Soudružky a soudruzi, závěrečný
účet, který projednáváme, odráží
výsledky činnosti všech článků
národního hospodářství. Nepovažujeme
jej za prostý účetní dokument loňských
rozpočtových výsledků, ale za podklad,
ze kterého lze na finančním úseku
vyvodit, co a kde se daří, kde je třeba přidat,
jaké problémy z minula musíme letos řešit,
abychom splnili cíle, které jsme si stanovili.
Právě z těchto hledisek se v minulém
roce projevil nejen pozitivní vývoj, ale i řada
slabých míst naší ekonomiky.
Podle předběžných údajů
za 5 měsíců objem průmyslové
výroby stoupl o 1,3 % a upravené vlastní
výkony o 4,2 %. Je to rychleji, než stanoví
státní plán. Je to vyšší
tempo, než jsme si stanovili, ale nemůžeme s
tím být úplně spokojeni, pokud jde
o strukturu a efektivnost. Bohužel, stavebnictví zůstává
pod úrovní celoročního plánu
a nedokázalo se vyrovnat s novými podmínkami
a změnami ve struktuře stavebních prací.
V zemědělství bude zejména třeba
překlenout vliv zaorávek, které bylo třeba
letos provést ve větším rozsahu než
odpovídá víceletým průměrům.
Finanční vývoj probíhá zatím
v tendencích minulého roku. Hospodářské
organizace splnily do konce dubna 31,5 % celoročně
plánovaného zisku, což lze považovat za
relativně dobré plnění plánu
a také vývoj nákladů se zatím
výrazněji neodchyluje od celoročně
plánovaných záměrů. Neuspokojivý
zůstává vývoj zásob. Jejich
využití se dále snížilo.
Hlavní problém plnění letošního
plánu spočívá v oblasti zahraničního
obchodu. Zatímco ve vztahu k socialistickým zemím
probíhá vývoj v zásadě v plánovaných
směrech, neplní se plánované záměry
ve vztahu k nesocialistickým zemím. V I. čtvrtletí
letošního roku pokračoval též pro
nás celkově nepříznivý vývoj
dovozních a vývozních cen.
V souhrnu se tedy ukazuje, že ke splnění letošních
úkolů bude třeba vyvinout maximální
úsilí na všech úsecích, ve všech
podnicích a VHJ. Je to nezbytné nejen z hlediska
roku 1982, ale i v zájmu vytvoření pevné
základny pro přípravu státního
plánu a státního rozpočtu na rok 1983
a další léta této pětiletky,
kdy chceme zrychlit rozvoj národního hospodářství.
Toho lze dosáhnout pouze mobilizací všech politických
i ekonomických zdrojů a rezerv k rychlému
zvýšení výkonnosti a intenzifikace naší
ekonomiky. Plně zde platí myšlenka uvedená
ve společném komuniké vydaném na závěr
oficiální přátelské návštěvy
stranické a vládní delegace ČSSR v
Sovětském svazu, že přechod národního
hospodářství na cestu intenzívního
rozvoje si vyžaduje další zdokonalování
hospodářského mechanismu na základě
plného uplatnění ekonomických zákonů
socialismu, nových přístupů k řízení
společenské výroby, zvyšování
úrovně řízení hospodářské
činnosti, dalšího rozmachu společenské
aktivity pracujících a rozšiřování
jejich bezprostřední účasti na řešení
nejzávažnějších sociálně
ekonomických problémů.
S ohledem na současnou situaci v národním
hospodářství musíme věnovat
zvláštní pozornost důslednému
plnění stanovených úkolů vývozu
a lepšímu uspokojování potřeb
vnitřního obchodu. Aniž bych chtěl opomenout
řadu dalších závažných úkolů,
důležitých nejen pro splnění
plánu roku 1982, ale i celé pětiletky, považuji
za potřebné položit důraz zejména
na dva mimořádně aktuální úkoly.
Zanedlouho vstoupíme do vrcholného období
zemědělských prací. Musíme
mobilizovat všechny síly venkova i měst, abychom
včas a beze ztrát sklidili vše co se urodilo
a vytvořili tak základní předpoklad
pro zabezpečení výživy lidu. Je to vpravdě
celonárodní úkol, protože nemůžeme
spoléhat, že případné výpadky
sklizně budeme řešit dovozem.
