovů nebylo dosaženo. Růst efektivnosti, ekonomiky nepodpořila zejména malá intenzita úsilí, vyvíjená na nejdůležitějších úsecích těchto programů, i vyřazení některých jmenovitých akcí z programu pro jejich nepřipravenost, či nezajištěnost plánem. Pokud jde o hlavní směry užití průmyslové produkce, byly zhruba dodrženy. Ztráty z nekvalitní výroby se přitom snížily o cca 12 %, nepatrně se zlepšila i míra směnnosti a poklesl podíl přesčasové práce. Ale nepodařilo se ještě dosáhnout větší plynulosti a rytmičnosti výroby a včasnosti dodávek, ač by tím nedocházelo ke zvyšování nákladů, vyvolaných mimořádnými opatřeními při dohánění plánovaných úkolů.

Podařilo se zvýšit též úroveň práce v průmyslu, ale nebyla k ní dodržena požadovaná relace vývoje mezd a tak se jejich výše nedostala do žádoucí závislosti na skutečných výsledcích práce.

Pozornosti výborů si zasloužil také vývoj zásob v průmyslu a ve stavebnictví, neboť v průběhu roku byl charakterizován vysokými stavy nad plán a končil při 190 mld Kčs jeho překročením o 7,5 mld Kčs, tj. o 4,1 % a zpomalením obrátky těchto zásob téměř o 3 dny. Logické odmítání úvěrů na nadměrné a neefektivní zásoby ovlivnilo finanční situaci dotčených podniků tak, že platební problémy se proti roku 1980 zvýšily a koncem roku 1981 dosáhly 10,2 mld Kčs (z toho pak pozastavené platby 9,8 mld Kčs a úvěry ve lhůtě nesplacené 0,4 mld Kčs).

Současné úkoly a potřeby naší ekonomiky vyžadují dosahovat maximálního zhodnocování všech jejích hmotných zdrojů. V praxi to znamená zabraňovat také další imobilizaci těchto zdrojů jak v nepotřebné výrobě, tak v hromadění zásob. Výbory proto přijaly s uspokojením zprávu o současných opatřeních vlády k využití nadměrných zásob a k zajištění plánovaného vývoje zásob v dalších letech současné pětiletky.

V oblasti vědeckotechnického rozvoje bylo kladně hodnoceno, že proti roku 1980 bylo dosaženo relativně vyššího plnění výzkumných a vývojových úkolů, státního plánu technického rozvoje, i lepšího výstupu již ukončených výzkumných úkolů k jejich zavedení do výroby a využití ve společenské praxi.

Z podkladů vyplynulo, že výsledkem celkového počtu všech realizačních výstupů hmotné povahy z jednotlivých úkolů technického rozvoje, řešených na všech stupních řízení, byla relativní úspora přes 21 tis. pracovních sil a 1,2 mld Kčs materiálových úspor, dále přírůstek výroby přes 8 mld Kčs, zvýšení vývozů o 3 mld Kčs a snížení dovozů z nesocialistických zemí o 1,5 mld Kčs.

Dosažené tempo však ještě plně neodpovídá jak možnostem, tak potřebám naší ekonomiky, jak naznačuje i ta skutečnost, že do této oblasti bylo z rozpočtovaných neinvestičních výdajů čerpáno jen 97,1 % plánovaných prostředků a v investiční sféře jen necelých 88 % prostředků. Důvody spočívaly např. v chronickém opožďování staveb s rozpočtovými náklady nad 2 mil. Kčs, kde celkové plnění dosáhlo jen necelé 2/3 plánu. Jestliže činnost vědeckovýzkumné základny má být jedním z rozhodujících faktorů procesů intenzifikace ekonomiky, pak nutno se vším důrazem odmítnout nedodržování závazků převzatých zejména dodavateli stavební části, či jejich pojímání jen za okrajovou záležitost.

Jde přece o oblast klíčového významu pro všechna odvětví našeho národního hospodářství, v níž se musí včas soustřeďovat všechny síly a prostředky na řešení úkolů, rozhodujících o schopnosti výroby produkovat podstatně vyšší podíl technicky vyspělých výrobků, nezbytných pro uspokojování potřeb i pro obohacení vnitřního trhu.