Současně musíme zajistit dobrou přípravu
hospodářství na zimní období,
v níž mají klíčové místo
paliva a energie. K tomu vsak nestačí zabezpečit
plnění velmi náročných úkolů
v těžbě uhlí, ale nemenší
význam má i dosažení konkrétních
úspor ve spotřebě paliv a energie. K tomu
přispívá i výzva X. všeodborového
sjezdu k překročení úspor paliv, energie
a kovů o 1/2 % proti plánovaným záměrům
na tuto pětiletku. Avšak ani plnění
ostatních úkolů stanovených na letošní
rok nemůže zůstat stranou, protože pouze
komplexní plnění plánu může
zabezpečit plynulý chod národního
hospodářství.
Musíme orientovat činnost ve všech článcích
národního hospodářství na aktivní
způsoby řešení současných
problémů, na vyšší využívání
všech materiálních zdrojů pracovních
sil a základních prostředků, které
máme k dispozici. Možnosti zvyšovat výkon
a efektivnost jsou všude a je možné a nutné
je lépe a pružně využívat. V tomto
směru musíme všichni zvýšit účinnost
své práce. Zavazují nás k tomu závěry
vyplývající z jednání ÚV
KSČ, jejichž realizace je rozhodující
podmínkou naplnění cílů stanovených
XVI. sjezdem KSČ. To je ekonomická i politická
povinnost každého pracovníka i každé
organizace.
Vážené soudružky a soudruzi, státní
závěrečný účet i jeho
jednotlivé kapitoly byly důkladně projednány
ve výborech obou sněmoven Federálního
shromáždění. Děkuji jménem
vlády všem poslancům za tvůrčí
přístup k tomuto projednávání
a za řadu cenných připomínek a podnětů,
které využijeme při své práci.
Závěrem mi dovolte jménem vlády Československé
socialistické republiky navrhnout, aby Federální
shromáždění schválilo návrh
státního závěrečného
účtu čs. federace za rok 1981, aby ho schválilo
tak, jak ho vláda předložila Federálnímu
shromáždění. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji s. Lérovi.
Jednotlivé kapitoly státního závěrečného
účtu československé federace byly
projednány ve všech výborech sněmoven,
kromě výborů mandátových a
imunitních. Výbory obou sněmoven pověřily
úkolem společných zpravodajů členy
výborů pro plán a rozpočet.
Prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj
výborů Sněmovny lidu poslanec Tichý.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
R. Tichý: Vážený soudruhu generální
tajemníku a prezidente Československé socialistické
republiky, vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky a soudruzi poslanci.
V přístupu k odpovědnému hodnocení
výsledků hospodaření podle státního
rozpočtu federace, které nám podává
příslušný státní závěrečný
účet, navazujeme vždy na souhrnné poznatky
o celkovém hospodářském a sociálním
vývoji během rozpočtového období
a na výsledky jejich analýzy.
Dovolte mi proto připomenout, že hlavním cílem
státního plánu přijatého na
rok 1981 a státním rozpočtem finančně
zabezpečeného bylo, dosáhnout hlavně
zvyšováním efektivnosti dalšího
proporcionálního vzestupu naší ekonomiky
a vytvořit potřebné hmotné a finanční
zdroje pro udržení a upevnění životní
úrovně a sociálních jistot našeho
obyvatelstva. V politicko-hospodářských závěrech
bylo tehdy zdůrazněno, že při realizaci
základních úkolů plánu na rok
1981 bude nutno dosáhnout, aby se řídící
a plánovací činnost všech stupňů
soustředila mnohem cílevědoměji a
energičtěji na prosazení kursu intenzifikace
a efektivnosti a na účelné využití
existujících rezerv ekonomiky.
Náročnost plánovaných úkolů
roku spočívala zejména v nutnosti dosáhnout
potřebného tempa růstu produkce a přírůstku
tvorby národního důchodu v podstatě
bez zvýšení nároků na další
surovinové a energetické zdroje. Neméně
závažným faktorem byly důsledky stále
se zhoršujícího hospodářského
vývoje v nesocialistických zemích, stagnace
konjunktury, zostření boje na trzích a další
růst dovozních cen a úrokových sazeb.
Zhoršovaly se též přírodní
podmínky pro těžbu a získávání
domácích paliv a surovin a zvláště
podmínky pro dosažení plánované
zemědělské produkce.
V takto složitých podmínkách roku se
naše ekonomika rozvíjela ve srovnání
s rokem 1980 pomaleji a celková výše národního
důchodu dosáhla, když výpadek zemědělské
produkce a výkonů stavebnictví se odrazil
v nenaplnění celého plánovaného
přírůstku národního důchodu,
454 mld Kčs, tj. méně, než odpovídá
záměrům vytyčeným na XVI. sjezdu
KSČ.
Jestliže se i za takto ztížených podmínek
podařilo udržet vyvážeností vnitřního
procesu reprodukce a vnějších ekonomických
vztahů proporcionalitu vývoje ekonomiky, pokračovat
v jejím rozvoji a určitou měrou i posilovat
životní úroveň obyvatelstva, došly
výbory sněmoven ve svých stanoviscích
k názoru, že dosažené výsledky
lze pokládat za uspokojivé. Např. dynamika
národního hospodářství se zvýšila,
došlo k úsporám materiálových
a celkových nákladů na výrobu a bylo
dosazeno též vnější ekonomické
rovnováhy. V oblasti rozdělování se
dále zvýšily reálné příjmy
obyvatelstva, mzdy pracujících a osobní a
společenská spotřeba.
Je třeba ocenit, že naši pracující
tato pozitiva podpořili zejména svým iniciativním
přístupem k plnění náročnějších
úkolů a pozorností, k níž je
podněcovaly principy Souboru opatření, přijatého
ke zdokonalení plánovitého řízení
po roce 1980. Jmenovitě je třeba ocenit zejména
stále vysokou pracovní aktivitu a obětavost
horníků, kteří v mimořádných
směnách vytěžili na 3,8 mil. tun uhlí,
které představují 3,1 % celkové jeho
těžby, resp. 7 % těžby hlubinné.
Při tomto hodnocení nepřihlížíme,
že např. struktura produkce ještě plně
neodpovídala potřebám vnitřního
a zahraničního obchodu, či potřebám
investiční výstavby; že nebylo v plném
rozsahu dosaženo záměrů, týkajících
se růstu produktivity práce, úspor paliv,
energie a kovů podle státních cílových
programů; vyššího tempa inovačních
procesů a míry uplatnění výsledků
vědeckotechnického rozvoje, a že nebylo také
dosaženo výrazného zlepšení dodavatelskoodběratelských
vztahů a uspokojivého vývoje zásob.
V důsledku takovýchto vlivů přetrvávaly
některé problémy, jejichž společnou
podstatu je nadále nutno spatřovat hlavně
v míře účinnosti řídící
a organizátorské práce na různé
úrovni národního hospodářství.
Výbory sněmoven věnovaly při jednání
o státním závěrečném
účtu a jeho kapitolách takovýmto skutečnostem
nemalou pozornost a zabývaly se zejména těmi
nedostatky, které se souhrnně projevovaly v neuspokojivém
využívání intenzívních
faktorů růstu.
Například otázka vnitřní a
vnější ekonomické rovnováhy nabyla
na svém významu zejména z hlediska výsledků
dosažených při prosazování větší
hospodárnosti ve všech druzích výrobní
a nevýrobní spotřeby. K podpoře úspor
cestou racionalizačních opatření poskytla
SBČS zvláštní úvěry, které
se přiblížily částce 4 mld Kčs.
Zvýšené nároky na úsporu paliv,
energie a kovů si vyžádaly přehodnotit
racionalizační programy jejich úspor a přednostně
je zabezpečovat vydělenými investičními
prostředky.
Při dnešním zasedání můžeme
ocenit každý přínos, který dobře
sloužil sledovanému účelu. Např.
i výsledky XII. ročníku tématické
soutěže o racionální využívání
paliv a energie, které přineslo na 359 mil. Kčs
úspor, růst počtu účastníků
soutěžení a téměř 300
tis. tun uspořeného měrného paliva.
Vcelku však náročných cílů
státních programů úspory paliv, energie
a kovů nebylo dosaženo. Růst efektivnosti,
ekonomiky nepodpořila zejména malá intenzita
úsilí, vyvíjená na nejdůležitějších
úsecích těchto programů, i vyřazení
některých jmenovitých akcí z programu
pro jejich nepřipravenost, či nezajištěnost
plánem. Pokud jde o hlavní směry užití
průmyslové produkce, byly zhruba dodrženy.
Ztráty z nekvalitní výroby se přitom
snížily o cca 12 %, nepatrně se zlepšila
i míra směnnosti a poklesl podíl přesčasové
práce. Ale nepodařilo se ještě dosáhnout
větší plynulosti a rytmičnosti výroby
a včasnosti dodávek, ač by tím nedocházelo
ke zvyšování nákladů, vyvolaných
mimořádnými opatřeními při
dohánění plánovaných úkolů.
Podařilo se zvýšit též úroveň
práce v průmyslu, ale nebyla k ní dodržena
požadovaná relace vývoje mezd a tak se jejich
výše nedostala do žádoucí závislosti
na skutečných výsledcích práce.
Pozornosti výborů si zasloužil také
vývoj zásob v průmyslu a ve stavebnictví,
neboť v průběhu roku byl charakterizován
vysokými stavy nad plán a končil při
190 mld Kčs jeho překročením o 7,5
mld Kčs, tj. o 4,1 % a zpomalením obrátky
těchto zásob téměř o 3 dny.
Logické odmítání úvěrů
na nadměrné a neefektivní zásoby ovlivnilo
finanční situaci dotčených podniků
tak, že platební problémy se proti roku 1980
zvýšily a koncem roku 1981 dosáhly 10,2 mld
Kčs (z toho pak pozastavené platby 9,8 mld Kčs
a úvěry ve lhůtě nesplacené
0,4 mld Kčs).
Současné úkoly a potřeby naší
ekonomiky vyžadují dosahovat maximálního
zhodnocování všech jejích hmotných
zdrojů. V praxi to znamená zabraňovat také
další imobilizaci těchto zdrojů jak
v nepotřebné výrobě, tak v hromadění
zásob. Výbory proto přijaly s uspokojením
zprávu o současných opatřeních
vlády k využití nadměrných zásob
a k zajištění plánovaného vývoje
zásob v dalších letech současné
pětiletky.
V oblasti vědeckotechnického rozvoje bylo kladně
hodnoceno, že proti roku 1980 bylo dosaženo relativně
vyššího plnění výzkumných
a vývojových úkolů, státního
plánu technického rozvoje, i lepšího
výstupu již ukončených výzkumných
úkolů k jejich zavedení do výroby
a využití ve společenské praxi.
Z podkladů vyplynulo, že výsledkem celkového
počtu všech realizačních výstupů
hmotné povahy z jednotlivých úkolů
technického rozvoje, řešených na všech
stupních řízení, byla relativní
úspora přes 21 tis. pracovních sil a 1,2
mld Kčs materiálových úspor, dále
přírůstek výroby přes 8 mld
Kčs, zvýšení vývozů o
3 mld Kčs a snížení dovozů z
nesocialistických zemí o 1,5 mld Kčs.
Dosažené tempo však ještě plně
neodpovídá jak možnostem, tak potřebám
naší ekonomiky, jak naznačuje i ta skutečnost,
že do této oblasti bylo z rozpočtovaných
neinvestičních výdajů čerpáno
jen 97,1 % plánovaných prostředků
a v investiční sféře jen necelých
88 % prostředků. Důvody spočívaly
např. v chronickém opožďování
staveb s rozpočtovými náklady nad 2 mil.
Kčs, kde celkové plnění dosáhlo
jen necelé 2/3 plánu. Jestliže činnost
vědeckovýzkumné základny má
být jedním z rozhodujících faktorů
procesů intenzifikace ekonomiky, pak nutno se vším
důrazem odmítnout nedodržování
závazků převzatých zejména
dodavateli stavební části, či jejich
pojímání jen za okrajovou záležitost.
Jde přece o oblast klíčového významu
pro všechna odvětví našeho národního
hospodářství, v níž se musí
včas soustřeďovat všechny síly
a prostředky na řešení úkolů,
rozhodujících o schopnosti výroby produkovat
podstatně vyšší podíl technicky
vyspělých výrobků, nezbytných
pro uspokojování potřeb i pro obohacení
vnitřního trhu.
Kladně lze jako vzestupný trend hodnotit, že
státní zkušebny ověřily jakost
výrobků za více než 110 mld Kčs
a mohly zhruba čtvrtinu z nich zařadit do první
jakosti. S tím související cenové
zvýhodnění přineslo hospodářské
sféře přes 1,5 mld Kčs. Naopak znevýhodnění
jejích výrobků III. jakosti ji postihlo 117,5
mil. Kčs, a to zvláště v oblasti dřevoprůmyslu,
kovodělného průmyslu, stavebních hmot
a průmyslu papírenského a celulózy,
když nepříznivé jejich výsledky
byly hlavně ovlivňovány výkyvy kvality,
rozměrovými nepřesnostmi, technologickou
nekázní i nevyhovující povrchovou
úpravou.
Také v inovaci výrobků bylo proti roku 1980
dosaženo určitého vzestupu, neboť z celkové
hodnoty výroby bylo již přes 10 % nových
výrobků.
Výbory také pokládají za pozitivní,
že došlo k dalšímu posílení
programové orientace technické tvůrčí
práce, neboť proti roku 1980 bylo vytvořeno
téměř o 8 % více vynálezů
a přihlášeno o 5 % více zlepšovacích
návrhů. Celospolečenský prospěch
jejich využívání byl zhodnocen částkou
téměř 9 mld Kčs, tj. o 5,3 % větší
než v roce 1980. V mezích tohoto přínosu
byla vyčíslena úspora 1,1 mil. tun měrných
paliv a energií, za 2,4 mld Kčs úspor materiálu,
cca 800 mil. Kčs úspor v nákladech na živou
práci a přes 1/2 mld Kčs úspor v nákladech
devizových.
V přístupu, rozsahu a výsledcích této
tvůrčí práce však zůstávají
ještě nemalé rozdíly, v nichž lze
právem spatřovat mobilizovatelné rezervy
vyšší technické a ekonomické úrovně
výroby. Proto výbory vzaly s uspokojením
na vědomí, že v závěru roku 1981
schválily všechny tři vlády program
dalšího postupu k zabezpečení potřeb
a úkolů vědeckotechnického rozvoje,
řešení různých nedostatků
v této oblasti a plnění zákona č.
84/1972 Sb.
V oblasti vnějších ekonomických vztahů
bylo výhory oceněno dosažení příznivého
předstihu tempa růstu vývozu před
dovozem a další postup v zapojování
naší ekonomiky do mezinárodní dělby
práce, zejména v rámci RVHP. Jmenovitě
pak zrychlení tempa vývozu strojírenských
výrobků a zvýšení jejich podílu
na celkovém vývozu na více než 44 %.
Oceněno bylo též, že přes značnou
nejistotu a nestabilitu trhů a větší
pohyby kursů a úrokových sazeb nejvýznamnějších
měn nesocialistických zemí se podařilo
výrazněji zvýšit aktivní saldo
obchodní bilance a snížit rozsah zdrojů
potřebných k zajištění národního
hospodářství nezbytným dovozem.
Některé podniky přitom splnily plánované
úkoly ve velkoobchodních cenách, ale nevyrovnaly
se s úkoly v cenách zahraničních.
Znamenalo to především, že dosažení
průměrných cen za průměrné
výrobky a jejich strukturu podvázalo možnost
dynamičtějšího rozvoje a vynutilo si
více usměrňovat spotřebu dovážených
produktů.
Na trzích nesocialistických zemí dále
trvá krizové období, investiční
činnost stagnuje, kupní síla klesá,
zakázky se tíže shánějí
a diskriminační opatření zostřují.
Je proto nutno rychleji zabezpečovat dostatek efektivního
vývozu schopných fondů, zvláště
strojů a zařízení. Tato potřeba
nedává žádné organizaci právo
čekat na nějakou změnu trhů, nebo
požadovat vyhledání odběratele, který
by se s dosavadní úrovní její nabídky
výrobků měl uspokojovat. Naopak jí
k zabezpečení exportní výkonnosti
jako rozhodujícího úkolu plánu ukládá
povinnost vyvinout co největší úsilí
k tomu cíli, aby úroveň a užitná
hodnota jejího vývozního zboží
se mohla svým přiblížením ke
špičkové světové úrovni
co nejefektivněji za stávajících podmínek
zahraničních trhů prosazovat.