Kladně lze jako vzestupný trend hodnotit, že státní zkušebny ověřily jakost výrobků za více než 110 mld Kčs a mohly zhruba čtvrtinu z nich zařadit do první jakosti. S tím související cenové zvýhodnění přineslo hospodářské sféře přes 1,5 mld Kčs. Naopak znevýhodnění jejích výrobků III. jakosti ji postihlo 117,5 mil. Kčs, a to zvláště v oblasti dřevoprůmyslu, kovodělného průmyslu, stavebních hmot a průmyslu papírenského a celulózy, když nepříznivé jejich výsledky byly hlavně ovlivňovány výkyvy kvality, rozměrovými nepřesnostmi, technologickou nekázní i nevyhovující povrchovou úpravou.

Také v inovaci výrobků bylo proti roku 1980 dosaženo určitého vzestupu, neboť z celkové hodnoty výroby bylo již přes 10 % nových výrobků.

Výbory také pokládají za pozitivní, že došlo k dalšímu posílení programové orientace technické tvůrčí práce, neboť proti roku 1980 bylo vytvořeno téměř o 8 % více vynálezů a přihlášeno o 5 % více zlepšovacích návrhů. Celospolečenský prospěch jejich využívání byl zhodnocen částkou téměř 9 mld Kčs, tj. o 5,3 % větší než v roce 1980. V mezích tohoto přínosu byla vyčíslena úspora 1,1 mil. tun měrných paliv a energií, za 2,4 mld Kčs úspor materiálu, cca 800 mil. Kčs úspor v nákladech na živou práci a přes 1/2 mld Kčs úspor v nákladech devizových.

V přístupu, rozsahu a výsledcích této tvůrčí práce však zůstávají ještě nemalé rozdíly, v nichž lze právem spatřovat mobilizovatelné rezervy vyšší technické a ekonomické úrovně výroby. Proto výbory vzaly s uspokojením na vědomí, že v závěru roku 1981 schválily všechny tři vlády program dalšího postupu k zabezpečení potřeb a úkolů vědeckotechnického rozvoje, řešení různých nedostatků v této oblasti a plnění zákona č. 84/1972 Sb.

V oblasti vnějších ekonomických vztahů bylo výhory oceněno dosažení příznivého předstihu tempa růstu vývozu před dovozem a další postup v zapojování naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce, zejména v rámci RVHP. Jmenovitě pak zrychlení tempa vývozu strojírenských výrobků a zvýšení jejich podílu na celkovém vývozu na více než 44 %.

Oceněno bylo též, že přes značnou nejistotu a nestabilitu trhů a větší pohyby kursů a úrokových sazeb nejvýznamnějších měn nesocialistických zemí se podařilo výrazněji zvýšit aktivní saldo obchodní bilance a snížit rozsah zdrojů potřebných k zajištění národního hospodářství nezbytným dovozem.

Některé podniky přitom splnily plánované úkoly ve velkoobchodních cenách, ale nevyrovnaly se s úkoly v cenách zahraničních. Znamenalo to především, že dosažení průměrných cen za průměrné výrobky a jejich strukturu podvázalo možnost dynamičtějšího rozvoje a vynutilo si více usměrňovat spotřebu dovážených produktů.

Na trzích nesocialistických zemí dále trvá krizové období, investiční činnost stagnuje, kupní síla klesá, zakázky se tíže shánějí a diskriminační opatření zostřují. Je proto nutno rychleji zabezpečovat dostatek efektivního vývozu schopných fondů, zvláště strojů a zařízení. Tato potřeba nedává žádné organizaci právo čekat na nějakou změnu trhů, nebo požadovat vyhledání odběratele, který by se s dosavadní úrovní její nabídky výrobků měl uspokojovat. Naopak jí k zabezpečení exportní výkonnosti jako rozhodujícího úkolu plánu ukládá povinnost vyvinout co největší úsilí k tomu cíli, aby úroveň a užitná hodnota jejího vývozního zboží se mohla svým přiblížením ke špičkové světové úrovni co nejefektivněji za stávajících podmínek zahraničních trhů prosazovat.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP